7 C 27/2021
č. j. 7 C 27/2021-28
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 160 § 251
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 517 § 2390 § 2392 § 2393
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 19
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Konšelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 7 031,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční zápůjčku ve výši 19 500 Kč. Žalovaný se pak zavázal ve sjednané době zápůjčku vrátit, kdy zápůjčka byla poskytnuta na dobu určitou, a to do 1. 10. 2019. Žalovaný svůj závazek vrátit zápůjčku ve lhůtě nesplnil, když na svůj dluh hradil pouze částečně, a to částku ve výši 5 000 Kč. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný ani poté ničeho dalšího neuhradil. Dále žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 12. 8. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému finanční zápůjčku ve výši 19 500 Kč. Žalovaný se pak zavázal ve sjednané době zápůjčku vrátit, kdy zápůjčka byla poskytnuta na dobu určitou, a to do 1. 10. 2019. Žalovaný svůj závazek vrátit zápůjčku ve lhůtě nesplnil, když na svůj dluh hradil pouze částečně, a to částku ve výši 5 000 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 17. 9. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 věta první občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Podle § 2393 odst. 1 věta první občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.
5. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobce žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce poskytl finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit nejpozději do 1. 10. 2019, avšak tuto svou povinnost vyplývající ze smlouvy porušil a finanční prostředky žalobci v plné výši nevrátil. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.
7. Stran tvrzení žalobce o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci z titulu smlouvy o zápůjčce celkem částku 14 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 14 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
8. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 031,50 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 2 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 1 700 Kč, 1 úkonu právní služby (jednoduchá výzva k plnění) po 850 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 1 081,50 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám právního zástupce žalobce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.