14 C 231/2021
č. j. 14 C 231/2021-42
V PLATNOSTIOkresní soud v Prostějově rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za převoz osoby do protialkoholní záchytné stanice. Soud uznal, že žalovaný byl převezen kvůli zjištěnému obsahu alkoholu v krvi a je proto povinen náklady uhradit. Povinnost vznikla podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, podle něhož hradí náklady na dopravu osoba, které byla služba poskytnuta. Soud uložil žalovanému zaplatit částku 329 Kč s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.
Plný text
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 329 Kč s přísl.,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 329 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 329 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 9. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum s tím, že u žalovaného byla provedena dechová zkouška s pozitivním výsledkem promile alkoholu v krvi a s pozitivním výsledkem na návykové látky. Náklady na převoz celkem činí celkem dohromady 329 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, z nichž zjistil následující závěr o skutkovém stavu a právním posouzení věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný byl dne datum předán do protialkoholní záchytné stanice v obec s naměřeným obsahem alkoholu v krvi ve výši 1,45 promile. Žalovaný byl do protialkoholní záchytné stanice dovezen služebním vozidlem žalobkyně. Náklady na převoz činily 329 Kč. Žalovaný na dluhu ani po předžalobní výzvě ze dne 19. 4. 2021 ničeho neuhradil. Z předložených listin je jisté, že žalovaný byl žalobkyní převezen do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v obec (anonymizováno nemocnice obec), neboť u něj byl zjištěn obsah alkoholu v krvi. Protože byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalovaného, vznikla mu povinnost náklady za převoz uhradit. Přestože byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván, žalobkyni ničeho nezaplatil a ocitl se v prodlení se splněním své povinnosti. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Dle § 89e odst. 1 tohoto zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobkyni příslušenství, které žalobkyně požaduje ode dne podání žaloby, tj. od 9. 9. 2021, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení účastníka, který nebyl zastoupen v řízení, podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve znění účinném od 6. 10. 2015) v částce 100 Kč za úkon: písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., a 100 Kč za úkon: výzvu k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (odst. II. výroku). Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zák. č. 541/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je od poplatkové povinnost osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a žalobě bylo vyhověno (§ 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.) - odst. III. výroku. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.