9 C 55/2024
č. j. 9 C 55/2024-9
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami zamítl žalobu o zrušení vyživovací povinnosti otce k plnoletému synovi. Soud se opřel o § 910 a § 911 občanského zákoníku, podle nichž se vyživovací povinnost nezániká automaticky dosažením zletilosti. Žalobce neprokázal, že žalovaný je schopen sám se živit, a nesplnil tedy břemeno důkazu. Soud proto rozhodl, že žaloba není podána důvodně. Žádnému účastníkovi nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne datum, číslo jednací spisová značka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke svému synovi (žalovanému) stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne datum. Tvrdil, že žalovaný je již plnoletý a nestuduje. Měl by být zaměstnán a bydlet u matky. Není s ním v kontaktu, údajně se zadlužuje a své dluhy nesplácí. Dluží dohromady přibližně částka, a to společnostem Anonymizováno, právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků, kteří se bez omluvy nedostavili, a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.
4. Žalobce je otec žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu žalovaného částkou částka měsíčně počínaje dnem datum (zjištěno z rozsudku č. j. spisová značka).
5. Žalobce tvrdil, že žalovaný již nestuduje a měl by být zaměstnaný. Tato tvrzení však nijak nekonkretizoval (např. uvedením zaměstnavatele) ani neoznačil žádné důkazy, které by jeho tvrzení prokazovaly. Tvrzené zadlužování žalovaného rovněž nebylo prokázáno. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalovaný nemá žádné exekuce, ani proti němu není u zdejšího soudu vedeno žádné soudní řízení o zaplacení. Soudu tedy nejsou známy žádné skutečnosti, ze kterých by vyplýval zánik vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému (ani z opatrovnického spisu žádné takové skutečnosti nevyplynuly). Zánik vyživovací povinnosti neplyne bez dalšího ani z dosažení zletilosti žalovaného.
6. Je třeba zdůraznit, že řízení o zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému je řízením sporným, v němž odpovědnost za výsledek má žalobce, který je povinen nejen tvrdit rozhodné skutečnosti, nýbrž je i prokázat důkazy (listinami, výslechy svědků, případně účastníků, apod.). Protože se však žalobce nezúčastnil jednání soudu konaného dne datum, soud mu nemohl poskytnout poučení o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.
7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
9. Na základě zjištěných skutečností posouzených podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobce (otec žalovaného) tvrdil, že žalovaný již nestuduje a měl by být zaměstnán. Svá tvrzení však nijak neprokázal. Nesplnil tedy svou procesní povinnost (neunesl břemeno tvrzení a důkazní). Jinými slovy řečeno, žalobce neprokázal, že žalovaný je schopen sám se živit, a že tedy jeho vyživovací povinnost k němu zanikla. Soud proto žalobu zamítl.
10. Žádnému z účastníků soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovaný byl ve věci úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.