9 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 52 152 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11 043,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 41 108,80 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 52 152 Kč ode dne 27. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 60 % ročně z částky 52 152 Kč ode dne 27. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem podaným u soudu dne 17. 4. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení 52 152 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovaným dne 24. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému přenechal peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, respektive fakticky mu přenechal 19 947,20 Kč, rozdíl představuje odměnu zprostředkovatele. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „zprostředkovatel“), na webové stránce , Anonymizováno, přičemž mezi žalobcem a zprostředkovatelem byla uzavřena smlouva o spolupráci. Smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena zadáním unikátního vygenerovaného kódu zaslaného účastníkům, totožnost žalovaného byla ověřena telefonicky. Před poskytnutím zápůjčky prověřil žalobce úvěruschopnost žalovaného tak, že měl k dispozici 3 výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od 10. 2. 2024 do 9. 5. 2024, podle kterých žalobce usoudil, že má žalovaný stabilní příjem a zůstatek účtu se pohybuje v kladných hodnotách. Žalobce provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Peněžní prostředky byly žalovanému zaslány bezhotovostním způsobem tak, že nejprve žalobce zaslal finance na bankovní účet zprostředkovatele, který, po odečtení své odměny, zaslal tyto finance na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit ve 48měsíčních splátkách po 1 272 Kč, tj. celkem 61 056 Kč. Žalovaný uhradil pouze 7 splátek, tj. celkem 8 904 Kč, čímž porušil své povinnosti ze smlouvy a pohledávka se stala splatnou ke dni 26. 2. 2025. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 52 152 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 52 152 Kč ode dne 27. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 60 % ročně z částky 52 152 Kč ode dne 27. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobce svůj dluh nezaplatil.

2. Žalovaný uvedl, že mu skutečně byla poskytnuta částka 19 947,20 Kč a že žalobci vrátil částku uvedenou v žalobě, tj. 8 904 Kč.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 31. 7. 2025 v nepřítomnosti žalobce, který svou neúčast omluvil, a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci uzavřeli prostřednictvím webové stránky www.julu.cz, kterou provozuje zprostředkovatel, dne 24. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , sjednali výši zápůjčky 23 000 Kč, její vrácení ve 48měsíčních splátkách po 1 272 Kč, tj. celkem 61 056 Kč, smluvní úrok 60 % ročně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , ze smlouvy o spolupráci ze dne 5. 6. 2022, z e-mailové komunikace s kódem pro akceptaci smlouvy). Žalobce zaslal zprostředkovateli částku 23 000 Kč dne 24. 5. 2024 a zprostředkovatel téhož dne zaslal žalovanému 19 947,20 Kč (zjištěno ze dvou potvrzení o platbě). Žalovaný zaplatil 8 splátek po 1 272 Kč, tj. celkem 8 904 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře a ze shodných tvrzení účastníků). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2025 (zjištěno z dokumentu „Oznámení o převzetí právního zastoupení spolu s výzvou dle § 142a o.s.ř.“ ze dne 10. 3. 2025 a z podacího lístku z téhož dne). Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. Žalovaný měl za období od 10. 2. 2024 do 8. 3. 2024 záporný obrat na svém bankovním účtu 28 168,29 Kč a čerpal a splácel řadu nebankovních půjček (zjištěno z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od 10. 2. 2024 do 8. 3. 2024). Žalovaný měl za období od 9. 3. 2024 do 9. 4. 2024 kladný obrat na svém bankovním účtu 35 182,21 Kč a čerpal řadu nebankovních půjček (zjištěno z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od 9. 3. 2024 do 9. 4. 2024). Žalovaný měl za období od 10. 4. 2024 do 9. 5. 2024 záporný obrat na svém bankovním účtu 39 234,27 Kč a čerpal řadu nebankovních půjček (zjištěno z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od 10. 4. 2024 do 9. 5. 2024).

5. Žalobce zkoumal před poskytnutím zápůjčky úvěruschopnost žalovaného tak, že měl k dispozici jeho občanský průkaz a žalovaného prověřil v Centrálním registru exekucí a insolvenčním rejstříku, z nichž vyplynulo, že zde žalovaný nebyl evidován (prokázáno občanským průkazem žalovaného, výpisem z Centrální evidence exekucí). Žalobce prověřil příjmy a výdaje žalovaného na základě shora uvedených výpisů z jeho bankovního účtu, podle kterých jeho průměrný příjem ze zaměstnání za uvedené tři měsíce činil 43 421 Kč. Z výpisů je dále patrné, že si žalovaný bral řadu nebankovních půjček v řádech tisíců až desetitisíců.

6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., a to za účasti zprostředkovatele, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o zprostředkování podle § 2445 a násl. o. z. Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o. z. nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při uzavírání smlouvy o zápůjčce sice žalobce nevystupoval jako poskytovatel ve smyslu § 7 zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí mj. i peněžitá zápůjčka, jež byla spotřebiteli zprostředkována. V uvedeném smluvním vztahu pak figurovala společnost , právnická osoba, ve smyslu zprostředkovatele podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru, a proto i v tomto případě je potřeba postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a hodnotit, zda žalobce dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, který v posuzovaném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Tento závěr vychází i z judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 1422/22).

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobce prokázal, že přenechal žalovanému 19 947,20 Kč. Předmětná smlouva však nebyla uzavřena platně. Žalobce totiž neprověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak mu ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V daném případě se žalobce spokojil s negativním výsledkem lustrací žalovaného ve shora uvedených evidencích a s třemi výpisy z bankovního účtu žalovaného, nicméně již dále nezkoumal skutečnost, že žalovaný má podle výpisů z bankovního účtu řadu nebankovních půjček a evidentně si bere další, ze kterých splácí půjčky předchozí, a že ve dvou ze tří doložených období měl výrazně záporný obrat na svém bankovním účtu, tj. jeho výdaje výrazně přesahovaly jeho příjmy. Žalobce nikterak blíže nezkoumal jednotlivé příjmové a výdajové položky žalovaného, aby si učinil ucelený obrázek o jeho majetkové situaci, považoval zjištěný stav za dostatečný a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalobce shora uvedeným údajům a varovným signálům nevěnoval žádnou pozornost, nijak nezkoumal náklady na bydlení žalovaného, zůstalo tedy nezodpovězené, zda žije sám, hradí nájem, energie, kolik činí jiné jeho pravidelné výdaje. Žalobce tedy zkoumal pouze výpis z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného učiněná na portálu , Anonymizováno, a dále se majetkem a osobními poměry žalovaného nezabýval, ani je neověřoval, tudíž nesplnil svoji zákonnou povinnost.

13. Žalobce tedy přenechal žalovanému peněžní prostředky 19 947,20 Kč na základě neplatného titulu. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobce jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaný dosud vrátil 8 904 Kč. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobci 11 043,20 Kč. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, nicméně náhradu nákladů řízení nepožadoval.