9 C 76/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B c) Jméno žalobkyně C , narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně C všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupena advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 3. Jméno advokátky B , narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B , zastoupena advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o určení dědiců ze zákona I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhají určení, že jsou dědičkami ze zákona jako potomci zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , který zemřel dne , datum, , se zamítá.II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů řízení 11 132 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce 1. žalované.III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů řízení 28 597 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce 2. žalované.IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 3. žalované na náhradě nákladů řízení 23 632 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce 3. žalované.V. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami na náhradě nákladů řízení 11 478 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 22. 5. 2023 domáhaly určení, že jsou zákonnými dědičkami po svém otci, , jméno FO, , narozeném , datum, , který zemřel dne , datum, (dále také „zůstavitel“). Zůstavitel měl celkem 5 dcer – kromě žalobkyň, které jsou dcery z prvního manželství, ještě dvě dcery z druhého manželství, a to první žalovanou a , jméno FO, , která však zemřela již v roce 2004, a proto na její místo nastoupila její dcera , Jméno advokáta C, (druhá žalovaná). V pozůstalostním řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka, byla předložena závěť zůstavitele ze dne 10. 7. 2001, kterou odkázal veškerý majetek svým vnučkám , Jméno advokáta C, (druhá žalovaná) a , jméno FO, (třetí žalovaná). Dále byla předložena listina o vydědění z téhož dne, kterou vydědil své dcery z prvního manželství, tj. žalobkyně, z důvodu neprojevování opravdového zájmu. Žalobkyně popřely pravost závěti i listiny o vydědění, namítly tedy, že zůstavitel tyto listiny nepodepsal.

2. První žalovaná (sestra žalobkyň) neuznala žalobou uplatněný nárok. Uvedla, že podpis na závěti i na listině o vydědění jsou pravými podpisy zůstavitele.

3. Druhá a třetí žalovaná (závětní dědičky) také neuznaly žalobou uplatněný nárok. Rovněž potvrdily, že podpisy zůstavitele na sporných listinách jsou jeho pravými podpisy.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z listiny označené „Závěť“ soud zjistil, že se jedná o listinu, která je psaná na počítači. Je na ní předtištěný nadpis Závěť, pod kterým je předtištěný text: „Já podepsaný , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , bytem v , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, , činím pro případ své smrti v přítomnosti svědků , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , který závěť sepisuje a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, po zralé úvaze tuto závěť:Dědici veškerého svého majetku ustanovuji svou vnučku , Jméno advokáta C, , nar. , Datum narození advokáta C, , bytem , adresa, a vnučku , Jméno advokátky B, , nar. , Datum narození advokátky B, , bytem , adresa, . Každému z uvedených dědiců odkazuji jednu polovinu svého majetku.“ Pod tímto textem je uvedeno místo a datum podpisu – v Praze dne 10. července 2001. Pod místem a datem je předtištěná linka a pod ní předtištěné jméno , jméno FO, , na lince je pak podpis , jméno FO, . Pod tím je uveden text: „Potvrzujeme svým podpisem, že , jméno FO, před námi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť dnes vlastní rukou podepsal a výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.“ Následuje místo a datum – v Praze dne 10. července 2001 a podpisy svědků závěti (kopie závěti je založena na č. l. 16 dědického spisu).

6. Z listiny označené „Listina o vydědění“ soud zjistil, že se jedná o listinu psanou na počítači, kterou zůstavitel vydědil žalobkyně, protože o něj trvale neprojevovaly opravdový zájem, přestože věděly, že jeho zdravotní stav není nejlepší. Rovněž i jejich děti se neozývaly. Všechny pokusy o navázání kontaktu z jeho strany skončily neúspěšně. Stanovil, aby se důsledky vydědění vztahovaly i na potomky žalobkyň. Listina byla podepsána v Praze dne 10. 7. 2001 před svědky , jméno FO, a , jméno FO, , kteří potvrdili svým podpisem, že zůstavitel před nimi listinu o vydědění podepsal a že obsahovala jeho poslední vůli (kopie listiny o vydědění je založena na č. l. 14 dědického spisu).

7. Svědci závěti a listiny o vydědění zemřeli před zahájením soudního řízení (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

8. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyním bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podaly proti žalovaným žalobu na určení, že jsou dědičkami ze zákona, jelikož popřely podpis zůstavitele na závěti i listině o vydědění. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 4. 2023.

9. Podpis na závěti a podpis na listině o vydědění byly zkoumány znalkyní z oboru písmoznalectví, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která vypracovala znalecký posudek č. 12/830/2024. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že sporný podpis na závěti byl nacvičeným podpisem, v příjmení nečitelný, psaný z volné ruky dobrou písařskou úrovní. Byl dynamický, psaný svižně při zachování vázanosti a posloupnosti psacích pohybů bez nelogických zpomalování a zastavování psacího pohybu. Byl vyhotoven kuličkovým perem s modrou pastou. V případě sporného podpisu na listině o vydědění se rovněž jednalo o podpis nacvičený, u příjmení nečitelný, psaný z volné ruky dobrou písařskou úrovní. Dynamika byla mírně snížena zejména u křestního jména, ke konci podpisu docházelo k malému snížení psacího tempa. Vázanosti a posloupnosti psacích pohybů byly zachovány, nevyskytovala se nelogická zpomalování a zastavování psacího pohybu. Snížení tempa a dynamiky svědčilo o mírné únavě ruky při psaná. Fyzikálním zkoumáním sporných podpisů nebyly nalezeny žádné znaky svědčící o padělání některým z možných technických způsobů. Znalkyně měla dostatečné množství kvalitního srovnávacího materiálu z rozhodného období. Pisatelem obou sporných podpisů byla táž osoba. Analýzou, syntézou a následnou komparací podpisů sporných a podpisů srovnávacích znalkyně zjistila shodné znaky, a to co do tvaru, velikosti i posloupnosti psacích pohybů, v rovině obecné i zvláštní. Případné nalezené rozdíly bylo možné logicky vysvětlit. Nebyly nalezeny žádné znaky svědčící o padělání podpisů. V obecné rovině znalkyně zjistila, že celková úroveň podpisů byla shodná, shodoval se i psací duktus, který byl girlandový. Sklon písma byl orientován mírně vlevo nebo převládal rovný, shodoval se v průběhu podpisu. U příjmení byl vysoký stupeň vázanosti, nedocházelo v zásadě k žádnému přerušení psacího tahu. Statický tlak byl střední, dynamický tlak byl pro pisatele velmi charakteristický. Dále popsala shodné znaky v rovině zvláštní. Na základě zkoumání jednoznačně uzavřela, že podpis na originálu závěti i podpis na originálu listiny o vydědění byly vlastnoručními podpisy zůstavitele (znalecký posudek je založen na č. l. 88 spisu).

10. Pokud jde o hodnocení znaleckého posudku, soud připomíná, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125 a § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí jen přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, dostupný na www.nsoud.cz, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 483/01, dostupný na www.usoud.cz). Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byl naprosto přesvědčivý, o čemž svědčí i to, že jej žalobkyně nijak nezpochybnily. Znalkyně logicky a vyčerpávajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o pravosti podpisů zůstavitele na závěti i listině o vydědění. Soud proto zcela vycházel ze závěrů jejího znaleckého posudku.

11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

12. Zůstavitel zemřel dne 4. 7. 2022. Dne 10. 7. 2001 podepsal před dvěma svědky závěť, kterou nesepsal vlastní rukou a kterou odkázal veškerý svůj majetek druhé a třetí žalované rovným dílem. Téhož dne podepsal i listinu o vydědění svých dcer z prvního manželství, tj. žalobkyň.

13. V projednávané věci se jednalo o spor o dědické právo, soud proto nejprve posuzoval, zda žaloba byla podána včas. Dle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), totiž platí, že v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí pro případ, že žaloba nebyla ve lhůtě podána, nebo bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

14. V pozůstalostním řízení byly odkázány žalobkyně k podání žaloby, a to ve lhůtě dvou měsíců. Usnesení, kterým byly odkázány, nabylo právní moci dne 1. 4. 2023. Žalobkyně podaly žalobu dne 22. 5. 2023, tedy včas. Soud proto spor projednal po věcné stránce. Platnost závěti i listiny o vydědění soud hodnotil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), jelikož dle ustálené rozhodovací praxe v případě závětí učiněných za a podle dřívější právní úpravy, které zakládají poměry (dědění), k nimž dojde až za nové právní úpravy (z důvodu, že zůstavitel zemřel po 1. 1. 2014, tedy zá účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/), se jejich platnost posuzuje podle dřívější právní úpravy. Obč. zák. stanovil toto pravidlo v přechodných ustanoveních výslovně (§ 859), v nyní účinném o. z. to lze dovodit z ustanovení § 3070 až 3072, podle nichž se za platné považují i pořízení pro případ smrti, smlouva o zřeknutí se dědictví a prohlášení o vydědění, které odporují právním předpisům v době, kdy byly učiněny, pokud vyhovují nyní platnému a účinnému o. z. a zůstavitel zemřel po 1. 1. 2014 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5238/2017-II, dostupné na www.nsoud.cz).

15. Podle § 476b obč. zák. závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

16. Podle § 1494 odst. 1 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

17. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně žalobu odůvodnily tvrzením, že závěť (i listinu o vydědění) ze dne 10. 7. 2001 zůstavitel nepodepsal. Protože oba svědci závěti zemřeli ještě před zahájením soudního řízení, byl zpracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti sporných podpisů. Znalkyně dospěla k naprosto jednoznačnému závěru, že jak podpis na závěti, tak podpis na listině o vydědění, jsou pravými podpisy zůstavitele. Její závěr nijak nezpochybnily ani žalobkyně. Závěť (i listinu o vydědění) tedy podepsal zůstavitel. Žalobní tvrzení žalobkyň tak byla vyvrácena. Soud proto žalobu zamítl. Dědit tak nebudou žalobkyně (zákonné dědičky), nýbrž závětní dědičky.

19. Podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalovaným, jež měly ve věci plný úspěch, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady první žalované představují náklady za její právní zastoupení. Její zástupce současně zastupoval i třetí žalovanou. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 35 000 Kč za 4 společné úkony právní služby po 2 000 Kč (po snížení dle § 12 odst. 4 AT o 20 % za zastupovanou osobu) [tj. za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, účast při jednání soudu dne 19. 9. 2023 a dne 29. 11. 2024, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT], včetně 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 9 200 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 1 932 Kč. První žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 11 132 Kč [4 x 2 000 (odměna) + 4 x 300 (režijní paušál) + 1 932 (DPH)]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně jsou nerozlučnými společníky, proto jim soud stanovil povinnost nahradit náklady řízení společně a nerozdílně.

20. Náklady druhé žalované představují zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 12 500 Kč a náklady za její právní zastoupení. Advokátce náleží odměna z tarifní hodnoty 35 000 Kč za 4 úkony právní služby po 2 500 Kč [tj. za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, účast při jednání soudu dne 19. 9. 2023 a dne 29. 11. 2024, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT], včetně 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 11 200 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 2 352 Kč, cestovného za cesty k jednání soudu dne 19. 9. 2023 a dne 29. 11. 2024 na trase Praha – Příbram a zpět vozem Volkswagen Polo v celkové výši 1 745 Kč a náhrady za promeškaný čas strávený na cestě na soudní jednání ve výši 800 Kč (8 x 100 Kč za každou započatou půlhodinu). Druhé žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 28 597 Kč [12 500 (záloha na znalecký posudek) + 4 x 2 500 (odměna) + 4 x 300 (režijní paušál) + 2 352 (DPH) + 1 745 (cestovné) + 800 (náhrada za promeškaný čas]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně jsou nerozlučnými společníky, proto jim soud stanovil povinnost nahradit náklady řízení společně a nerozdílně.

21. Náklady třetí žalované představují zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 12 500 Kč a náklady za její právní zastoupení. Její zástupce současně zastupoval i první žalovanou. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 35 000 Kč za 4 společné úkony právní služby po 2 000 Kč (po snížení dle § 12 odst. 4 AT o 20 % za zastupovanou osobu) [tj. za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, účast při jednání soudu dne 19. 9. 2023 a dne 29. 11. 2024, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT], včetně 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 9 200 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 1 932 Kč. Třetí žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 23 632 Kč [12 500 (záloha na znalecký posudek) + 4 x 2 000 (odměna) + 4 x 300 (režijní paušál) + 1 932 (DPH)]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně jsou nerozlučnými společníky, proto jim soud stanovil povinnost nahradit náklady řízení společně a nerozdílně.

22. Soud neshledal na straně žalobkyň důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodnily nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalovaným dle § 150 o. s. ř. Žalobkyně byly sice soudním komisařem v pozůstalostním řízení odkázány k podání žaloby, nicméně stalo se tak v důsledku jejich popření pravosti podpisu zůstavitele. Byly to tedy ony, kdo vyvolal spor o dědické právo. Žalované, které uznávaly podpisy jako pravé, se tak jejich žalobě musely bránit, a proto jim náleží právo na náhradu nákladů řízení.

23. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil neúspěšným žalobkyním povinnost nahradit státu náklady řízení za znalečné. Znalkyni bylo přiznáno znalečné ve výši 36 478 Kč, z toho 25 000 Kč bylo vyplaceno ze zálohy složené druhou a třetí žalovanou a 11 478 Kč bylo vyplaceno z rozpočtu státu. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní