13 C 268/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 1.891 Kč, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.891 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Česká republika – Okresní soud v Prostějově nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Prostějově dne 1. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti a vznikl mu na bankovním účtu nepovolený debetní zůstatek, který nebyl v přiměřené době uhrazen, odstoupil právní předchůdce žalobkyně dne 25. 2. 2021 od výše uvedené smlouvy. Žalovaný byl povinen uhradit částku 1.891 Kč představující nepovolený debetní zůstatek na bankovním účtu. Pohledávka byla dne 25. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. Do doby postoupení, nicméně ani do doby podání žaloby žalovaný na dluhu ničeho neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 26. 5. 2021. Vzhledem k tomu, že se soudu úřední činností nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, byl mu usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] ustanoven opatrovník z řad advokátů, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ta se podáním ze dne 2. 5. 2022 vyjádřila k podané žalobě tak, že vznesla námitku promlčení a dluh žalovaného neuznala. Na námitku promlčení reagovala žalobkyně přípisem ze dne 20. 6. 2022 s odůvodněním, že námitka promlčení nemůže být platná, protože tříletá promlčecí lhůta začíná plynout od okamžiku, kdy je právo u orgánu veřejné moci uplatnitelné poprvé, což nastává v momentu splatnosti dluhu, přičemž dluh žalovaného se stal splatným teoreticky od prvního možného okamžiku odstoupení od smlouvy, tj. od 31. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které byl žalovanému zřízen bankovní účet č. [bankovní účet]. Ve smlouvě se žalovaný mj. zavázal udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek a v případě záporného zůstatku hradit poplatky vyplývající z platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který byl součástí smlouvy o poskytování bankovních a další služeb. Nicméně od 31. 5. 2020 se na bankovním účtu žalovaného nacházel záporný zůstatek, za který právní předchůdce žalobkyně žalovanému účtoval poplatky s tímto spojené, které až do odstoupení od smlouvy dne 25. 2. 2021 činily souhrnnou částku 1.891 Kč. Pohledávka byla dne 25. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou dne 26. 5. 2021, přičemž až do doby podání žaloby na dluhu ničeho neuhradil. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (resp. smlouvu o účtu dle § 2552 o.z.). Žalovaný nesplnil povinnosti vyplývající z této smlouvy, a proto právní předchůdce od smlouvy odstoupil a vyúčtoval žalovanému částku 1.891 Kč představující záporný zůstatek na bankovním účtu, který odstoupením od smlouvy zanikl. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, přičemž až do doby podání žaloby žalovaný na dluhu ničeho neuhradil. Soud se neztotožnil s námitkou promlčení vznesenou opatrovnicí žalovaného, když podle § 619 odst. 1 o.z. počíná promlčecí lhůta běžet až od okamžiku uplatnitelnosti práva u orgánu veřejné moci, přičemž toto právo právnímu předchůdci vzniklo v momentu vzniku dluhu, tj. od 31. 5. 2020, kdy na bankovním účtu žalovaného byl nepovolený záporný zůstatek a tento mohl právní předchůdce žalobkyně vymáhat. Vzhledem k tomu, že toto je méně než tři roky vyžadované § 629 o.z., soud k námitce promlčení nepřisvědčil a nárok za promlčený nepovažuje. Vzhledem k tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, když žalovaný dluží žalobkyni výše uvedenou částku, kterou žalobkyni dosud nevrátil. Žalovaný je tak povinen dluh zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.891 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovanému byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, rozhodl soud III. výrokem o tom, že Česká republika – Okresní soud v Prostějově nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady ustanoveného opatrovníka hradí podle § 23 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii a § 140 odst. 2 o.s.ř. stát. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že neúspěšný byl v řízení žalovaný, měl by stát právo vůči němu na náhradu nákladů řízení, které bude platit opatrovnici žalovaného. Žalovaný je však neznámého pobytu, soudu tak nejsou známy osobní a majetkové poměry žalovaného a tedy nelze posoudit, zda je u žalovaného splněna podmínka osvobození od soudních poplatků, přičemž v takovém případě je příp. vymáhání nákladů po žalovaném zcela neúčelné. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.