7 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Konšelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o určení výživného rodičům zletilého dítěte

I. Žalovaná č. 1) je povinna přispívat na výživu zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], částku 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR – Krajské [pobočka], sídlem [adresa], počínaje dnem 1. 7. 2022.

II. Dlužné výživné za období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 18 000 Kč je žalovaná č. 1) povinna zaplatit do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám Úřadu práce ČR – Krajské [pobočka].

III. Žalovaný č. 2) je povinen přispívat na výživu zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], částku 3 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR – Krajské [pobočka], sídlem [adresa], počínaje dnem 1. 7. 2022.

IV. Dlužné výživné za období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 21 000 Kč je žalovaný č. 2) povinen zaplatit do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami.

V. Žaloba, aby žalovanému č. 2) byla uložena povinnost přispívat na výživu zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], částku 500 Kč měsíčně počínaje 1. 7. 2022, se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaných stanovení výživného jako rodičům zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Návrh byl odůvodněn tím, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla dnes již zletilá [jméno] svěřena do pěstounské péče Bc. [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Žalobkyně vyplácí od 1. 7. 2022 pěstounce příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející zletilé [jméno] ve výši 6 985 Kč, přičemž rozhodnutím žalobkyně ze dne 16. 9. 2022 byl uvedený příspěvek od 1. 8. 2022 zvýšen na 7 260 Kč. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby žalovaným bylo uloženo přispívat žalobkyni na výživu zletilé [jméno] s účinností od 1. 7. 2022 částku 3 000 Kč měsíčně pro žalovanou č. 1) a částku 4 000 Kč měsíčně pro žalovaného č. 2).

2. Žalovaný č. 2) se z jednání soudu omluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. K návrhu uvedl, že se stanovením výživného souhlasí, a to ve výši, kterou v současné době přispívá k rukám pěstounky.

3. Žalovaná č. 1) s návrhem taktéž souhlasila, stejně jako s navrhovanou výší výživného 3 000 Kč měsíčně.

4. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], byla dnes již zletilá [jméno], [datum narození], svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Z rozhodnutí žalobkyně ze dne 28. 7. 2022 a ze dne 16. 9. 2022 bylo zjištěno, že pěstounce je počínaje 1. 7. 2022 vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, původně ve výši 6 985 Kč, následně ve výši 7 260 Kč. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že zletilá [jméno] je od 1. 9. 2022 žákyní VOŠ a SOŠ [obec]. Z vyjádření žalovaného č. 2) bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za období květen 2022 až říjen 2022 činil 27 700 Kč. Splácí hypotéku částkou 8 000 Kč, úvěr 2 000 Kč, vodu hradí částkou 2 150 Kč, elektřinu částkou 6 050 Kč a pojistku 2 300 Kč měsíčně. Dále má vyživovací povinnost k nezletilému [jméno], který navštěvuje MŠ, kde platí 1 500 Kč měsíčně školkovné, a další vyživovací povinnost má k nezletilé [jméno], která bude od příštího roku navštěvovat MŠ. Ve společné domácnosti žije s manželkou, která je na rodičovské dovolené s nezletilou [jméno] a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 250 Kč. Ve společné domácnosti s nimi žije ještě nezletilá [jméno], dcera manželky z předešlého vztahu.

5. Podle § 961 odst. 1 občanského zákoníku svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb, podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodně o způsobu platby a hospodaření s výživným.

6. Soud při svém rozhodování vycházel ze shora uvedených skutečností a dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Zletilá [jméno] byla svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], narozené 22. 7. 1962. Od 1. 7. 2022 je pěstounce vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte v současné výši 7 260 Kč měsíčně. Při zjišťování majetkových poměrů na straně rodičů vycházel soud z toho, že žalovaná č. 1) má příjem necelých 10 000 Kč měsíčně. Jedná se však o dočasný příjem a v budoucnu předpokládá jeho navýšení. S navrženou výši výživného 3 000 Kč měsíčně souhlasila. Žalovaný č. 2) má měsíční příjem necelých 28 000 Kč měsíčně. Má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] a nezletilé [jméno], se kterou je jeho manželka na rodičovské dovolené. Hypotéka včetně záloh na energie činí kolem 15 000 Kč měsíčně. Dále splácí úvěr na vybavení domu. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl soud k závěru, že výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně pro žalovanou č. 1) a 3 500 Kč měsíčně pro žalovaného č. 2) odpovídá majetkovým poměrům, možnostem a schopnostem obou žalovaných. Vzhledem k tomu, že určením výživného zpětně od 1. 7. 2022 do doby rozhodování soudu vznikl nedoplatek ve výši 18 000 Kč pro žalovanou č. 1) a 21 000 Kč pro žalovaného č. 2), jsou žalovaní povinni uhradit jej k rukám žalobkyně do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, přičemž zde soud podotýká, že výživné, které od uvedeného data 1. 7. 2022 hradili k rukám pěstounky, bylo hrazeno nad rámec stanovené vyživovací povinnosti, a proto bude na všech zúčastněných osobách, aby uvedené zaplacené výživné v souladu s tímto rozhodnutím vypořádali. Zároveň výrokem V. byla žaloba částečně co do požadované částky 500 Kč měsíčně, když žalobkyně požadovala po žalovaném č. 2) původně částku 4 000 Kč, zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla převážně úspěšná žalobkyně, ta však žádné náklady řízení nepožadovala.