9 C 26/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Cízlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované a žalobce právně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa doručovací adresa adresa žalované a žalobce právně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o určení dědice

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce [osobní údaje žalobce], je dědicem ze zákona první třídy po zůstaviteli [obec] [celé jméno žalobce], [rodné číslo] v řízení vedeném u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal žalobu na určení dědice s tím, že usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl vyzván, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, které nabylo právní moci dne [datum], podal žalobu. V průběhu řízení byla zjištěna závěť a prohlášení o vydědění žalobce, která byla sepsána [datum] formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, se sídlem v [obec], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], kdy zůstavitel za jedinou dědičku svého majetku povolal žalovanou [celé jméno žalované]. Žalobce vyloučil, že o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký potomek projevovat měl, choval se k zůstaviteli v rozporu s dobrými mravy, sedm let jej neviděl, i když snahu o zavedení normálních dobrých vztahů zůstavitel projevoval, neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi, kdy se zůstavitel v případě zdravotních problémů musel spolehnout na pomoc jiných lidí. Na povinný díl zcela vyloučil i potomky svého syna. Žalobce popřel platnost závěti, když prohlásil, že zůstavitel pořízení pro případ smrti neučinil svobodně, nebyla to jeho svobodná vůle, byl k tomu donucen závětní dědičkou, pozůstalou družkou [jméno] [příjmení]. Důvody vydědění uvedené v závěti nejsou dány. Žalobce k matce i k otci měl dobrý vztah, bydlel v rodinném domě s otcem, kde měl trvalé bydliště a po smrti matky [jméno] [celé jméno žalobce] měl v úmyslu žít v rodinném domě spolu s otcem a pomáhat mu v případě potřeby, nemoci či nouze. Zůstavitel krátce po ovdovění navázal partnerský vztah s žalovanou, která se k zůstaviteli nastěhovala a zásadním způsobem narušila vztahy mezi otcem a synem. Zůstavitel převedl za neúměrně nízkou kupní cenu dům na žalovanou a ta se ve správním řízení následně domohla zrušení trvalého pobytu žalobce na adrese [obec a číslo] a zakázala žalobci přístup do domu. Dosáhla tak postupně úplného přerušení kontaktu mezi otcem a synem, zůstavitele zcela izolovala od bývalé rodiny. Žalobce se několikrát pokusil otci napsat, ale dopisy zůstaly bez odezvy, je velmi pravděpodobné, že listovní zásilky z poštovní schránky vybírala žalovaná a otci je nepředala. Žalobce se vstupu do domu domáhal dokonce prostřednictvím policie. Je pravda, že v minulosti byl opakovaně soudně trestán, ale nikdy pro trestný čin proti otci, či za čin, který by svědčil o jeho zvrhlé povaze. Ze strany zůstavitele – jeho otce, zde byl nedostatek jeho svobodné vůle.

2. Žalovaná v podané žalobě uvedla, že zůstavitel se snažil udržovat s žalobcem, jako se svým synem dobré vztahy, avšak pro chování žalobce vůči zůstaviteli to nebylo možné. Žalobce podal na zůstavitele oznámení, kdy toto bylo vyšetřováno Policií ČR. Zůstavitel měl velmi vážný důvod žalobce vydědit, kradl mu jeho osobní věci, vymáhal po něm stále peníze, dobýval se do domu zůstavitele v noci opilý nebo zfetovaný, takže musel zůstavitel volat policii, neboť se obával o svůj život, když žalobce zůstaviteli vyhrožoval zabitím nebo tím, že zapálí dům a podobně. Žalobce nevedl řádný život, dopouštěl se trestné činnosti, požíval v nadměrné míře alkohol a jiné omamné látky, byl několikrát ve vězení a o zůstavitele se nezajímal, ani mu neposkytl ve stáří a v nemoci žádnou pomoc. Žalovaná se se zůstavitelem seznámila v roce 2001, kdy byl ve velmi těžké finanční situaci, protože byl nucen zaplatit finančnímu úřadu daňový dluh ve výši několika miliónů Kč, který sám nezpůsobil. Za této tíživé životní situace žalovaná zůstaviteli pomohla a zachovala mu celoživotní možnost v domě [adresa] v obci [obec] bydlet a žít v klidu, až do konce svého života. Žalovaná se o zůstavitele po celou dobu starala, vedla mu domácnost a v době, kdy zůstavitel byl nemocný, mu poskytovala pomoc v nemoci. Tvrzení žalobce, že zůstavitel nesepsal listinu o vydědění a závěť svobodně, toto tvrzení je zcela nepravdivé a žalovaná jej odmítá. Žalovaná o skutečnosti, že zůstavitel listinu pořídil, nebyla vůbec informována a dozvěděla se o ni až po smrti zůstavitele. Zůstavitel tak učinil o své vůli na základě svého samostatného rozhodnutí. Zůstavitel netrpěl žádnými psychickými obtížemi, neléčil se na psychiatrii ani neurologii, neužíval žádná psychofarmaka, netrpěl žádným organickým poškozením mozku, nepoužíval nadměrné míře alkoholické nápoje ani omamné látky, a pokud jde o dušení stav, byl v dobré kondici, prakticky až do konce svého života. Listina o vydědění a závěť byla pořízena [datum], tedy téměř 2 roky před smrtí zůstavitele, který zemřel [datum].

3. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že rodinný dům byl převeden za mnohonásobně nižší kupní cenu, žalovaná uvedla, že cena byla stanovena znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

4. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že u notáře se dozvěděl o vydědění. Otce viděl naposledy asi před 15 roky, po smrti matky se s otcem dohodli, že se vzdá svého nároku na dědictví. Asi v roce 2000 zastihl otce, když vystupoval doma z auta, bavili se o životě, jak se má, co dělá, psal mu také dopisy, které asi k jeho rukám nedorazily. Na otce neměl žádný kontakt, neboť přišel o telefon, kde měl původní číslo uložené a pevná linka domů byla zrušena. Nedostatek svobodné vůle zůstavitele vidí v tom, že nemovitost byla ohodnocena částkou [částka], když tato má podstatně vyšší hodnotu. Tlak a manipulace ze strany žalované pro pořízení listiny pro případ smrti a listiny o vydědění vidí v tom, že asi otec měl strach, že tam nebude moci bydlet, bylo mu zrušeno bydliště, takže se přihlásil na obecním úřadě. Volal policii za účelem zpřístupnění nemovitosti, aby si mohl vzít nějaké věci, a to [datum]. V domě byly vyměněny zámky, klíče neměl, do domu, kdy se domáhal vstupu, ho vezli kamarádi, jako například [jméno] [příjmení]. Když ještě žila matka a v domě bydlel, měl tam všechny věci, a to knížky, oblečení, desky, byla mu vydána toliko část oblečení. O smrti otce se dozvěděl od jeho vzdáleného příbuzného, o tom, že něco potřebuje, nevěděl. Pokud se jedná o protialkoholní léčení, toto absolvoval před 20 roky v [obec].

5. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v roce 2001 se seznámila se zůstavitelem a do roku 2003 neměla žádné tušení, že se něco děje. Seznámil ji s tím, že paní [celé jméno žalobce] prodala dům, kdy sám jí dal plnou moc. Řešil to všechno s bratrem a řešilo to také Finanční ředitelství v [obec], neboť nebyla zaplacená daň. Přijela také sestra z Německa, finančně zůstaviteli pomáhali, protože v té době neměl na advokáta. Řešili, co udělat s domem, aby bylo možné ho odkoupit, sama navrhla, že by mohla dát dohromady nějaké finanční prostředky, dluh činil asi [částka] vůči finančnímu úřadu. Dům se prodal za [částka], peníze se žádné nenašly. Zůstavitel žádal o prominutí penále, které činilo [částka], kdy sám finanční úřad s ohledem na situaci doporučil prominutí tohoto penále. Je pravda, že v roce 2007 – 2008 měl zůstavitel dva bypassy a následně infarkt. O sepisu závěti se dozvěděla až po sepisu asi v roce 2018, kdy navíc měl zůstavitel životní pojištění a ona byla obmyšlenou osobou. Žalobce viděla asi 3x v životě, 1x přelezl plot, nebyl v dobrém stavu, byl tam alkohol a drogy, sousedi volali policii a ta to s ním řešila venku, což bylo asi v roce 2004. Zůstavitel byl introvert, nerad se o tom bavil, 2x měsíčně jezdil na [obec]. Syn ho nenavštívil, proto nechtěl nic slavit ani 60tiny ani 65 let, čekal na jedinou osobu, a to na syna. [jméno] ví o jednom dopise, kdy byl žalobce asi na léčení a od zůstavitele žádal peníze a ten mu je poslal a pak řekl, že si myslel, že chtěl jenom peníze. Je pravda, že se obrátil na obecní úřad, kdy měla kupní smlouvu a požádala o zrušení bydliště žalobce. Ten jí následně volal a řekl, že ji zabije, že dům podpálí, do té doby nevěděla, že ta situace je tak vážná. Částku finančnímu úřadu ve výši [částka] zaplatila, což byl v zásadě dluh z prodeje nemovitosti za paní [celé jméno žalobce]. Je pravda, že žalobce na ní jednou zvonil a ona mu sdělila, že otec pracuje v [obec] a tomu to zavolala. Vánoce slavila s rodinou v [obec], a když přijela poté do [obec], pak otec – zůstavitel – byl vždy v hrozném stavu a sousedi jí sdělili, že volali policii, neboť tam došlo k nějakému konfliktu. Je pravda, že dům byl také vypálen, ale neprokázalo se nic. Dále ví o tom, že zůstavitel řešil se starostou to, že žalobce hledala policie k nástupu výkonu trestu. K vypálení domu došlo před 7 lety a od té doby přestaly tyto nájezdy. Zůstavitele nikdy neviděla opilého, byl po dvou bypassech a byl mu přiznán plný invalidní důchod.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se vídala se zůstavitelem 1x za dva měsíce či 1x za 14 dnů, telefonovali si a stýkali se nepravidelně v [obec], kam jezdila na návštěvu. Ví, že byl zůstavitel na bypassu, a že ho zlobila kyčel. O problémech ve vztahu žalobce a zůstavitele věděli celý život, neboť tam byly problémy. Od pana [celé jméno žalobce] se po úmrtí paní [celé jméno žalobce] dozvěděla, že se tam žalobce objevil a chtěl peníze jako vždycky. Zůstavitel jí řekl, že mu žalobce odcizil nějaké nářadí, zřejmě i něco z domu, ale protože se za to styděl, nechtěl o tom mluvit. Věděla o tom, že dům v [obec] byl předlužený a žalovaná vše vyřídila, dluhy zaplatila a on na ní dům převedl. Syn mu nikdy nepomohl, zůstavitel se na něho nemohl obracet, neboť nevěděl, kde žije. Zůstavitel jí nikdy neřekl, že by mu syn psal. Když sepsal závěť, tak jí o tom řekl s tím, že syna vydědil. Když ještě žila manželka zůstavitele, pak mezi nimi byly konflikty, hlavně kvůli žalobci. Pokud se jedná o finanční pomoc ze strany zůstavitele, pak se na ní neobracel. Po smrti manželky zůstavitel se zmínil, že o barák asi přijde, protože je předlužený. Zůstavitel měl ze žalobce strach, a to fyzický. Psychické potíže rozhodně zůstavitel neměl na rozdíl od žalobce, což se dozvěděla od zůstavitele. Vše, co se na domě dělalo, bylo se souhlasem pana [celé jméno žalobce], ale ve finanční režii žalované.

7. Ze zprávy Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že spis konkrétní značky byl skartován a není k dispozici, nebylo zjištěno, zda – li Obvodní oddělení policie [obec] zasahovala na adrese [adresa žalované a žalobce].

8. Ze zprávy Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od roku 2009 do současné doby nejsou žádné záznamy týkající se jakékoliv události na adrese [adresa žalované a žalobce]. Záznamy před rokem 2009 s ohledem na skartační lhůtu nelze dohledat.

9. Z příkazu o úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu plátce byla poukázána částka [částka], jakož to daň z příjmů fyzických osob – Finanční úřad [obec].

10. Z obsahu připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] pozůstalostního řízení po [obec] [celé jméno žalobce], narozeném [datum], zemřelém [datum] bylo zjištěno, že notář JUDr. [jméno] [příjmení] byl požádán o prohlášení listiny. Z obsahu listiny o pořízení pro případ smrti prohlášené [datum] bylo zjištěno, že notářským zápisem NZ [číslo], N 59/2017 zůstavitel za universální dědičku veškerého svého nemovitého, movitého a ostatního majetku povolal [celé jméno žalované], narozenou [datum], bytem [adresa]. Svého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum] zcela vyloučil z jeho práva na povinný díl z jeho pozůstalosti, a to z důvodu, že o něho dlouhodobě neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako svůj potomek projevovat měl, chová se k němu v rozporu s dobrými mravy, asi 7 let ho neviděl, nemá o něm žádné zprávy, ač snahu o zavedení normálních dobrých vztahů projevoval. [příjmení] [celé jméno žalobce] mu rovněž neposkytl žádnou pomoc v nouzi, kdy v případě zdravotních problémů se musel spolehnout na pomoc cizích lidí, svých kolegů ze zaměstnání a paní [celé jméno žalované]. [příjmení] [celé jméno žalobce] mu opakovaně, kdy se spolu stýkali, odcizil peníze a cennosti. Byl rovněž odsouzen za krádež a za maření úředního soudního rozhodnutí. Z práva na povinný díl zcela vyloučil i potomky tohoto syna s tím, že si nepřeje, aby syn nebo jeho děti něco z jeho pozůstalosti dědili. Tato závěť a prohlášení o vydědění bylo sepsáno dne [datum] notářskou kandidátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], jménem JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, v [obec] v notářské kanceláři se sídlem v [část obce], [ulice] ulice [anonymizováno].

11. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], sepisovatelky notářského zápisu, sp. zn. NZ [číslo] bylo zjištěno, že nebyla zproštěna mlčenlivosti ve vztahu ke konkrétnímu notářskému zápisu. V obecné rovině uvedla, že byla trvalou zástupkyní notáře i notářskou kandidátkou a mohla udělit podpis na této závěti, k čemuž měla samozřejmě pověření paní notářky. Nevybavuje si, zda přišel účastník sám, ale praxe byla taková, že schůzky se konaly dvě, a to informativní schůzka a předložení dokladů a druhá schůzka byla seznámení s listinou, případně úprava a podpis nejdříve účastníka a potom sepisovatele. Pověření k tomuto úkonu je v jejím osobním spise a dále může být u notáře, který po doktorce [příjmení] listiny převzal a navíc to vyplývá z notářského řádu, neboť byla trvalým zástupcem notáře, kdy tento trvalý zástupce mohl vykonávat úkony notáře.

12. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob bylo zjištěno, že žalobce [celé jméno žalobce] má celkem 25 záznamů v rejstříku trestů, kdy Okresním soudem v Příbrami jako mladistvému mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, v roce 1991 Okresním soudem v Příbrami podmíněný trest 5 měsíců se zkušební dobou na 2 roky se změnou na nepodmíněný trest vykonaný [datum], Okresním soudem v Příbrami v roce 1993 trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně a propadnutí věci, Okresním soudem v Písku v roce 1994 trest odnětí svobody podmíněně s výměrou 14 měsíců se zkušební dobou na 3 roky, v roce 1994 Okresním soudem v Písku trest odnětí svobody 18 měsíců nepodmíněně, v roce 1999 Okresním soudem v Berouně peněžitý trest změněn na nepodmíněný trest, v roce 1999 Okresním soudem Praha – západ podmíněný trest v trvání 3 měsíců se zkušební dobou na jeden rok a zákaz činnosti, v roce 2000 Okresním soudem Praha – západ podmíněný trest jednoho roku se zkušební dobou na 5 roků, Okresním soudem v Písku v roce 2002 podmíněný trest jednoho roku se zkušební dobou na 5 roků a zákaz činnosti, v roce 2003 Okresním soudem v Příbrami obecně prospěšné práce v trvání 400 hodin, Okresním soudem Praha – západ v roce 2003 podmíněný trest v trvání 2 roků se zkušební dobou na 3 roky, v roce 2005 Okresním soudem v Písku obecně prospěšné práce v trvání 400 hodin, Okresním soudem v Písku v roce 2006 peněžitý trest ve výši [částka], Okresním soudem v Písku v roce 2007 trest odnětí svobody podmíněně v trvání 4 měsíců se zkušební dobou do [datum] a zákaz činnosti, Okresním soudem v Benešově v roce 2008 podmíněný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců se zkušební dobou na 30 měsíců a zákaz činnosti, Okresního soudu v Písku v roce 2010 10 měsíců se zkušební dobou na 18 měsíců, Okresním soudem v Berouně v roce 2010 trest odnětí svobody podmíněně o výměře 8 měsíců se zkušební dobou 18 měsíců, Okresní soud Praha – západ v roce 2011, kdy bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu, Okresní soud [obec] v roce 2011 obecně prospěšné práce v rozsahu 200 hodin, Okresní soud [obec] v roce 2012 trest odnětí svobody podmíněně o výměře 10 měsíců se zkušební dobou na 24 měsíců, Okresní soud v Písku v roce 2013 odnětí svobody podmíněně počet měsíců 6 se zkušební dobou na 18 měsíců, Okresní soud v Písku v roce 2013 odnětí svobody podmíněně na 10 měsíců se zkušební dobou 24 měsíců, změněn na odnětí svobody nepodmíněně v trvání 10 měsíců a zákaz činnosti, Okresní soud [obec] v roce 2015 odnětí svobody nepodmíněně v trvání 14 měsíců a zákaz činnosti, Okresní soud v Příbrami v roce 2018 podmíněné odsouzení 12 měsíců se zkušební dobou na 36 měsíců.

13. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodní oddělení Dobříš bylo zjištěno, že [datum] učinil zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce] oznámení, že své věci si žalobce odvezl z domu někdy v polovině roku 1999 – 2000, přičemž zcela záměrně si odvezl i věci, které patřili pouze jemu. Vždy, když se vrátil do domu, měl s ním problémy, buď něco z jeho majetku odcizil, nebo požadoval peníze, a když je nedostal, pak v domě z jeho majetku zase něco odcizil. Na policii to nehlásil, protože svému synovi nechtěl přidělávat problémy, kterých už měl tak dost. Z domu zcela odešel a vrátil se třeba po půl roce, kdy začal do domu se dobývat třeba v půl třetí ráno opilý nebo zfetovaný, takže opakovaně musel volat policii, neboť měl strach o svůj život. Tento mu vyhrožoval zabitím, tím že zapálí barák a podobně. Když se v přítomnosti policie uklidnil, nechal ho v domě přespat, on se vyspal, trochu vystřízlivěl a ráno pak po něm požadoval peníze s tím, že už mu dá pak pokoj. Když peníze dostal, že se jednalo o částky vyšší než [částka], tak z domu zase odešel a neviděl ho zase třeba půl roku. Když se vrátil, tak se situace opakovala, takže mu dal asi tak [částka], do čehož nepočítá věci, které mu odcizil. Není pravda, že by vyměnil zámky, syn měl klíče, které ale někde ztratil. Rozhodně mu nebrání v užívání domu, když přijde a chová se normálně, tak ho do domu pustí, ale jemu jde o to, aby mohl zůstat v domě, a on z něho vždy chce vytáhnout jenom další peníze. V listopadu předchozího roku musel dům prodat, aby uhradil dluhy, které mu zůstaly po manželce, které činily okolo [částka], a to paní [celé jméno žalované], takže může v domě bydlet. Je pravda, že dům změnil majitele a syn se zde trvale nezdržuje, takže obecní úřad zahájil řízení o zrušení trvalého pobytu. Ví o tom, že po telefonu vyhrožoval majitelce domu zabitím a sousedům tak vyhrožuje průběžně už od roku 2002 vždy, když přijde do domu. Sám nikdy v užívání domu nebránil, syn o užívání domu nikdy neprojevoval zájem, šlo mu jen o peníze, které z něho mohl vytáhnout a pak je někde utratit.

14. Ze záznamu centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že na žalobce je evidováno k [datum] celkem 29 záznamů.

15. Z obsahu připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Příbrami pro jednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, z protokolu o předběžném šetření, že mezi dluhy zemřelé patřila pohledávka Finančního úřadu [obec] z titulu dlužné částky daně z převodu nemovitosti ve výši [částka].

16. Ze zápisu ze dne [datum] ohledně zrušení trvalého pobytu žalobce prohlásil, že souhlasí s oznámením se zrušením svého trvalého pobytu na adrese [adresa žalované a žalobce], toto bylo vlastnoručně podepsáno před [stát. instituce].

17. Z platebního výměru ze dne [datum] Finančního úřadu [obec] na [obec] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že na daň z převodu nemovitosti činila daňová povinnost [částka].

18. Z dokladu o přijaté platbě v hotovosti finančnímu úřadu dne [datum] bylo zjištěno, že byla zaplacena částka [částka]. Z dokladu o přijaté platbě v hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že od [obec] [celé jméno žalobce] byla zaplacena částka [částka], jakož to daň z převodu nemovitosti. Z dodatečného platebního výměru s příjmu fyzických osob vydaného [datum] na jméno [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že byla vyměřena daň ve výši [částka]. Z dodatečného platebního výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že daňovým subjektem byl [obec] [celé jméno žalobce], [obec a číslo], zastoupen [jméno] [celé jméno žalobce], kdy byla vyměřena daň ve výši [částka].

19. Z vyjádření Finančního ředitelství v [obec] ze dne [datum], a to k obsahu žaloby adresovaného Městskému soudu v Praze, bylo zjištěno, že Finanční ředitelství v [obec] se vyjádřilo v tom směru, aby proti rozhodnutí Finančního ředitelství v [obec] byla žaloba zamítnuta.

20. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žaloba žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], bytem [obec a číslo], proti žalovanému Finančnímu ředitelství v [obec] k žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v [obec] ze dne [datum] byla zamítnuta, kdy předmětem se stalo přezkoumání rozhodnutí a doměření daně ve výši [částka].

21. Z platebního výměru na jméno [obec] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo předepsáno penále v celkové výši [částka] zůstaviteli.

22. Z rozhodnutí o posečkání příslušenství daně Finančního úřadu v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo povoleno posečkání příslušenství daně v celkové výši [částka].

23. Ze žádosti o posečkání zaplacení daňového penále na dani z příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že o toto požádal zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce].

24. Ze žádosti o prominutí příslušenství daně ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitel požádal prostřednictvím Finančního úřadu v [obec] svým podáním žádosti o prominutí příslušenství daně s odůvodněním.

25. Z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádosti Ministerstvo financí vyhovělo, a to pro penále za rok 1997, kdy byla prominuta částka [částka].

26. Z prohlášení učiněného mezi prodávajícím [obec] [celé jméno žalobce] a kupující [celé jméno žalované] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitel, tedy prodávající [obec] [celé jméno žalobce] přijal zálohu ve výši [částka] na dokončení koupi stavebních parcel, zahrad a staveb náležejících k domu [obec] [číslo] od paní [celé jméno žalované], [rodné číslo] s tím, že tato záloha bude zúčtována při konečném prodeji, to je podepsání kupní smlouvy a podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec].

27. Z příkazu k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že za pana [celé jméno žalobce] jakožto splátka byla poukázána částka [částka].

28. Z pokladního příjmového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila za pozemky [číslo] částku [částka].

29. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se stala vlastnicí nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], žalovaná [celé jméno žalované].

30. Z kupní smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem [obec] [celé jméno žalobce] a žalovanou [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že tato kupní smlouva byla uzavřena [datum], kdy předmětem této kupní smlouvy se stal objekt bydlení [adresa] se zastavěnou plochou č. p. St. [anonymizováno] a stavební parcely [číslo] zahrady č. parcely [číslo], vše v [katastrální uzemí], [územní celek].

31. Z kupní smlouvy uzavřené mezi obcí [obec] a žalovanou pak bylo zjištěno, že tato byla uzavřena [datum] a žalovaná se stala výlučným vlastníkem pozemku zastavěné plochy a nádvoří čp. ST [číslo], zahrady [číslo], zahrady [číslo] a zahrady [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek].

32. Z kopie usnesení [název soudu] bylo zjištěno, že byla schválena dohoda ve věci vypořádání dědictví po [jméno] [příjmení], když toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum], kdy dědictví nabyla do svého vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození].

33. Ze zprávy Okresní správy sociální zabezpečení [obec] v řízení o dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že nejsou žádné ke dni úmrtí přeplatky a nedoplatky. Ze zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky bylo zjištěno, že ke dni úmrtí konečný přeplatek ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] činí [částka].

34. Ze zprávy Finančního úřadu v [obec] bylo zjištěno, že po paní [jméno] [celé jméno žalobce] ke dni úmrtí nebyl přeplatek ani nedoplatek na dani z podnikání.

35. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [obec] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] na straně jako prodávající a [jméno] [příjmení] na straně jako kupující bylo zjištěno, že předmětem se staly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu v [obec], kdy byla dohodnuta kupní cena ve výši [částka].

36. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že [obec] [celé jméno žalobce] udělil plnou moc manželce [jméno] [celé jméno žalobce] k prodeji uvedených nemovitostí, jakožto do 2/3 vlastník.

37. Z výpisu z účtu předloženého žalovanou v originále bylo prokázáno, že za období od [datum] byl [datum] učiněn příkaz k úhradě ve prospěch účtu 7 [bankovní účet] s názvem protiúčtu [číslo] na částku [částka].

38. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že byl žalobce odsouzen pro trestný čin podvodu k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku se zkušební dobou s podmíněným odkladem na dobu 3 roků s dohledem probačního úředníka s povinností zaplatit náhradu škody ve výši [částka] poškozenému Úřadu práce České republiky.

39. Podle § 1646 odst. 1 Občanského zákoníku ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který za a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, za b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, za c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo za d) vede trvale nezřízený život.

40. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Otec [příjmení] [celé jméno žalobce], narozen [datum], trvale bytem [adresa žalované a žalobce], když formou notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [příjmení], notářskou kandidátkou, sepsal závěť a prohlášení o vydědění s tím, že universální dědičkou veškerého svého nemovitého, movitého i ostatního majetku, zejména pak pozemku v [katastrální uzemí] a finančních prostředků na účtu č. [bankovní účet] povolal [celé jméno žalované], narozenou [datum], bytem [adresa]. Dále učinil rovněž tímto notářským zápisem prohlášení o vydědění svého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a to z jeho práva na povinný díl z důvodu, že o něho dlouhodobě neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako potomek projevovat měl, chová se k němu v rozporu s dobrými mravy, asi 7 let ho neviděl, nemá o něm žádné zprávy, ač snahu o zavedení normálních dobrých vztahů projevoval. Syn mu neposkytl žádnou pomoc v nouzi, kdy v případě zdravotních problémů se musel spolehnout na pomoc cizích lidí, svých kolegů ze zaměstnání a paní [celé jméno žalované]. Syn mu opakovaně v době, kdy se spolu stýkali, odcizil peníze a cennosti a byl rovněž odsouzen za krádež a maření úředního rozhodnutí. Z práva na povinný díl zcela vyloučil i potomky svého syna. Tento notářský zápis sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] byl sepsán dne 12. 6. 2017.

41. Soud zjistil, a to zejména z výpovědi účastníků, z výpovědi svědkyně [příjmení], že žalobce neprojevoval o zůstavitele žádný zájem, jaký by projevovat měl, žalobce sám ve své účastnické výpovědi uvedl, že otce viděl naposledy asi před 15 roky, o smrti otce se dozvěděl náhodně od svého příbuzného, o tom, že něco potřebuje, nevěděl. Dále uvedl, že šlo o tlak a manipulaci ze strany žalované pro pořízení listiny pro případ smrti a listiny o vydědění, zejména v tom, že asi otec měl strach, že tam nebude moci bydlet. Toto své utvrzení a tuto domněnku žádným relevantním způsobem žalobce neprokázal. V žalobě uvedl, že k matce a otci měl dobrý vztah, bydlel v rodinném domě s otcem, kde měl trvalé bydliště a měl v úmyslu v rodinném domě žít spolu s otcem a pomáhat mu v případě potřeby, nemoci, či nouze. Toto tvrzení žalobce neodpovídá skutečnosti, neboť jak vyplynulo ze záznamu [stát. instituce], že [datum] zůstavitel učinil oznámení, že někdy v polovině roku 1999 – 2000 si žalobce odvezl i věci, které mu nepatřily, požadoval na něm peníze, z jeho majetku odcizoval věci. Vyhrožoval mu zabitím a dále s tím, že zapálí barák a podobně, když dostal peníze, jednalo se o částky vyšší než [částka], celkem asi [částka], tak z domu zase odešel a neviděl ho třeba zase půl roku. V listopadu předchozího roku musel dům prodat, aby uhradil dluhy, které zůstaly po manželce a činily okolo [částka], a to paní [celé jméno žalované]. Došlo dále ke zrušení trvalého pobytu žalobce, ví o tom, že po telefonu vyhrožoval majitelce domu zabitím a sousedům vyhrožoval průběžně už od roku 2002. Soud dospěl k závěru, že žalobce dlouhodobě neprojevoval opravdový zájem o svého otce, jaký by jako potomek projevovat měl. Argument ze strany žalobce, že neměl telefon a pevná linka byla zrušena, je ryze účelový. Stejně tak, že měl k otci i k matce dobrý vztah, měl v úmyslu v rodinném domě spolu s otcem žít a pomáhat mu, je rovněž ryze účelový. Žádným relevantním způsobem neprokázal, že žalovaná dosáhla přerušení kontaktu mezi otcem a synem a zůstavitele izolovala od bývalé rodiny.

42. Z výpovědi žalované naopak bylo prokázáno, že zůstavitel měl velmi vážný důvod žalobce vydědit, neboť mu kradl jeho osobní věci, vymáhal po něm peníze a dobýval se do domu v noci opilý nebo zfetovaný, takže musel zůstavitel volat policii, neboť se obával o svůj život, když tento mu vyhrožoval zabitím nebo tím, že zapálí dům a podobně. Bylo prokázáno, že po navázání vztahu žalované se zůstavitelem v roce 2001 tento byl v těžké finanční situaci, neboť byl nucen zaplatit finančnímu úřadu daňový dluh ve výši několik miliónů Kč, který sám nezpůsobil. Soud spatřuje neposkytnutí žádné pomoci v nouzi zůstaviteli nejen v případě zdravotních problémů, ale i v případě zaplacení pohledávky vůči finančnímu úřadu. Bylo prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že žaloba žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] proti žalovanému Finančnímu ředitelství v [obec] proti rozhodnutí Finančního ředitelství v [obec] ze dne [datum] byla zamítnuta, když předmětem se stalo přezkoumání rozhodnutí o doměření daně ve výši [částka]. Bylo prokázáno z platebního výměru na jméno [obec] [celé jméno žalobce] ze dne [datum], že bylo předepsáno penále v celkové výši [částka] zůstaviteli. Bylo dále prokázáno, že zůstavitel [datum] podal žádost o posečkání daňového penále, o čemž bylo rozhodnuto [datum] Finančním úřadem v [obec]. Z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádosti zůstavitele o prominutí penále ve výši [částka] bylo vyhověno. Bylo dále prokázáno z výpisu z účtu předloženého žalovanou, že dne [datum] byl učiněn příkaz k úhradě ve prospěch protiúčtu na rodné číslo zůstavitele na částku [částka]. Následně byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva, kdy žalovaná se stala vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Byla to právě žalovaná, která v nouzi otci žalobce pomohla tak, že zaplatila uvedenou částku ve prospěch finančního úřadu, i když penále bylo prominuto. Byla to žalovaná, která v době nemoci zůstaviteli pomáhala. S ohledem na obsah opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob dospěl soud k závěru, že žalobce vede trvale nezřízený život, což vyplývá z rozsahu jeho podmíněných i nepodmíněných odsouzení. Pokud se jedná o navržený důkaz ze strany žalobce provedením znaleckého posudku na ocenění nemovitosti, pak tento soud shledal irelevantní ve vztahu ke kupní ceně uvedené nemovitosti. Argument ze strany žalobce, že došlo k tlaku a manipulaci ze strany žalované pro pořízení listiny pro případ smrti a listiny o vydědění, návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, pak tato domněnka ze strany žalobce, když nebyla ničím prokázána ani navržením žádného dalšího důkazu k prokázání tohoto tvrzení, soud shledal zcela nadbytečný. Z předložených listinných důkazů, ale i výpovědi žalované, svědkyně [příjmení], svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] – [příjmení] nebyl zjištěn žádný důvod, proč by zůstavitel nebyl schopen tohoto úkonu. Žádným relevantním způsobem nebyly navrženy důkazy v tom směru, že by ovládací schopnosti zůstavitele byly jakýmkoliv způsobem mimo jeho vůli. O tom svědčí i geneze probíhajícího řízení ve vztahu k Finančnímu úřadu v [obec] a Finančnímu ředitelství v [obec], jak vyplynulo z rozsudku Městského soudu v Praze pod shora uvedeným číslem jednacím. Soud odkazuje i na posloupnost řízení ve vztahu k Finančnímu ředitelství v [obec], termínu vyhlášení rozsudku Městského soudu v Praze dne [datum], platebnímu výměru ze dne [datum], kdy bylo předepsáno penále ve výši [částka] zůstaviteli, rozhodnutí posečkání příslušenství daně [datum] a hlavně termínu zaplacení částky [částka] dne [datum] žalovanou. Zcela logicky na základě dohody mezi zůstavitelem a žalovanou došlo po zaplacení této částky k uzavření kupní smlouvy, a to dne [datum].

43. Pokud se jedná o návrh na provedení důkazů výslechem svědka [příjmení], že vezl žalobce do místa jeho trvalého bydliště, soud shledal jako zcela nadbytečný s ohledem na provedené další důkazy. Pokud se jedná o další návrh ze strany žalobce, aby bylo zjištěno pověření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [příjmení], notářské kandidátky, k sepisu notářského zápisu, tento soud shledal rovněž jako nadbytečný. Z činnosti soudu je známo, že Mgr. [jméno] [příjmení] – [příjmení] byla trvalou zástupkyní notáře a notářskou kandidátkou, a tudíž na základě pověření paní notářky zápis sepsala na rozdíl od ustanovení zástupce podle § 14 notářského řádu. Kandidát ustanovený zástupcem notáře podle § 24 notářského řádu vykonává činnost nikoliv na místo notáře, ale vedle něj. Smyslem tak není zastoupení notáře, který nemůže vykonávat svou činnost, ale rozšíření rozsahu činnosti, kterou mohou zaměstnanci notáře vykonávat samostatně. Soud proto dospěl k závěru, že ani tento navržený důkaz nemůže změnit nic na platnosti uvedeného notářského zápisu.

44. S ohledem na neúspěch žalobce ve věci soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení, a to celkem za 5 úkonů po [částka], 5x režijní paušál po [částka], dále cestovné [obec] – [obec] a zpět za 3 jednání u soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], kdy vzdálenost činí 63 km, celkem za 378 km, náhradu za ztrátu času za 9 hodin, tedy [částka], DPH [částka], celkem tedy [částka]. Soud uložil povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce žalované.