14 C 179/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení, sídlem ulice a číslo, PSČ obec, o 32.351,26 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 32.351,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky za dobu od 25. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na plné náhradě nákladů řízení částku 13.600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 3. 6. 2020 domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce ke své aktivní procesní legitimaci pro toto řízení tvrdil, že jméno příjmení, datum narození, bytem ulice a číslo, PSČ obec (dále též kupující), uzavřel se žalobcem dne datum v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla částka 32.351,26 Kč (předmět řízení), z právního titulu náhrady škody. Na základě tohoto oprávnění žalobce poslal žalovanému ve smyslu ust. § 1882 o.z. dne 12. 5. 2020 oznámení o postoupení pohledávky. Ke vzniku škody žalobce tvrdil, že dne 4. 1. 2017 byla mezi žalobcem a jméno příjmení (dále též kupující) uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla nemovitá věc – pozemek parcelní číslo, jehož součástí je stavba obec, adresa, rodinný dům, zapsaný na list vlastnictví u KÚ obec pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov (dále jen Kupní smlouva). Platnost Kupní smlouvy žalovaný napadl žalobami ze dne 31. 1. 2017 a 3. 2. 2017, kterými se domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovité věci a že Kupní smlouva je neplatná. V těchto řízeních, které byly vedeny pod společnou sp. zn. spisová značka byl žalovaný neúspěšný. Žaloby byly rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v obec, sp. zn. spisová značka zamítnuty, rozsudky nabyly právní moci dne 7. 1. 2020 (správně mělo být uvedeno 16. 12. 2019). Kupující si pro úhradu části kupní ceny sjednal u právnická osoba hypoteční úvěr, který zajistil zástavním právem na převáděné nemovité věci. Vzhledem k tomu, že nemovitá věc byla předmětem již výše označeného sporu o určení, nebylo možno převod vlastnického práva k nemovité věci realizovat a postupitel tak byl nucen částku odpovídající hypotečnímu úvěru bance předčasně splatit. V souvislosti s čerpáním hypotéky vznikla kupujícímu (postupiteli), škoda v celkové výši 32.351,26 Kč, sestávající bance uhrazeným úrokům ve výši 30.351,26 Kč a zaplacených poplatků za podání návrhu na vklad zástavního práva a následně na vklad jeho výmazu ve výši 1.000 Kč za každý vklad. Žalobce tvrdil, že škoda, která vznikla kupujícímu v přímé příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, neboť nebýt podaných žalob ze strany žalovaného, které byly pravomocně zamítnuty, ke zmaření hypotečního úvěru by nedošlo. Žalovaný škodu neuhradil ani na předžalobní výzvu. Žalobce odkázal na ustanovení § 2894 a násl. o.z. a považoval za porušení smluvních povinností ze strany žalovaného tím, že nenastal následek smlouvou předpokládaný, tj. převod vlastnického práva k nemovité věci. Ke zmaření Kupní smlouvy došlo výhradně jednáním žalovaného a to shora označenými žalobami. Žalobce považoval kauzalitu mezi jednáním žalovaného, tj. podáním žaloby a zmařením účelu Kupní smlouvy, tedy přechodu vlastnického práva na kupujícího za zřejmou. Žalobce na poučení soudem provedeným na prvním jednání ve věci dne datum podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. reagoval včas ve stanovené lhůtě doplněním skutkových tvrzení v podání ze dne 26. 1. 2021. Tvrdil, že žalovaný zmařil uzavření Kupní smlouvy tím, že soud vyhověl usnesením zdejšího soudu, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Krajského soudu v obec, č.j. číslo jednací návrhu žalovaného na nařízení předběžného opatření, na základě něhož byl návrh na vklad vlastnického práva dle Kupní smlouvy katastrálním úřadem zamítnut dne 28. 2. 2017. Důsledkem vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření nebylo možno realizovat věcněprávní účinky Kupní smlouvy a nebyly v časovém limitu splněny podmínky výplaty peněžních prostředků z úvěru z advokátní úschovy, konečnému příjemci – žalobci. V důsledku tohoto advokát poskytující advokátní úschovu Mgr. jméno příjmení byl nucen vyplatit úvěr zpět jeho poskytovateli právnická osoba Vzhledem k tomu, že kupující neměl k dispozici jiné peněžní prostředky, nebylo možno postupovat jinak, než závazek z Kupní smlouvy zrušit dokumentem označeným„ Odstoupení od kupní smlouvy“ ze dne 1. 8. 2017. Povinnost vrátit peněžní prostředky úvěrující bance kupujícím vyplývá z ustanovení čl. nazvaného„ Odkládací podmínky pro čerpání úvěru“ písm. f) bod ii), ve spojení s čl. II. odst. 3 Smlouvy o úschově ze dne datum, která byla uzavřena v návaznosti na Kupní smlouvu, uzavřenou mezi žalobcem (prodávajícím), jméno příjmení (kupujícím) a Mgr. jméno příjmení jako advokátem, poskytujícím advokátní úschovu. Úvěr nemohl být užit pro účely předpokládané Kupní smlouvou, a proto bylo nezbytné zrušit závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru a to k datu 14. 7. 2017. Za dobu od poskytnutí úvěru do doby zániku závazku ze smlouvy o hypotečním úvěru byl kupující povinen platit běžný sjednaný úrok, který dosáhl celkové výše 30.351,25 Kč, který žalobce považuje za škodu, jež vznikla kupujícímu v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného (vydáním předběžného opatření). Žalobce měl za to, že pokud by žalovaný nepodal návrh na nařízení předběžného opatření spolu se žalobou na určení vlastnického práva, jež byla později pravomocně zamítnuta, bylo by možno realizovat věcněprávní účinky Kupní smlouvy. Žalobce zdůraznil, že návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno z toho důvodu, že žalovaný podepřel návrh na jeho vydání účelově zpracovanou zprávou realitní kanceláře, která nadhodnotila nemovitost, která byla předmětem kupní smlouvy. Žalobce tvrdil, že žalovaný zastoupen advokátem, tedy odborníkem, musel vědět, že kombinace žaloby a návrhu na nařízení předběžného opatření je zjevným zneužitím práva žalovaného, kterým je považováno za protiprávní. příjmení vědět, že podáním návrhu na nařízení předběžného opatření v době po podání návrhu na vklad, před rozhodnutím Katastrálního úřadu o tomto vkladu, dojde k „ zablokování“ vkladového řízení a tedy zmaření závazku z Kupní smlouvy, ale bez jakékoliv reálné šance uspět se žalobním návrhem. Žalobce považoval jednání žalovaného za úmyslně účelové.

3. Žalovaný v odůvodnění odporu ze dne 18. 9. 2020 a v replice na doplnění skutkových tvrzení po poučení soudem, ve vyjádření ze dne 4. 2. 2021, požadoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu a žalobní nárok neuznal ani zčásti. Žalovaný poukázal na historický vývoj sporu mezi účastníky řízení, který vznikl již v roce 2015. Na valné hromadě žalobce konané dne 23. 10. 2015 byl žalovaný odvolán z funkce jednatel žalobce a nebylo mu umožněno nahlédnout do účetních dokladů. Na valné hromadě žalobce konané dne 13. 12. 2016 byl projednán převod nemovitosti z žalobce na společníka a jednatele jméno příjmení mladšího (označován v odůvodnění též jako kupující) za cenu 4.500.000 Kč. Převodu nemovitosti žalovaný zabránil s ohledem na to, že žalobce se tímto postupem zbavoval tzv.„ pojistky“ pro zimní období jako zdroje příjmů z nájmu, a proto považoval převod nemovitosti za poškození žalobce. Kupující se této valné hromady nevyjádřil, jak budou tyto finanční prostředky nahrazeny, neprokázal vlastní finanční zdroje na úhradu kupní ceny nemovitosti a neobjasnil důvod prodeje nemovitostí. Žalovaný považoval udržení tohoto majetku ve vlastnictví žalobce za nezbytné k zajištění jeho schopnosti vyplatit žalovanému vypořádací obchodní podíl poté, co došlo ke zrušení jeho účasti u žalobce, o čemž bylo několikrát v období let 2016 číslo jednáno. Žalovaný tvrdil, že činil pouze vše, co mu dovoluje právní řád České republiky k zajištění majetku žalobce, aby se mu dostalo spravedlivého vypořádání vypořádacího podílu poté, co jeho účast u žalobce byla skončena. V replice na doplnění skutkových tvrzení žalovaný namítal, že s návrhem na vydání předběžného opatření zaplatil jistotu a usnesení o vrácení složené jistoty ve výši 10.000 Kč ze dne 8. 1. 2021 je pravomocné. Kupující nepodal podle § 87 odst. 2 o.s.ř. žalobu na náhradu škody, nebo jiné újmy podle § 87 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo, nebo bylo pravomocně zrušeno. Proto právo na náhradu škody zaniklo. Žalovaný pro jistotu vznesl námitku promlčení. Žalobce se k námitce promlčení vyjádřil na jednání soudu dne 12. 2. 2021 tak, že řízení ve věci bylo koncentrováno při prvním jednání, žalobci byla dána lhůta k možnosti doplnění skutkových tvrzení, kdežto žalovaný o lhůtu nepožádal, proto nelze k jeho námitce přihlížet. Soud ve věci provedl dokazování listinami – oznámením o postoupení pohledávek z 22. 4. 2020, kupní smlouvou ze dne datum, podacím lístkem, smlouvou o postoupení pohledávek z datum, smlouvou o hypotečním úvěru z datum, předžalobní výzvou z 30. 1. 2020 včetně podacího lístku, dopisem zástupce žalovaného z 10. 12. 2019, výzvou k vydání listin z 3. 6. 2016, žádosti o předložení dokladů z 16. 3. 2016, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, rozsudky Okresního soudu v Prostějově, č. j. číslo jednací a Krajského soudu v obec, č. j. spisová značka, stejnopisem notářského zápisu NZ číslo rok, odstoupením od Kupní smlouvy z 1. 8. 2017, potvrzením právnická osoba, smlouvou o úschově z datum, dohodou účastníků smlouvy o úschově ze dne datum, vyčíslením a potvrzením výše předčasné splátky právnická osoba, dodatkem číslo ke smlouvě o úschově z datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Soud považuje za významné pro následující skutková zjištění zdůraznit, že soudu je známo z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v obec, oddíl C, vložka číslo, že žalovaný byl jednatelem žalobce, zapsaným do obchodního rejstříku datum a vymazaným datum; jako společník byl zapsán do obchodního rejstříku datum a vymazán dne datum (na základě usnesení Krajského soudu v obec, ze dne datum, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci 16. 11. 2017, kterým byla účast žalovaného ve společnosti žalobce zrušena), ke dni rozhodování soudu (i ke dni zahájení tohoto řízení) byl jediným jednatelem a společníkem žalobce jméno příjmení, datum narození (kupující), obchodní podíl žalovaného je zapsán jako uvolněný obchodní podíl. Z notářského zápisu sepsaného Mgr. jméno příjmení, notářem v obec, pod sp. zn. NZ číslo rok, ze dne 13. 12. 2016 bylo zjištěno, že na programu valné hromady bylo mj. v bodě 5 schválení prodeje nemovitého majetku žalobce na adrese ulice a číslo, PSČ obec, vedeného na k. ú. obec pod parc. číslo list vlastnictví, jméno příjmení za prodejní cenu 4.450.000 Kč. Valná hromada schválila prodej uvedeného nemovitého majetku proti protestu JUDr. jméno příjmení příjmení, která zastupovala na valné hromadě žalovaného, pro rozpor s ust. § 50,53,54 a 55 ZOK. Mezi účastníky není sporné, že dosud nedošlo k vypořádání a vyplacení vypořádacího podílu s námitkou žalobce, že dosud neuplynula lhůta k plnění. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na základě shora citovaného rozhodnutí valné hromady žalobce byla mezi žalobcem (prodávajícím) a kupujícím jméno příjmení (jednatelem a většinovým společníkem ke dni uzavření smlouvy), uzavřena dne datum kupní smlouva, jejímž předmětem byla shora specifikovaná nemovitost ve vlastnictví žalobce, jejíž kupní cena byla dohodnuta v souladu se znaleckým posudkem předloženým valné hromadě žalobce částkou 4.450.000 Kč. Kupní cena měla být uhrazena na účet dle smlouvy o úschově ve výši 1.200.000 Kč z vlastních zdrojů a zbývajících 3.250.000 Kč bude poskytnuto úvěrem od Komerční banky (zjištěno z kupní smlouvy ze dne datum). Platnost kupní smlouvy byla napadena u Okresního soudu v Prostějově žalobami ze dne 31. 1. 2017 a 3. 2. 2017 (řízení byla spojena do společného řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka) a žaloby byly zamítnuty rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, ve znění rozsudku Krajského soudu v obec, sp. zn. spisová značka s poukazem na ust. § 80 o.s.ř., z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu (zjištěno z uvedených rozsudků). celé jméno žalovaného v souvislosti s uvedenými řízeními navrhl dne 8. 2. 2017 vydání předběžného opatření, kterým bude žalovanému (v tomto řízení žalobci) zakázáno jakékoliv nakládání s nemovitostmi shora uvedenými a to především převádění na jinou osobu a zatěžování věcnými břemeny a zástavním právem. Okresní soud v Prostějově tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne datum, č. j. číslo jednací, které k odvolání právnická osoba, s.r.o., Krajský soud v obec usnesením ze dne datum pod č. j. číslo jednací potvrdil jako věcně správné (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. spisová značka). Žalobce prokázal, že kupující jméno příjmení uzavřel s právnická osoba dne 2. 1. 2017 smlouvou o hypotečním úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši úvěru 3.250.000 Kč s lhůtou čerpání úvěru do 14. 1. 2017. Soud v souvislosti s úvěrovou smlouvou zjistil, že kupující jméno příjmení, žalobce (prodávající) a advokát Mgr. jméno příjmení, uzavřeli dne datum smlouvu o úschově s ohledem na dohodnutý způsob vypořádání kupní ceny ve výši 4.450.000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že nedojde-li ke splnění všech smluvních podmínek pro výplatu příslušné kupní ceny nejpozději do 3 měsíců od podpisu této smlouvy, odešle advokát částku přijatou na účet úschovy ve výši 4.450.000 Kč do sedmi dnů od marného uplynutí výše uvedené lhůty zpět na účet, ze kterého byla tato částka na účet úschovy zaslána (zjištěno ze smlouvy o úschově odst. II čl. 3 smlouvy). Ke smlouvě o úschově byly mezi uvedenými smluvními stranami uzavřeny dne datum a datum dodatky číslo kde postupně byla prodlužována lhůta pro výplatu příslušné kupní ceny na 6, posléze 8 měsíců od podpisu této smlouvy (zjištěno z dodatku číslo ke smlouvě o úschově). Z potvrzení právnická osoba, pobočky obec, ze dne 20. 1. 2021 bylo zjištěno, že jméno příjmení (kupující) poukázal splátku z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ve výši 13.446 Kč a to ve dnech 15. 1. 2017, 15. 2. 2017, 15. 3. 2017 a 15. 4. 2017, 15. 5. 2017, 15. 6. 2017. Ze zprávy právnická osoba ze dne 20. 6. 2017 označené„ vyčíslení a potvrzení výše předčasné splátky“ soud zjistil, že právnická osoba žalovanému sděluje ohledně žádosti kupujícího o předčasné splacení hypotečního úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 20. 1. 2017, č. úvěrového účtu bankovní účet, že celková výše předčasné splátky úvěru včetně příslušenství a dalších našich souvisejících pohledávek bude ke dni předčasného splacení, tj. 14. 7. 2017, činit celkem 3.211.505,29 Kč. Při vyčíslení celkové částky předčasné splátky bylo vycházeno z jistiny úvěru ve výši 3.206.881,14 Kč, při současné zápůjční úrokové sazbě ve výši 1,79% ročně s tím, že celková částka předčasné splátky úvěru se skládá z předčasné splátky jistiny úvěru číslo, 881,14 Kč, úroku z vyčerpané jistiny úvěru za období od provedení předchozí řádné splátky do dne předčasného splacení 4.624,15 Kč, tj. celkem 3.211.505,29 Kč. Žalobce (postupník) a jméno příjmení (postupitel) uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek a to konkrétně ve výši 32.351,26 Kč (předmět řízení) s tím, že pohledávka představuje nárok na náhradu škody, který vznikl postupiteli v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 4. 1. 2017 se žalobcem, ohledně již shora označených nemovitostí, v souvislosti s předčasným splacením hypotečního úvěru a nenaplnění účelu uvedené kupní smlouvy. Změna v osobě věřitele byla oznámena žalovanému jako dlužníkovi dopisem ze dne 22. 4. 2020 a odeslána žalovanému na známou adresu 12. 5. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, včetně podacího lístku). Žalobce prostřednictvím svého zástupce ze dne 30. 1. 2020 vyzval žalovaného k dobrovolnému zaplacení uvedené částky představující škodu v souladu s ust. § 142a ods.t 1 o.s.ř. Výzva byla předána poště k doručení dne 4. 2. 2020 (zjištěno z výzvy a podacího lístku), aniž by žalovaný na výzvu reagoval a dluh zaplatil s ohledem na svoji procesní obranu v této věci.

5. Podle ust. § 77a odst. 1,2 o.s.ř., zaniklo-li, nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu, než protože ve věci návrhu bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě, nebo jiné újmě došlo i jinak. Žalobu na náhradu škody, nebo jiné újmy podle odstavce 1, je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo, nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

6. Podle ust. § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů; je povinen ji nahradit, vykonává-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

7. Podle ust. § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněním porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

9. Soud se zabýval nejdříve námitkou„ promlčení“, kterou žalovaný vznesl dodatečně v podání ze dne 4. 2. 2021, jako reakci na doplnění skutkových tvrzení žalobce, po poučení soudu ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. Pro posouzení námitky je právně významné, že žalobce teprve v podání ze dne 26. 1. 2021 výslovně změnil žalobní tvrzení tak, že žalovaný zmařil uzavření kupní smlouvy z toho důvodu, že návrh na vklad vlastnického práva byl po vyhovění zmiňovaného návrhu na nařízení předběžného opatření zamítnut. Žalovaný měl právo na změnu žaloby reagovat i tím, že vznese„ námitku promlčení“. Důvodnost takové námitky mohla být totiž prověřena z listin, které byly buď účastníky řízení předloženy, nebo z obsahu spisu vyplynuly. V tomto případě žalobce ohledně protiprávního žalovaného, kterým měla být způsobena žalobci škoda (předmět řízení), v žalobě doručené soudu dne 3. 6. 2020 tvrdil, že platnost kupní smlouvy byla neúspěšně napadena u Okresního soudu v Prostějově žalobami ze dne 31. 1. 2017 a 3. 2. 2017, které byly vedeny a pod společnou sp. zn. spisová značka. Rozsudek Okresního soud v Prostějově č. j. číslo jednací, kterým byly žaloby zamítnuty, ve znění rozsudku krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nabyl právní moci 16. 12. 2019 O tom, že v souvislosti s uvedenými řízeními podal žalovaný návrh na vydání předběžného opatření, kterému Okresní soud v Prostějově vyhověl usnesením ze dne datum a Krajský soud v obec usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ho, jako věcně správné potvrdil, se soud dověděl až z podání žalobce po poučení soudem podle § 118b o.s.ř. ze dne 26. 1. 2021. Ještě na jednání dne 12. 1. 2021 žalobce tvrdil, že ke škodě došlo v příčinné souvislosti s podanými žalobami, které byly jako zjevně neúspěšné zamítnuty. Žalobce až v podání doručeným soudu dne 26. 1. 2021 změnil žalobu a požadoval náhradu škody z titulu k návrhu žalovaného vydaného předběžného opatření. Soud zjistil, že v souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření žalovaný složil na účet Okresního soudu v Prostějově jistotu ve výši 10.000 Kč. Účinky předběžného opatření zanikly dne 16. 12. 2019 v souladu s ust. § 77 odst. 1, písm. b) o.s.ř. právní mocí rozsudku ve věci samé, kterým nebylo žalobě vyhověno tj. dne (tj. rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č. j. číslo jednací, ve znění rozsudku Krajského soudu v obec, sp. zn. spisová značka). Z citované právní úpravy ust. § 77a odst. 1, 2 o.s.ř. vyplývá, že odpovědnost za újmu způsobenou předběžným opatřením je objektivní bez ohledu na zavinění, v tomto konkrétním případě žalovaného. Ten, proti komu předběžné opatření směřovalo tj. žalobce (prodávající) a jméno příjmení (kupující), má možnost se v samostatném řízení domoci náhrady škody. Tuto žalobu však může osoba oprávněná (žalobce) podat v zákonné 6 měsíční prekluzivní lhůtě. Žaloba proto musí být podána nejpozději poslední den lhůty přímo u soudu. Nejedná se tedy o promlčení práva, jak se mylně domníval žalovaný, nýbrž o prekluzi, která má hmotněprávní charakter a soud k ní přihlíží i bez námitky účastníka. V tomto konkrétním případě se žalobce mohl domoci náhrady škody podle ust. § 77a odst. 2 o.s.ř. na žalovaném žalobou nejpozději podanou u soudu dne 16. 6. 2020 (úterý, pracovní den). To se však nestalo. Z tohoto titulu uplatnil žalobce svůj nárok změnou žaloby v podání ze dne 26. 1. 2021, tedy pozdě a zmeškání prekluzivní lhůty přitom nelze prominout. Žalobce se tím zbavil výhodného procesního postavení, kdy nemusí prokazovat zavinění, důkazní břemeno by se přesunulo na žalovaného, který by musel prokázat, že by k majetkové újmě došlo i tehdy, kdyby nebylo předběžné opatření nařízeno a následně zrušeno. Z hlediska obecného pohledu na oprávněnost žaloby na náhradu škody podle ust. § 2909 a násl. o. z., jak žalobce před změnou žaloby požadoval, je nutno zdůraznit, že žalobce musí tvrdit a prokázat, že žalovaný jednal protiprávně, v souvislosti s protiprávním jednáním byl dotčená osoba (v tomto případě kupující) majetkově dotčena, byl zmenšen její majetek a to se musí stát v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. V tomto případě žalovaný, jako bývalý společník a jednatel žalobce, který dosud nemá vypořádán se žalobcem nárok na úhradu vypořádacího podílu zahájenými určovacími žalobami, se snažil zabránit podstatnému úniku majetku z vlastnictví žalobce a v této souvislosti (kromě neúspěšných žalob) podal též návrh na vydání předběžného opatření. Je nutno zdůraznit, že návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno, což potvrdil i nadřízený odvolací soud a nelze s ohledem na ust. § 8 o. z., na který poukazoval žalobce mít za to, že tento jeho postup ve světle širších souvislostí zjištěných shora, byl zjevným zneužitím práva. Žalovaný, ač v předcházejících řízení zastoupený advokátem, nemohl dopředu předpokládat, jak nalézací soud poté, co návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno, rozhodne ve věci samé. Nelze mu podsouvat myšlenku, že žaloby podal pouze z toho důvodu, aby zhatil plány smluvních stran kupní smlouvy (žalobce a jméno příjmení), i když dopředu věděl, že žaloby nemohou být úspěšné, tedy že se jedná o bezúspěšné uplatňování, nebo bránění práva. O tom, že tomu tak je, může rozhodnou jenom soud. Je nutno z tohoto pohledu zdůraznit, že vztahy mezi bývalým společníkem (žalovaným) a společností (žalobcem), jsou doteď neurovnané a nevypořádané, jsou zatíženy více soudními spory. Žalobce žalovanému jako svému bývalému společníkovi z titulu nároku na úhradu vypořádacího podílu ničeho nezaplatil. Lze tedy uzavřít, že žalobce tím, že podal žaloby a související návrh na vydání předběžného opatření využil zákonné právo, nelze toto jednání bez dalšího považovat za protiprávní, kterým by žalobci vznikla škoda, kterou by mohl po žalovaném požadovat k náhradě ve smyslu ust. 2909 a násl o. z. Soud ze všech těchto důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl (odst. I. výroku).

10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela procesně úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 13.600 Kč Tyto náklady se stávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 32.351,26 Kč, sestávající z částky 2.420 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí věci, odpor s odůvodněním, vyjádření k doplnění žalobních tvrzení ze dne 4. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 12. 1. 2021 a 12. 2. 2021 - § 11 odst. 1 a. t.) a pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.), když jiné náklady podle obsahu spisu žalovanému nevznikly a jeho zástupkyně – advokátka prohlásila, že není plátkyní DPH (odst. II. výroku).

11. Soud zavázal žalobce uložené platební povinnosti zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal podmínky pro stanovení jiné, než zákonné lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupce žalovaného, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemného vyhotovení rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).