7 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Konšelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 415 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 4 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 290 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení,b) částku ve výši 5 825 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 525 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl vlastníkem (provozovatelem) osobního vozidla registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, . V období od 20. 2. 2025 do 26. 4. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku, s ohledem na druh vozidla, činila 65 Kč denně. Za předmětné období (66 dnů) činí základ příspěvku 4 290 Kč a dále pak žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Splatnost předmětné pohledávky za žalovaným nastala dne 29. 7. 2025 (nárok č. 1). Dále že u téhož osobního vozidla v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku, s ohledem na druh vozidla, činila 65 Kč denně. Za předmětné období (85 dnů) činí základ příspěvku 5 525 Kč a dále pak žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Splatnost předmětné pohledávky za žalovaným nastala dne 22. 10. 2025 (nárok č. 2). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek, žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.

3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že výzvou ze dne 15. 5. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 4 590 Kč, a to ve vztahu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu v období od 20. 2. 2025 do 26. 4. 2025 u osobního vozidla registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , jehož vlastníkem (provozovatelem) byl dle registru žalobkyně v předmětném období právě žalovaný (nárok č. 1).Dále že výzvou ze dne 8. 8. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 5 825 Kč, a to ve vztahu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 u téhož osobního vozidla, jehož vlastníkem (provozovatelem) byl dle registru žalobkyně v předmětném období právě žalovaný (nárok č. 2).Následně byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě, a to i právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby.

4. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ZPOPV, vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška“). Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhláška nabyly účinnosti 1. 4. 2024, a tyto předpisy se tak použijí na příspěvky vzniklé za období od 1. 4. 2024.

5. Podle § 6 odst. 1 ZPOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.

6. Podle § 45 ZPOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , Anonymizováno, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva (odst. 4).

7. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm³ a nepřesahující 2 500 cm³ 35 Kč (nárok č. 1 a č. 2). Podle § 6 vyhlášky činí výše paušálních nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

8. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem (provozovatelem) osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od 20. 2. 2025 do 26. 4. 2025 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě, vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za příslušný počet dní činí celkem 4 290 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku v celkové výši 300 Kč soud považuje za účelnou a přiměřenou (nárok č. 1).A dále že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem (provozovatelem) téhož osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě, vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za příslušný počet dní činí celkem 5 525 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku v celkové výši 300 Kč soud považuje za účelnou a přiměřenou (nárok č. 2).Žalobkyni vedle toho přísluší podle § 1970 občanského zákoníku i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Soud rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku I., v celém rozsahu žalobkyni vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé a sepis žaloby), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 225 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

13. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tou samou žalobkyní ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech.