14 C 272/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o platební rozkaz o částku 5 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 968 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Pelhřimově dne 16. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení od 26. 6. 2020 do zaplacení) a nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“), v rámci které bylo žalovanému pronajato technické zařízení s tím, že žalovaný se zavázal toto zařízení vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. Po ukončení smlouvy žalovaný technické zařízení nevrátil, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. K vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty byl žalovaný vyzván dne 26. 2. 2019 a dne 15. 6. 2020, své závazky vůči žalobkyni však přesto nesplnil. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 17. 7. 2020, č. j. 12 C 42/2020-22, soud vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení postoupil věc Okresnímu soudu v Prostějově, neboť bylo zjištěno, že žalovaný má bydliště v jeho obvodu. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Dne [datum] byla mezi žalobkyní (v té době podnikající pod firmou [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, kdy touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací, a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednanou odměnu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 24 měsíců a v rámci ní bylo žalovanému zapůjčeno technické zařízení [anonymizována tři slova], které byl žalovaný na základě Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova], které byly součástí smlouvy, povinen v případě ukončení smlouvy vrátit žalobkyni nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení technického zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Jelikož žalovaný technické zařízení po ukončení smlouvy dne 31. 1. 2019 nevrátil, vyzvala jej žalobkyně k jeho vrácení a k zaplacení smluvní pokuty výzvou ze dne 26. 2. 2019 a posléze i předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2020, kterou mu byla stanovena lhůta k plnění do 25. 6. 2020, žalovaný však ani poté zařízení nevrátil a smluvní pokutu nezaplatil (v průběhu řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno nic jiného). <i>Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o. z.“) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.</i> <i>Podle § 2194 věta první o. z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci.</i> <i>Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel smluvní pokutu požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením smluvené povinnosti vznikla škoda.</i> Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a v rámci této smlouvy bylo žalovanému svěřeno technické zařízení, které měl žalovaný vrátit do deseti dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení technického zařízení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč Smlouva zanikla ke dni 31. 1. 2019 a ze spisu nebylo zjištěno, že by žalovaný vrátil technické zařízení nebo zaplatil smluvní pokutu (v průběhu řízení byl procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal nic jiného), soud proto žalobě vyhověl. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalovaného (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 968 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 a. t. a částky 100 Kč za jeden úkon právní služby podle ust. § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud dodává, že u tohoto soudu již bylo žalobkyní podáno větší množství skutkově a právně obdobných žalob, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor (odst. II. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku s tím, že náklady řízení budou uhrazeny k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.