9 C 122/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Česká republika – Jméno žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení, že žalobce je dědicem ze závěti

I. Určuje se, že žalobce , Jméno žalobce, , narozen , Datum narození žalobce, , je dědicem zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, zemřelé , datum, ze závěti ze dne , datum, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 82 658,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami na náhradě nákladů řízení 42 221,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2024 domáhal určení, že je závětním dědicem zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, (dále také jen „zůstavitelka“), a to ze závěti ze dne , datum, , kterou zůstavitelka sepsala a podepsala vlastní rukou a kterou odkázala veškerý svůj majetek právě žalobci. Zůstavitelka neměla zákonné dědice. V pozůstalostním řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka, žalovaná popřela pravost závěti, žalobce byl proto soudním komisařem odkázán k podání žaloby. Žalobce tak učinil, přičemž v řízení tvrdil, že zůstavitelka závěť sepsala a podepsala a v době podpisu byla schopna posoudit následky svého právního jednání. Dále poukázal na to, že se o zůstavitelku staral od roku , Anonymizováno, , platil za ni SIPO a hradil jí nákupy.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Sporovala pravost i platnost závěti. Namítla tedy, že zůstavitelka závěť nesepsala a nepodepsala vlastní rukou, přičemž pochybnosti vyplynuly ze srovnávacího materiálu zajištěného při prohlídce domu zůstavitelky. Pokud by se však zjistilo, že ji sepsala a podepsala, namítla, že v době podpisu závěti nebyla schopna posoudit následky svého jednání v důsledku svého špatného , podezřelý výraz, (, podezřelý výraz, ) stavu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z listiny označené jako „Závěť“ soud zjistil, že se jedná o listinu, která je psaná rukou a obsahuje následující text: „Já, , jméno FO, , narozená , datum, , adresa, , odkazuji veškerý svůj majetek panu , jméno FO, nar. , Datum narození žalobce, . Toto je moje poslední vůle.“ Pod tímto textem je podpis , jméno FO, a datum , datum, (kopie závěti se nachází na č. l. 80 dědického spisu vedeného Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka, ).

5. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobci bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podal proti České republice – , právnická osoba, (žalované) žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti ze dne , datum, s odůvodněním, že stát popřel pravost závěti. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, (toto usnesení se nachází na č. l. 5 spisu, s vyznačenou doložkou právní moci pak v dědickém spise sp. zn. , spisová značka, na č. l. 182).

6. Mezi účastníky byly sporné dvě pro rozhodnutí věci zásadní skutečnosti, a to, zda závěť sepsala a podepsala zůstavitelka (pravost závěti) a pokud ano, pak jaký byl její , podezřelý výraz, stav v době podpisu. Soud se proto nejprve zabýval otázkou pravosti závěti. K této skutečnosti byl zpracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví.

7. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve spojení s výslechem znalkyně soud zjistil, že znalkyně nenalezla žádné znaky svědčící o padělání. Měla dostatek srovnávacího materiálu v dobré kvalitě (vysvětlila, že doručenky nepředstavují dobrý srovnávací materiál). Pisatelem textu i podpisu byla jedna osoba. Nejednalo se o nacvičený podpis, ale o kurzívní písmo, což bylo dáno významem listiny, aby byl podpis čitelný. Znalkyně dospěla k jednoznačnému závěru, že závěť byla psaná i podepsaná vlastní rukou zůstavitelky.

8. Dále tak bylo třeba zjistit, zda zůstavitelka v době podpisu závěti (ne)trpěla , podezřelý výraz, poruchou, která by ji činila neschopnou pořizovat závěť. Soud se proto dále zabýval , podezřelý výraz, stavem zůstavitelky v době sepisu závěti. K projevům jejího chování v rozhodné době byla vyslechnuta řada svědků včetně žalobce a následně byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, se specializací gerontopsychiatrie, kterému jako podklad sloužila lékařská dokumentace, která proto nebude samostatně rekapitulována.

9. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že se se zůstavitelkou znali dlouho, měl od ní pronajatý byt. Od covidu se o ni začal starat, protože měla bércový vřed na noze, což ji limitovalo v pohybu. Pomáhal jí s nákupy, vyzvedáváním léků, staral se o její kočky. Po , podezřelý výraz, stránce byla do poslední chvíle v pořádku.

10. Z výslechu , jméno FO, , poštovní doručovatelky, soud zjistil, že zůstavitelce doručovala pravidelně jednou měsíčně důchod, a to i v období jara , Anonymizováno, . Zůstavitelka špatně chodila, dezorientovaná však nebyla nikdy, vždy věděla, jaký je den, vždy jí ukázala občanský průkaz, podepsala se a přepočítala si peníze.

11. Z výslechu , jméno FO, , kamarádky zůstavitelky, soud zjistil, že zůstavitelku naposledy viděla těsně před smrtí. Zůstavitelka ji poznala, mentálně byla fit. Dále popsala, že měla delší dobu problémy s nohou a že se o ni staral žalobce, který jí nakupoval, vozil k lékařům. Zůstavitelka jí říkala, že chce svůj majetek odkázat právě žalobci.

12. Z výslechu , jméno FO, , terénní sociální pracovnice, soud zjistil, že zůstavitelka byla , podezřelý výraz, a po jejím propuštění v srpnu , Anonymizováno, měly schůzku u ní doma kvůli návazným službám a dávkám. Byla orientovaná místem, časem i osobou. Měla problémy s chůzí. Nákupy jí zařizoval žalobce. Naposledy ji navštívila v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy se domluvily na ukončení spolupráce. Náladu měla lepší než při předchozí schůzce, dezorientovaná nebyla vůbec.

13. Z výslechu , jméno FO, , kamaráda zůstavitelky, soud zjistil, že zůstavitelku znal přes , Anonymizováno, let. Naposledy ji viděl na jaře , Anonymizováno, , kdy mu říkala, že má napsanou závěť a že vše odkázala žalobci, protože se o ni staral. Měla problémy s chůzí. Žalobce jí nakupoval, staral se jí o kočky. Při jejich posledním setkání byla orientovaná.

14. Z výslechu , jméno FO, , , podezřelý výraz, sestry domácí péče, soud zjistil, že k zůstavitelce domů byla poslána na vyšetření dne , datum, praktickým lékařem zůstavitelky, a to z důvodu, že žalobce jej kontaktoval s tím, že zůstavitelce není dobře. Žalobce byl po celou dobu u zůstavitelky. Zůstavitelka nejprve odmítla odběry, proto u ní zůstal žalobce i nadále. Nicméně během dne se její , podezřelý výraz, stav zhoršil, a proto zavolali záchrannou službu s podezřením na selhání srdce. Poté se zůstavitelkou již nebyla v kontaktu.

15. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, se specializací gerontopsychiatrie vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , dne , datum, pod č. , Anonymizováno, soud zjistil, že zůstavitelka dne , datum, při podpisu závěti netrpěla , podezřelý výraz, chorobou, která by ji činila neschopnou k takovému právnímu jednání, byla tedy schopna posoudit následky daného právního jednání. Jednoznačný závěr znaleckého posudku nezpochybnila ani žalovaná.

16. Další důkazy soud již pro nadbytečnost neprováděl, jelikož skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí sporu.

17. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

18. Zůstavitelka (paní , jméno FO, ) zemřela dne , datum, . Dne , datum, sepsala a podepsala vlastní rukou závěť, kterou odkázala veškerý svůj majetek žalobci. V době podpisu závěti netrpěla , podezřelý výraz, poruchou, kvůli které by nebyla schopna pořizovat pro případ smrti (byla tedy schopna správně porozumět dokumentu, který sepsala a podepsala a byla schopna posoudit, jaké důsledky pro ni dané jednání mělo).

19. V projednávané věci se jednalo o spor o dědické právo, soud proto nejprve posuzoval, zda žaloba byla podána včas. Dle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), totiž platí, že v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí pro případ, že žaloba nebyla ve lhůtě podána, nebo bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

20. V pozůstalostním řízení byl odkázán žalobce k podání žaloby, a to ve lhůtě dvou měsíců. Usnesení, kterým byl žalobce odkázán, nabylo právní moci dne , datum, . Žalobce podal žalobu dne , datum, , tedy včas. Soud proto spor projednal po věcné stránce, přičemž zjištěné skutečnosti právně hodnotil s ohledem na datum úmrtí zůstavitelky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

21. Podle § 1494 odst. 1 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

22. Podle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

24. V projednávané věci byl mezi účastníky spor o pravost a platnost závěti datované dne , datum, . Jednalo se o závěť dle § 1533 o. z., tedy sepsanou a podepsanou vlastní rukou zůstavitelky. Dle této závěti měl veškerý majetek zůstavitelky dědit žalobce. Po provedeném dokazování soud dospěl k jednoznačnému závěru, že závěť sepsala a podepsala právě zůstavitelka a že v době sepisu netrpěla žádnou , podezřelý výraz, poruchou, která by ji činila neschopnou právně jednat (v důsledku které by nebyla schopna rozeznat obsah a následky svého jednání). Závěr o pravosti závěti vyplynul zejména ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Závěr o platnosti závěti pak zejména ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví.

25. Pokud jde o hodnocení znaleckého posudku, soud připomíná, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125 a § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí jen přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 483/01, dostupný na www.usoud.cz).

26. Oba znalecké posudky vypracované v tomto řízení byly naprosto přesvědčivé. Znalkyně logicky a vyčerpávajícím způsobem odůvodnily své závěry. Znalecké posudky byly přitom v souladu se svědeckými výpověďmi, kdy svědci vypovídali o dobrém psychickém stavu zůstavitelky a o tom, že sepsala závěť, kterou odkázala svůj majetek žalobci. Jednoznačné závěry znalkyň navíc nebyly ničím zpochybněny. Soud proto zcela z těchto závěrů vycházel.

27. Z uvedeného tedy vyplývá, že závěť sepsaná a podepsaná zůstavitelkou dne 7. 3. 2023 je pravá a platná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dědit tak bude žalobce (závětní dědic).

28. Podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, zálohy na znalecký posudek ve výši 2 x 20 000 Kč a z nákladů za právní zastoupení. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 35 000 Kč za úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 a z tarifní hodnoty 65 000 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2025. Náleží mu odměna za celkem , hodnota, úkonů právní služby [tj. za přípravu a převzetí zastoupení, žalobu, účast při jednání soudu dne 26. 9. 2024, poradu s klientem dne 8. 10. 2024, poradu s klientem dne 7. 11. 2024, účast na jednání soudu dne 13. 11. 2024, které přesáhlo dvě hodiny, účast na jednání soudu dne 15. 4. 2025 a dne 11. 8. 2025, a to vše dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) AT], včetně 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, 2 paušálních náhrad po 450 Kč, cestovného za cesty k jednání soudu dne 26. 9. 2024, dne 13. 11. 2024, dne 15. 4. 2025 a dne 11. 8. 2025 na trase ze sídla zástupce žalobce – , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km dle serveru mapy.com, nikoli 127 km, jak uváděl zástupce žalobce) vozem , Anonymizováno, ve výši 928 Kč za cestu uskutečněnou v roce 2024 a ve výši 923 Kč za cestu uskutečněnou v roce 2025, náhrady za promeškaný čas strávený na cestě na soudní jednání, kde soud rovněž provedl korekci oproti vyúčtování zástupce žalobce, jelikož dle serveru mapy.com trvá cesta ze sídla zástupce žalobce k Okresnímu soudu v Příbrami 45 minut, náhrada tedy náleží za cesty v roce 2024 po 400 Kč a za cesty v roce 2025 po 600 Kč, a dále náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 33 602 Kč (ze součtu odměny, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas) ve výši 7 056,42 Kč. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 82 658,42 Kč [2 000 (SOP) + 40 000 (záloha na znalecké posudky) + 7 x 2 500 (odměna za úkony učiněné do dne 31. 12. 2024) + 7 x 300 (režijní paušál) + 2 x 3 700 (odměna za úkony učiněné po dni 1. 1. 2025) + 2 x 450 (režijní paušál) + 3 702 (cestovné) + 2 000 (náhrada za promeškaný čas) + 7 056,42 (DPH)]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalobci náhradu za doplnění důkazních návrhů ze dne 10. 10. 2024, dne 15. 10. 2024, dále za podání ze dne 17. 10. 2024 a 6. 11. 2024 (podklady pro znalkyni), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 21. 2. 2025 a 29. 7. 2025, jelikož se nejednalo o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT.

29. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil neúspěšné žalované povinnost nahradit státu náklady řízení za svědečné a znalečné v celkové výši 42 221,69 Kč. Svědkyni , jméno FO, bylo vyplaceno z rozpočtu státu svědečné ve výši 1 147 Kč. Znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , CSs. bylo vyplaceno z rozpočtu státu znalečné ve výši 23 735,30 Kč a znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , bylo vyplaceno z rozpočtu státu znalečné ve výši 17 339,39 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.