7 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Konšelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 000 Kč od 13. 6. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce, společnost anonymizováno právnická osoba, (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), a žalovaný uzavřeli v rámci účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy číslo k telefonnímu číslu číslo kupní smlouvu, kdy předmětem koupě bylo koncové zařízení (typ přístroje – anonymizováno 5 slov). Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit sjednanou kupní cenu za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Smluvní strany si mimo jiné ujednaly, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stává splatný i zbytek dluhu, tj. veškeré dosud neuhrazené splátky kupní ceny za zařízení. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když neuhradil sjednanou splátku, resp. zbývající část kupní ceny za zařízení dle vyúčtování – doklad číslo vystavený dne 28. 5. 2018, splatný dne 12. 6. 2018. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, a to s účinností ke dni 3. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný tuto svou povinnost ani přes výzvu žalobce nesplnila.

2. V dané věci soud použil ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud z předložených listin (účastnické smlouvy číslo vyúčtování číslo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020, výzvy k úhradě ze dne 19. 11. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli v rámci účastnické smlouvy kupní smlouvu, kdy předmětem koupě bylo koncové zařízení a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit sjednanou kupní cenu za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnutou kupní cenu na základě pravidelných vyúčtování služeb. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce, přičemž žalovanému oznámil postoupení písemně. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný na výzvu nereagoval.

5. Soud aplikoval na projednávanou věc ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) o koupi, a dále ustanovení § 1810 a násl. o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Podle ustanovení § 2118 o. z. žalovanému vznikla povinnost zaplatit kupní cenu za koncové zařízení (kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme). Žalovaný se s plněním této své povinnosti dostal do prodlení, proto žalobci vzniklo dle ustanovení § 1970 o. z. i právo požadovat úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013. Proto soud žalobě jako důvodné a podané zcela po právu v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).