14 C 269/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10.424 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10.424 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 10.424 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na poměrné náhradě nákladů řízení 32 %, částku 768 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem domáhá vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 30. 9. 2025 soud domáhá po žalovaném zaplacení částky 10.424 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 10.424 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .cz se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka celkem 13.500 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v platbách od 16. 5. 2022 do 15. 8. 2022 na jeho bankovní účet. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru, kdy na dlužnou částku uhradil pouze 3.076 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byl žalovanému oznámena2. K výzvě soudu žalobkyně dne 16. 2. 2026 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného, lustrace v ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byla evidován v databázi dlužníků, nenachází se v exekuci či insolvenci. Žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Žalobkyně doložila dokument, který má být výpisem z bankovního účtu od společnosti Kontomatik.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu (obojí bylo žalovanému doručeno dne 27. 2. 2026, pátek, pracovní den dle § 49 odst. 4 o.s.ř.) nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Dne 12. 5. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalobkyně (tato svou účast omluvila) ani žalovaný, který se neomluvil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno dne 20. 4. 2026 (pondělí, pracovní den dle 49 odst. 4 o.s.ř. za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.) a na kterém soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k uzavření ujednání, ve kterém se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 10.430 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit do 24 měsíců spolu s úrokem ve výši 457,50 % ročně. Celková částka splatná žalovaným činila 48.932,03 Kč. K žalobě byly přiloženy i všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující parametry úvěru shodně se smlouvou o úvěru.

6. Z potvrzení o provedených platbách (na č. l. 8, 17, 36-37 spisu) vyplývá, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě byla poskytnuta částka celkem 13.500 Kč (skutečnost, že se jedná o bankovní účet žalovaného, byla ověřena dotazem na společnost , právnická osoba, .).

7. Z dokumentu „Kontomatik.pdf“, který má být výpisem z účtu, soud zjistil, že tento obsahuje údaje o pohybech na účtu, který má být účtem žalovaného. Údaje jsou velmi nepřehledné, není z nich patrno, co ten, který příjem či výdaj představuje.

8. Z výzvy ze dne 14. 11. 2022 včetně údajů k výzvě soud zjistil, že žalovaný byl e-mailem vyzván právním předchůdcem žalobkyně k úhradě dlužné částky 10.424 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

12. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, za použití prostředků komunikace na dálku s žalovaným ujednání, ve kterém se zavázal poskytnout žalovanému částku až do výše 10.430 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 24 měsíců a zaplatit úrok ve výši 457,50 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 13.500 Kč, žalovaný na svůj dluh uhradil 3.076 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku postoupila na žalobkyni.

13. Právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

15. Dle § 2395 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak dříve uváděla právní úprava zákona č. 257/2016 Sb.).

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu posouzení věci.

21. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta celkem částka 13.500 Kč. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však na výzvu soudu nedoložila, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo, kdy doložila pouze dokument, který má být výpisem z účtu, avšak je nepřehledný a není možné z něj učinit závěr o tom, co představují v něm uvedené příjmy a výdaje žalovaného. Ničeho dalšího žalobkyně nedoložila. Pokud žalobkyně nebyla schopna plnit důkazní povinnost ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, musí soud konstatovat, že neunesla břemeno důkazní. Nebylo doloženo, že by se právní předchůdce žalobkyně důkladně zabýval příjmy a výdaji žalovaného ani způsobem plnění dosavadních závazků žalovaného. Ostražitý poskytovatel nebankovního úvěru by si vyžádal podrobnější informace, stejně tak by žalovaného lustroval v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dle obsahu spisu spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně je absolutně neplatná, neboť nebylo doloženo, že by poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného.

22. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. V daném případě byla žalovanému poskytnuta částka 13.500 Kč, přičemž žalovaný uhradil 3.076 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 10.424 Kč. (odst. I. výroku)

23. Soud s ohledem na zastávaný právní názor v této věci ve zbývající části žalobu zamítl (odst. II. výroku). Soud považuje za vhodné zdůraznit, že žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z ustanovení § 14b, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 400 Kč (za úkony učiněné po 1. 1. 2025), resp. částku 300 Kč (za úkony provedené do 31. 12. 2024). Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 1.100 Kč (2x 400 Kč, 1x 300 Kč), režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), soudní poplatek 1.000 Kč, kdy by se při plném úspěchu jednalo celkem o částku 2.400 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně celkem požadovala zaplacení částky 15.885,89 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 10.424 Kč. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 66 %, v rozsahu 34 % úspěšná nebyla. Úspěch žalobkyně pak spočívá v 32 % a náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 768 Kč. (odst. III. výroku)

25. Soud zavázal žalovaného k plnění v zákonné lhůtě, když pro stanovení jiné lhůty (popřípadě plnění ve splátkách) nebyly shledány zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).