7 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Konšelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 9 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 518 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, b) částku ve výši 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, c) částku ve výši 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení, d) částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 22. 4. 2019 do zaplacení, e) částku ve výši 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 3. 6. 2019 do zaplacení, f) částku ve výši 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 518 Kč od 29. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 090 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná opakovaně cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní a uzavřela tak s ní smlouvy o přepravě osob, kdy při provádění přepravní kontroly se žalovaná opakovaně neprokázala platným jízdným dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné, a to dne 24. 10. 2019, 12. 4. 2019, 7. 3. 2019, 12. 3. 2019, 23. 4. 2019 a 19. 7. 2019. Jelikož pak žalovaná porušila svou povinnost cestujícího, vznikla jí dle smluvních přepravních podmínek povinnost uhradit žalobkyni přirážku k jízdnému tj. smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Splatnost jednotlivých pohledávek pak nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovanou částku tak představuje šestkrát smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 9 000 Kč a pětkrát jízdné ve výši 18 Kč, tj. celkem 90 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 15. 7. 2020 předžalobní výzvu, avšak žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. V dané věci soud použil ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 24. 10. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní dne 24. 10. 2019, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 4. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní téhož dne, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 3. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní téhož dne, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 3. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní téhož dne, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 23. 4. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní téhož dne, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 19. 7. 2019 vyplývá, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní téhož dne, kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2020 a z dodejky soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva, kterou byla žalovaná v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť tvrzení v ní uvedená byla prokázána listinnými důkazy předloženými žalobkyní. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smluv o přepravě celkem částku ve výši 9 090 Kč včetně příslušenství, sestávající z pětkrát jízdného po 18 Kč, tj. celkem 90 Kč a šesti smluvních pokut po 1 500 Kč, tj. celkem 9 000 Kč, přiznané dle smluvních přepravních podmínek a ustanovení § 2048 občanského zákoníku tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), dále ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád. Dle ustanovení § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do splatnosti, dostala se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Podle § 142 odst. 1 a § 51 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 200 Kč, sestávající ze dvou režijních paušálů po 100 Kč (předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 1, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.