9 C 182/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa . října 184, PSČ část obce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 17 876 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 876 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 876 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 17 876 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z titulu vlastnictví bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci Příbram I, s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti 294/36968 žalovaným. Bytová jednotka je zapsána na [list vlastnictví] pro k. ú. Příbram, obec Příbram, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram (dále jen„ bytová jednotka“). Žalovaný neplní své povinnosti spojené s vlastnictvím bytové jednotky a neplatí řádně a včas platby do fondu oprav a za služby. Žalovanému vznikl vůči žalobci dluh na platbách do fondu oprav za období od ledna 2020 do června 2020 a dále za nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 v celkové výši 17 876 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu ve vztahu k platbám do fondu oprav předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2020 a ve vztahu k nedoplatku za vyúčtování služeb předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2020, avšak žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Za splnění zákonných podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/163 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky. Z upomínky ze dne 8. 7. 2020 vyplývá, že žalovanému vznikl za období od ledna 2020 do června 2020 dluh na platbách do fondu oprav a do fondu služeb ve výši 8 292 Kč. Z přehledu vyúčtování za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vyplývá, že žalovanému vznikl dluh v podobě nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 9 584 Kč. Z výzev ze dne 9. 7. 2020 a ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celkového dluhu ve výši 17 876 Kč písemně vyzván právní zástupkyní žalobce. Výzvy byly žalovanému zaslány dne 13. 7. 2020 a 18. 8. 2020 a soud je posoudil jako výzvy učiněné v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř.

4. Ve věci byl dán cizí prvek v podobě cizí státní příslušnosti žalovaného, který je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc k rozhodnutí ve věci. Vyšel z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), konkrétně ze čl. 24 odstavec 1 tohoto nařízení, dle kterého je jediným kritériem pro posouzení příslušnosti státu místo, kde se nemovitost nachází. Vzhledem k uvedenému soud dovodil výlučnou příslušnost České republiky, konkrétně Okresního soudu v Příbrami, k rozhodnutí ve věci.

5. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

6. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 o. z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s citovanými právními ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky a jako takový má povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na služby. Žalovaný tak měl povinnost za tímto účelem platit žalobci částku 1 382 Kč měsíčně, avšak tuto povinnost neplnil v období od ledna 2020 do června 2020 a vznikl mu tak vůči žalobci dluh ve výši 8 292 Kč. Žalovaný rovněž nesplnil svoji povinnost zaplatit nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 9 584 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku 17 876 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nesplnil povinnosti řádně a včas, má žalobce právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátem postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ AT“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech (10 C 147/2021, 10 C 95/2021). Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu), tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.