Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

14 C 187/2022

č. j. 14 C 187/2022-128

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPV:2024:14.C.187.2022.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa pro doručování Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , o vypořádání SJM,

I. Nařizuje se prodej nemovitosti – bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , na parcele p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří v části obce , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, parcely p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , v části obce , adresa, , a dále parcely p. č. , hodnota, – ostatní plocha a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. , hodnota, , jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Výtěžek z prodeje nemovitosti – bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , na parcele p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří v části obce , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, parcely p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , v části obce , adresa, , a dále parcely p. č. , hodnota, – ostatní plocha a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. , hodnota, , jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se rozděluje mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem.

III. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit nedoplatek úvěru sjednaného u , Anonymizováno, a.s., dle úvěrové smlouvy , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, soudní poplatek ve výši 6.000Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí, na účet Okresního soudu v , adresa, .

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, na nákladech řízení částku 9.467Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 91.662 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne , datum, domáhala vypořádání SJM zaniklého rozvodem manželství účastníků, rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalobkyně do zaniklého jmění manželů zahrnula pouze dvě položky tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, konkrétně nemovitosti – bytovou jednotku č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , na parcele p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č. v části obce , adresa, , zapsanou na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , kdy s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, parcely p.č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , v části obce , adresa, , a dále parcely p. č. , hodnota, – ostatní plocha a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. , hodnota, , jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (pouze Nemovitosti) a nedoplatek úvěru žalobkyně a žalovaného, sjednaného za trvání manželství, u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /R, Anonymizováno, (dále jen (Nedoplatek úvěru). Další položky tvořily pouze movité věci tvořící rodinnou domácnost, které žalobkyně do zaniklého SJM nezařadila. Některé zůstaly k užívání žalovanému, některé věci si po zrušení společné domácnosti a odstěhování se ze společné domácnosti vzala do své dispozice žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že se pokoušela se žalovaným kontaktovat a dohodnout se na vypořádání zaniklého SJM. Na toto však nijak nereagoval. Stejně tak nereagoval ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovanému byla žaloba doručena dne , datum, (pátek – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.), nevyjádřil se.

3. Předvolání k ústním jednání, které soud opakovaně nařizoval na , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujících orgánů (§ 46b o.s.ř.).Soud pro úplnost zdůrazňuje, že soudu je znám poslední zaměstnavatel (, právnická osoba, ., sídlem , adresa, ) a ani na této adrese si žalovaný předvolání k jednání stanovenému na , datum, nepřevzal. Proto soud doručoval předvolání na jednání dne , datum, na adresu trvalého bydliště, kde je soudu známo, že se zdržuje, žalovaný si opět předvolání nepřevzal a předvolání k jednání mu bylo proto doručeno dne , datum, (pondělí – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i její zástupce se všech jednání včetně toho posledního zúčastnili, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, neboť popsané jednání žalovaného považoval za obstrukční, bránící rozhodnutí ve věci (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Soud na tomto jednání provedl dokazování, které označila a soudu předložila soudu a to: rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. , spisová značka, , výpis z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, , smlouvu o úvěru, sdělení ČSOB, předžalobní výzva, sdělení , právnická osoba, , včetně znaleckého posudku vypracovaného na základě zadání soudu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , že tímto rozsudkem bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Z odůvodnění pak soud zjistil, že věc byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti manžela (žalovaného), který se v opakovaném odvolání k ústnímu jednání před soud nedostavil. Jako důvody rozvratu tohoto manželství bylo zjištěno, že se jedná o trvalý rozvrat manželství, kdy manžel v řízení byl zcela pasivní, nebrojil proti tvrzení manželky, k rozvratu jejich manželství netvrdil, že manželství není kvalifikovaně rozvráceno. Manželka vylučovala zájem na obnovení soužití s tím, že po jeho ukončení navázala vztah s jiným mužem. Důvodem rozvratu manželství byla rozdílnost povah a postupného vzájemného odcizení manželů.Z výpisu ze seznamu nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro obec a k.ú. , adresa, , k.ú. pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , že na tomto listu vlastnickém jsou ve vlastnictví manželů ve formě společného jmění manželů zapsány nemovitosti tak, jak jsou konkretizovány ve výroku tohoto rozsudku.Ze smlouvy o úvěru uzavřeném v Prostějově dne , datum, , že tato smlouva je podepsána účastníky řízení a dále osobami pověřenými jednat za úvěrujícího – ČSOB a.s. Dle uzavřené smlouvy byla poskytnuta účastníkům tohoto řízení, jako klientům, formou spotřebitelského úvěru do celkového výše úvěrového limitu 90.000Kč s tím, že peněžní prostředky mohou být čerpány ke dni , datum, .Ze sdělení ČSOB a.s. na základě požadavku žalobkyně bylo zjištěno, že na Smlouvě je aktuální zůstatek jistiny úvěru ke dni , datum, ve výši 594.641,90 Kč. Ke dni , datum, pak činí 557.384,60Kč.Z aktualizované zprávy ČSOB a.s. na výzvu soudu ze dne , datum, , že nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství vyplývající ze Smlouvy činí k datu , datum, částku 512.838,60 Kč.Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzval žalovaného k vypořádání zaniklého SJM a nabídl v podstatě dvě možnosti vyřízení věci – uzavření dohody o vypořádání zaniklého SJM, nebo rozhodnutí soudu o stejné věci s tím, že ve výzvě jsou uvedeny jako věci patřící do vypořádání zaniklého SJM Nemovitosti a poskytnutý úvěr jako dluh patřící do SJM. Tato výzva byla dle připojené listiny – podací stvrzenky předána k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence , právnická osoba, , dne , datum, a to na adresu uvedenou v žalobě, tedy soud má za to, že předžalobní výzva se dostala, resp. mohla dostat do dispozice žalovaného.S ohledem na nečinnost žalovaného a nemožnost dosáhnout dohody ohledně hodnoty těchto nemovitosti, si soud vyžádal znalecký posudek č. , č. účtu, , , právnická osoba, , ze kterého zjistil, že znalecký posudek vypracovaný dne , datum, obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem, včetně závěru, dle něhož na základě uvedených zjištění a s přihlédnutím k místním podmínkám nemovitých věcí byla určena obvyklá cena nemovitostí ve výši 1.800.000Kč.Žalobkyni i žalovanému byl znalecký posudek doručen, žalobkyně nežádala výslech znalce a neměla proti závěrům znaleckého posudku žádných námitek. Žalovaný byl po celou dobu procesně pasivní, a proti závěrům znaleckého posudku žádné námitky nevznesl. Proto soud nepovažoval za nezbytné a ekonomicky odůvodnitelné provést výslech znalce.Žalobkyně na posledním jednání konaném v této věci dne , datum, předložila listinu, jejíž kopie byla založena do spisu, z níž soud zjistil, že není podepsána, je v ní tiskacím písmem uvedeno „Pojď si vzít ještě co chceš a prodej byt Já už do práce nikdy nepůjdu a taky už nic platit nebudu“. Dále součástí této listiny jsou invektivy, které nebyly pro toto rozhodnutí rozhodující.Soud vyšel ze stanoviska žalobkyně, které bylo opakovaně prezentováno ve věci, že ani jeden z účastníků tohoto řízení (bývalých manželů) nemá finanční prostředky, aby v dohledné době vyplatil vypořádací podíl a tím získal de facto jediné aktivum, tj. nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, pak žalobkyně byla srozuměna s tím, že dojde k prodeji bytu a rozdělení finančních prostředků a také společné úhradě úvěru.

5. Podle ustanovení § 756 odst. 1,2 o.z., zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů, nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

6. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené, nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

7. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení, nebo zániku společného jmění.

8. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležících do společného jmění.

9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

10. Bylo prokázáno, že společné jmění manželů zaniklo ke dni právní moci rozvodu manželů, tj. , datum, , bývalí manželé se s ohledem na pasivitu žalovaného, který před zahájením tohoto řízení se odmítal se žalobkyní setkat, dohodnout se na společném postupu (shodně jako v případě rozvodového řízení) a z důvodu pasivity žalovaného pokračující v průběhu celého tohoto řízení, nedošlo k dohodě na způsobu vypořádání zaniklého SJM. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání SJM soud vypořádává jen ty věci (majetek), náležící do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení, neboť překročit jejich návrhy, může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manželi rozdělí, soud vycházel s ohledem na pasivitu žalovaného ze žalobních tvrzení žalobkyně, že součástí majetku byly z hlediska aktiv uvedené nemovitosti a z hlediska pasiv nedoplatek úvěru. Soud také z projevů žalobkyně v průběhu tohoto řízení zjistil, že účastníci nemají dostatek finančních prostředků, aby zůstaly nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich a druhý obdržel za toto v patřičné výši vypořádací podíl, nezbylo soudu než majetek, který patří do SJM tak, jak jej vymezila žalobkyně z důvodu pasivity žalovaného prodat, nařídit dražbu s tím, že částka, která takto bude z dražby získána, bude rozdělena mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem. S ohledem na tyto závěry pak soud také rozhodl o povinnosti žalobkyně a žalovaného, aby společně a nerozdílně zaplatili nedoplatek úvěru sjednaného u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. 5500/223048-01/08/01-001/00/R (odstavec I., II., III. výroku).

11. Co se týká poplatkové povinnosti za toto řízení, soud zjistil, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu, č.j. , spisová značka, osvobozena od placení soudních poplatků v rozsahu 50% a protože u žalovaného nebyly zjištěny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a to ani věcné, ani osobní, přešla povinnost zaplatit zbývající část soudního poplatku ve výši 50% na žalovaného, v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (odst. IV. výroku).

12. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení účastníků podle posouzení procesního úspěchu účastníků v tomto řízení, tedy podle § 142 odst. , právnická osoba, o.s.ř. V předmětné věci žaloby na vypořádání SJM soud má za to, že byla zcela úspěšná žalobkyně, když soud v podstatě rozhodl v souladu s jejím závěrečným návrhem a přihlédl k tomu, že žalobkyně po celou dobu trvání řízení projevovala upřímnou snahu na uzavření mimosoudního smíru, kdežto žalovaný se jednání, i když byl opakovaně předvoláván k tomuto jednání i pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty nedostavoval, ke znaleckému posudku, který mu byl doručen, se rovněž nevyjádřil a v podstatě jednal obstrukčním způsobem, aby odvrátil, či alespoň oddálil věcné rozhodnutí. Žalovaný neprojevil zájem o vypořádání SJM i z toho důvodu, že žalobkyně se z důvodu chování žalovaného odstěhovala ze společného bydliště a od té doby se žalovaný v tomto bytě, který je předmětem vypořádání SJM, jako jediná kladná položka zdržuje sám. Soud rozhodl z těchto důvodů o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 91.662 Kč. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku žalovanou ve výši 6.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty 1.156.419 Kč, sestávající z částky 12.490Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání dne , datum, , dále z částky 6.245Kč za každý ze tří úkonů dle § 11 odst. 2 písm. analogicky f) a.t. (jednání , datum, , , datum, , , datum, , která nebyla zahajována z důvodu nepřítomnosti žalovaného), včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.) a dále DPH ve výši 21%, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně, z částky 70.795Kč, tj. 14.867Kč (odst. VI. výroku).

13. Soud rozhodl ze shodných důvodů i o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř., které za účastníky platil znalci za vyhotovení znaleckého posudku , právnická osoba, ve výši 9467 Kč a zavázal žalovaného z důvodu procesní nečinnosti k její náhradě. Pokud by nedocházelo k této obstrukci ze strany žalovaného, k vypracování znaleckého posudku by s nejvyšší pravděpodobností vůbec nedošlo (odst. V. výroku).Soud považuje z důvodu komplexnosti odůvodnění o náhradě nákladů řízení zdůraznit, že je mu známa judikatura Nejvyššího soudu ČR (např. 22Cdo 4602/2015, 22Cdo 4551/2015), která tímto způsobem, tedy posouzením, kdo z procesního hlediska byl úspěšný ve věci, rozhodoval (§ 142 o.s.ř.). Je mu rovněž známo, že tato rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR byla podrobena testem ústavnosti a Ústavní soud ČR v rozhodnutích IV ÚS 404/2022 a PL ÚS 59/2023 dospěl k názoru odlišnému, s odkazem na dvě charakteristiky řízení iudicii duplicis a to s přihlédnutím k tomu, že k iniciaci řízení o vypořádání práv ke společné věci (podílové spoluvlastnictví, či SJM), jsou legitimováni oba (všichni) budoucí účastníci a samotné podání žaloby a zahájení takového řízení je projevem jejich ústavního garantovaného práva na ochranu vlastnictví. S ohledem na charakteristiku tohoto řízení, rozhodnutí vždy odráží jak návrh žalobce, ale současně neznamená, že by žalovaný měl být v řízení poražen, neboť jemu náleží finanční náhrada. Podle názoru Ústavního soudu tak obecný princip úspěchu ve věci se tak na řízení tohoto typu nedá aplikovat a v zásadě bude na místě aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud však vyšel rovněž i z odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ČR, kdy lze připustit výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení, diskrecí soudu v individuálních případech a to jak Ústavní soud výslovně uvedl, pokud se účastník bude chovat obstrukčně, nebude jednat konstruktivně a z jeho chování bude možné vyvodit šikanózní výkon práva. Soud dospěl k závěru názoru, že o tento případ se jedná, neboť žalovaný, ač byl opakovaně předvoláván k jednání, a to již pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty, se k jednáním zásadně nedostavoval a k žalobě, popř. znaleckému posudku a dalším listinám se nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že předmětem vypořádání bylo jiné aktivum a to Nemovitosti, které užíval pouze žalovaný, kdežto žalobkyně se musela z důvodů, které vedly k rozvratu manželství, a nakonec rozvodu manželství odstěhovat, bylo zřejmé, že žalovaný se chová obstrukčně šikanózním způsobem, aby žalobkyni zamezil alespoň po určitou dobu nakládání s jejich společným majetkem a aby ani v případě rozhodnutí soudu v této věci za tento majetek nedostala příslušnou náhradu ve formě vypořádacího podílu. Soud z těchto všech důvodů o náhradě nákladů řízení rozhodoval tak, jak bylo uvedeno shora, když považuje pro tento konkrétní případě takové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení za spravedlivé.

14. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobkyni i státu ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty neshledal podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.