14 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa pro doručování Adresa zainteresované osoby 0/0, zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, o vypořádání SJM,

I. Nařizuje se prodej nemovitosti – bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, na parcele p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří v části obce adresa, zapsaná na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno parcely p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, v části obce adresa, a dále parcely p. č. hodnota – ostatní plocha a p. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. hodnota, jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa.

II. Výtěžek z prodeje nemovitosti – bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, na parcele p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří v části obce adresa, zapsaná na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno parcely p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, v části obce adresa, a dále parcely p. č. hodnota – ostatní plocha a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. hodnota, jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se rozděluje mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem.

III. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit nedoplatek úvěru sjednaného u Anonymizováno a.s., dle úvěrové smlouvy Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, soudní poplatek ve výši 6.000Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí, na účet Okresního soudu v adresa.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, na nákladech řízení částku 9.467Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 91.662 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala vypořádání SJM zaniklého rozvodem manželství účastníků, rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně do zaniklého jmění manželů zahrnula pouze dvě položky tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, konkrétně nemovitosti – bytovou jednotku č.p. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, na parcele p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č. v části obce adresa, zapsanou na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, kdy s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno parcely p.č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. Anonymizováno,Anonymizováno, v části obce adresa, a dále parcely p. č. hodnota – ostatní plocha a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. hodnota, jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa (pouze Nemovitosti) a nedoplatek úvěru žalobkyně a žalovaného, sjednaného za trvání manželství, u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/R Anonymizováno(dále jen (Nedoplatek úvěru). Další položky tvořily pouze movité věci tvořící rodinnou domácnost, které žalobkyně do zaniklého SJM nezařadila. Některé zůstaly k užívání žalovanému, některé věci si po zrušení společné domácnosti a odstěhování se ze společné domácnosti vzala do své dispozice žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že se pokoušela se žalovaným kontaktovat a dohodnout se na vypořádání zaniklého SJM. Na toto však nijak nereagoval. Stejně tak nereagoval ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovanému byla žaloba doručena dne datum (pátek – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.), nevyjádřil se.

3. Předvolání k ústním jednání, které soud opakovaně nařizoval na datum, datum, datum a datum, žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujících orgánů (§ 46b o.s.ř.). Soud pro úplnost zdůrazňuje, že soudu je znám poslední zaměstnavatel (právnická osoba., sídlem adresa) a ani na této adrese si žalovaný předvolání k jednání stanovenému na datum nepřevzal. Proto soud doručoval předvolání na jednání dne datum na adresu trvalého bydliště, kde je soudu známo, že se zdržuje, žalovaný si opět předvolání nepřevzal a předvolání k jednání mu bylo proto doručeno dne datum (pondělí – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i její zástupce se všech jednání včetně toho posledního zúčastnili, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, neboť popsané jednání žalovaného považoval za obstrukční, bránící rozhodnutí ve věci (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Soud na tomto jednání provedl dokazování, které označila a soudu předložila soudu a to: rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. spisová značka, výpis z katastru nemovitostí, LV č. hodnota a Anonymizováno, smlouvu o úvěru, sdělení ČSOB, předžalobní výzva, sdělení právnická osoba, včetně znaleckého posudku vypracovaného na základě zadání soudu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, že tímto rozsudkem bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Z odůvodnění pak soud zjistil, že věc byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti manžela (žalovaného), který se v opakovaném odvolání k ústnímu jednání před soud nedostavil. Jako důvody rozvratu tohoto manželství bylo zjištěno, že se jedná o trvalý rozvrat manželství, kdy manžel v řízení byl zcela pasivní, nebrojil proti tvrzení manželky, k rozvratu jejich manželství netvrdil, že manželství není kvalifikovaně rozvráceno. Manželka vylučovala zájem na obnovení soužití s tím, že po jeho ukončení navázala vztah s jiným mužem. Důvodem rozvratu manželství byla rozdílnost povah a postupného vzájemného odcizení manželů. Z výpisu ze seznamu nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota a Anonymizováno pro obec a k.ú. adresa, k.ú. pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, že na tomto listu vlastnickém jsou ve vlastnictví manželů ve formě společného jmění manželů zapsány nemovitosti tak, jak jsou konkretizovány ve výroku tohoto rozsudku. Ze smlouvy o úvěru uzavřeném v Prostějově dne datum, že tato smlouva je podepsána účastníky řízení a dále osobami pověřenými jednat za úvěrujícího – ČSOB a.s. Dle uzavřené smlouvy byla poskytnuta účastníkům tohoto řízení, jako klientům, formou spotřebitelského úvěru do celkového výše úvěrového limitu 90.000Kč s tím, že peněžní prostředky mohou být čerpány ke dni datum. Ze sdělení ČSOB a.s. na základě požadavku žalobkyně bylo zjištěno, že na Smlouvě je aktuální zůstatek jistiny úvěru ke dni datum ve výši 594.641,90 Kč. Ke dni datum pak činí 557.384,60Kč. Z aktualizované zprávy ČSOB a.s. na výzvu soudu ze dne datum, že nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství vyplývající ze Smlouvy činí k datu datum částku 512.838,60 Kč. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k vypořádání zaniklého SJM a nabídl v podstatě dvě možnosti vyřízení věci – uzavření dohody o vypořádání zaniklého SJM, nebo rozhodnutí soudu o stejné věci s tím, že ve výzvě jsou uvedeny jako věci patřící do vypořádání zaniklého SJM Nemovitosti a poskytnutý úvěr jako dluh patřící do SJM. Tato výzva byla dle připojené listiny – podací stvrzenky předána k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence právnická osoba, dne datum a to na adresu uvedenou v žalobě, tedy soud má za to, že předžalobní výzva se dostala, resp. mohla dostat do dispozice žalovaného. S ohledem na nečinnost žalovaného a nemožnost dosáhnout dohody ohledně hodnoty těchto nemovitosti, si soud vyžádal znalecký posudek č. č. účtu, právnická osoba, ze kterého zjistil, že znalecký posudek vypracovaný dne datum obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem, včetně závěru, dle něhož na základě uvedených zjištění a s přihlédnutím k místním podmínkám nemovitých věcí byla určena obvyklá cena nemovitostí ve výši 1.800.000Kč. Žalobkyni i žalovanému byl znalecký posudek doručen, žalobkyně nežádala výslech znalce a neměla proti závěrům znaleckého posudku žádných námitek. Žalovaný byl po celou dobu procesně pasivní, a proti závěrům znaleckého posudku žádné námitky nevznesl. Proto soud nepovažoval za nezbytné a ekonomicky odůvodnitelné provést výslech znalce. Žalobkyně na posledním jednání konaném v této věci dne datum předložila listinu, jejíž kopie byla založena do spisu, z níž soud zjistil, že není podepsána, je v ní tiskacím písmem uvedeno „Pojď si vzít ještě co chceš a prodej byt Já už do práce nikdy nepůjdu a taky už nic platit nebudu“. Dále součástí této listiny jsou invektivy, které nebyly pro toto rozhodnutí rozhodující. Soud vyšel ze stanoviska žalobkyně, které bylo opakovaně prezentováno ve věci, že ani jeden z účastníků tohoto řízení (bývalých manželů) nemá finanční prostředky, aby v dohledné době vyplatil vypořádací podíl a tím získal de facto jediné aktivum, tj. nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, pak žalobkyně byla srozuměna s tím, že dojde k prodeji bytu a rozdělení finančních prostředků a také společné úhradě úvěru.

5. Podle ustanovení § 756 odst. 1,2 o.z., zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů, nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

6. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené, nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

7. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení, nebo zániku společného jmění.

8. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležících do společného jmění.

9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

10. Bylo prokázáno, že společné jmění manželů zaniklo ke dni právní moci rozvodu manželů, tj. datum, bývalí manželé se s ohledem na pasivitu žalovaného, který před zahájením tohoto řízení se odmítal se žalobkyní setkat, dohodnout se na společném postupu (shodně jako v případě rozvodového řízení) a z důvodu pasivity žalovaného pokračující v průběhu celého tohoto řízení, nedošlo k dohodě na způsobu vypořádání zaniklého SJM. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání SJM soud vypořádává jen ty věci (majetek), náležící do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení, neboť překročit jejich návrhy, může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manželi rozdělí, soud vycházel s ohledem na pasivitu žalovaného ze žalobních tvrzení žalobkyně, že součástí majetku byly z hlediska aktiv uvedené nemovitosti a z hlediska pasiv nedoplatek úvěru. Soud také z projevů žalobkyně v průběhu tohoto řízení zjistil, že účastníci nemají dostatek finančních prostředků, aby zůstaly nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich a druhý obdržel za toto v patřičné výši vypořádací podíl, nezbylo soudu než majetek, který patří do SJM tak, jak jej vymezila žalobkyně z důvodu pasivity žalovaného prodat, nařídit dražbu s tím, že částka, která takto bude z dražby získána, bude rozdělena mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem. S ohledem na tyto závěry pak soud také rozhodl o povinnosti žalobkyně a žalovaného, aby společně a nerozdílně zaplatili nedoplatek úvěru sjednaného u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. 5500/223048-01/08/01-001/00/R (odstavec I., II., III. výroku).

11. Co se týká poplatkové povinnosti za toto řízení, soud zjistil, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu, č.j. spisová značka osvobozena od placení soudních poplatků v rozsahu 50% a protože u žalovaného nebyly zjištěny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a to ani věcné, ani osobní, přešla povinnost zaplatit zbývající část soudního poplatku ve výši 50% na žalovaného, v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (odst. IV. výroku).

12. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení účastníků podle posouzení procesního úspěchu účastníků v tomto řízení, tedy podle § 142 odst. právnická osoba o.s.ř. V předmětné věci žaloby na vypořádání SJM soud má za to, že byla zcela úspěšná žalobkyně, když soud v podstatě rozhodl v souladu s jejím závěrečným návrhem a přihlédl k tomu, že žalobkyně po celou dobu trvání řízení projevovala upřímnou snahu na uzavření mimosoudního smíru, kdežto žalovaný se jednání, i když byl opakovaně předvoláván k tomuto jednání i pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty nedostavoval, ke znaleckému posudku, který mu byl doručen, se rovněž nevyjádřil a v podstatě jednal obstrukčním způsobem, aby odvrátil, či alespoň oddálil věcné rozhodnutí. Žalovaný neprojevil zájem o vypořádání SJM i z toho důvodu, že žalobkyně se z důvodu chování žalovaného odstěhovala ze společného bydliště a od té doby se žalovaný v tomto bytě, který je předmětem vypořádání SJM, jako jediná kladná položka zdržuje sám. Soud rozhodl z těchto důvodů o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 91.662 Kč. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku žalovanou ve výši 6.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty 1.156.419 Kč, sestávající z částky 12.490Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání dne datum, dále z částky 6.245Kč za každý ze tří úkonů dle § 11 odst. 2 písm. analogicky f) a.t. (jednání datum, datum, datum, která nebyla zahajována z důvodu nepřítomnosti žalovaného), včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.) a dále DPH ve výši 21%, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně, z částky 70.795Kč, tj. 14.867Kč (odst. VI. výroku).

13. Soud rozhodl ze shodných důvodů i o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř., které za účastníky platil znalci za vyhotovení znaleckého posudku právnická osoba ve výši 9467 Kč a zavázal žalovaného z důvodu procesní nečinnosti k její náhradě. Pokud by nedocházelo k této obstrukci ze strany žalovaného, k vypracování znaleckého posudku by s nejvyšší pravděpodobností vůbec nedošlo (odst. V. výroku). Soud považuje z důvodu komplexnosti odůvodnění o náhradě nákladů řízení zdůraznit, že je mu známa judikatura Nejvyššího soudu ČR (např. 22Cdo 4602/2015, 22Cdo 4551/2015), která tímto způsobem, tedy posouzením, kdo z procesního hlediska byl úspěšný ve věci, rozhodoval (§ 142 o.s.ř.). Je mu rovněž známo, že tato rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR byla podrobena testem ústavnosti a Ústavní soud ČR v rozhodnutích IV ÚS 404/2022 a PL ÚS 59/2023 dospěl k názoru odlišnému, s odkazem na dvě charakteristiky řízení iudicii duplicis a to s přihlédnutím k tomu, že k iniciaci řízení o vypořádání práv ke společné věci (podílové spoluvlastnictví, či SJM), jsou legitimováni oba (všichni) budoucí účastníci a samotné podání žaloby a zahájení takového řízení je projevem jejich ústavního garantovaného práva na ochranu vlastnictví. S ohledem na charakteristiku tohoto řízení, rozhodnutí vždy odráží jak návrh žalobce, ale současně neznamená, že by žalovaný měl být v řízení poražen, neboť jemu náleží finanční náhrada. Podle názoru Ústavního soudu tak obecný princip úspěchu ve věci se tak na řízení tohoto typu nedá aplikovat a v zásadě bude na místě aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud však vyšel rovněž i z odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ČR, kdy lze připustit výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení, diskrecí soudu v individuálních případech a to jak Ústavní soud výslovně uvedl, pokud se účastník bude chovat obstrukčně, nebude jednat konstruktivně a z jeho chování bude možné vyvodit šikanózní výkon práva. Soud dospěl k závěru názoru, že o tento případ se jedná, neboť žalovaný, ač byl opakovaně předvoláván k jednání, a to již pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty, se k jednáním zásadně nedostavoval a k žalobě, popř. znaleckému posudku a dalším listinám se nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že předmětem vypořádání bylo jiné aktivum a to Nemovitosti, které užíval pouze žalovaný, kdežto žalobkyně se musela z důvodů, které vedly k rozvratu manželství, a nakonec rozvodu manželství odstěhovat, bylo zřejmé, že žalovaný se chová obstrukčně šikanózním způsobem, aby žalobkyni zamezil alespoň po určitou dobu nakládání s jejich společným majetkem a aby ani v případě rozhodnutí soudu v této věci za tento majetek nedostala příslušnou náhradu ve formě vypořádacího podílu. Soud z těchto všech důvodů o náhradě nákladů řízení rozhodoval tak, jak bylo uvedeno shora, když považuje pro tento konkrétní případě takové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení za spravedlivé.

14. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobkyni i státu ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty neshledal podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím zdejšího soudu, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).