9 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Vlastou Cízlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 15,60 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 15,60 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě náklad řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku částka, a to ve 13ti měsíčních splátkách. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas a žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši ve výši částka, dlužným poplatkem za uzavření ve výši částka, dlužným poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a dlužným inkasním poplatkem ve výši částka. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Po provedeném dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě, které poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se jistinu společně s úrokem ve výši částka, poplatkem za uzavření ve výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, zavázala splácet ve 13ti měsíčních splátkách po částka. Úrok z úvěru pak byl účastníky sjednán ve výši 42 % ročně, žalobce však ku prospěchu žalované požaduje úrok ve výši toliko 15,60 % ročně. Podle transakční historie uhradila žalovaná na předmětnou pohledávku v období od datum do datum částku v celkové výši částka. Pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána i právním zástupcem žalobce, přičemž tato výzva se dostala do dispoziční sféry žalované. Soud vycházel ze smlouvy o úvěru, z přehledu plateb, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o tomto postoupení a z předžalobní upomínky včetně podacího lístku. 5. příjmení mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětný smluvní vztah účastníků, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, za subsidiárního použití jednak zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 a dále zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 31. 12. 2013.

6. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak předpisy práva občanského.

9. Podle § 517 odstavce 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po provedeném dokazování je možné dle soudu shrnout, že žalobce prokázal platné postoupení pohledávky za žalovanou od předchůdce žalobce a uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou, na základě které žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši částka, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, jehož výši považuje soud za zcela souladnou s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Až potud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany.

11. Ujednání o poplatku za uzavření ve výši částka, administrativním poplatku ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tj. ujednání o poplatcích v celkové výši částka, soud posoudil jako neplatné, a tedy nedůvodně uplatněné, kdy má soud za to, že žalobce, respektive jeho právní předchůdce, fakticky těmito poplatky skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o uvedených poplatcích jednoznačně jako ujednání v rozporu s dobrými mravy, a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. To však neznamená, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o uvedených poplatcích, lze v souladu s § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, oddělit od ostatního obsahu smlouvy.

12. Z přehledu plateb žalované – transakční historie je možné dovodit, že za žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila částku v celkové výši částka Tyto platby soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši částka a ve zbývající výši částka na jistinu úvěru ve výši částka a uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 15,60 % ročně z částky částka od datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum, tj. od prodlení žalované do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za uzavření, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, a tedy s ohledem na jiný způsob započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši zákonných úroků z prodlení k datum, ale tyto přiznal od prodlení žalované v procentní výši. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 15,60 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku, zamítnul.

13. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla částka. Žalobce byl úspěšný co do částky ve výši částka. Naopak žalovaná byla úspěšná co do částky ve výši částka, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat žalobce byl v této věci úspěšný do výše cca 73 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu cca 27 % má nárok na 46 % celkových nákladů řízení. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x částka podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po částka dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a konečně také z DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je částka. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částka a s ohledem na poměr úspěch ku neúspěchu tak, jak je výše uvedeno, má žalobce nárok na zaplacení 46 % celkových nákladů řízení, tedy částky ve výši částka Lhůta k plnění nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, který bude o odvolání rozhodovat, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb.).