13 C 102/2019

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem anonymizována dvě slova 2, PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradu újmy na zdraví <b>I. Žaloba se co do nároku na bolestném ve výši 238.464 Kč zamítá.</b> <b>II. Žaloba se co do nároku na ztížení společenského uplatnění ve výši 3.042.402 Kč zamítá.</b> <b>III. Žaloba se co do nároku na duševních útrapách ve výši 185.000 Kč zamítá.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 81.602,40 Kč, a to do 1 roku od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 1.056 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované náhrady újmy na zdraví coby následků dopravní nehody ze dne [datum], při které utrpěla těžká zranění (zlomeninu lebeční klenby, zhmoždění mozku, akutní respirační selhání, zhmoždění levé ruky a zápěstí, krvácení do mozkových plen, traumatický otok mozku, krvácení do nosních dutin, ucha a spánkového laloku mozku s omezením v obvyklém způsobu života a dobou léčení delší šesti týdnů) a dále utrpěla újmu v podobě ztížení společenského uplatnění. Po žalované tak požadovala zaplacení bolestného ve výši 238.464 Kč, náhrady na ztížení společenského uplatnění ve výši 3.042.402 Kč a na duševních útrapách 185.000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl obžalovaný [jméno] [příjmení], jednatel žalované společnosti, uznán vinným, že dne [datum] v 07.45 hodin v [obec] na ulici [ulice] řídil nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo] ve směru ke křižovatce s ul. [ulice] – [ulice] ‐ [ulice] a při najetí na hlavní silnici č. [spisová značka] ul. [ulice] nerespektoval dopravní značku„ Dej přednost v jízdě“ a nedal, v důsledku nesledování situace v silničním provozu, přednost v jízdě poškozené [celé jméno žalobkyně] (v tomto řízení žalobkyni), jedoucí na motocyklu [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka] majitele [jméno] [příjmení], po hlavní silnici zprava od [obec] do centra [obec], přičemž došlo ke střetu vozidel a pádu motocyklistky na vozovku, čímž porušil ust. §§ 4 písm. a), b), c), 5 odst. 1 písm. b) a 22 odst. 1) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž poškozená [celé jméno žalobkyně] utrpěla mimo drobná a povrchní poranění zlomeninu lebeční kosti, zhmoždění mozku, akutní respirační selhání, krvácení do mozkových plen, traumatický otok mozku, krvácení do nosních dutin, ucha a spánkového laloku mozku, traumatický haemothorax a zhmoždění zadních partií obou plic a pro tato zranění byla citelně omezena v obvyklém způsobu života nejméně do [datum], s léčením nejméně do [datum], přičemž citelné omezení v běžném způsobu života je trvalé, neboť přetrvávají poruchy chuti, čichu, poruchy sluchu, dlouhodobé bolesti hlavy, bolesti krční páteře a poruchy rovnováhy, dále přetrvávají psychické obtíže anxiozního typu, emoční labilita, zvýšená senzitivita a zhoršená adaptace na zátěž, čímž poškozené [celé jméno žalobkyně] vznikla finanční újma nejméně ve výši 7 350 Kč na škodě na věcech, ve výši 3.308 Kč spočívající v nákladech na léčení, ve výši 502.811 Kč spočívající v bolestném a ve výši 3.542.402 Kč spočívající ve ztížení společenského uplatnění a ve výši 200.000 Kč spočívající v duševních útrapách, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Zároveň v souvisejícím adhezním výroku soud podle § 228 odst. 1 trestního řádu obžalovaného [jméno] [příjmení] zavázal uhradit [celé jméno žalobkyně] na náhradě nemajetkové újmy částku 238.464 Kč jako bolestné, částku 3.042.402 Kč jako ztížení společenského uplatnění a částku 185.000 Kč za duševní útrapy. Se zbytkem nároku na náhradu škody pak soud poškozenou podle § 229 odst. 2 trestního řádu odkázalna řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání obžalovaného [jméno] [příjmení] [název soudu] ve veřejném zasedání konaném dne [datum] nejprve rozhodl tak, že podle § 206 odst. 3 tr. řádu nepřipustil poškozenou v trestním řízení s nárokem na náhradu škodu a nemajetkové újmy a následně v navazujícím výroku obsaženém v napadeném usnesení rozhodl tak, že podle ust. § 258 odst. 1 písm. f), odstavec 2 trestního řádu rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] zrušil ve výroku o náhradě škody. Odvolací soud přitom učinil totožná skutková zjištění jako soud I. stupně a ohledně závěrů o vině obžalovaného pak konstatoval, že tato byla bez pochybností prokázána. Současně pak odvolací soud neshledal ani žádné okolnosti, které by měly zavinění obžalovaného snižovat, konkrétně pak neshledal žádné spoluzavinění poškozené. Odvolací soud v rámci přezkumu rozsudku soudu I. stupně zároveň dospěl k závěru, že prvostupňový soud se dopustil pochybení v neprospěch obžalovaného, a to ve výroku o náhradě škody, neboť obžalovaný měl škodu, spáchanou vytýkanou trestnou činností, způsobit v rámci plnění pracovních povinností ve [právnická osoba] s.r.o., na kterou bylo odpovědnostně pojištěné vozidlo v době dopravní nehody registrováno. Usnesením Nejvyššího soudu v Brně ze dne [datum] bylo dovolání obžalovaného odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost. Žalobkyně má za to, že pravomocným rozsudkem soudu v trestní věci je její nárok v řízení o náhradě újmy způsobené trestným činem [jméno] [příjmení], jednatele žalované společnosti, uplatněný v občanském soudním řízení proti žalované společnosti, zjištěn co do základu a je jím zjištěna i pasivní legitimace žalované společnosti, když analogicky podle § 206 odst. 4 tr. řádu za škodu způsobenou zaměstnancem při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s ním odpovídá třetím osobám jeho zaměstnavatel. Při nepřipuštění poškozené (žalobkyně) k hlavnímu líčení podle § 206 odst. 3, 4 tr. řádu začala běžet promlčecí doba od tohoto rozhodnutí, tj. ode dne [datum]. Vzhledem k tomu, že vozidlo, které obžalovaný [jméno] [příjmení] řídil v době, kdy došlo ke škodní události bylo pojištěno u spol. [pojišťovna], (v tomto řízení vedlejšího účastníka), poškozená své nároky uplatnila u této pojišťovny. Ta plnila žalobkyni následovně: Oznámením o poskytnutí zálohy pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ze dne [datum] pojišťovna stanovila bolestné částkou ve výši 264.347 Kč (položka S0200 ‐ zlomenina lební klenby 20 bodů, položka S0210 ‐ zlomenina spodiny lební 150 bodů, položka S032 ‐ uvolnění celkem 6 zubů spodní řady, 6 x 15 b. 90 bodů, položka a S061 ‐ traumatický otok mozku 120 bodů, položka S063 ‐ zhmoždění mozku 120 bodů, položka S065 ‐ subdurální krvácení 150 bodů, položka S066 ‐ subarachnoidální krvácení 200 bodů, položka S271 0 ‐ pravostranný pohrudniční výpotek 75 bodů, položka S3620 analogicky ‐ zhmoždění slinivky břišní 80 bodů, položka S602 ‐ zhmoždění levé ruky 10 bodů, položka S70 1‐ zhmoždění levého stehna 15 bodů, položky S0101 a S0200 analog. ‐ zavedení nitrolebního čidla 2 + 20 b. 22 bodů; celkem l [číslo] bodů) a tuto částku také dne [datum] žalobkyni vyplatila. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění, který doložila znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], který se odvolává rovněž na závěry znaleckého posudku PhDr. [jméno] [příjmení] z odvětví psychiatrie, spec. klinická psychologie dětí a dospělých. Znalec stanovil ztížení společenského uplatnění částkou ve výši [číslo] Kč. K výzvě pojišťovny ze dne [datum] žalobkyně podáním datovaným dnem [datum] doložila lékařské zprávy (ambulantní zprávu FN [obec] ze dne [datum], propouštěcí zprávu FN [obec] ze dne [datum], propouštěcí zprávu [nemocnice] ze dne [datum], propouštěcí zprávu [nemocnice] ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření [nemocnice] ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření [nemocnice] ze dne [datum], zprávu psychologické ambulance ze dne [datum], zprávu o nálezu [nemocnice] ze dne [datum], propouštěcí zprávu [nemocnice] ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření [nemocnice] ze dne [datum], zprávu – výměnný poukaz ze dne [datum], propouštěcí zprávu [nemocnice] ze dne [datum], zprávu Pedagogicko‐psychologické poradny ze dne [datum], zprávu dětského neurologa, zprávu dětského neurologa ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření (odd. ORL) [nemocnice] ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření (odd. RHB) [nemocnice] ze dne [datum], zprávu o ambulantním vyšetření (odd. ORL) [nemocnice] ze dne [datum], zprávu ze dne [datum] a zprávu o ambulantním vyšetření (odd. ORL) [nemocnice] ze dne [datum]), pojišťovna pak svým oznámením o poskytnutí zálohy pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ze dne [datum] stanovila zálohu na ztížení společenského uplatnění částkou ve výši 500.000 Kč. V trestním řízení byl přibrán [příjmení]. [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví, mj. za účelem posouzení, jaká je výše nemateriální újmy na zdraví u žalobkyně, který určil výši nároku na odškodnění následovně: A) bolestné celkem [číslo] bodů, a to za vlastní úraz celkem [číslo] bodů (S000 povrchní poranění vlasové části hlavy / 1% tělesného povrchu/ 2 body, S015 rána rtu 5 bodů, S0203 zlomenina lebeční klenby ‐ bez dislokace 70 bodů, S0211 zlomenina lebeční spodiny ‐ s liquorrheou 200 bodů, S049 poranění jiných mozkových nervů 30 bodů, S0601 otřes mozku – těžký 60 bodů, S061 traumatický otok (edém) mozku 120 bodů, S063 ložiskové poranění mozku 120 bodů, S065 úrazové subdurální krvácení 150 bodů, S066 úrazové subarachnoidální krvácení 200 bodů, S093 poranění vnitřního ucha 100 bodů, S134 podvrtnutí a natažení krční páteře 30 bodů, S204 jiná povrchní poranění zadní stěny hrudníku (pohmoždění) 10 bodů, S2710 traumatický haemothorax – jednostranný 75 bodů, S2730 kontuze plic 100 bodů, S336 podvrtnutí a natažení bederní páteře 20 bodů, S400 zhmoždění ramene a paže 20 bodů, S602 zhmoždění jiných částí zápěstí a ruky 10 bodů, S701 zhmoždění stehna 15 bodů, T797 traumatický podkožní emfyzém 50 bodů), a bolestné za léčebné zákroky celkem 354 bodů (S0101 rána vlasové části hlavy pronikající ke kosti a 1 cm á 2 body, 2 cm 4 body, S0203 zlomenina lebeční klenby ‐ bez dislokace 70 bodů, S152 poranění zevní hrdelní žíly 20 bodů, T172 cizí těleso v hrtanu 50 bodů, T173 cizí těleso v průdušnici 100 bodů, T170 cizí těleso v nosní dutině a vedlejších nosních dutinách 10 bodů, T1810 cizí těleso v jícnu 30 bodů, T1820 cizí těleso v žaludku 30 bodů, T1900 cizí těleso v močové trubici 20 bodů, T1910 cizí těleso v močovém měchýři 20 bodů), dále zvýšení bolestného za těžkou komplikaci o 200 bodů a bolestné za pozdější léčební zákroky 60 bodů (T1810 cizí těleso v jícnu 30 bodů, T1820 cizí těleso v žaludku 30 bodů). Celkem tedy bolestné dle znaleckého posudku činí [číslo] Kč ([číslo] bod po 251,28 Kč). B) Ztížení společenského uplatnění znalec stanovil ve výši 3.542.402 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok na doplacení shora vyčíslených nároků u pojišťovny, avšak byla s uplatněním nároků u pojišťovny odmítnuta s tím, že nárok je ve zbylém rozsahu nedůvodný. Proto žalobkyně žalobou požaduje po žalované společnosti jednak doplacení bolestného ve výši 238.464 Kč – tj. rozdílu mezi jeho vyčíslením provedeným a vyplaceným pojišťovnou na straně jedné a vyčíslením provedeným znalcem [příjmení] [příjmení] na straně druhé, jednak doplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 3.042.402 Kč – tj. rozdílu mezi doposud vyplacenou zálohou ve výši 500.000 Kč na straně jedné a jeho vyčíslením provedeným znalcem [příjmení] [příjmení] na straně druhé, jednak doplacení duševních útrap ve výši 185.000 Kč – tj. v rozsahu odpovídajícím rozdílu oproti požadavku žalobkyně ve výši 200.000 Kč a úhradou provedenou obžalovaným [jméno] [příjmení] ve výši 15.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě vzniklé újmy dopisem ze dne [datum], žalovaná však nezaplatila ničeho. Žalobu žalobkyně doplnila podáním ze dne 10.6.2020 tak, že pokud jde o nárok na ztížení společenského uplatnění, žalobkyně byla od dubna 2015 do skončení vzdělávání na střední škole (tj. do června 2016) v péči [anonymizováno] poradny a Speciálně [anonymizována dvě slova] [územní celek] na doporučení ošetřujícího neurologa za účelem posouzení jejích vzdělávacích potřeb při vzdělávacích obtížích po úrazu při autonehodě. Během této péče bylo opakovaně provedeno psychologické testové vyšetření, jehož výsledkem bylo zjištěno, že oproti stavu před úrazem žalobkyně má oslabený pozornostní výkon (schopnost soustředění, fluktuace pozornosti je průměrná, výsledky paměťového testu učení potvrdily výkon v krátkodobé paměti jako hraniční (mírně oslabený), jako významný byl diagnostikován rychlý postup zapomínání a výrazně byla oslabena úroveň vybavení dlouhodobé paměti. Byly tak zjištěny speciální vzdělávací potřeby ve smyslu zdravotního znevýhodnění, jimiž jsou somatické a psychické obtíže, které výrazně ovlivňují možnosti žalobkyně ve vzdělávání. Žalobkyně tak byla osvobozena od povinnosti absolvovat tělesnou výchovu, únava se vyskytuje při jakékoli zátěži, žalobkyně tak byla nucena zcela opustit dřívější pohybové aktivity (fotbal, tanec). V listopadu 2015 byl poradnou vydán posudek k uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky. Žalobkyně je v důsledku dopravní nehody omezena v obvyklém způsobu života s tím, že se u ní projevily trvalé následky, konkrétně ztráta chuti a čichu, porucha rovnováhy, levostranné snížení sluchu, omezení výkonnosti, porucha mnestických schopností a v neposlední řadě pak osobnostní změny. Tyto následky omezují život žalobkyně tak, že levostranná ztráta sluchu omezuje žalobkyni při orientaci v prostoru a při včasném zjištění nepříznivých vlivů okolního prostředí, slabší zvuky téměř neslyší; žalobkyně je schopna jen s velkými obtížemi zapamatovat si předložený text, je nucena k jeho opakovanému čtení, přesto nastávají výpadky některých součástí; trpí poruchou soustředění jak při čtení, tak i psaní; s obtížemi čte v cizích jazycích, což jí před úrazem nedělalo obtíže; trpí nesoustředěností, která je nadto zvýšená poruchou sluchu, která odvádí její pozornost; základní početní úkony sice žalobkyně zvládá téměř bez obtíží, složitější výpočty jí však trvají neúměrně dlouho a mnohdy s nesprávným výsledkem; je omezena v samostatném rozhodování, svá rozhodnutí pravidelně konzultuje s rodiči, a to i v případech běžných, které před úrazem řešila zcela sama a správně; není dobře schopna organizovat čas a udržet kontinuitu provádění úkolu, jak mentálně, tak i fyzicky pro zvýšenou únavnost; výkon běžných každodenních povinností žalobkyni trvá dlouho; trpí poruchou rovnováhy, není schopna pohybových aktivit, jako tomu bylo před úrazem; trpí ztrátou chuti a čichu, což ji významně limituje nejen při konzumaci, ale současně i při přípravě jídla; v základních mezilidských vztazích se u žalobkyně projevuje přecitlivělost, vztahovačnost a náladovost, je uzavřená, má strach z cizích osob, stala se introvertní, má obavy z posměšků, že je nějak postižená, a vnímá změnu v chování osob, se kterými se před úrazem stýkala; rodinné vztahy jsou narušeny z důvodu změn v náladách žalobkyně; žalobkyně není schopna navazovat intimní vztahy s partnery pro uzavřenost, změny nálad a pocitu méněcennosti v důsledku postižení; žalobkyně trpí poruchou dlouhodobé paměti, při studiu musí vynaložit neúměrně velkou píli k dosažení výsledků s tím, že při studiu vyžaduje asistenci rodičů. Pokud jde o duševní útrapy, ty u žalobkyně spočívají v tom, že jako 18-tiletá dívka byla značně omezena v běžném způsobu života - trpěla nespavostí, nebyla schopna se soustředit ani na běžné činnosti, práci či sledování televize, trpěla úzkostmi, které přetrvaly po celou dobu léčení, a které byly podporovány strachem z komplikací nebo z další operace, jakož i starostmi o budoucnost (strach z následků zranění). Žalobkyně byla během léčby a hospitalizace odloučena od svých přátel a spolužáků, na veřejnosti se žalobkyně po dlouhou dobu téměř nepohybovala bez doprovodu rodičů.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nároky žalobkyně neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby s tím, že bezprostřední příčinou zranění hlavy žalobkyně není nedání přednosti v jízdě řidičem vozidla žalované, ale skutečnost, že žalobkyně neměla v průběhu dopravní nehody dostatečně upnutou helmu. Tato kdyby byla nasazena řádně, ke zranění hlavy by nedošlo, anebo jen k velmi malému. Navíc rozsah škody požadovaný žalobkyní neodpovídá faktické situaci, protože její omezení v životě jsou zjevně menšího rozsahu, než žalobkyně tvrdí, když k těmto závěrům došla i pojišťovna. Z volně dostupných informací plyne, že žalobkyně např. v roce 2017 získala prospěchové stipendium za skvělý studijní výsledek, což si zásadně odporuje se závěrem znaleckého posudku MUDr. [příjmení]. Žalovaná také namítá promlčení všech nároků, když o osobě odpovědné za újmu se žalobkyně dozvěděla nejpozději dne [datum] z protokolu o výslechu obviněného řidiče, který tehdy uváděl, že jel na stavbu pracovně, resp. při studiu spisu zástupcem žalobkyně, a za počátek běhu promlčecí doby považuje žalovaná u nároku na bolestné a duševní útrapy nejpozději datum [datum], kdy žalobkyně začala předmětné nároky uplatňovat v trestním řízení a tedy nejpozději tehdy bylo patrno, že bolestné a duševní útrapy vznikly a byla schopna specifikovat alespoň rámcově jejich výši. U nároku na ztížení společenského uplatnění počal běh promlčecí lhůty běžet nejpozději od [datum], tj. po roce od dopravní nehody, neboť od tohoto data lze považovat zdravotní stav žalobkyně za ustálený. Dle žalované nebylo třeba čekat na ohodnocení nároků znalcem. Na promlčení nároků žalobkyně nemění nic ani fakt, že tyto nároky uplatňovala žalobkyně již v trestním řízení, protože adhezní řízení bylo vedeno proti jiné osobě než proti žalované společnosti. I po skončení trestního řízení měla žalobkyně dost dlouhou dobu na to, aby své nároky uplatnila v civilním řízení, navíc byla zastoupena odborníkem, s ohledem na to nelze argumentovat námitkou rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy.

3. K námitce promlčení žalobkyně tvrdila, že následky újmy na zdraví se u žalobkyně projevily až po několika měsících, přičemž rozsah újmy na zdraví, jak u bolestného, tak ztížení společenského uplatnění, byl objektivně vyjádřen až na základě znaleckého posudku, který dne [datum] vypracoval znalec [příjmení] [jméno] osobě, která za škodu odpovídá, se žalobkyně dozvěděla až dne [datum] při vyhlášení rozhodnutí, kterým odvolací soud nepřipustil v trestním řízení žalobkyni s jejím nárokem na náhradu újmy k hlavnímu líčení. Od tohoto data pak začala dle žalobkyně plynout tříletá promlčecí doba, žaloba tak byla podána včas. Žalobkyně namítla rozpornost námitky promlčení s dobrými mravy.

4. Do řízení dne [datum] vstoupil vedlejší účastník, který se k žalobě vyjádřil tak, že podporuje stanovisko žalované, že nároky žalobkyně jsou promlčeny, a navrhuje zamítnutí žaloby s ohledem na stanovisko likvidační služby pojišťovny a odborné stanovisko prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum].

5. Vzhledem k povaze věci soud provedl dokazování k základu nároku a k námitce promlčení, a to obsahem připojeného [anonymizováno] spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a dále listinami založenými v civilním spisu a po takto provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] (v tomto řízení žalované) byl uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku spočívajícího v tom, že dne [datum] v 07.45 hodin v [obec] na ulici [ulice] řídil nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo] ve směru ke křižovatce s ul. [ulice] [ulice] [ulice] a při najetí na hlavní silnici č. [spisová značka] ul. [ulice] nerespektoval dopravní značku„ Dej přednost v jízdě“ a nedal, v důsledku nesledování situace v silničním provozu, přednost v jízdě motocyklistce [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jedoucí na motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] BT [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] majitele [jméno] [příjmení], po hlavní silnici zprava od [obec] do centra [obec], přičemž došlo ke střetu vozidel a pádu motocyklistky na vozovku, čímž porušil ust. §§ 4 písm. a), b), c), 5 odst. 1 písm. b) a 22 odst. 1) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž [celé jméno žalobkyně] utrpěla mimo drobná a povrchní poranění zlomeninu lebeční kosti, zhmoždění mozku, akutní respirační selhání, krvácení do mozkových plen, traumatický otok mozku, krvácení do nosních dutin, ucha a spánkového laloku mozku, traumatický haemothorax a zhmoždění zadních partií obou plic a pro tato zranění byla citelně omezena v obvyklém způsobu života nejméně do [datum], s léčením nejméně do [datum], přičemž citelné omezení v běžném způsobu života je trvalé, neboť přetrvávají poruchy chuti, čichu, poruchy sluchu, dlouhodobé bolesti hlavy, bolesti krční páteře a poruchy rovnováhy, dále přetrvávají psychické obtíže anxiozního typu, emoční labilita, zvýšená senzitivita a zhoršená adaptace na zátěž, čímž poškozené [celé jméno žalobkyně] vznikla finanční újma nejméně ve výši 7.350 Kč na škodě na věcech, ve výši 3 308 Kč spočívající v nákladech na léčení, ve výši 502.811 Kč spočívající v bolestném a ve výši 3.542.402 Kč spočívající ve ztížení společenského uplatnění a ve výši 200.000 Kč spočívající v duševních útrapách. Za tento skutek byl žalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem výkonu uloženého trestu na zkušební dobu v trvání 18 měsíců a zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v řízení všech motorových vozidel v trvání 12 měsíců. Dále mu byla uložena povinnost nahradit poškozené [celé jméno žalobkyně] (v tomto řízení žalobkyni) na náhradě nemajetkové újmy částku 238.464 Kč jako bolestné, částku 3.042.402 Kč jako ztížení společenského uplatnění a částku 185.000 Kč za duševní útrapy. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (mimo výroku o náhradě škody, který byl zrušen usnesením Krajského sodu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (viz. níže). Rozsudek byl odůvodněn tím, že obžalovaný [jméno] [příjmení] při řízení svého motorového vozidla [příjmení] [jméno] dne [datum] při vjíždění z vedlejší silnice na křižovatku ulic [ulice] – [ulice] – [ulice] nerespektoval dopravní značku„ Dej přednost v jízdě“ a nedal přednost v jízdě motocyklistce [celé jméno žalobkyně], která jela po hlavní Plumlovské ulici směrem do centra města Prostějova na skútru značky Baotian. Bylo prokázáno lékařskými zprávami o zdravotním stavu poškozené a také znaleckými posudky z oboru zdravotnictví vypracovanými MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] (podrobněji k obsahu těchto posudků viz. rozsudek soudu I. stupně v trestní věci OS v [obec] sp. zn. [číslo jednací]), že [celé jméno žalobkyně] při srážce utrpěla mnohočetná poranění specifikovaná ve výroku rozsudku, zejména závažná poranění hlavy a plic, a pro tato zranění byla citelně omezena v obvyklém způsobu života nejméně do [datum], s léčením nejméně do [datum]. Její zranění mají trvalé následky spočívající v přetrvávající poruše chuti, čichu, poruše sluchu, dlouhodobých bolestech hlavy, bolestech krční páteře a poruchách rovnováhy, dále v přetrvávajících psychických obtížích anxiozního typu, projevujících se dále v emoční labilitě, zvýšené senzitivitě a zhoršené adaptaci na zátěž, je u ní významné zúžení zájmů a perspektiv jejího života. Obžalovaný [jméno] [příjmení] doznal, že motocyklistce K. [celé jméno žalobkyně] nedal přednost v jízdě, že ji přehlédl, nicméně poukazoval na to, že poškozená neměla při jízdě na hlavě helmu, resp. tuto příp. neměla řádně připnutou, protože po dopadu na zem již helmu na hlavě neměla, a proto necítí zodpovědnost za její těžká zranění. V trestním řízení bylo k průběhu dopravní nehody vypracováno několik znaleckých posudků z oboru silniční doprava. Znalci [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] i [anonymizována dvě slova] se shodli na průběhu dopravní nehody a na tom, že jedinou příčinou vzniku dopravní nehody bylo, že obžalovaný nedal poškozené [celé jméno žalobkyně] přednost v jízdě, v důsledku čehož došlo k závažným zraněním poškozené. Ta neměla žádným způsobem šanci dopravní nehodě zabránit, bylo jedině v možnostech obžalovaného, aby svým jednáním (a to sledováním provozu na hlavní komunikaci a dáním přednosti v jízdě účastníkům silničního provozu jedoucím po hlavní komunikaci) vzniku dopravní nehody zabránil. Tím, že obžalovaný jednal způsobem popsaným ve výroku rozsudku, nedodržel ust. § 4 písm. a), b), c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když svým jednáním ohrozil život a zdraví poškozené [příjmení] [celé jméno žalobkyně], neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravených tímto zákonem a dopravní značkou„ Dej přednost v jízdě“, dále porušil ust. § 5 odst. 1 písm. b) cit. zákona, když se řádně nevěnoval řízení motorového vozidla nebo dostatečně nesledoval provoz na silnici, a také porušil ust. § 22 odst. 1) cit. zákona, když jako řidič vozidla jedoucího po vedlejší silnici nedal přednost řidičce vozidla jedoucího na silnici hlavní. Toto je třeba považovat za porušení důležité povinnosti, neboť pravidlo dávání přednosti v jízdě patří mezi stěžejní pravidla silničního provozu, bez jejich dodržování není bezpečný provoz na silnici možný a v případě jeho nedodržování dochází ke střetu účastníků silničního provozu s vážnými následky. Ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví vypracovaných znalci [příjmení] [příjmení] a MUDr. [příjmení] a z lékařských zpráv o zdravotním stavu poškozené vyplynulo, že tato při dopravní nehodě v důsledku střetu s vozidlem obžalovaného, resp. v důsledku pádu na vozovku, utrpěla závažná poranění, byla hospitalizována v nemocnici, dále byla podrobena poměrně dlouhému léčení a rehabilitaci, kdy po dobu přesahující 2 měsíců byla citelně omezena v obvyklém způsobu svého života. Ve věci zpracovala znalecký posudek také PhDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru psychiatrie, odvětví specializovaná dětská psychologie, která dospěla k závěru, že důsledkem poškození mozku při dopravní nehodě došlo u poškozené k poruše osobnosti, ke ztrátě iniciativy, k rozvoji pseudodepresivních nálad, k významnému zúžení zájmů a k omezení perspektiv jejího života. Trvalé následky zranění poškozené byly objektivizovány také 2 znaleckými posudky vypracovanými znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, a to MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Dle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, MUDr. [příjmení] je poranění mozku poraněním těžkým s poškozením důležitého orgánu a zhmoždění plic je poraněním středně těžkým s poškozením důležitého orgánu, které vzniklo působením tupého zevního mechanického násilí nejméně středně velkou intenzitou působícím na hrudník poškozené, toto zranění je dokumentováno lékařskou zprávou zpracovanou při přijetí poškozené do Fakultní nemocnice [obec] a bylo léčeno komplexně spolu se závažnějším poraněním mozku. V trestním řízení se soud podrobně zabýval otázkou možného spoluzavinění poškozené [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na zraněních, která utrpěla. Ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků (k jejich obsahu a závěrům podrobněji viz. trestní rozsudek soudu I. stupně sp. zn. [spisová značka]), znalci [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] i [anonymizována dvě slova] se shodli na skutečnosti, že v době střetu vozidla obžalovaného s motocyklem poškozené měla poškozená [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na hlavě připnutou helmu, tuto variantu nevyloučil nakonec u hlavního líčení ani znalec [příjmení] [příjmení] dospěl k závěru, že poškozená [příjmení] [celé jméno žalobkyně] měla v době střetu s vozidlem obžalovaného přilbu řádně na hlavě, nebylo zjištěno nic, co by přesvědčivě z medicínského pohledu prokazovalo, že poškozená na hlavě přilbu neměla nebo ji měla chybně upevněnou. K jejímu sesmeknutí z hlavy poškozené pak dle tohoto znalce došlo vlivem setrvačných sil na přilbu, která byla při střetu vozidla obžalovaného s vozidlem poškozené, resp. jejím tělem, stržena z hlavy a pohybovala se po podobné trajektorii jako tělo poškozené, když byla následně nalezena kousek od krevní skvrny na chodníku. Na tento mechanismus stržení helmy z hlavy poškozené znalce usuzuje z toho, že přilba byla relativně nepoškozena, a také ze zranění, která na hlavě poškozená utrpěla. Dle tohoto znalce tak při prvním dopadu hlavy poškozené na zem již poškozená helmu na hlavě neměla, když předtím byla z hlavy stržena. Tyto závěry ohledně helmy poškozené na hlavě znalec [příjmení] [příjmení] však učinil bez jakékoli konzultace se znalcem z oboru biomechaniky, či příp. z oboru silniční doprava, tedy mimo svůj obor působnosti. Znalec [příjmení] [příjmení] po konzultaci se znalcem z oboru zdravotnictví MUDr. [anonymizováno] nejprve dospěl k závěru, že s ohledem na zranění hlavy [celé jméno žalobkyně] a malé poškození přilby je pravděpodobnější, že poškozená v době dopadu hlavy na zem přilbu na hlavě neměla. Znalec tak usuzuje i z toho, že přilba by po takovém nárazu byla poškozená, což z fotodokumentace v trestním spise nevyplývá. Jak však znalec uvedl (shodně se znalci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení]), bylo by potřeba podrobné znalecké zkoumání konkrétní helmy poškozené, např. rentgenem, aby bylo možno zjistit konkrétní poškození helmy (i např. nepatrné praskliny v materiálu), což však s ohledem na neexistenci helmy již nešlo provést. MUDr. [anonymizováno] totiž ve svém odborném vyjádření uvedl, že existenci přilby na hlavě motocyklistky v okamžiku jejího dopadu na vozovku nelze stanovit zcela jednoznačně, s ohledem na rozsah poranění hlavy a popsané poškození přilby se však dle něj jeví varianta, že v okamžiku dopadu hlavy motocyklistky na vozovku tato přilbou chráněna nebyla. Znalec [příjmení] [příjmení] však u hlavního líčení svůj závěr korigoval s tím, že připustil, že poškozená v době střetu s vozidlem obžalovaného mohla mít helmu na hlavě, těžko říct, jestli pak byla pevně připnuta řemínkem, to nelze hodnotit ani z naměřené délky řemínku 39 cm, jak je uvedeno v protokolu o ohledání helmy. Dále připustil, že je možná i varianta, že helma byla na hlavě poškozené i při prvotním dopadu hlavy poškozené na zem, to vyloučit zcela nelze, je to však dle něj méně pravděpodobné. Dále uvedl, že spolu mohou, ale nemusí souviset prasknutí lebky a poškození mozku. Znalec [příjmení] [příjmení] ve shodě se znalcem [příjmení] [příjmení] pak dospěli k závěru, že poškozená měla helmu na hlavě nejen v době střetu vozidel obžalovaného a poškozené, ale také při prvotním dopadu hlavy poškozené na zem. Znalec [příjmení] [příjmení] však dospěl k závěru, že při tomto prvotním dopadu mohla být helma na hlavě poškozené vlivem nedostatečného upnutí již částečně sesunuta nebo pootočena a nechránila tak hlavu poškozené dostatečným způsobem, když pravděpodobně došlo k pádu hlavy poškozené přes hranu helmy. Na tuto skutečnost usuzuje z fotografické dokumentace založené v trestním spise, ze které vyplývá, že řemínek na helmě poškozené byl upnut příliš volně (celková délka zapnutého řemínku 39 cm) a dostatečně neupevňoval přilbu na hlavě motocyklistky [celé jméno žalobkyně]. Znalec [příjmení] [příjmení] pak znalci [příjmení] [příjmení] ohledně snadného sesmeknutí helmy z hlavy poškozené při prvotním dopadu hlavy na zem oponoval, když u hlavního líčení názorně předvedl, že motocyklovou helmu lze z hlavy lehce sejmout i v případě, že je helma velmi napevno připnutá na hlavě. Tento znalec velmi přesvědčivě po podrobném popisu helmy vysvětlil, že poškozená slečna [celé jméno žalobkyně] dopadla hlavou na zem zrovna v místě, kde helma hlavu nechrání, což koresponduje s utrpěnými zraněními a lékařskými zprávami. Závěr tohoto znalce není dle trestního soudu v příkrém rozporu se závěrem Ing. [příjmení], který uvedl, že zranění poškozené na hlavě vzniklo dopadem hlavy poškozené na hranu přilby, která se postupně vlivem nedostatečného příliš volného upnutí řemínku z hlavy poškozené uvolňovala a hlavu již dostatečně nechránila. Touto hranou myšlenou Ing. [příjmení] mohla být právě hrana vnitřní části tvrzeného polystyrenu, která začíná za částí molitanového polstrování kryjícího upnutí řemínku, když právě v místě, kde tato hrana prochází (tj. za levým uchem) došlo ke zlomenině lebky poškozené. Bez ohledu na závěry výše uvedených znalců však je nejpodstatnější to, že ke zraněním mozku poškozené (ať už se zlomeninou lebky či bez ní) by došlo i při pevném upnutí upínacího řemínku na hlavě poškozené, dokonce i v případě, že by poškozená měla daleko kvalitnější helmu, než ve skutečnosti měla. Tuto skutečnost zdůraznil mimo znalce [příjmení] [příjmení] i znalec [příjmení] [příjmení] u hlavního líčení před soudem, když uvedl, že i s řádným připnutím helmy by došlo k otoku mozku a jeho poškození, neboť při pádu dochází k utržení nebo poškození cév vedoucích k mozku a následně dojde k jeho otoku a poškození. Zlomenina lebky tak není až tak podstatná, podstatné je zhmoždění a poškození mozku a z něho vyplývající trvalé následky. Nikde v zákonném předpise není stanoveno, jakou helmu má mít řidič motocyklu při jízdě na hlavě, nikde není stanoven způsob připnutí helmy na hlavě motocyklisty. S ohledem na délku řemínku v zapnutém stavu u helmy poškozené, jak je nafocena ve spise v protokolu o ohledání věci, je možno snad jen obecně (nikoli v tomto konkrétním případě) dovodit, že upnutí mohlo být volnější, než by bylo vhodnější. V tomto projednávaném případě ale s ohledem na to, že se skutečná helma, kterou měla poškozená [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na hlavě, nedochovala, a s ohledem na to, že i s ohledem na psychický stav poškozené v současné době po dopravní nehodě neumožňuje přeměření helmy a hlavy poškozené, není možno s jistotou říct, že by upnutí helmy na hlavě poškozené bylo příliš volné, když každá hlava má jiný rozměr a tvar. Navíc sama poškozená a její otec vypověděli, že poškozená měla helmu na hlavě řádně nasazenu a pevně připnutu, tyto výpovědi korespondují i se závěry znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [anonymizováno]. Závěry znalce [příjmení] [příjmení] v tomto ohledu zůstávají osamoceny. A jak již bylo výše uvedeno, samotný znalce [příjmení] [příjmení] před soudem prokázal, že helmu lze lehce z hlavy sejmout, i když je evidentně menší velikosti než jeho mužská hlava a měl problém ji vůbec na svoji hlavu nasadit, s tím, že znalec popisoval, jak pravděpodobně došlo k sejmutí helmy z hlavy poškozené po prvotním dopadu hlavy s nasazenou helmou na povrch země. Soud tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že nebylo prokázáno žádné porušení povinnosti poškozenou [celé jméno žalobkyně], které by nějakou měrou přispělo ke vzniku dopravní nehody a tím by snižovalo míru zavinění obžalovaného. Prvotní příčinou vzniku dopravní nehody bylo totiž právě nedání přednosti v jízdě motocyklistce a těžká zranění motocyklistky jsou v přímé příčinné souvislosti s porušením dopravního předpisu obžalovaným, tuto příčinnou souvislost dovozuje i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (K podrobnějšímu popisu důkazů provedených v trestním řízení viz. trestní spis sp. zn. [spisová značka], resp. rozsudek soudu I. stupně č.l. 718-730 a jeho odůvodnění.) Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

7. Z obsahu trestního spisu sp. zn. [spisová značka] dále soud zjistil následující skutečnosti: - z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] (č.l. 3-4), z protokolu o zajištění vozidla ze dne [datum] (č.l. 162) a z vyžádání dokladů k pojistné události ze dne [datum] (č.l. 166), že vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] je [právnická osoba] s.r.o. (v tomto řízení žalovaná) a že vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno u [právnická osoba] (v tomto řízení vedlejšího účastníka); - ze záznamů o prostudování trestního spisu ze dne [datum], že tohoto dne matka tehdy nezletilé [celé jméno žalobkyně] paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a její zmocněnec v trestním řízení Mgr. [jméno] [příjmení] prostudovali trestní spis č.l. 1-174; - z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že již zletilá [celé jméno žalobkyně] zmocňuje advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] k zastupování ve všech právních úkonech včetně podávání návrhů a zastupování ve věci vedené před OS v [obec] pod sp zn. [spisová značka]; - z uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy v trestním řízení ze dne [datum] soud zjistil, že poškozená [celé jméno žalobkyně] prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila své nároky v trestním řízení – jednak újmu na poškozený a zničených věcech ve výši 26.710 Kč (z toho hrazeno [právnická osoba] 12.727 Kč), újmu na vynaložených nákladech spojených s léčením (regulační poplatky za hospitalizaci, léky a poplatek za vypracování posudku o bolestném) ve výši 3.458 Kč (uhrazeno zcela [právnická osoba]), jednak nemajetkovou újmu sestávající z bolestného ve výši 264.347 Kč (uhrazeno zcela [právnická osoba]), náhrady za duševní útrapy (kdy poškozená trpěla nespavostí, nebyla schopna se soustředit ani na běžné činnosti, práci či sledování televize, trpí úzkostmi, které přetrvaly z doby léčení a které jsou podporovány strachem z komplikací nebo z další operace, i starostmi o budoucnost, dále byla odloučena od svých přátel a spolužáků, obvyklé lidské činnosti jí trvají mnohem déle, unavují ji, často je ani nezvládá, na veřejnosti se téměř nepohybuje bez přítomnosti rodičů) ve výši 200.000 Kč (z toho uhrazeno obžalovaným 15.000 Kč) a dále ztížení společenského uplatnění ve výši 500.000 Kč s tím, že k vyčíslení konkrétní výše újmy dojde znaleckým posudkem po ustálení zdravotního stavu poškozené; - z oznámení o poskytnutí zálohy pojistného plnění z povinného ručení ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] oznamuje zmocněnci poškozené [příjmení] [celé jméno žalobkyně], že vyplatila zálohu pojistného plnění z pojistné události ze dne [datum] z pojistné smlouvy (povinného ručení) [číslo] za ztížení společenského uplatnění ve výši 500.000 Kč a že jej vyzývá k doložení veškerých zpráv odborných lékařů od počátku roku 2015, aby mohl být nárok na proplacení ztížení společenského uplatnění posouzen.

8. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo v rámci veřejného zasedání nařízeného k rozhodnutí o odvolání obžalovaného do rozsudku OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozhodnuto o nepřipuštění poškozené [celé jméno žalobkyně] k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy. 9. [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl rozsudek OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušen ve výroku o náhradě škody s odůvodněním, že poškozená [celé jméno žalobkyně] neměla být připuštěna k hlavnímu líčení se svými nároky o náhradě škody jako poškozená, neboť obžalovaný škodu spáchanou svou trestní činností způsobil v rámci plnění svých pracovních povinností (jak vyplývá mimo jiné z jeho výpovědí a z vyjádření obhájce u veřejného zasedání odvolacího soudu). Odvolací soud tak v rámci veřejného zasedání poškozenou k hlavnímu líčení usnesením nepřipustil a výrok o náhradě škody zrušil, když za škodu jí způsobenou odpovídá zaměstnavatel obžalovaného [právnická osoba] s.r.o. Ve zbytku shledal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně správným, a to jak ve výroku o vině i o uloženém trestu. Odvolací soud se zcela ztotožnil s hodnocením důkazů učiněným soudem I. stupně a doplnil, že přes provedené dokazování je sporné, zda poškozená měla při dopadu hlavou na zem řádně připevněnou bezpečnostní přilbu, když s ohledem na absenci předmětné ochranné přilby, kterou měla poškozená v době dopravní nehody na hlavě, v současné době nelze tuto spekulativní otázku ani vyloučit ani potvrdit. Pro jednoznačný závěr by totiž bylo třeba podrobného zkoumání této přilby za pomocí rentgenu, toto však objektivně provést nelze. I kdyby však bylo prokázáno, že poškozená neměla na hlavě řádně připnutou helmu, dosahovalo by její případně spoluzavinění dle názoru odvolacího soudu maximálně hranici 20 %. Obžalovaný však porušil svým jednáním důležité povinnosti, což bylo v souladu s principem gradace příčinné souvislosti zásadní příčinou vzniku následku (újmy na zdraví poškozené [příjmení] [celé jméno žalobkyně]).

10. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo odmítnuto dovolání obžalovaného [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že soud I. stupně i soud odvolací dospěly ke správným a logickým závěrům, které vyplývají z provedeného dokazování, ke zranění poškozené došlo následkem jednání obžalovaného, který porušil důležitou povinnost stanovenou mu zákonem, nedošlo k přetržení příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a následkem (způsobením újmy na zdraví). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Usnesením Ústavního soudu IV. ÚS 361/19 byla odmítnuta ústavní stížnost podaná obžalovaným [jméno] [příjmení] mimo jiné s odůvodněním, že skutkové i právní závěry obecných soudů věnovaly otázce spoluzavinění poškozené značnou pozornost, uvedly celou řadu ústavně konformních právních i skutkových argumentů, z nichž je možno dovodit existenci stěžovatelovy trestní odpovědnosti, přičemž ústavní soud odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí (zejména ohledně příčinné souvislosti užití přilby a vzniku zranění).

12. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou společnost k úhradě žalovaných částek.

13. Ze screenu internetových stránek [webová adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že 4 velice nadané studentky [anonymizováno] vysoké školy [obec] získaly prospěchové stipendium ve výši 10.000 Kč, mezi těmito studentkami byla i žalobkyně.

14. Ze stanoviska Centra likvidace pojistných událostí ze dne [datum] adresovaného právnímu zástupci žalobkyně soud zjistil, že [právnická osoba] neposkytne další pojistné plnění bez prohlídky žalobkyně znalcem a nového znaleckého posudku ke ztížení společenského uplatnění. Šetřením pojišťovny totiž bylo zjištěno, že současný zdravotní stav žalobkyně umožňuje jí vykonávat volnočasové aktivity včetně sportovních, řízení motorového vozidla, složení přijímacích zkoušek na vysokou školu a studium této školy, realizaci společenských aktivit, absolvování dovolených, obstarávání nákupů apod. Její zdravotní stav je tak výrazně lepší než vyplývá z jejích tvrzení a ze znaleckých posudků MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Pokud jde o odškodnění duševních útrap, v daném případě nebyly potvrzeny žádné excesivní potíže, které by se vymykaly typově obdobným případům, toto odškodnění spadá do rámce nároků bolestného a ztížení společenského uplatnění.

15. Z odborného stanoviska k podanému posudku ze dne [datum] vypracovaného prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., soud zjistil, že je nepochybně doloženo, že minimálně v dubnu 2015 se žalobkyně aktivně věnovala kolektivnímu sportu stejně jako před úrazem, a to v rozporu s lékařským doporučením FN v [obec], úspěšně složila zkoušky na vysokou školu, složila zkoušky na řidičský průkaz a řídí motorové vozidlo, což je v protikladu se znaleckými posudky PhDr. [příjmení] a znalce [příjmení] [příjmení]. Posudky MUDr. [příjmení] i MUDr. [příjmení] jsou nesprávné, je vhodné vypracovat nový psychologicko- psychiatrický posudek a na jeho základě vypracovat nový znalecký posudek ke ztížení společenského uplatnění.

16. S ohledem na skutečnost, že dokazování bylo vedeno k prokázání základu nároku a k námitce promlčení, soud neprováděl důkazy listinami předloženými vedlejším účastníkem (stejnopisem notářského zápisu ze dne [datum] NZ [číslo], zprávou o provedeném šetření ze dne [datum]), výslechem rodičů žalobkyně a vyžádáním zprávy o průběhu léčby žalobkyně, neboť provádění těchto důkazů soud považuje za nadbytečné, resp. nad rámec dokazování základu nároků žalobkyně.

17. Podle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 (dále jen o.z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

18. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

19. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

20. Podle § 2927 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnosti nahradí škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2930 o.z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

21. Podle § 2951 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újmy se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečně a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 věty prvé o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

22. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části o.z., nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

23. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Podle § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

25. Podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jako i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízené. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

26. Po provedeném dokazování a aplikaci výše citovaných ustanovení o.z. dospěl soud k závěru, že základ nároků žalobkyně na bolestné, na ztížení společenského uplatnění i odčinění duševních útrap je dán, a to ve výši 100 %. Soud je v dané věci vázán rozhodnutím trestního soudu (konkrétně výše citovaným rozsudkem OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (v právní moci dne [datum]) v tom, že řidič motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], jednatel žalované společnosti, porušil při své jízdě dne [datum] zákonem uložené povinnosti (§ 4 písm. a), b), c), § 5 odst. 1 písm. b) a § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) a způsobil žalobkyni újmu na zdraví (zranění jsou popsána ve výroku trestního rozsudku), tedy zasáhl do jejího absolutního práva na zdraví. Tím spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku a za to mu byl uložen výše popsaný trest. Mezi porušením zákonem uložených povinností a následkem (vznikem újmy) je příčinná souvislost, je tak dán nárok žalobkyně na náhradu újmy podle § 2910 o.z. Soud se zabýval otázkou spoluzavinění poškozené na následku (vzniku újmy), když hodnocením této otázky trestním soudem není civilní soud vázán. Civilní soud však po provedeném dokazování dospěl ke stejnému závěru, jako trestní soud, když na jeho závěry soud pro stručnost zcela odkazuje. Otázkou spoluzavinění žalobkyně se trestní soud zabýval velmi podrobně a obsáhle, ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků, navíc věc byla zhodnocena jak Nejvyšším soudem ČR, tak se jí zabýval i Ústavní soud ČR. Všechny tyto soudy dospěly k závěru, že je řidič vozidla [příjmení] [jméno] trestně odpovědný za výše popsané jednání a je tak zodpovědný za vznik újmy na zdraví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] Trestní soud se podrobně zabýval i hodnocením otázky příčinné souvislosti užití přilby žalobkyní a vzniku zranění a dospěl k závěru, že spoluzavinění poškozené (žalobkyně) nebylo nijak prokázáno (podrobněji k tomuto viz. bod 6. a 9. odůvodnění tohoto rozsudku). S tímto závěrem se soud v této civilní věci zcela ztotožňuje zcela na něj pro stručnost odkazuje.

27. Vzhledem k tomu, že trestný čin [jméno] [příjmení] (řidič vozidla [příjmení] [jméno]) spáchal jako jednatel žalované, při výkonu práce pro žalovanou, a žalovaná byla v době dopravní nehody vlastníkem vozidla (jak bylo prokázáno protokolem o nehodě v silničním provozu ze dne [datum], protokolem o zajištění vozidla ze dne [datum] a listinou„ vyžádání dokladů k pojistné události ze dne [datum]“ založenými v trestním spise sp. zn. [spisová značka] OS v [obec]), odpovídá podle § 2927 o.z. za škodu žalobkyni žalovaná společnost. Je tak dána pasivní věcná legitimace žalované. Vozidlo bylo v době dopravní nehody (vzniku újmy) pojištěno z odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení) u [právnická osoba], když byla uzavřena smlouva [číslo] (toto má soud za prokázáno mimo jiné oznámeními o poskytnutí pojistného plnění založenými v trestním spise sp. zn. [spisová značka]), tato má povinnost za žalovanou hradit škodu vzniklou při provozu pojištěného vozidla, má tak právní zájem na výsledku tohoto civilního sporu a je oprávněna vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované.

28. Pokud jde o jednotlivé nároky žalobkyně, má soud po provedeném dokazování za prokázáno (zejména obsahem trestního spisu sp. zn. [spisová značka] a v něm obsažených lékařských zpráv o zraněních žalobkyně a znaleckých posudků o výši bolestného), že žalobkyně utrpěla újmu na zdraví (zranění specifikovaná v žalobě a ve výroku trestního rozsudku) a vznikl jí tak nárok na náhradu bolestného. Bolestné bylo částečně ve výši 264.347 Kč uhrazeno vedlejším účastníkem [právnická osoba], žalobkyně žaluje výši bolestného 238.464 Kč (rozdílu mezi bolestným vyčísleným a vyplaceným [právnická osoba] a bolestným vyčísleným ve znaleckém posudku vypracovaném znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví nemateriální újmy na zdraví MUDr. [příjmení]). Dále žalobkyni vznikl nárok na vyplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění, když žalobkyně má po dopravní nehodě trvalé následky (zejména přetrvávající poruchy chuti a čichu, psychické potíže anxiozního typu, emoční labilita, zvýšená senzitivita a zhoršená adaptace na zátěž), jak má soud za prokázáno taktéž obsahem trestního spisu sp. zn. [spisová značka], zejména pak znaleckými posudky MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. V neposlední řadě soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na náhradu duševních útrap, když již v trestním řízení sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno (zejména znaleckým posudkem PhDr. [příjmení] a lékařskou zprávou vypracovanou ošetřujícím lékařem MUDr. [jméno] [příjmení]), že žalobkyně jako ještě nezletilá dívka byla značně omezena v běžném způsobu života - trpěla nespavostí, nebyla schopna se soustředit ani na běžné činnosti, práci či sledování televize, trpěla úzkostmi, které přetrvaly po celou dobu léčení, a které byly podporovány strachem z komplikací nebo z další operace, jakož i starostmi o budoucnost (strach z následků zranění), byla během léčby a hospitalizace odloučena od svých přátel a spolužáků, na veřejnosti se žalobkyně po dlouhou dobu téměř nepohybovala bez doprovodu rodičů. Došlo ke změně osobnosti žalobkyně, rozvíjí se u ní porucha osobnosti schizoidní, anxiozní, vyhýbavá s obsedantními znaky, významně se jí zúžily zájmy a omezily se perspektivy života. Žalovaná namítala, že zejména ztížení společenského uplatnění žalobkyně není požadováno v oprávněné výši, když od doby dopravní nehody, vypracování znaleckých posudků na nemajetkovou újmu a rozhodnutí trestního soudu uplynula dlouhá doba a zdravotní stav žalobkyně v současné době je výrazně lepší než v minulosti, když žalobkyně je schopna studovat vysokou školu, dokonce obdržela stipendium za prospěch ve výši 10.000 Kč mezi dalšími 3 velice nadanými studentkami (tato skutečnost je prokazována screenem internetových stránek [anonymizováno] vysoké školy [obec] ze [datum]), navíc vykonává volnočasové a společenské aktivity, řídí motorové vozidlo apod. (jak je prokazováno stanoviskem Centra likvidace pojistných událostí ze dne [datum] a odborným stanoviskem prof. MUDr. [příjmení], CSc. ze dne [datum]). Ve věci je tak třeba ohledně ztížení společenského uplatnění vypracovat nový znalecký posudek, a to jednak z oboru psychologie a psychiatrie a dále z odvětví nemateriální újmy na zdraví a nově tak stanovit výši ztížení společenského uplatnění s ohledem na aktuální zdravotní stav (resp. stav trvalých následků).

29. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na bolestné, ztížení společenského uplatnění i duševní útrapy je dán, a to ve výši 100%, když nebylo prokázáno, že by žalobkyně spoluzavinila vznik újmy. Nicméně výše této újmy je na dalším dokazování – vypracování nového znaleckého posudku. K tomu však soud s ohledem na hospodárnost řízení nepřistoupil, neboť musel zkoumat také námitku promlčení vznesenou žalovanou i vedlejším účastníkem.

30. Podle § 609 věty prvé o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 o.z. promlčují se všechny majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 612 o.u. v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.

31. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

32. Podle § 622 věty prvé o.z. jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným.

33. Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá 3 roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Podle § 636 odst. 3 o.z. se pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví nepoužijí odstavce 1 a 2 ust § 636 o.z.

34. Podle § 648 věty prvé o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

35. S ohledem na citovanou zákonnou úpravu promlčení soud dopěl k závěru, že všechny 3 nároky žalobkyně jsou již promlčeny. Soud se nejprve zabýval otázkou počátku běhu promlčecí lhůty u jednotlivých nároků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v době vzniku újmy nezletilá a s ohledem na ustanovení § 622 o.z., nemohla promlčecí lhůta začít běžet dříve než od data, kdy žalobkyně dosáhla zletilosti, tj. od data [datum]. V souladu s ust. § 619 o.z. a § 620 odst. 1 o.z. soud zkoumal, kdy se žalobkyně mohla dozvědět o škodě (újmě a o osobě povinné k její náhradě). Pro úvahu o tom, zda je nárok (resp. každý jednotlivý nárok) žalobkyně promlčen, je podstatné zhodnocení, kdy se žalobkyně dozvěděla, resp. kdy mohla znát okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty zahrnující vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně se (prostřednictvím svého advokáta, který ji zastupoval jako zmocněnec poškozené v trestním řízení) dozvěděla o osobě, která je povinna nahradit jí škodu (resp. újmu na zdraví), nejpozději při studiu trestního spisu – tj. dne [datum] (tedy ještě před dosažením zletilosti) (viz. bod 7. odůvodnění tohoto rozsudku). K tomuto datu se totiž žalobkyně dozvěděla, že vlastníkem vozidla, které řídil obžalovaný [jméno] [příjmení], je žalovaná [právnická osoba] s.r.o.

36. Dále soud zkoumal, kdy se žalobkyně dozvěděla o majetkové újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích natolik, že právo na její náhradu lze důvodně uplatnit u soudu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o nárok na bolestné, dospěl soud k závěru, že okamžikem rozhodným pro počátek běhu promlčecí lhůty je datum ukončení léčení – dle lékařských zpráv a znaleckého posudku MUDr. [příjmení] byl poslední lékařský zákrok (gastroskopie) proveden dne [datum] (viz. č.l. 393 obsah trestního spisu sp. zn. [spisová značka]), resp. s ohledem na u ust. § 622 o.z. datum, kdy žalobkyně dosáhla zletilosti, tj. den [datum]. Od data následujícího dne počala dle soudu běžet promlčecí lhůta pro nárok na bolestné. Dle soudu totiž není rozhodné, že tento nárok nebyl k datu počátku běhu promlčecí lhůty vyčíslen konkrétní finanční částkou, ale rozhodné je, že bylo možno jej již vyčíslit a nárok uplatnit u soudu. Vzhledem k ust. § 629 o.z., který stanoví, že promlčecí lhůta trvá 3 roky, přičemž se jedná o subjektivní promlčecí lhůtu (objektivní promlčecí lhůta se v případě nároku na náhradu škody na zdraví neuplatňuje) (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) tak došlo k promlčení nároku na bolestné dne [datum] (den následující po dni zletilosti žalobkyně + 3 roky). Žaloba byla v této věci podána dne [datum], tj. opožděně, nárok je tak promlčen a žaloba ohledně tohoto nároku byla zamítnuta (výrok I.)

37. Pokud jde o nárok na ztížení společenského uplatnění, je rozhodným okamžikem počátku běhu promlčecí lhůty den, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že její zranění má trvalé následky, a to je po ustálení zdravotního stavu. Protože ztížení společenského uplatnění spočívá především ve ztrátě či omezení dosavadních schopností poškozeného k uplatnění v životě a ve společnosti, vzniká tato újma, jakmile se po úrazu a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé následky úraz zanechal, tedy zda a v jakém rozsahu došlo ke ztížení společenského uplatnění poškozeného, tedy v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Tento okamžik bývá zpravidla 1 rok po úraze, v tomto konkrétním případě soud považuje za počátek běhu promlčecí lhůty tohoto nároku okamžik uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění žalobkyní v trestním řízení – tj. den [datum] (viz. č.l. 233 trestního spisu sp. zn. [spisová značka]). Tohoto data totiž žalobkyně (prostřednictvím svého advokáta) v připojení se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení podrobně popsala, jaké trvalé následky jí úraz utrpěný při dopravní nehodě dne [datum] vznikly a tyto následky také vyčíslila konkrétní finanční částkou. Tohoto data tedy bylo možno zadat znalecký posudek na finanční ohodnocení ztížení společenského uplatnění a tento nárok také bylo možno uplatnit u soudu. Dle názoru soudu tak byl tento nárok promlčen dne [datum] ([datum] + 3 roky). Žaloba v této věci byla podána dne [datum], tedy opožděně, proto soud nárok žalobkyně na ztížení společenského uplatnění zamítl (výrok II.)

38. Pokud jde o nárok na odčinění duševních útrap, uplatní se u tohoto nároku tatáž argumentace jako u nároku na ztížení společenského uplatnění. U tohoto nároku se jedná o odčinění především dopadu újmy na zdraví na zdravotní stav žalobkyně – jaký byl průběh léčení včetně náročnosti použité léčby, zda došlo ke komplikacím apod., strach o život, o budoucnost, odloučení od rodiny nezletilé žalobkyně apod., duševní útrapy lze hodnotit až znaleckým posudkem vypracovaným po ustálení zdravotního stavu, tj. nejméně 1 rok po vzniku újmy (tj. nejdříve od [datum]). V tomto konkrétním případě soud považuje za počátek běhu promlčecí lhůty tohoto nároku okamžik uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění žalobkyní v trestním řízení – tj. den [datum] (viz. č.l. 233 trestního spisu sp. zn. [spisová značka]). Tohoto data totiž žalobkyně (prostřednictvím svého advokáta) v připojení se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení podrobně popsala, v čem konkrétně duševní útrapy spočívají a tyto také vyčíslila konkrétní finanční částkou. Tohoto data tedy bylo možno zadat znalecký posudek na finanční ohodnocení duševních útrap a tento nárok také bylo možno uplatnit u soudu. Dle názoru soudu tak byl tento nárok promlčen dne [datum] ([datum] + 3 roky). Žaloba v této věci byla podána dne [datum], tedy opožděně, proto soud nárok žalobkyně na ztížení společenského uplatnění zamítl (výrok III.)

39. Žalobkyně argumentovala tím, že nároky uplatnila včas, neboť za počátek běhu promlčecí lhůty u všech 3 nároků se považuje okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že není připuštěna se svým nárokem na náhradu škody k hlavnímu líčení (viz. bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku) – tj. dnem [datum]. Tomuto názoru soud nepřisvědčil, neboť trestní řízení bylo vedeno proti jiné osobě než toto civilní řízení – bylo vedeno proti řidiči motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], nikoli vůči žalované [právnická osoba] s.r.o., která jako vlastník motorového vozidla za škodu (i újmu na zdraví) dle § 2927 o.z. odpovídá. Ke stavení promlčecí doby ve smyslu § 648 o.z. totiž nedošlo, neboť k tomuto dochází pouze ve vztahu k právu, které bylo v řízení uplatněno (to je totožné s obsahem tohoto civilního řízení), a k osobě, vůči níž se toto řízení vede (trestní řízení bylo však vedeno vůči jiné osobě než je vedeno toto civilní řízení) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

40. Pokud jde o námitku žalobkyně, že námitka promlčení vznesená stranou žalovanou je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.), nelze jí dle názoru soudu přisvědčit s ohledem na to, že žalobkyně byla po celou dobu zastoupena advokátem, tedy odborníkem, který byl povinen hájit její zájmy a měl podat včas žalobu v civilním řízení vůči žalované [právnická osoba] s.r.o., a to i paralelně s uplatněním nároku na náhradu škody žalobkyně v trestním řízení vedeném vůči řidiči, neboť tato osoba byla odpovědná za náhradu újmy od samého počátku vzniku újmy. Navíc dle soudu nelze této námitce přisvědčit ani z toho důvodu, že i poté, co bylo rozhodnuto o nepřipuštění žalobkyně jako poškozené k hlavnímu líčení s jejím nárokem na náhradu škody (u veřejného zasedání před odvolacím soudem dne [datum]), tedy kdy se žalovaná dozvěděla, že nemůže uplatnit svůj nárok na náhradu újmy na zdraví v trestním řízení, měla žalobkyně na uplatnění svých nároků na náhradu újmy na zdraví u civilního soudu ještě více než 2 měsíce (u nároku na bolestné do [datum], u nároku na ztížení společenského uplatnění a na odčinění duševních útrap do [datum]), učiněno tak ale v této době nebylo. Soud tak dospěl k názoru, že námitka promlčení vznesená žalovanou v rozporu s dobrými mravy není.

41. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu žalobkyně na bolestné, na ztížení společenského uplatnění i na odčinění duševních útrap pro promlčení všech těchto nároků ve výrocích I. až III. zamítl.

42. O náhradě nákladů mezi žalobkyní a žalovanou soud rozhodl ve výroku IV. dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81.602,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.465.866 Kč sestávající z částky 22.180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (sepis vyjádření k žalobě doručeného soudu dne [datum], 2x účast u ústních jedná před soudem ve dnech [datum] a [datum], když další dvě vyjádření soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady, neboť tato mohla být podána již v prvním vyjádření k žalobě) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67.440 Kč ve výši 14.162,40 Kč. Soud s ohledem na výši částky a na skutečnost, že žalobkyně je dosud studentkou a není výdělečně činná (jak vyplývá z obsahu spisu), stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř. lhůtu pro plnění delší, než kterou stanoví § 160 odst. 1 věty před středníkem (3 dny od právní moci rozsudku).

43. O náhradě nákladů mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem soud rozhodl ve výroku V. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.056 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to 3x za 3 úkony (vyjádření vedlejšího účastníka doručené soudu dne [datum], 2x účast u ústního jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum]) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 cit. vyhlášky a dále z nákladů cestovného v ceně hromadného dopravního prostředku (vedlejší účastník nedoložil cestu automobilem) průměrně v ceně 39 Kč za jednu jízdu, tedy 78 Kč jízda tam i zpět, a to za 2 cesty tam i zpět k ústním jednáním před soudem ve dnech [datum] a [datum] Celkem jízdné 156 Kč. S ohledem na výši této náhrady nákladů řízení soud rozhodl, že žalobkyně je povinna tuto zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., tj. ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.