14 C 255/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , Sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo - část obce , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného Bytem ulice a číslo , PSČ obec , o zaplacení 16.500,55 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.500,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 16.500,55 Kč od 22. 6. 2020 do zaplacení, úrokem 19,9% ročně z částky 16.500,55 Kč od 22. 6. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1.295,20 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.557,81 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 8.550,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 24. 7. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že žalovanému na základě jeho žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] zaslal dne [datum] oznámení o poskytnutí úvěru k ČSOB kreditní kartě, k žádosti reg. č. [anonymizováno]. Tímto došlo k uzavření Smlouvy o úvěru k ČSOB kreditní kartě (dále též Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou [ulice] podmínky pro ČSOB kreditní kartu (dále [ulice] podmínky), které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a podpisem stvrdil, že s nimi souhlasí. Na základě uzavřené Smlouvy žalobce umožnil žalovanému čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 2.000 Kč. Čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 19,9% ročně a žalovaný je byl povinen splácet dle podmínek sjednaných ve Smlouvě, popř. v [ulice] podmínkách. Žalobce byl oprávněn za své služby dle čl. 4 [ulice] podmínek účtovat žalovanému poplatky v souladu se Sazebníkem poplatků. Poplatky, úroky a debetní úroky se stávají součástí vyčerpané částky úvěru (jistiny) a to vždy následující den po dni splatnosti, který je uvedený v Oznámení o poskytnutí úvěru. V případě, že se uživatel karty dostane do prodlení jednotlivých splatných částek, jsou tyto úročeny úrokem z prodlení. Žalovaný si své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně a včas, nesplácel své peněžité závazky, a proto žalobce postupoval v souladu s čl. 9 [ulice] podmínek a prohlásil, že všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ze Smlouvy za splatné ke dni uvedenému v oznámení. Oznámení o této skutečnosti bylo odesláno žalovanému dne 25. 3. 2019. Žalovaný však ani poté své povinnosti neplnil. Veškeré závazky žalovaného byly prohlášeny za splatné ke dni 15. 6. 2019. Žalovaný k datu zesplatnění dlužil žalobci částku 22.187,78 Kč Poslední výzva Oznámení o zesplatnění byla žalovanému doručena na poslední známou adresu pro doručování, kterou žalovaný žalobci sdělil. K datu 21. 6. 2020 žalovaný dlužil celkem částku 19.353,56 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny 16.500,55 Kč, kapitalizovaného běžného úroku 1.295,20 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.557,81 Kč. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 14. 7. 2020 k úhradě shora uvedených dlužných částek, se stručným popisem stanovení jejich výše a právním hodnocením. Žalovaný byl do dne rozhodnutí soudu procesně nečinný. Z podání žalobce nebylo zjištěno, že by nad rámec žalobních tvrzení něco více žalobci uhradil. Žalobce na výzvu soudu podáním ze dne 3. 12. 2020 žalobní tvrzení doplnil stran toho, jak byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného, doložil k těmto tvrzením listiny. Žalobce tvrdil, že se spoléhal na materiální důkazy, které představují zejména informace z bankovních účtů klienta, tedy žalovaného, za dostatečně dlouhou dobu, které jsou objektivně spolehlivější, než potvrzení zaměstnavatele a plní nejvyšší možnou míru kritérií spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti. Žalobce zdůraznil, že jej také pravidelně kontrolovala ČNB. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného byla během schvalování úvěru posuzována zejména finanční situace, tj. předschválený limit žalovaného, který byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditní a debetních obratů na běžném, popř. spořicím účtu žalovaného, v rámci kterého byl stanoven příjem na základě transakcí na běžném účtu, který vstupoval do výpočtu platební kapacity 15.000 Kč, výdajů, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity 13.590 Kč. Platební kapacita vypočtená systémem byla 1.410 Kč, tedy pro splátku ve výši 1.000 Kč (5% z limitu), byla shledána za dostatečnou. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z jeho transakcí + tzv. CBC informací bez negativních informací. Kontrolou interních black listů, fraud listů, delikvencí, kontrola DB neplatných dokladů, insolvencí, exekucí. Dále bylo ověřeno, že žalovaného běžný účet nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům.

2. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujících orgánů (§ 46b o.s.ř.). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4, za použití § 57 odst. 2 o.s.ř. dne 28. 12. 2020. Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, z účasti se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Soud pro úplnost odůvodnění zdůrazňuje, že žaloba byla doručena též žalovanému obdobně dne 2. 11. 2020, bez jakékoliv odezvy.

3. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: Údaji o kreditní kartě žalovaného, oznámením o poskytnutí úvěru k ČSOB kreditní kartě z [datum], předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru – kreditní kartě, smlouvou o vydání kreditní karty z [datum], potvrzením o převzetí platební karty z 28. 2. 2013, oznámením o změně smlouvy o úvěru k ČSOB kreditní kartě z 12. 8. 2011, oznámením o zesplatnění úvěru ze 17. 6. 2019, včetně dodejky, poslední výzvou k zaplacení dluhu z 25. 3. 2018, včetně dodejky, obchodními podmínkami pro ČSOB kreditní kartu, poštovním podacím archem a předžalobní výzvou k okamžitému zaplacení dluhu z 9. 7. 2020, sazebníkem ČSOB pro fyzické osoby, VOP ČSOB, výpisem z účtu žalovaného, informacemi o žalovaném [příjmení] [jméno], informacemi z registru [příjmení], hodnocením žádosti o úvěr, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Žalovanému na základě jeho žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] žalobce zaslal dne [datum] oznámení o poskytnutí úvěru k ČSOB kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20.000 Kč s tím, že úvěr může být čerpán od [datum], se splatností vždy k 15. dni v měsíci a ke dni otevření úvěrového účtu bude činit výše úrokové sazby 19,20% ročně, RPSN 22,06% a celková částka, kterou bude zapotřebí zaplatit, činí 22.208,89 Kč. Současně byla žalovanému navržena nová roční úroková sazba ve výši 19,90% ročně s účinností od 1. 4. 2011 (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěru a oznámení o poskytnutí úvěru z [datum]). Na základě předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru – kreditní karta, které žalovaný podepsal, byla žalovanému podána informace o druhu spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektech, včetně vysvětlivek. Poté byla se žalovaným téhož dne uzavřena Smlouva (zjištěno z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru – kreditní karta a smlouvy o vydání kreditní karty). Z potvrzení o převzetí / odevzdání platební vkladové karty ze dne 28. 2. 2013 bylo zjištěno, že držitel – žalovaný uvedeného dne odevzdal kartu [číslo] s platností leden 2013. Žalobce oznámením ze dne 12. 8. 2011 žalovanému, na základě jeho žádosti ze dne 12. 8. 2011, že s účinností od téhož dne, sdělil výši úvěrového limitu k ČSOB kreditní kartě 25.000 Kč. Z [ulice] podmínek, které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a souhlasil s jejich znění, což potvrdil podpisem při uzavření Smlouvy, bylo zjištěno, že obsahují mimo ostatní čl. 8 a čl. 9, ve kterých jsou uvedeny závazky klienta a také oprávnění žalobce. Ze závazků klienta (žalovaného) soud považuje za vhodné zdůraznit, že žalovaný byl povinen bezodkladně informovat žalobce o všech skutečnostech, které by mohly jakkoliv negativně ovlivnit jeho schopnost splácet úvěr ČSOB, řádně plnit veškeré finanční závazky a současně neprodleně písemně informovat žalobce v případě, že proti němu bude vedeno exekuční, či soudní řízení, směřující k jeho majetku, popř. bude vůči žalovanému podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. Závazkem žalovaného bylo též písemně oznámit všechny změny údajů požadovaných při uzavření smluvního vztahu a hradit poplatky za služby poskytnuté žalobcem v souvislosti s vedením běžného účtu, ke kterému je splácen úvěr a poplatky související s poskytnutým úvěrem dle Sazebníku. V čl. 9 oprávnění [příjmení] soud zjistil, že pro případ porušení kteréhokoliv ze závazků klienta obsaženého v bodu 8 tak, jak byl v podstatných souvislostech citován shora, je žalobce oprávněn prohlásit mimo ostatní všechny pohledávky žalovaného z poskytnutého úvěru za splatné, ke dni uvedeném v prohlášení – oznámení. Žalovaný si své povinnosti ze Smlouvy neplnil, proto žalobce postupoval podle [ulice] podmínek a dne 25. 3. 2019 naposledy vyzval žalovaného k doplacení dluhu. Ke dni 24. 3. 2019 se jednalo o částku 3.680,64 Kč a dle připojené dodejky byla tato listina doručována žalovanému na adresu, kterou za tímto účelem uvedl ve Smlouvě, když k oznámení změny v souladu s [ulice] podmínkami nedošlo. Na to žalobce oznámil žalovanému podáním ze dne 17. 6. 2019, že došlo k zesplatnění dluhu, vyplývajícího ze Smlouvy, ze dne [datum] a prohlásil, že ke dni 15. 6. 2019 jsou všechny pohledávky ze Smlouvy splatné a dochází zároveň k zamezení dalších čerpání prostředků z úvěrového účtu. Dluh ke dni prohlášení všech pohledávek žalobce za splatné, tj. ke dni 16. 6. 2019 představoval částku 22.870,31 Kč (jedná se o splátku, prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků). Žalovaný byl upozorněn, že součástí Smlouvy je též pokuta 0,1% z dlužné částky, kterou se žalobce rozhodl žalovanému neúčtovat. Ze spisu a připojených listin žalovaného nebylo zjištěno, že by žalovaný nad rámec částky, která je předmětem tohoto řízení něco více uhradil a žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobce vyzván podáním ze dne 9. 7. 2020„ předžalobní výzvou k okamžitému zaplacení dluhu“, k úhradě dlužné částky ve výši 19.353,56 Kč, do 7 dnů na účet uvedený ve výzvě a žalovaný byl upozorněn, že se jedná o výzvu v souladu s ust. § 142a o.s.ř. Na výzvu soudu žalobce dotvrdil skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy tak, jak bylo shora uvedeno, a k těmto tvrzením doložil listiny, kterými je prokázal. Žalobce v souladu s tvrzeními předložil soudu výpis z běžného účtu žalovaného za období 6 měsíců před poskytnutím úvěru, tedy v takovém rozsahu, že obsahovaly všechny transakce, včetně přijatých plateb za období 6 měsíců před poskytnutím úvěru, informace z Credit Bureau (CBCB informace) o žalovaném, ve kterém byl zjištěn přehled všech kontraktů žalovaného s tím, že splácí měsíčně částku 5.173 Kč a to nesplacenou jistinu ve výši 397.110 Kč a nebyla zjištěna žádná delikvence, takže platby po dohodnuté splatnosti kontraktu. U žalovaného nebyly ze souhrnných informací o kreditních úvěrových kartách a stavebních spoření zjištěny žádné dlužné, či nesplacené částky. Z informací z rejstříku [příjmení] nebyl zjištěn u žalovaného žádný negativní příznak.

5. Podle ust. § 3028 odst. 1,3 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle ust. § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 499 obch. zák., za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

8. Podle ust. § 9 odst. 1zák. č. 43/2013 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením Smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu učinil následující právní závěr.

10. Mezi žalobcem (dále úvěrující) a žalovaným (dále spotřebitelem), byla uzavřena dne [datum] na základě žádosti žalovaného a oznámení o poskytnutí úvěru k ČSOB kreditní kartě žalobcem, platná smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. obch. zák. Na základě Smlouvy (ve znění dodatku) se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou čerpání prostřednictvím kreditní karty do výše úvěrového limitu 20.000 Kč. Úvěrový limit byl na základě telefonické žádosti žalovaného dne 12. 8. 2011 navýšen na 25.000 Kč. Součástí Smlouvy se staly [ulice] podmínky. Peněžní prostředky až do výše dohodnutého úvěrového limitu byly žalovanému k dispozici na úvěrovém účtu a žalovaný byl je oprávněn čerpat a nakládat s nimi. Žalovaný se za to zavázal hradit žalobci takto poskytnutý úvěr s úvěrovým úrokem, který byl sjednán ve výši 19,9% ročně (čl. 9 [ulice] podmínek). Výše úvěrového úroku byla měněna v souladu s čl. 14-18 [ulice] podmínek. Žalovaný si povinnosti vyplývající ze Smlouvy a [ulice] podmínek neplnil, dostal se splácením úvěru do prodlení, a proto byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném kromě dohodnutého běžného úroku též úrok z prodlení. Žalobce v souladu se Smlouvou a [ulice] podmínkami (čl. 8 a 9 [ulice] podmínek), úvěr žalovaného zesplatnil, provedl částečnou kapitalizaci běžného úroku a úroku z prodlení za období ode dne zesplatnění do 21. 6. 2020, jak vyplynulo z žalobcem doložené listiny označené jako„ stav dlužné jistiny a příslušenství“. Soud s ohledem na postavení žalovaného (spotřebitele), jako slabší smluvní strany, posoudil postup žalobce (úvěrujícího), při uzavírání Smlouvy kromě obch. zák. též podle zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru platného ke dni uzavření Smlouvy (tj. [datum]), a to zejména ust. § 9 odst. 1 a zkoumal, zda žalobce jednal s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud konstatuje, že žalobce na jeho výzvu doplnil skutková tvrzení a doložil k těmto tvrzením listinné důkazy, jak již bylo uvedeno shora a proto může uzavřít, že úvěrující postupoval v souladu se zákonem. Před uzavřením Smlouvy si zjistil dostatek spolehlivých a přiměřených informací, které získal přímo od žalovaného a také v neposlední řadě s transakcí vyplývajících z běžného účtu za posledních 6 měsíců před uzavřením Smlouvy, tak i z ostatních zdrojů a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Částečná kapitalizace běžného úroku, i úroku z prodlení byla provedena řádně v souladu se smluvními ujednáními a jejich výše byla stanovena rovněž řádně, a proto v tomto odkazuje na obsah žalobních tvrzení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po podání žaloby, ve které byla provedena částečná kapitalizace příslušenství jistiny, nic na dluhu nezaplatil, a proto je nadále v prodlení se zaplacením jak úvěrového úroku, tak i úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. § 1970 a nař. vl. č. 351/2013 Sb., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (odst. I. výroku).

11. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení v částce 8.550,40 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty 16.500,55 Kč, sestávající z částky 1.780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění podle § 142a o.s.ř., sepis návrhu ve věci samé), včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.) a DPH ve výši 21% z částky 6.240 Kč, což činí 1.310 Kč (odst. II. výroku).

12. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobci ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty, neshledal zvláštní okolnosti tohoto případu (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř..