9 C 57/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu sestávajícího ze tří obytných místností, dvou koupelen, kuchyně a předsíně v II. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , sepsaná žalovanou dne 19. 1. 2025 a doručená žalobkyni dne 24. 2. 2025, je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu sestávajícího ze tří obytných místností, dvou koupelen, kuchyně a předsíně v II. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, (dále jen „byt“), sepsaná žalovanou dne 19. 1. 2025 a doručená žalobkyni dne 24. 2. 2025, je neoprávněná a neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou ústně uzavřely nájemní smlouvu k bytu v roce 2014, v průběhu roku 2024 se mezi účastnicemi objevily rodinné neshody (žalobkyně je matkou žalované), v důsledku kterých žalovaná dala žalobkyni výpověď z nájmu, kterou žalobkyně převzala dne 24. 2. 2025. Žalobkyně má za to, že není dán žádný výpovědní důvod uvedený v § 2288 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále, že délka výpovědní doby určené žalovanou je v rozporu s § 2288 o. z. Žalobkyně navrhla, aby soud určil, že výpověď z 19. 1. 2025 a doručená žalobkyni dne 24. 2. 2025 je neoprávněná a neplatná.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Potvrdila, že s žalobkyní ústně uzavřela nájemní smlouva na pronájem bytu. Namítla však, že žalobkyně závažně porušila svoje povinnosti nájemkyně tím, že do bytu opakovaně zvala osobu (otce žalované), která žalovanou fyzicky napadla a znemožnila jí vstup do jejího domu, dále tím, že žalobkyně dlouhodobě brání žalované ve vjezdu do její nemovitosti a šíří lživé informace o tom, že je žalovaná uživatelkou drog a že se nestará řádně o děti. Dále uvedla, že tím, že žalobkyně podala tuto žalobu, nebyla absencí poučení ve výpovědi nijak zkrácena na svých právech domáhat se přezkumu oprávněnosti výpovědi u soudu. Navrhla, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

3. Ze shodných tvrzení účastnic řízení a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , mimo jiné i rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , jehož součástí je byt (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

5. Žalobkyně a žalovaná ústně uzavřely v roce 2014 smlouvu o nájmu bytu (zjištěno ze shodných tvrzení účastnic).

6. Žalovaná dala žalobkyni písemnou výpověď z nájmu, kterou odůvodnila tím, že žalobkyně do pronajatého bytu opakovaně zvala osobu, která žalovanou fyzicky napadla a dále tím, že jí žalobkyně znemožnila vstup do domu, čímž závažně porušila svoje povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. Současně žalovaná požádala žalobkyni, aby do 3 dnů od doručení výpovědi byt vyklidila a předala v původním stavu. Výpověď neobsahovala poučení o právu vznést námitky proti výpovědi a o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (zjištěno z dokumentu nazvaného „Okamžitá výpověď z nájmu“).

7. Výpověď byla žalobkyni doručena dne 24. 2. 2025 (zjištěno ze shodných tvrzení účastnic řízení).

8. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely v roce 2014 smlouvu o nájmu bytu, byť v ústní formě, přičemž tím, že nájemní vztah mezi nimi fakticky existoval řadu let, je nájem po právu a nájemní smlouvu lze považovat za řádně uzavřenou. Žalobkyni byla dne 24. 2. 2025 doručena výpověď z nájmu, ve které však nebylo uvedeno poučení o právu vznést námitky proti výpovědi a o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.

10. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

11. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

12. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně podala žalobu v zákonem stanovené lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla (výpověď obdržela dne 24. 2. 2025, žaloba byla podána dne , datum, ). V průběhu dokazování bylo prokázáno, že mezi účastnicemi řízení byla platně uzavřena nájemní smlouva na byt. Žalovaná coby pronajímatel vypověděla žalobkyni nájem, nicméně výpověď z nájmu neobsahovala poučení žalobkyně coby nájemkyně o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, tj. neobsahovala povinnou zákonnou náležitost, jejíž absence má za následek absolutní neplatnost výpovědi, ke které soud přihlíží z úřední povinnost (absenci poučení nelze zhojit faktickým podáním žaloby). Z tohoto důvodu již soud nezkoumal, zda skutečnosti uváděné žalovanou naplňují některý ze zákonných výpovědních důvodů. Soud tedy dospěl k závěru, že výpověď, která byla žalobkyni žalovanou dána, je z důvodu absence zákonné náležitosti absolutně neplatná, a tedy neoprávněná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení 2 000 Kč (zaplacený soudní poplatek). Žalobkyně se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).