13 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Anonymizováno . sídlem Jméno advokáta A / Anonymizováno Jméno advokáta B Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované sídlem Adresa žalované o 11.424,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.424,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 150,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 761,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11.424,50 Kč od 2.9.2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 9.624,50 Kč od 2.9.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.815 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 12. 2025 domáhá po žalované zaplaceníčástky dle výroku I. tohoto rozsudku coby dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) dne , datum, . Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr do limitu 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně, případně s dalšími poplatky dle ceníku. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení, využil právní předchůdce žalobkyně svého oprávnění a dne 12. 7. 2025 přistoupil k zesplatnění úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 11.424,50 Kč (jistina ve výši 9.624,50 Kč, poplatky ve výši 1.800 Kč), dále pak kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 150,76 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 9.624,50 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 761,90 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 11.424,50 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že schopnost žalované splácet byla posuzována z informací získaných od žalované a z účtu žalované. Žalobkyně ke svým tvrzením doložila výpis z účtu žalované vedeného u žalobkyně a dokument o posouzení úvěruschopnosti žalované včetně informace z CCB.

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

4. Dne 10. 6. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalobkyně ani žalovaná (žalobkyně svou účast omluvila) a na kterém soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil následující:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli ujednání, na jehož základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 10.000 Kč, který bude úročen úrokovou sazbou 16,90 % ročně a bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč. Jedná se o neúčelový, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Z článku 7 odst. 7.1 a 7.2 smlouvy o úvěru soud zjistil, že porušením podmínek smlouvy je např. situace, kdy se žalovaná dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. V takovém případě právní předchůdce žalobkyně mohl prohlásit celý úvěr za splatný a požadovat všechny duhy z úvěru ve stanovené lhůtě. K žalobě byly rovněž doloženy všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník pro soukromou klientelu a ceník právního předchůdce žalobkyně pro bankovní obchody. Způsob čerpání úvěru byl žalobkyní upřesněn ve vyjádření ze dne 8. 4. 2026.

6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně upozornil žalovanou, že ke dni 10. 6. 2025 je na jejím úvěru dluh po splatnosti, a vyzval ji k úhradě dluhu ve výši 2.801 Kč nejpozději do 12. 7. 2025. Žalovaná byla upozorněna, že pokud dlužnou částku neuhradí do 12. 7. 2025, bude po ní požadováno splacení celého úvěru, jehož výše činila ke dni 10. 6. 2025 částku 10.804 Kč.

7. Z listiny ze dne 12. 7. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyrozuměl žalovanou o tom, že z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu ve stanoveném termínu je ode dne 12. 7. 2025 celá zbývající částka úvěru splatná.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne , datum, včetně dohody o úplatě, z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, z potvrzení o zaplacení kupní ceny a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku dokládajícího jeho odeslání soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno.

9. Z podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že ke dni 1. 9. 2025 činila dlužná jistina 9.624,50 Kč, dlužné poplatky 1.800 Kč, dlužný úrok 761,90 Kč a dlužný úrok z prodlení 150,76 Kč.

10. Z posouzení úvěruschopnosti klienta vystaveného právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že proces schvalovacího procesu proběhl tak, že žalovaná požádala o úvěr a na žádosti uvedla výši svého příjmu. Tato byla ověřena z účtu žalované vedeného u právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná byla lustrována v insolvenčním rejstříku, její platební morálka byla ověřena z informací z CBCB, a dále byla ověřována v interní evidenci klientů. V dokumentu se nachází tabulka informací CBCB, ve které jsou uvedeny existující úvěry žalované (datum požadavku 2. 11. 2016), které byly celkem , hodnota, , oba u právního předchůdce žalobkyně, kdy celková měsíční výše splátky činila 4.192 Kč. Z žádosti žalované soud zjistil, že tato sdělila údaje o svém zaměstnání, příjmech a výdajích, dále pak osobní údaje. Z výpisů z účtu žalované za období 1. 11. 2015 – 30. 11. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl před uzavřením smlouvy o úvěru přehled o příjmech a výdajích žalované v posledních 12 měsících před uzavřením smlouvy.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 11. 2016 uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr s limitem 10.000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla právním předchůdcem žalobkyně řádně zkoumána Žalovaná byla dle smlouvy o úvěru povinna hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč. Žalovaná však sjednaný úvěr nehradila řádně a včas, a tak právní předchůdce žalobkyně ke dni 12. 7. 2025 celou zbývající část úvěru včetně úroků a ostatních finančních závazků zesplatnil. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně požaduje částku 11.424,50 Kč, která představuje zesplatněnou jistinu a poplatky, dále pak úrok a zákonný úrok z prodlení.

13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. (účinného do 30. 11. 2016), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Co se týče právního posouzení závěru o skutkovém stavu, uvádí soud, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou jako dlužníkem smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 10.000 Kč, a to opakovaně, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit úroky ve výši 16,90 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou bylo ujednáno, že v případě prodlení žalované se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo v případě prodlení se splacením více než 2 splátek je právní předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit celý úvěr za splatný. Co do aktivní legitimace žalobkyně má soud za to, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalované platební povinnosti odpovídající výši poskytnutého úvěru, úroků, poplatků a úroků z prodlení (částečně kapitalizovaných) po započtení částky hrazené žalovanou, je její nárok důvodný. Proto soud podané žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z ustanovení § 14b, kdy z tohoto ostatně vycházela i sama žalobkyně při vyčíslování nákladů řízení. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 400 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem , hodnota, úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 1.200 Kč. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za písemné podání ve věci samé ze dne 8. 4. 2026, neboť tímto byla žaloba doplněna k výzvě soudu o skutečnosti, které měly být již obsahem samotné žaloby. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za shora uvedené úkony právní služby. Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 1.500 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, kdy toto DPH činí 21 % a jedná se o částku 315 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1.815 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2.815 Kč. (výrok II.)