9 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Vlastou Cízlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem titul . jméno příjmení , IČO sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 15 196 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 196 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,08 % denně z částky 15 196 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,08 % denně z částky 15 196 Kč za den [datum], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 205,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,08 % denně z dlužné částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že dne [datum] si žalovaný pronajal od žalobce [značka automobilu], [registrační značka], kdy doba nájmu vozidla byla sjednána na dobu dvou týdnů, tedy od [datum] do [datum] a nájemné činilo 4 800 Kč týdně. Žalovaný sjednané nájemné neplatil a žalobci tak vznikla za žalovaným pohledávka v celkové výši 15 196 Kč, kterou dne [datum] žalovaný uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však již ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu, kterou navíc odmítl převzít.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu vozidla [anonymizováno], [registrační značka], kdy v této smlouvě si účastníci podrobně upravili svá vzájemná práva a povinnosti. Doba nájmu byla sjednána na dobu dvou týdnů, tedy od [datum] do [datum], a nájemné činilo 4 800 Kč týdně. Pro případ prodlení pak byl účastníky smluvně sjednán úrok z prodlení ve výši 0,08 % denně za každý započatý den prodlení. Žalovaný vozidlo převzal dne [datum]. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o uznání dluhu žalovaného co do důvodu a výše z titulu nesplaceného nájemného za nájem předmětného vozidla v celkové výši 15 196 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku v celkové výši 15 196 Kč nejpozději do [datum] (důkaz: smlouva o nájmu vozidla, předávací protokol, dohoda o uznání dluhu). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván právním zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky, přičemž tuto předžalobní výzvu odmítl žalovaný dle záznamu doručujícího orgánu převzít (důkaz: výzva k plnění, závada v doručování).

5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Podle § 2321 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V projednávané věci soud tedy na základě provedeného dokazování uzavřel, že nárok žalobce na uhrazení nájemného za nájem dopravního prostředku spolu se sjednaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,08 % denně, je v podstatě v celém uplatněném rozsahu po právu a jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh žalobci zaplatil něčeho nad rámec toho, co uváděl žalobce, je nárok žalobce na zaplacení částky v celkové výši 15 196 Kč důvodný. Žalovaný navíc uznal svůj dluh co do důvodu a výše a soud proto vycházel i z tohoto uznání. Na základě uvedeného soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15 196 Kč, a to včetně smluvního úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).

10. Pokud jde právě o příslušenství pohledávky, pak soud žalobci přiznal smluvní úroky z prodlení ve výši 0,08 % denně z částky 15 196 Kč od [datum], tedy ode dne následujícího po splatnosti (dle uznání dluhu bylo povinností žalovaného dlužnou částku uhradit nejpozději do [datum] – viz odst. 3 uznání dluhu) a současně výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl pro nedůvodnost co do nároku žalobce na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,08 % denně z částky 15 196 Kč za den [datum], neboť k prodlení žalovaného se zaplacením předmětné pohledávky došlo nejdříve následujícího dne po splatnosti, nikoliv již dnem splatnosti.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 205,20 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 1 740 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 300 Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 1 285,20 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

12. Soud pak v souvislosti s přiznanou náhradou nákladů řízení pouze dodává, že při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce nemohl na danou věc aplikovat ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť obdobnou žalobu téhož žalobce zdejší soud doposud neprojednával.