9 C 64/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Cízlovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně právně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného právně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na zrušení věcného břemene průchodu a průjezdu

I. Věcné břemeno průchodu a průjezdu přes pozemky parcelní číslo v katastrálním území Příbram a parcely číslo katastrální území Dubno, zapsané u Katastrálního úřadu pro středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, zřízené kupní smlouvou ze dne 11. 4. 1996 ve prospěch vlastníka pozemkové parcely číslo lesní pozemek o výměře 8 566 m2 a pozemku parcelní číslo lesní pozemek o výměře 514 m2 v katastrálním území Příbram v rozsahu znázorněném v geometrickém plánu číslo jehož vklad do katastru nemovitostí byl proveden Katastrálním úřadem v obec rozhodnutím č. j. 211 V číslo ze dne 6. 5. 1996, se zrušuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 23 716 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala žalobu na zrušení věcného břemene průchodu a průjezdu přes pozemky p. číslo p. číslo v katastrálním území Dubna, zřízené kupní smlouvou ze dne 11. 4. 1996 ve prospěch vlastníka pozemku parcelní číslo – lesní pozemek a pozemku parcelní číslo – lesní pozemek. V žalobě uvedla, že v roce 1996 uzavírali předmětnou kupní smlouvu na straně kupující manžela jméno a jméno příjmení, na straně prodávající příjmení příjmení a jméno příjmení, kdy v jejich prospěch bylo zřízeno uvedené věcné břemeno. Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí byl proveden dne 6. 5. 1996. Věcné břemeno nebylo nikdy od 11. 4. 1996 vykonáváno, toto břemeno nevykonávali ani vlastníci původního pozemku, ani žalovaný, co jejich právní nástupce a nynější vlastník pozemků. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 11. 2019 byl žalovaný požádán o poskytnutí součinnosti pro uzavření dohody o zrušení věcného břemene, které zaniklo jeho promlčením. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Pozemek p. číslo v k. ú. Dubno slouží pro účely administrativního centra právnická osoba, spol. s. r. o., kdy žalobkyně je této korporaci pronajímá. Pozemek p. číslo v k. ú. Dubno je desítky let oplocen.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok k žalobě neuznává v celém rozsahu. Pokud by věcné břemeno nevykonávali původní spoluvlastníci příjmení příjmení a jméno příjmení, přistoupila by žalobkyně k podání žaloby na zrušení věcného břemene již v roce 2006, žalovaný z toho dovozuje, že tito své právo odpovídající zřízenému věcnému břemenu vykonávali. Tvrzení žalobkyně, že věcné břemeno nebylo nikdy od 11. 4. 1996 vykonáváno, je nepravdivé, neboť žalovaný neprodleně po nabytí nemovitosti do svého vlastnictví začal vykonávat veškerá práva spojená s vlastnickým právem předmětným nemovitostem. Žalovaný vlastní rozsáhlý výrobní areál v Příbrami na příjmení jméno, který sousedí s předmětnými pozemky, který je uzavřený a je zcela vyloučeno, aby předmětné pozemky byly přístupné z tohoto areálu.

3. Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že věcné břemeno od roku 1996 nikdy nikdo nevyužíval. Pokud se jedná o oplocení, pak toto bylo vybudováno zřejmě v roce 1998. Žalovaný je nikdy nepožádal o zapůjčení klíčů, které jsou v kanceláři techniků od uvedených vrat. Je možné, že v roce 2020 žalovaný prováděl na svém pozemku úpravy, na který se zřejmě dostal přes jejich neoplocený pozemek, tedy p. číslo nebo ze svých pozemků z druhé strany. Je jí známo, že právnická osoba tam má vjezdová vrata. Přes věcné břemeno žalovaného ani manžela ani nikdo z firmy do lesa nepouštěl. Toto vyloučila. Když svůj pozemek oplocovali, pak s panem příjmení se domluvili, že formálně se zřídí věcné břemeno a pokud by tato potřeba byla, tak by toto umožnili. V době zřízení věcného břemene, pak žalobkyně uvedla, že neví, zda to byl jediný přístup na tento pozemek.

4. Žalovaný k výpovědi žalobkyně uvedl, že na věcné břemeno ho pustil manžel žalobkyně někdy v roce 2018 a řekl mu, že je zbytečné, aby chodil přes věcné břemeno, že může chodit okolo.

5. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že před 15 roky se bavil s původními vlastníky anonymizováno, kteří chtěli pozemek, který je nyní v jeho vlastnictví prodat. Následně ho navštívil pan příjmení s tím, že zašel za anonymizováno, kdy příjmení o prodeji tohoto pozemku neprojevili zájem. Následně manželé příjmení ho oslovili, zda by jim neprodal, neboť sousedí s hranicí jejich pozemku. Je pravda, že příjmení prodávali anonymizováno pozemek a nechali si zřídit věcné břemeno příchodu právě, aby se na svůj pozemek dostali. Ze strany jeho firmy z druhé strany tam přístup není, muselo se chodit okolo stavby anonymizováno. Když tam byl s panem příjmení, věcné břemeno bylo uzamčené, o klíč nežádal, využil věcné břemeno za uvedenou dobu asi 3x. Nepamatuje se, kdy to bylo. Vždy mu odemykal pan příjmení. Navrhoval dohodu ohledně přístupové cesty od uvedeného obchvatu, což je reálná možnost, neboť uvažuje, že pozemky prodá a věcné břemeno bude důležité pro budoucího vlastníka. Nahoře jsou 2 až 3 firmy, kde je uskladněný materiál za mnoho finančních prostředků, délka přístupu je 200 m. Jedna z uvedených firem právnická osoba je jeho. Dále se tam nachází pozemky dalšího vlastníka, který si nepřeje, aby tam někdo jezdil. Spoluvlastníkem příjezdové cesty je pan příjmení, který nechce, aby mu tam někdo cizí jezdil. Ze svého pozemku jsou provizorní dočasná vrata.

6. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že nikdy neumožňovali žalovanému vstup za účelem užití věcného břemene, neboť nikdy nežádal o klíče. Pokud žalovaný tvrdí, že ho měl pouštět za účelem věcného břemene 3x až 4x, pak je to lež. Přes věcné břemeno nebylo nikdy nic vyváženo a nikdy nebylo využito, i když žalovaný se tam několikrát vedle procházel a jednou se ho zeptal, zda tam může projít, s čímž souhlasil, jinak že může využít svého pozemku nahoře. Oplocení věcného břemene bylo provedeno v roce 1996 až 1998. příjmení od vrat jsou na firmě, má je k dispozici technik a slyšený svědek. S anonymizováno byla taková dohoda, že pokud by potřebovali tam jít, pak by se to odplotilo a poté zaplotilo. Žádná taková potřeba nebyla.

7. Z výpovědi svědka jméno příjmení, zaměstnance firmy anonymizováno spol. s r. o., bylo zjištěno, že klíče od oplocení jsou v jeho dispozici, na uvedený pozemek nikdy nikoho nepouštěl, zaměstnán je od roku 1996 dosud. Jeho pracovní doba je od 7:00 do 17:00 hodin, i když je tam i déle, občas i o sobotách a nedělích. Bez jeho vědomí by se tam mohl dostat někdo jedině násilím, když druhý klíč předpokládá, že má i pan příjmení.

8. Z výpovědi svědka příjmení jméno jméno bylo zjištěno, že zastupoval pana příjmení v realitní kanceláři, kdy tento chtěl prodávat nějaké restituované pozemky v letech 1996 – 1998. Pozemky nabídl anonymizováno, když následně došlo k dohodě o prodeji. Pan anonymizováno při prodeji požadoval, aby byl možný přístup, tedy věcné břemeno chůze a jízdy k uvedenému lesu, která se tedy zřídila. Věcné břemeno bylo oploceno právnická osoba spol. s r. o., která tam udělala vrata. V jednu chvíli měl v uvedené firmě i kancelář. Věcné břemeno požadoval pan příjmení, pokud se jedná o jeho vědomost, nikdo tam nikdy neprošel a nebylo pro jízdu využíváno, protože je to technicky nemožné. V době, kdy docházelo k prodeji, zřejmě jiná přístupová cesta nebyla.

9. Soud provedl ohledání na místě samém, kdy věcné břemeno začíná na zámkové dlažbě u právnická osoba podél oplocení UNIQUA, dle tvrzení žalobkyně od roku 1998. Pozemek před žalovaným vlastnil pan příjmení, který ho nabídl žalobkyni a jejímu manželovi, tito o to neměli zájem. Žalovaný uvedl, že chtěl s žalobkyní a jejím manželem směnu pozemků, aby mu umožnili přístup z ulice, tedy ze silnice, kdy chtěl komunikaci zřídit na vlastní náklady s tím, že by ji udržoval výměnou za pozemky, tedy plochu věcného břemene, což odmítli. příjmení oplocení v horní části pozemku je na hranici ve vlastnictví žalovaného. V současné době žalovaný uvedl, že uvažuje o prodeji pozemku.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro obec Dubno, Katastrální území Dubno, bylo zjištěno, že žalobkyně je mimo jiné vlastnicí pozemkové parcely číslo. Na uvedeném LV je mimo jiné zapsáno věcné břemeno průchodu a průjezdu s právními účinky vkladu 15. 4. 1996 ve prospěch parcely číslo parcely číslo.

11. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícími jméno příjmení a jméno příjmení a kupujícími jméno příjmení a celé jméno žalobkyně bylo zjištěno, že povinní z věcného břemene – vlastníci pozemku p. číslo p. číslo se zavazují, že průjezd a průchod umožní a budou udržovat tuto cestu na svůj náklad. Ve prospěch vlastníka pozemku parcelní číslo k. ú. obec bylo zřízeno věcné břemeno, kdy oprávněný vlastník pozemku parcelní číslo je oprávněném procházet a projíždět přes pozemky parcelní číslo v k. ú. obec a číslo v k. ú. obec v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. zakázky číslo vyhotoveném Ing. jméno příjmení, a to v pruhu specifikovaném mezi body 2, 7, 142 - 6, 11, číslo - 10 a 9.

12. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 12. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala prostřednictvím svého právního zástupce o poskytnutí součinnosti pro výmaz tohoto promlčeného věcného břemene z katastru nemovitostí.

13. Z dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ze dne 20. 3. 1998 bylo zjištěno, že jméno příjmení a celé jméno žalobkyně uzavřeli dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů s tím, že žalobkyně přijímá nemovitost, a to pozemkovou parcelu číslo pro obec a k. ú. obec a parcelu číslo spolu s věcnými břemeny, která tyto nemovitosti zatěžují.

14. Z obsahu smlouvy o pronájmu nemovitosti uzavřené mezi žalobkyní a Ing. jméno jméno bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto pronajímatelka, pronajala nemovitosti, a to parcely číslo – zastavěná plocha, parcely číslo stavbu provozní a administrativní budovy na parcele číslo na dobu neurčitou Ing. jméno jméno.

15. Ze smlouvy o pronájmu nemovitostí – ukončení smlouvy ze dne 31. 7. 2005 bylo zjištěno, že smlouva o pronájmu nemovitosti bude ukončena ke dni 31. 8. 2005.

16. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba spol. s r. o. ze dne 1. 9. 2005 a dodatku k nájemní smlouvě ze dne 27. 12. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto pronajímatelka, uvedené společnosti pronajala budovu adresa v obec na stavební parcele číslo stavební parcelu číslo parcelu číslo.

17. Z pachtovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba spol. s r. o. ze dne 1. 1. 2014 bylo zjištěno, že uvedené společnosti byly přenechány a předány k dočasnému užívání a požívání dům adresa v obec na stavební parcele číslo – zastavěná plocha a nádvoří včetně stavební parcely číslo parcely číslo vše v k. ú. obec.

18. Podle § 3028 odst. 1,2 občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobní, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Podle § 151p odst. 3 občanského zákoníku vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se na místo věcného plnění poskytovalo peněžité plnění.

20. Podle § 109 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu 10 let vykonáváno.

21. Z obsahu listinných důkazů bylo prokázáno, že dle článku 4 kupní smlouvy ze dne 11. 4. 1996 bylo zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu přes pozemky p. číslo ve prospěch vlastníka pozemkové parcely číslo dle geometrického plánu. Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí byl proveden dne 6. 5. 1996, poprvé mohl být toto využíváno 7. 5. 1996. Soud na základě provedených důkazů, a to zejména výpovědí žalobkyně a slyšených svědků příjmení jméno jméno, jméno příjmení, jméno příjmení zjistil a vzal za prokázané, že nejpozději v roce 1998 došlo k oplocení pozemkové parcely žalobkyně, na kterém vázlo věcné břemeno. Z tvrzení žalobkyně a výpovědi svědků výše uvedených bylo prokázáno, že žalovaný si nikdy nepůjčil klíč, či nenechal si odemknout vrata do současné doby, kdy bylo rozhodováno. Žalovaný žádným důkazem nevyvrátil tvrzení žalobkyně a provedené důkazy. Sám ve své výpovědi uvedl, že věcného břemene využil asi 3x, avšak nespecifikoval v jaké době. Toto jeho tvrzení soud posoudil jako účelové. Pozemek, na kterém vázne věcné břemeno, je trvale oplocen, což bylo zjištěno i místním ohledáním.

22. Soud se zabýval především vznesenou námitku promlčení žalobkyní a dospěl k závěru, že nejméně od roku 1998 uplynula 10letá lhůta, tedy do roku 2008, kdy právo odpovídající věcnému břemenu se promlčelo, neboť po dobu 10 let nebylo vykonáváno. Promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze podanému návrhu vyhovět.

23. Občanský zákoník upravuje důsledky změn, přičemž podle § 151p odst. 2 občasného zákoníku č. 40/1964 Sb. věcné břemeno v důsledku změn tam uvedených zaniká ze zákona, zatímco nastanou-li změny uvedené v § 151p odst. 3 občanského zákoníku a k takovým změnám patří i promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení lze věcné břemeno zrušit. Věcné břemeno zaniká, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti v případě, že jeho výkon je nadále pro trvalé změny nemožný. V dané věci došlo k hrubému nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, proto soud podanému návrhu vyhověl.

24. Navržené důkazy žalovaného by nemohly přinést jiné závěry. Návrh výslechu svědka příjmení podílového spoluvlastníka o jeho souhlasu s využíváním pozemkové parcely číslo k přístupu na pozemkovou parcelu žalovaného, kdy tento vlastní uvedený pozemek co do jedné poloviny, by nemohl vzhledem k podstatě sporu nic přinést. Rovněž výslech svědka příjmení by nemohl zvrátit prokázanou promlčecí lhůtu a vyvrátit provedené důkazy. To, že se chtěl žalovaný dohodnout na jiném přístupu a žalobkyně s tím nesouhlasila, je věc mimo předmět sporu.

25. I když ne ve vztahu k rozhodnutí o promlčení, soud podotýká, že pozemek žalovaného, který je ve složitém terénu, je pozemkem, na který má žalovaný ze svých pozemků, které jsou v jeho vlastnictví či spoluvlastnictví, přístup, a to přes pozemkovou parcelu číslo. Žalovaný je rovněž jednatelem firmy právnická osoba 26. Soud se neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že ze strany žalobkyně došlo k protiprávnímu jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť tato využila svého práva daného zákonem o vznesení námitky promlčení.

27. Pokud se jedná o náklady řízení, soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení sestávající se z částky 10 000 Kč na soudním poplatku, 7 úkonů po 2 500 Kč, 7 režijních paušálů a DPH, celkem tedy 23 716 Kč s ohledem na to, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).