14 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 300 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 10. 6. 2020, se žalobce po žalované domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že žalovaná ponechala vozidlo registrační značka na místech, kde to není povoleno, a z tohoto důvodu jí byl na vozidlo dne datum namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV) s náklady za jeho přiložení a odstranění ve výši 300 Kč. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.) Dne datum v údaj o čase hod. bylo na ulici ulice v obec v místě, kde je zakázáno zastavení vozidla, nalezeno vozidlo značka automobilu registrační značka, na toto vozidlo byl proto strážníkem anonymizováno policie obec nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Za pachatele přestupku byla určena žalovaná, která odpovídá za náklady za přiložení a odstranění TPZOV ve výši 300 Kč. Žalovaná byla o povinnosti zaplatit tyto náklady do 15 dnů řádně poučena a k jejich úhradě byla vyzvána výzvou ze dne 25. 1. 2021, svůj dluh ale ani částečně neuhradila (v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala jeho uhrazení). Z ustanovení § 17a odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní polici, vyplývá, že strážník je ve vymezených případech oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem. Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Podle čl. 2 odst. 5 nařízení obce číslo kterým se stanoví maximální cena za nucený odtah vozidel, za přiložení o odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, je za přiložení a odstranění TPZOV stanovena maximální cena ve výši 300 Kč. Žalovaná spáchala dne datum přestupek v dopravě, když ponechala na ulici ulice v obec vozidlo na místě, kde je stání zakázáno. Na vozidlo byl namontován strážníkem anonymizováno policie obec technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a žalovaná je jako ten, kdo daný přestupek spáchal, povinna dle ust. § 17a zákona o obecní policii v souvislosti se spácháním tohoto přestupku uhradit manipulační poplatek ve výši 300 Kč (dle čl. 2 odst. 5 nařízení obce číslo). Z obsahu spisu a důkazů v ně2 založených nebylo zjištěno, že by žalovaná včas splnila svou platební povinnost, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované žalobci náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle ust. § 151 odst. 3 ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (výrok II.). Soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 400 Kč (položka 2 odst. 1a/ Sazebníku poplatků), neboť poplatková povinnost na žalovanou přešla podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když žalobce byl od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2, písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. (odst. III. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.