13 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Greplovou ve věci navrhovatel: celé jméno žalobce, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec proti osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně pro osvojení zletilého I. celé jméno žalované, datum narození, dcera matky jméno celé jméno žalované, rozené příjmení, narozené datum, a otce jméno příjmení, narozeného datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou celé jméno žalobce, narozeného datum.

II. Osvojitel celé jméno žalobce, narozen datum, bude zapsán v matrice narození jako otec osvojenky namísto jméno příjmení, narozeného datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 1.2.2021 se navrhovatel domáhal osvojení celé jméno žalované. Osvojenkyně vyslovila s osvojením navrhovatelem souhlas. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci: Navrhovatel uzavřel dne 23.11.2013 manželství s matkou osvojenkyně jméno celé jméno žalované. Ta měla v péči osvojovanou na základě rozsudku OS v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací (v právní moci dne datum). Následně v souvislosti s uzavřením manželství bylo od datum změněno příjmení osvojenkyně na„ příjmení“ na„ celé jméno žalované“. Navrhovatel žije s matkou osvojenkyně ve společné domácnosti více jak 7 let, za tu dobu se mezi ním a osvojenkyní vytvořil vztah jako mezi otcem a dcerou. Osvojenkyně byla navrhovateli svěřena do péče před osvojením rozsudkem OS v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací (v právní moci dne 14.8.2019). Biologický otec osvojenkyně jméno příjmení potvrdil vztah mezi navrhovatelem a osvojenkyní jako vztah mezi otcem a dcerou, nemá k osvojení své biologické dcery navrhovatelem žádné výhrady. S dcerou byl v kontaktu až od jejích 4 let, nyní jsou v kontaktu sporadicky. S osvojením dcery souhlasí i matka osvojenkyně. Navrhovateli i osvojenkyni není známo nic, co by bránilo osvojení, jsou si zcela vědomi následků osvojení. Po provedeném dokazování soud dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Podle § 794 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 795 věta první o. z., předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Podle § 796 odst. 2 o. z., o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 846 o. z., zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 o.z., lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 799 odst. 1 o.z. se může osvojitelem stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Podle § 800 odst. 1 věty prvé o.z. se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Podle § 801 o.z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. Podle § 803 část věty před středníkem o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Podle § 804 o.z. osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Z citované právní úpravy je zřejmé, že k osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, je třeba naplnění zejména následujících předpokladů: – naplnění taxativně vymezeného zákonného důvodu (viz. výše ust. § 847 o.z.) – souhlasu osvojence – projevu vůle osvojitele – soulad s dobrými mravy – absence nesouladu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče – přiměřený věkový rozdíl – vznik vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako mezi rodičem a dítětem – bezrozpornost se zájmy dětí osvojitele Na základě provedených důkazů soud uzavřel, že mezi navrhovatelem a osvojenkyní byl vytvořen vztah a citové pouto jako mezi otcem a dcerou, když navrhovatel osvojenkyni vychovává již asi 7 let a žije s ní a s její matkou v jedné domácnosti. příjmení se tak o osvojenkyni od jejího dětství řádně jako o vlastní dítě, tedy již v době její nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z.). Osvojenkyně za svého otce bere navrhovatele (osvojitele), s biologickým otcem tak blízký vztah nemá. V průběhu řízení nebyly ani zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že osvojení osvojenkyně navrhovatelem je v rozporu s odůvodněnými zájmy jejího pokrevního otce, nebo že by bylo v rozporu s dobrými mravy. K osvojení byl dán výslovný souhlas všech osob, u nichž to zákon vyžaduje, a to s vědomím všech následků osvojení. Protože byly naplněny i všechny ostatní zákonné předpoklady pro osvojení osvojenkyně navrhovatelem (viz. právní úprava výše), soud návrhu na osvojení vyhověl. (výroky I. až II.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud ve výroku III. podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když navrhovatel se jako úspěšný účastník řízení náhrady nákladů řízení vzdal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť všichni účastníci se práva odvolání výslovně a v celém rozsahu po vyhlášení rozhodnutí vzdali.