7 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Konšelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 89 703,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 953,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 220,25 Kč od 17. 12. 2013 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinno zaplatit žalobkyni částku 12 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 750 Kč od 17. 12. 2013 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 11 958,63 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovaným uzavřela dne 10. 12. 2012 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému hotovostní úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Celkové náklady úvěru byly sjednány částkou 18 750 Kč a představují úrok ve výši 20 % z jistiny odpovídající částce 6 000 Kč a úplatu ve výši 12 750 Kč. Žalovaný měl úvěr zaplatit ve 13-ti měsíčních splátkách po 3 750 Kč, první splátka byla splatná desátý den po uzavření smlouvy a každá další splátka pak 30. den od splatnosti předchozí splátky. Žalovaný se dostal do prodlení dne 20. 1. 2013, neboť řádně a včas neuhradil 2. splátku splatnou dne 19. 1. 2013. Celkově žalovaný zaplatil žalobkyni 3 779,75 Kč, z toho 1 200 Kč žalobkyně započetla na úrok a 2 579,75 Kč na úplatu. S ohledem na prodlení žalovaného požaduje žalobkyně smluvní pokutu ujednanou dle bodu 3 obchodních podmínek ve výši 1 443 Kč za každý započatý kalendářní měsíc s tím, že žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze za posledních 31 měsíců prodlení před podáním tohoto návrhu, celkem tedy 44 733 Kč. Z dlužné jistiny požaduje zákonný úrok z prodlení od 17. 12. 2013 do zaplacení.

2. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný, který ačkoliv byl řádně a včas předvolán, se k jednání soudu bez omluvy nedostavil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 10. 12. 2012 smlouvu o úvěru, na základě které obdržel finanční částku ve výši 30 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 18 750 Kč v měsíčních splátkách po 3 750 Kč, přičemž první splátka je splatná 10. den po uzavření smlouvy a každá další splátka pak 30. den od splatnosti předchozí splátky pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení kterékoliv splátky řádně a včas. Náklady spotřebitelského úvěru činily 18 750 Kč, z toho úrok ve výši 20 % z jistiny za období třináct měsíců činil 6 000 Kč a částka 12 750 Kč tvořila úplatu. Žalovaný řádně začal úvěr splácet, následně se však v lednu 2013 dostal do prodlení, neboť dohodnutou splátku nezaplatil. Celkově žalobkyni zaplatil 3 779,75 Kč. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu v článku 3 podmínek ve výši měsíčních nákladů spotřebitelského úvěru, tedy ve výši 1 443 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek dne 10. 9. 2021, žalovaný však ničeho dalšího žalobkyni nezaplatil. Soud vycházel zejména ze smlouvy o úvěru včetně podmínek, z předpisu plateb a přehledu plateb, z předžalobní výzvy, z podacího archu a ze zprávy klienta.

4. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

5. Dle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, použijí ustanovení části první hlavy I.

6. V souladu s těmito ustanoveními soud aplikoval v tomto řízení právní předpisy účinné do 31. 12. 2013 (zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník).

7. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě této se žalovaný zavázal zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 12 750 Kč, přičemž žalovanému byl úvěr poskytnut při podpisu smlouvy. Předmětná částka tak nebyla nikterak rezervována, tudíž požadavek žalobkyně na zaplacení úplaty je v rozporu s ustanovením § 499 obchodního zákoníku. Za této situace žalobkyně nemá nárok na zaplacení úplaty. Pokud tedy žalobkyně platby žalovaného ve výši 3 779,75 Kč započetla na tento nárok, učinila tak nesprávně a v rozporu se zákonem. Soud tudíž žalobu co do požadované úplaty ve výši 12 750 Kč zamítl. S tímto peněžitým plněním nemůže být žalovaný v prodlení, tudíž zamítl i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od 17. 12. 2013 do zaplacení (viz. výrok II.).

9. Na druhé straně soud přiznal nárok na zaplacení jistiny včetně sjednaného úroku v celkové výši 32 220,25 Kč (jistina 30 000 Kč + úrok 6 000 Kč – 3 779,75 Kč), neboť žalovaný obdržel od žalobkyně finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 20 % ročně v kapitalizované podobě 6 000 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Stejně tak žalobkyni soud přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ujednané dle § 544 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, pro případ prodlení žalovaného s jednotlivými měsíčními splátkami, za 31 měsíců před podáním žaloby k soudu. Žalovaný tak dluží na smluvní pokutě 44 733 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, který odpovídá § 517 odst. 2 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (viz. výrok I.).

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 89 703,25 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pouze do částky 76 953,25 Kč, kdy ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně má nárok na 71,57 % celkových nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 4 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 4 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. a jedné paušální náhrady ve výši 300 Kč dle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 245/2015 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 16 709 Kč a 71,57 % představuje částku ve výši 11 958,63 Kč Lhůta k plnění byla určena jako třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).