9 C 207/2019

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Cízlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce právně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená starostou jméno příjmení právně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce] je vlastníkem pozemkové parcely parcelní [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 29 785,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 1 754,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Příbrami.

1. Žalobce podal žalobu na určení vlastnického práva k pozemku s tím, že je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] o výměře 447 m2 a parcely [číslo] o výměře 154 m2 obě v [katastrální uzemí], [územní celek], a to na základě kupní smlouvy uzavřené [datum] mezi žalobcem na straně kupujícího a obcí [obec]. Žalobce pozemek po celou dobu užíval, což spočívalo zejména ve vymodelování nového terénu, kdy byl realizován přesun zeminy, navezení skrývkové ornice pro zhutnění pozemku. Došlo k odstraňování náletů, úpravy a odstranění neudržovaných křovin, obnovení trávníku apod. Žalobce je po celou dobu od uzavření kupní smlouvy přesvědčen, že uvedený pozemek, který po celou dobu užívá, je v jeho výlučném vlastnictví. V dubnu 2016 obdržel oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí, kdy bylo zjištěno, že žalobce kromě svých uvedených pozemků užívá také pozemek parcelní [číslo] o výměře 90 m2 zahrada v [katastrální uzemí], který tvoří jednotný celek s pozemky žalobce a je zapsán ve vlastnictví žalované. O pozemek se staral jako vlastník v dobré víře, že mu patří, nebyl nařčen či upozorněn na výkon vlastnického práva do doby ukončení obnovy katastrálního operátu v roce 2016.

2. Žalovaná k návrhu uvedla, že žalobce oprávněným držitelem sporného pozemku nikdy nebyl, a to ani při splnění časové podmínky se nemohl stát vlastníkem sporného pozemku. Ze strany žalobce nebyly na sporném pozemku provedeny žádné zásahy, které by žalované vadily, a tudíž neměla důvod bránit žalobci v přiměřeném užívání sporného pozemku. Je pravda, že v období let 2016 – 2018 žalovaná s žalobcem jednala o možnostech převodu vlastnického práva či zřízení nájemního práva, ale zastupitelstvo prodej neschválilo z důvodu veřejného zájmu na zachování volného přístupu k oběma břehům vodního toku. Žalobce neunáší důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o oprávněnosti držby sporného pozemku, kdy sporný pozemek mezi převáděnými nemovitostmi v kupní smlouvě uveden není.

3. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že uvedený pozemek i potok má stejný charakter a je ve stejném stavu, není pravdou, že by zužoval profil potoka, ale po povodních zde byly zásahy ze strany povodí, neboť měl vodu až ve svém objektu. Obec se o tuto část nestarala, vše bylo zarostlé. Nevěděl, v roce 2016, že toto vznikne u zaměření, kterého se zúčastnil. Pokud se jedná o geometrický plán z roku 1998, pak se jedná o náčrt, neboť na pozemku si chtěli udělat rybníček a i v této době byli přesvědčeni, že jejich pozemek je až k potoku. V uvedené době došlo k zaměření toliko potoka a ostatní náčrty jeho pozemku s tím nesouvisí.

4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce vytrhával olše, které byly až k potoku, od jiného souseda ví, že tam navážel zem. V roce 2016 se tam dělalo zaměření geodetem.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že bydlí asi 1 km odsud, ví, že se tam navážela zemina, původně tam byla stará zahrada a bylo to zarostlé olšemi. Asi před 3 roky se dozvěděl, že celý pozemek není žalobce, neboť to na zastupitelstvu projednávali a neschválili. Zemina se převážela na pozemek žalobce a tam se urovnala, určitě došlo k nějakému navýšení u toho potoka. Břeh potoka nebyl zpevněný.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po proudu potoka vpravo tam byly olše, za nimi to bylo zarostlé, začalo se kácet v roce 2012 – 2013, když zemina se navážela v roce 2014. Pozemek poté byl srovnaný a navýšený asi o 20 cm, až na hranu uvedeného koryta potoka.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jezdí k žalobci na chatu asi tak 20 let, stromy na uvedeném pozemku se nechaly vytrhat a byly zavezeny zeminou asi před 5 až 6 lety. Pozemek se vyrovnával tak, aby nebyly vidět uvedené díry.

8. Z dopisu adresovaného žalovanou žalobci ze dne 8. 2. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná tvrdí, že pozemek je a vždy byl ve výlučném vlastnictví obce a ani po obnově operátu se na tomto stavu nic nezměnilo. Dále je žalobce poučen, že v případě zájmu o obecní pozemek parcelní [číslo] [katastrální uzemí] je nutné zaslat písemnou žádost o prodej k předmětnému pozemku, kdy žádost bude projednána v zastupitelstvu obce a podle usnesení bude dále postupováno. Z dopisu ze dne 8. 9. 2016 adresovaného žalované žalobcem bylo zjištěno, že starostovi obce sděluje, že je přesvědčen o tom, že předmětný pozemek vydržel a nebude na nabídku na odkoupení pozemku reagovat. Za uznání práva vydržení a k urovnání neshody nabídl sponzorský dar ve výši 5 000 Kč.

9. Z dopisu žalobce ze dne 4. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný sděluje starostovi obce, že předmětný pozemek vydržel, tento se objevil až v souvislosti s digitalizací katastrální mapy, v roce 1994 koupil od obce pozemky až k vodnímu toku a od té doby je užíval v přesvědčení, že jsou jeho.

10. Z dopisu žalované žalobci ze dne 18. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná vyzývá žalobce eventuálně k podání písemné žádosti o prodej předmětného pozemku.

11. Z dopisu žalobce žalované ze dne 6. 11. 2017 bylo zjištěno, že na základě sdělení starosty žalobce žádá o prodej uvedeného pozemku.

12. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že žádost o prodej pozemku byla projednána na zasedání zastupitelstva 27. 11. 2017, které rozhodlo, že uvedený pozemek nebude prodán.

13. Z dopisu adresovaného žalované ze strany žalobce ze dne 17. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobce opětovně žádal o prodej sporného pozemku.

14. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 16. 11. 2019 bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce projednalo dne 28. 12. 2018 záměr prodeje pozemku, kterému nevyhověl.

15. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] vzniklo v rámci nového mapování, jehož platnost byla vyhlášena ke dni 30. 5. 2016.

16. Z vyjádření žalobce adresovaného Stavebnímu odboru [obec] dne 8. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalobce vznesl námitku proti výsledku nového mapování Katastrálního úřadu Příbram s tím, že dle nového zaměření pozemků se dozvěděl, že část těchto pozemků v těsném sousedství vodního toku [anonymizováno] jsou ve vlastnictví [územní celek]. Dále uvedl, že zakoupené pozemky nabyl a užíval v dobré víře, tyto zvelebil a řádně udržoval, když za celých 22 let mu nikdo nedal na vědomí, že mezi vodním tokem a zakoupenými pozemky měl být pozemek jiného vlastníka. Namítl, že předmětnou nemovitost vydržel, neboť ji v dobré víře užívá přiměřenou dobu a využívá tak svého práva.

17. Z dopisu žalované žalobci ze dne 25. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje, že při obnově katastrálního operátu, že Povodí Vltavy zcela neopodstatněně žalobci věnovalo část pozemku [číslo] – původní koryto potoka, který historicky vedl těsně kolem nemovitosti žalobce, když pozemek pod současným tokem potoka poskytla [územní celek] bezúplatně Povodí Vltavy.

18. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram bylo zjištěno, že pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] vznikl v rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním, kdy platnost obnoveného operátu byla vyhlášena 30. 5. 2016. Parcela [číslo] vznikla z částí původních pozemků katastru nemovitostí [číslo]. Zaměřením stávajících hranic vodoteče na parcele [číslo] (zřetelný posun způsobený přírodními vlivy před více než 30 lety) došlo se souhlasem vlastníků dotčených nemovitostí k opravě chybného geometrického a polohového určení hranic mezi pozemky parcelní [číslo] (koryto vodního toku) a mimo jiné parcely [číslo]. Při zjišťování průběhu hranic pozemku bylo taktéž zjištěno, že na části pozemku parcelní [číslo] došlo ke změně druhu pozemku na zahradu, z toho důvodu z těchto částí vznikl nový pozemek parcelní [číslo].

19. Z geometrického plánu vyhotoveného 18. 5. 1998, potvrzeného Katastrálním úřadem v Příbrami dne 11. 6. 1998 pod [číslo] bylo zjištěno, že byly zaměřovány pozemky parcelní [číslo]. Katastrální úřad upozornil na chybu ve výměře parcely [číslo]. Z přílohy geometrického plánu vyplývá hranice sousedící s pozemky účastníků zejména v části pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví žalobce, a to vodního toku parcelní [číslo].

20. Soud provedl ohledání na místě samém dne 21. 1. 2021 a zjistil, že na pozemcích žalobce je vidět navážka zeminy co do výšky, kdy na straně od cesty tedy pozemkové parcely žalovaného tato navážka není, jsou zde vzrostlé dřeviny lísky, olše. Není patrné, že koryto potoka by bylo na hranici pozemku nově utvořeného, parcelní [číslo] zúženo. Z pohledu na uvedenou hranici potoka a hranici pozemku soud zjistil, že navážka byla toliko do výše.

21. Podle § 129 odst. 1 občanského zákoníku držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe.

22. Podle § 130 odst. 1 zákona číslo 40/1964 Sb. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávnění. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

23. Podle § 134 odst. 1 zákona číslo 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jde- li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

24. Soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav.

25. Žalobce se domáhal určení vlastnictví k pozemkové parcele [číslo] v obci [obec], katastrální území Kojetín u Petrovic, zapsané na [list vlastnictví] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Žalobu odůvodnil tím, že tento pozemek tvoří jednotný pozemek s jeho pozemkovou parcelou [číslo] které jsou v jeho vlastnictví. Nemovitosti nabyl do společného jmění manželství kupní smlouvou ze dne 9. 12. 1994 s právními účinky vkladu dne 16. 12. 1994. Po celou dobu pozemkovou parcelu užíval v dobré víře až do roku 2016, kdy došlo k obnově katastrálního operátu.

26. Žalovaný s žalobou nesouhlasil proto, že již v roce 1998, kdy byl vypracován geometrický plán, musel žalobce vědět, že pozemková parcela [číslo] je žalované. Žalobce prováděl úpravy pozemkové parcely [číslo] aniž by provedl geodetické vytýčení hranice. Je pravdou, že nebyly provedeny žádné úpravy, které by obci vadily. V dalším vyjádření žalovaná uvedla, že žalobce neunesl důkazní břemeno, tento nemůže být v dobré víře. Předmětný pozemek není uveden v kupní smlouvě, žalobce tedy není držitelem oprávněným a nemohl pozemkovou parcelu [číslo] vydržet.

27. Soud z výpovědi žalobce vzal za prokázané, že pozemkovou parcelu užíval od uzavření kupní smlouvy dne 9. 12. 1994 spolu s pozemkovou parcelou [číslo] tento nechal vytrhat vzrostlou část na hranici potoka, díry po odstranění kořenů nechal zavést zeminou a srovnat terén. O tom, že užívá od roku 1994 pozemek žalované, se dozvěděl až v roce 1996, proti čemuž se ohradil. S žalovanou stranou následně jednal tak, že tento pozemek chtěl koupit, dát sponzorský dar, pozemek chtěl i pronajmout.

28. Starosta žalované [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že pozemková parcela vznikla až v roce 2016 oddělením od pozemkové parcely [číslo] potok byl v roce 2016 převeden na Povodí Vltavy.

29. Soud věc posuzoval podle starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., neboť počátek vydržecí doby i její průběh byl za účinnosti tohoto občanského zákoníku.

30. Je mimo pochybnost, že k zaměření došlo až v roce 2016, což i zástupce žalované uvedl. Toto bylo prokázáno i zprávou katastrálního úřadu ze dne 28. 2. 2020, kdy Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram uvedl, že pozemková parcela [číslo] vznikla v rámci nového mapování s platností ke dni 30. 5. 2016. Tvrzení žalovaného a jeho odkaz na geometrický plán [číslo] že musel o pozemku ve vlastnictví žalované žalobce již v té době vědět, neobstojí. Tento geometrický plán byl vypracován pro rozdělení pozemkové parcely [číslo]. Sám žalobce uvedl, že tento geometrický plán byl vypracován z toho důvodu, že na svém pozemku v blízkosti potoka chtěl vybudovat rybníček. Soud dospěl k závěru, že ani v této době žalovaná nemohla o svém vlastnictví k pozemkové parcele [číslo] vědět, tudíž ani žalobce.

31. Z výslechu svědků, kromě svědecké výpovědi o vytrhání olší, zavezení děr, narovnání pozemku, nebylo nic podstatného pro předmět věci zjištěno.

32. Ze žádosti manželů [příjmení] ze dne 12. 11. 1994, to je před uzavřením kupní smlouvy, soud zjistil, že tito žádali právě o umístění víceúčelového rybníčku podél břehu potoka.

33. Soud tedy vzal za prokázané, že žalobce užíval pozemkovou parcelu od nabytí vlastnictví dle kupní smlouvy ze dne 9. 12. 1994 s právními účinky vkladu dne 16. 12. 1994 v dobré víře až do roku 2016. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] nově vzniklé v roce 2016 právě pro vydržení. Šlo o kvalifikovanou držbu vykonávanou po více než 10 let. K vydržení došlo jednoznačně nejen ze subjektivního hlediska žalobce, ale i z objektivních důvodů. Žalobce nemohl mít po celou 10letou vydržecí dobu, to je ode dne 16. 12. 1994 až do dne 17. 12. 2004, důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nepatří (rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 4759/2016). Rozhodně tak nelze ani vzít v úvahu, že by si mohl být vědom neúměrného poměru plochy koupeného a skutečně vydrženého pozemku. Žalobce při zachování náležité opatrnosti nemohl zjistit, že užívá pozemek o podstatně vyšší výměře, i když v původní uzavřené kupní smlouvě byla výměra pozemkové parcely [číslo] uvedena, tedy 447 m2, když nově vzniklá parcela má výměru toliko 94 m2 (rozhodnutí Nejvyšší soudu 22 Cdo 496/2004). Soud ale poznamenává, že kupní smlouva žalobce byla v roce 1994 uzavřena právě s žalovanou [příjmení] [jméno], když v té době, pokud by hraničila nově vzniklá parcela s pozemkovou parcelou kupovanou právě touto kupní smlouvou, by jistě bylo ze strany obce o tomto rozdílu, a tedy ploše podél pozemku kupovaného žalobcem, jednáno.

34. V dané věci předpokladem dobré víry je zde soulad mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu. Až do roku 2016 zde nebyl evidován skutečný právní stav, a tudíž ani stav zapsaný ve veřejném seznamu. Dobrá víra svědčí tomu, kdo o nesouladu nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti vědět ani nemohl.

35. Soud proto podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak ve výroku uvedeno.

36. Pokud se jedná o náklady řízení, s ohledem na úspěch žalobce ve věci soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení sestávající se ze 7 úkonů po 2 500 Kč, cestovného za účelem místního ohledání dne 21. 1. 2021 v částce 484 Kč, dále promeškaný čas 400 Kč a 7x režijní paušál 2 100 Kč, dále DPH ve výši 4 301,60 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem 29 785,60 Kč.

37. Vzhledem k tomu, že soud zaplatil z rozpočtových prostředků svědečné 1 754,60 Kč, pak soud uložil straně žalované zaplatit i tyto náklady řízení na účet Okresního soudu v Příbrami.