14 C 116/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl zdejšímu soudu doručen dne 16. 2. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení od 9. 2. 2021 do zaplacení) a nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“), v rámci které bylo žalované pronajato technické zařízení s tím, že žalovaná se zavázala toto zařízení vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. Po ukončení smlouvy žalovaná technické zařízení nevrátila, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. K vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty byla žalovaná vyzvána dne 25. 1. 2021 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, své závazky vůči žalobkyni však přesto nesplnila. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Dne [datum] byla mezi žalobkyní (v té době podnikající pod firmou [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, kdy touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednanou odměnu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 24 měsíců a v rámci ní bylo žalované zapůjčeno technické zařízení [anonymizována tři slova], které byla žalovaná na základě Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které byly součástí smlouvy, povinna v případě ukončení smlouvy vrátit žalobkyni nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení technického zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Jelikož žalovaná technické zařízení po ukončení smlouvy dne 31. 1. 2020 nevrátila, vyzvala ji žalobkyně k jeho vrácení a k zaplacení smluvní pokuty předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2021, kterou jí byla stanovena lhůta k plnění do 8. 2. 2021, žalovaná však ani poté zařízení nevrátila a smluvní pokutu nezaplatila (v průběhu řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno nic jiného). Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o. z.“) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2194 věta první o. z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel smluvní pokutu požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením smluvené povinnosti vznikla škoda. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a v rámci této smlouvy bylo žalované svěřeno technické zařízení, které měla žalovaná vrátit do deseti dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení technického zařízení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč Smlouva zanikla ke dni 31. 1. 2020 a ze spisu nebylo zjištěno, že by žalovaná vrátila technické zařízení nebo zaplatila smluvní pokutu (v průběhu řízení byla procesně pasivní a netvrdila ani neprokázala nic jiného), soud proto žalobě vyhověl. Z důvodu prodlení žalované žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve výši 600 Kč (tedy částka 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, stanovená z tarifní hodnoty 5.000 Kč), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 900 Kč). K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud dodává, že u tohoto soudu již bylo žalobkyní podáno větší množství skutkově a právně obdobných žalob, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor (odst. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř..