14 C 157/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice a číslo , PSČ obec - část obce , zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem ulice a číslo , PSČ obec , o ochranu osobnosti,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované, omluvit se žalobci doporučeným dopisem, zaslaným žalobci na adresu [adresa], za nepravdivé tvrzení, které o něm uvedla a to, že žalobce o ní tvrdí, že udržuje poměr s panem [jméno] [příjmení] a že se s ním tajně schází v domě [část obce a číslo] a o povinnosti žalované zaplatit žalobci za tento zásah do osobních práv částku 20.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 31.036,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal proti žalované, aby jí soud zakázal šířit o žalobci nepravdivé a smýšlené údaje jakoukoliv formou, zejména prostřednictvím podání a podnětů subjektům příslušných k projednávání takových podání a podnětů; žalované mělo být uloženo, aby žalobci zaslala, nebo jinak prokazatelně předala vlastnoručně podepsaný text následujícího znění:„ Já, [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], se omlouvám [celé jméno žalobce], narozenému [datum], bytem [adresa žalobce], za nepravdivá a smýšlená tvrzení, která jsem o něm doposud šířila a to zejména prostřednictvím podání a podnětů subjektům příslušným k projednání takových podání a podnětů. Toto moje jednání bylo nezákonné, poškozující a neetické“, dále měla být zavázána zaplatit žalobci částku 300.000 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. O petitu, který byl žalobou vymezen, rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu v celém rozsahu zamítl a zavázal žalobce k plné náhradě nákladů řízení ve výši 18.694,50 Kč.

3. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu I. stupně usnesením Krajského soudu v Brně, jako soudu odvolacího, ze dne [datum rozhodnutí], č.. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, s tímto závazným právním názorem. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že vymezení daných nároků je natolik obecné a nekonkrétní, že způsobuje vady žalobního petitu pro neurčitost, a proto uložil soudu I. stupně, aby postupoval podle § 43 o.s.ř. a teprve poté, žalobu v případě odstranění této vady věcně projednal. Odvolací soud zdůraznil, že není žádné právní opory pro to, aby cestou soukromoprávní ochrany žalobce mohlo být žalované uloženo zdržet se procesních podání a podnětů na žalobce k orgánům veřejné moci v oblasti veřejného práva a takovou oporou není ani zdržovací nárok na ochranu osobnosti dle § 82 odst. 1 o. z. Odvolací soud zdůraznil, že pouze v případě, dojde-li realizací těchto podání k excesu žalované z výkonu zákonné licence, nastává její odpovědnost za zásah do práva na ochranu osobnosti žalobce. Soud prvního stupně se nemohl proto spokojit pouze s výsledky přestupkových řízení, kterými ostatně není vázán, když kladl přílišný důraz na to, že účastníci na sebe podávají oznámení vzájemně a nesprávně redukoval případnou újmu žalobce toliko na újmu společenskou, aniž by postupoval podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V případě tvrzených zásahů žalobce se jedná o specifický typ zásahů do práva na ochranu osobnosti, z nichž dle ustálené judikatury neoprávněnost bez přítomnosti excesu je zásadně vyloučena a u nichž nese důkaz pravdy žalobce. V případě závěru, zda v konkrétním případě se jedná o exces při podání trestního oznámení, je třeba porovnat okolnosti, za nichž takové trestní oznámení bylo učiněno a zda v konkrétním případě byl naplněn předpoklad dobré víry osoby, jež takové trestní oznámení učinila. Odvolací soud pro tyto účely akcentoval, že zatímco v přestupkových řízení nebylo vzhledem k zásadám takových řízení na žalobci, aby prokázal, že žalovaná o něm vědomě uvádí skutkové nepravdy, v civilním řízení je situace opačná. Pro účely civilního práva jsou oznámení žalovanou obecně kryta zákonnou licencí. Výjimka by byla dána jen u excesu z licence v podobě vědomého uvedení skutkových nepravd žalovanou. Důkazní břemeno o tom, že žalovaná při učiněných podání vědomě uvedla nepravdy, tedy k tíži žalobce, který exces žalované dovozuje, neboť je tím, komu by bylo z hlediska hmotného práva jeho prokázání ku prospěchu. Odvolací soud uložil soudu I. stupně dát žalobci prostor pro tvrzení a prokázání této skutečnosti a v této souvislosti ho poučit podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud zpochybnil postup soudu I. stupně při odepření provedení důkazu navrženého žalobcem pořízeným záznamem bez souhlasu žalované, který nelze obecně vyloučit, obstojí-li takový postup v testu proporcionality. Odvolací soud nepovažoval skutečnost, že žalobcem navržený svědek [jméno] [příjmení] je jeho velmi dobrým kamarádem, za důvod pro neprovedení navrženého důkazu. Odvolací soud odmítl argument soudu I. stupně, že protože vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě narušené a napjaté, účastníci podávají navzájem oznámení, jedná se o důvod pro zamítnutí žaloby. Tato argumentace nemůže mít význam pro vyloučení případné odpovědnosti za zásah, ale může mít význam z hlediska úvah o druhu satisfakce za takový zásah. Odvolací soud zdůraznil, že nelze nemajetkovou újmu redukovat pouze na újmu společenskou. Přitom otázka nemajetkové újmy může být řešena až tehdy, unese-li žalobce důkazní břemeno ohledně excesu žalované, za podmínek již vymezených odvolacím soudem shora. Odvolací soud na závěr odůvodnění uzavřel, že pokud žalobce provede ohledně uplatněného zdržovacího nároku a nároku na morální satisfakci omluvným dopisem, odstranění vad žaloby způsobem podle § 43 odst. 1 o.s.ř., soud znovu zváží, zda došlo k úplnému odstranění vad žaloby a o kterých uplatněných nárocích tak zůstává rozhodnout. Pokud žalobce odstranil vady zdržovacího nároku, zohlední soud I. stupně, že nárok obdobný, dosud uplatňovaného nároku, nemá oporu v hmotném právu a není jím ani § 82 odst. 1 o. z. Pro případ zamítnutí žaloby zformuluje výrok způsobem, z něhož je zřejmé, o žalobě jakého konkrétního obsahu bylo rozhodnuto.

4. Soud vázán shora uvedenými stanovisky a právním názorem odvolacího soudu, ve smyslu ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyzval žalobce k odstranění vad žaloby ze dne [datum], když je nutno považovat tuto žalobu za vadnou pro neurčitost a tedy i neprojednatelnou a vyzval žalobce, aby odstranil vady žaloby tak, že uvede zcela konkrétně, které„ nepravdivé a smýšlené údaje“ žalovaná o žalobci šíří a za které se má omluvit. Současně byl žalobce upozorněn, že mu právní řád České republiky neskýtá žádnou právní oporu pro to, aby cestou soukromoprávní ochrany žalobce mohlo být žalované uloženo zdržet se procesních podání a podnětů na žalobce orgánům veřejné moci v oblasti veřejného práva a takovou oporou není ani zdržovací nárok na ochranu osobnosti dle § 82 odst. 1 o. z., neboť podání takového oznámení je kryto zákonnou licencí. Žalobce byl vyzván, pokud chce být v tomto řízení procesně úspěšný, aby dotvrdil skutečnosti, ze kterých dovozuje exces žalované při podání jednotlivých podnětů a oznámení. V souladu s tímto názorem odvolacího soudu musí být konkretizována omluva, kterou požaduje po žalované tak, aby bylo z jejího obsahu zřejmé, za která nepravdivá a smýšlená tvrzení, která žalovaná o něm dosud šířila, je povinna žalobci se omluvit. Žalobci bylo doporučeno, aby obdobně jako v souvisejícím řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 5C 186/2019, si zvolil pro toto řízení zástupce z řad advokátů a současně byl poučen o následcích spojených s tím, pokud ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení v případě, že tuto procesní povinnost uloženou soudem nesplní a proto soud podle § 40 odst. 2 o.s.ř. žalobu odmítne pro neurčitost, tedy vady a nebude se jí věcně zabývat.

5. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém doplnil žalobu o konkrétní informace, které nepravdivé a smýšlené údaje žalovaná o žalobci šíří a za které se mu má omluvit. Žalobce poukázal na obsah podání vysvětlení žalovanou na [stát. instituce], ze dne [datum], ve kterém mimo jiné žalovaná uvedla, že v době, kdy dne [datum] v odpoledních hodinách, přijel k uvedenému domu její bratr [celé jméno žalobce], kterého nedobrovolně pustila dovnitř za účelem, aby si vzal své osobní věci a když šel bratr po schodech, tak vykřikoval, jestli zde nemá pan [příjmení] auto a že se tady v domě tajně scházíme a litoval mého manžela, který o tom neví. [příjmení] bratra se přidal v tom smyslu, že označil pana [příjmení] za feťáka, několikrát zopakoval, že to není dobré být v kontaktu s člověkem, který užívá drogy, jelikož takový člověk je prý nevěrohodný. Žalobce na základě takto vymezeného předmětu požadoval po žalované, aby se mu za toto protiprávní jednání, ve kterém žalobce spatřoval exces žalované ze zákonné licence, omluvila ve znění, jak omluvu žalobce upřesnil na jednání soudu I. stupně dne [datum]. Žalobce setrval na požadavku úhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 20.000 Kč.

6. Žalovaná se prostřednictvím svého zástupce k žalobě poté, co byly odstraněny její vady, vyjádřila a setrvala na svém procesním stanovisku, který od zahájení řízení zastávala a požadovala zamítnutí žaloby a náhradu nákladů řízení. Žalovaná měla za to, že v podání žalobce je uvedena část protokolu oznámení, které učinila a v němž pospala skutkový děj, který se udál, a který rozhodně nezasahuje žádným způsobem do osobnostních práv žalobce. To, že správní orgán jednání žalobce vyhodnotil tak, že zahájil řízení o přestupcích a ve skutkové větě popsal spolu s právním hodnocením předmětný skutkový děj zrovna tímto způsobem, není věcí žalované. Podle názoru žalované to byl žalobce, který svým projevem a jednáním žalované ublížil. Pokud žalovaná takto popsaný skutek prožila, taková slova slyšela a jednání vnímala tak, jak jej [stát. instituce] popsala, nemůže se jednat o exces, naopak se jedná o právo žalované chránit svoji osobu, i osobnost.

7. Soud s ohledem na takto vymezený skutek provedl dokazování týkající se pouze této skutečnosti a to úředním záznamem o podání vysvětlení, ze dne [datum] na [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] odbor [obec], [anonymizováno] oddělení [obec], vedený pod [číslo jednací] [číslo], oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání [stát. instituce], Odboru [anonymizováno] věcí, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], výslechem svědka [jméno] [příjmení] a nahrávkou pořízenou žalobcem, o níž žalobce tvrdil, že se jedná o úplnou videonahrávku pořízenou dne [datum] o průběhu návštěvy žalobce v domě [adresa žalobce] – [část obce], z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

8. V posuzovaném případě zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce na výzvu soudu žalobce odstranil vady žaloby a tvrdil s odkazem na připojenou listinu, že žalovaná zasáhla do jeho osobnostních práv tím, že podala dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, na [stát. instituce] v [obec], vysvětlení podle § 61 odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb., ve kterém tvrdila, že„ když šel bratr po schodech, tak vykřikoval, jestli zde nemá pan [příjmení] auto a že se tady v domě tajně scházíme a litoval mého manžela, který o tom neví.“ Bylo tedy na žalobci, aby tzv. unesl důkaz pravdy, tj. že žalobce nic takového na adresu žalované dne [datum] v domě v obci [obec] – [část obce] [číslo] neřekl a žalovaná vybočila ze svého práva podávat vysvětlení a oznámení, které je chráněno zákonnou licencí. K této skutečnosti, jejíž prokázání má zásadní právní význam pro rozhodnutí ve věci, soud provedl důkaz oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne [datum], které vydal [stát. instituce] a tím zahájil řízení o přestupcích proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 a proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích v platném znění, které měl [celé jméno žalobce] (žalobce), spáchat tím, že dne [datum] měl na parkovišti před [anonymizováno] úřadem v obci [obec], vulgárně urazit manžela a dceru [celé jméno žalované] výrazy„ ty starej čuráku“ a„ mladá štětka“, v době od 18.00 hodin dne [datum] do 14.00 hodin dne [datum] měl před domem [adresa] v obci [obec] – [část obce], poškodit lak na kapotě, střeše a kufru motorového vozidla [anonymizováno] [registrační značka], majitele [jméno] [příjmení] a dne [datum] v 01.34 hodin měl poškodit toto vozidlo tím způsobem, že mu měl nastříkat montážní pěnu do výfuku vozidla. Tím došlo ke škodě 9.900 Kč, dne [datum] měl před domem č. [část obce a číslo], vulgárně urazit [celé jméno žalované] (žalovanou) výrazem„ ty pičo tlustá“, dne [datum] v 15.30 hodin měl před domem [adresa] v obci [obec] – [část obce], vulgárním gestem„ vztyčený prostředníček na ruce“, urazit [jméno] [příjmení] a dne [datum] kolem 14. hodiny měl v domě [adresa], v obci [obec] – [část obce a číslo], nepravdivě pomluvit [celé jméno žalované] (žalovanou) a [jméno] [příjmení], že spolu udržují intimní poměr (předmět tohoto řízení), k projednání těchto skutků bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] ve 14.30 hodin. K prokázání toho, že skutku vymezeném žalobou (po její opravě na výzvu soudu) se žalobce nedopustil a netvrdil o žalované, že udržuje intimní poměr s panem [příjmení], žalobce navrhl výslech svědka [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka soud zjistil, že zná žalobce 10 let a nejdříve obchodní vazby přerostly v přátelství. Žalovanou nezná a viděl ji pouze při návštěvě domu [část obce a číslo], kdy k návštěvě došlo, blíže neupřesnil. Mohlo to být podle něho jaro, léto, tři roky zpětně Do tohoto domu se dostal na žádost žalobce, který si tam jel něco vyřídit. Se souhlasem žalobce šel do domu společně s ním, za účelem odvozu osobních věcí žalobce z domu. Stalo se to za přítomnosti žalované. Byl tam přítomen na žádost žalobce zejména z toho důvodu, aby zabránil vyhroceným situacím, které se mohly mezi žalobcem a žalovanou odehrát. Šel za žalobcem nahoru do pokojíčku a během několika minut, ne déle, bylo dole auto policie, aniž by svědek věděl, kdo policii zavolal. Svědek popsal jednání mezi žalobcem a žalovanou jako běžné, vyčítali si své sourozenecké vztahy, ale obsah jejich rozhovoru nebyl schopen blíže přiblížit. Svědek popřel, že by došlo k vulgárním urážkám mezi nimi. Svědek se domníval, že žalovaná tam přijela, aby zajistila žalobci přístup do domu. Vyčítali si, že žalobce nemá dosud klíče od tohoto domu. Předmět rozhovoru svědek nebyl schopen blíže konkretizovat. Svědek potvrdil, že při cestě po chodech nahoru do pokojíku, kam si žalobce šel pro své osobní věci, byl po celou dobu v blízkosti jak žalobce, tak i žalované. Na nic negativního si nepamatuje. Soud připustil i další důkaz, který žalobce k prokázání svých tvrzení měl a to videozáznam o průběhu návštěvy žalobce v domě [část obce a číslo] v době, kdy měl žalobce učinit na adresu žalované shora uvedená tvrzení, která popíral. Video záznam byl uskutečněn skrytou kamerou bez vědomí a souhlasu žalované. Žalobce neprokázal, že by videozáznam pořizoval se souhlasem žalované. Ostatně žalobce svým jednáním, když si na tento důkaz vzpomněl dodatečně a předkládal ho postupně, zpochybnil jeho pravost, že nebyl upravován. Základním kritériem, který soud vedl k rozhodnutí o použitelnosti obrazových záznamů pořízených žalobcem skrytou kamerou, které zachycovaly podobu a projevy žalované a uskutečněné bez vědomí nahrávané osoby (žalované), jako důkazu v občanském soudním řízení, soud poměřil chráněná práva a zájmy, které se v této soukromé sféře střetly. V této konkrétní situaci, s ohledem na obsah videozáznamu a procesní situaci, kdy žalobce se dostal do stavu procesní nouze, kdy nebyl schopen jiným důkazem svá skutková tvrzení prokázat, takový důkaz připustil. Soud z videozáznamu zjistil, že na jednání dne [datum] byl předložen videozáznam s datem [datum], kdy v 11.05 hodin, což se neshodovalo s datem, kdy ke skutku došlo. Na záznamu je zachyceno násilné otevírání dveří, následuje otevření dveří žalovanou a rozhovor mezi účastníky týkající se oprávnění žalobce vstupu do předmětného domu. Následuje záznam chůze žalobce po schodech nahoru bez záznamu nějakého hovoru. Z videozáznamu, který byl z důvodu jeho pořízení nedobré kvality, soud zjistil, že žalobce žádá žalovanou, aby zavolala„ policajty“. Soud s ohledem na toto zjištění přistoupil k poučení žalobce podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. o tom, že nebylo prokázáno provedenými důkazy, že žalovaná postupovala v rozporu se zákonnou licencí, a proto žalobce vedl k označení dalších důkazů ohledně průběhu celého pobytu žalobce v domě [část obce a číslo], dne [datum] s poučením, že pokud tak neučiní, bude žaloba zamítnuta. Žalobce po poučení předložil na flash disku pokračování videozáznamu a na jednání soudu dne [datum], s ohledem na stanovisko shora uvedené, soud provedl důkaz zbývající částí videozáznamu. Soud konstatuje, že i zbytek videozáznam byl nedobré kvality, je z něho zřejmé, že žalovaná o snímání událostí v domě [část obce a číslo] nevěděla a z částí, které byly slyšitelné, projev žalobce na stranu žalované ohledně nevěry s panem [příjmení], nezazněl. Soud přihlédl k okolnostem, za kterých byl tento důkaz pořízen a také k tomu, že tento důkaz se objevil až se značným zpožděním v průběhu řízení, kdy si na tuto skutečnost žalobce vzpomněl. Je zarážející, že žalobce si„ nevzpomněl“ na existenci tohoto důkazu v průběhu přestupkového řízení a označil tento důkaz až na jednání soudu. Vzhledem k tomu, že účastníci nepopřeli, že v domě se setkali alespoň dvakrát, není ani zcela jasné, která návštěva byla zaznamenána. Soud další, žalobcem navržené dokazování a to výslechem příslušníků [stát. instituce], kteří inkriminovanou dobu, tj. [datum] kolem 14.00 hodin, v domě [část obce] [číslo] v obci [obec] – [část obce] zasahovali, soud nepřipustil, neboť má za to, že tento důkaz pro rozhodnutí ve věci nemá význam. Příslušníci [stát. instituce] nemohli být tvrzené skutečnosti přítomni. Mohlo být prokázáno pouze to, která návštěva žalobce v domě [část obce] [číslo] byla zaznamenána skrytou kamerou. Na tomto místě soud považuje za významné zdůraznit, že žalobce v podání ze dne [datum] poukazuje na obsah videozáznamu té části, která zachycuje rozhovor v pokoji a žalobce cituje z rozhovoru mezi žalobcem a žalovanou v 5:29 hodin, který se výlučně týká toho, co„ dělal [příjmení] u baráku“, když žalobce potvrdil, že má„ fotku jeho auta tady u baráku“ a žalobce výslovně uvedl„ mám fotku vašeho auta u něj, zase, pro změnu tak, jak se navštěvujete, to je vaše věc“. Soud má za to, že žalobce tím ve prospěch žalované potvrdil, že se při návštěvě žalobce v domě [část obce] [číslo] hovořilo o panu [příjmení] a bylo žalobcem zmíněno možné setkávání pana [příjmení] s žalovanou. Soud tvrzení žalobce dal do souvislosti ze zjištěním z videozáznamu, na kterém žalované působí zaskočeně, nervózně a bojácně.

9. Podle ustanovení § 81 odst. 1,2 o. z., chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodování člověka, žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

10. Podle ustanovení § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zavinění poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru. Soud považuje za nutné zdůraznit, že v tomto řízení o posuzovaném zásahu do práva na ochranu osobnosti (§ 81 a násl. o. z.), a tak jak ho vymezil žalobce na výzvu soudu podle § 43 o.s.ř., se jedná s ohledem na obsah skutkových tvrzení, o specifický typ zásahu do práva na ochranu osobnosti, u nichž je dle ustálené judikatury neoprávněnost bez přítomnosti excesu zásadně vyloučena a je tedy na žalobci, aby prokázal, že žalovaná se v tomto konkrétním případě, vymezeným žalobou takového excesu dopustila. Soud při zkoumání, zda se jednalo o exces žalované při podání oznámení o přestupku žalobce zjišťoval okolnosti, za nichž žalovaná dne [datum] oznámení učinila, může konstatovat, že se jedná o oznámení žalované na různorodé jednání žalobce, z nichž obsah oznámení, které je předmětem tohoto řízení, kdy žalobce měl při setkání se žalovanou v domě [adresa], dne [datum], kolem 14.00 hodin, nepravdivě pomluvit žalovanou, že spolu s panem [příjmení] udržují intimní poměr, je jednání, který v rámci ostatních skutků tak, jak je soud zjistil z oznámení, tím méně závažným. Soud zjistil, že u žalované v tomto konkrétním případě nešlo o svévolné, zcela smýšlené obvinění postižené osoby (žalobce), neboť žalobce přiznal a poukázal přitom na konkrétní stopáž předloženého důkazu jím bez souhlasu žalované pořízeného videozáznamu. V jím vymezené části videozázanmu zavedl řeč na pana [příjmení], se kterým měla údajně žalovaná udržovat intimní poměr, a to zcela bez důvodu, s ohledem na důvod návštěvy v domě [část obce] [číslo] (odvoz osobních věcí) a jeví se tak pravděpodobné, že žalovaná ve stresu z dalšího setkání se žalobcem, vnímala jeho ústní projev tak, jak se stal předmětem (mimo řady dalších) shora uvedeného oznámení. Žalobce proto neprokázal, že žalované v tvrzeném případě účelově uvádí o žalobci skutkové nepravdy. Takové jednání žalované (podávání oznámení) je kryto zákonnou licencí. Žalobce neprokázal, že se žalovaná tímto konkrétním jednáním dopustila excesu při uplatnění svého práva podat toto žalobou vymezené oznámení o přestupku, neboť nebylo prokázáno, že se jedná o zneužití oznámení k nelegitimnímu účelu, či šikaně. To, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou dlouhodobě napjaté, vyplynulo z jednání těchto účastníků před soudem a z obsahu předloženého záznamu. Je nutno zdůraznit, že ani svědek [jméno] [příjmení], si s ohledem na dobu, která uplynula od jeho návštěvy v domě [část obce] [číslo] přesně nevzpomínal na průběh celé návštěvy. Jeho tvrzení, že se jednalo o běžný sourozenecký rozhovor mezi účastníky řízení, byl v rozporu se zjištěním soudu ze záznamu tohoto rozhovoru, alespoň v tom rozsahu, ve kterém soud byl schopen obsah rozhovoru z videozáznamu zjistit. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán exces ze zákonné licence žalované podávat oznámení o přestupku, nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, proto žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Část žaloby týkající se nemajetkové újmy v penězích by bylo možné posoudit pouze v případě, že by žalobce unesl důkazní břemeno ohledně excesu žalované, což však ani přes poučení podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. neprokázal (odst. I. výroku).

12. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal procesně úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 31.036,50 Kč Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty 50.000 Kč, sestávající z částky 3.100 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby (převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření k odvolání, účast na jednáních soudu dne [datum] a [datum] - § 11 odst. 1 a. t.), jednoho úkonu právní služby ve výši ½ tarifu tj. 1.550 Kč (účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – § 11 odst. 2 a. t.), osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.) a DPH z částky 25.650 Kč, tj. 5.386,50 Kč (odst. II. výroku).

13. Soud zavázal žalobce k zaplacení peněžního plnění ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty neshledal zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).