13 C 255/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Greplovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. obec a číslo , PSČ obec o 45.825 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.825 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45.825 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.892 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45.825 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [obec a číslo].

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena společně s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. považuje za doručené dne 25. 3. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní (výzvou k úhradě, upozorněním na nepřijatou platbu, fakturou [číslo] protokolem o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie, podkladem pro výpočet výše škody a požadavkem na vystavení odběratelské faktury. Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedl následující skutková zjištění:

3. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ev. č. E19/0374 bylo zjištěno, že dne 6. 8. 2019 byl v odběrném místě [obec a číslo] zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, přičemž odběratelem na tomto odběrném místě byl žalovaný. Z dokumentů označených jako Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, Oprávněné náklady a Souhrn, datovaných 25. 9. 2019, soud zjistil, že na odběrném místě [obec a číslo], kde odběratelem je žalovaný, byla dne 23. 9. 2018 ukončena smlouva a dne 6. 8. 2019 došlo k odstranění neoprávněného odběru. Náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu za uvedené období činí 34.892,01 Kč, oprávněné náklady činí 2.980,70 Kč a DPH činí 7.953,29 Kč, tj. celkem 45.826 Kč. Tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 9. 10. 2019 se splatností dne 23. 10. 2019 O zaplacení byl žalovaný upomínán nejprve upozorněním na nepřijatou platbu – Avízem [číslo] ze dne 12. 11. 2019 a poté výzvou k úhradě – Avízem [číslo] ze dne 27. 11. 2019. <i>4. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.</i> <i>5. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný od žalobkyně neoprávněně odebíral elektřinu, žalobkyně má proto dle § 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. právo na náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný náhradu škody uhradil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému náhradu škody zaplatit. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalovaného. (výrok I.)

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.892 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.292 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka spočtených podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy v částce 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky (předžalobní výzva a návrh ve věci samé). (výrok II.)

8. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.