14 C 298/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec , o poskytnutí veřejné omluvy a přiměřeného zadostiučinění v penězích,

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], z účtu České republiky – Okresního soudu v Prostějově. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala po žalovaném omluvy za zásah do osobnostních práv a současně též úhrady přiměřeného zadostiučinění ve výši 200.000 Kč za zásah do práva žalobkyně na pietu. Žalobce podáním ze dne [datum] vzal žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu uzavření dohody o narovnání, kterým by byly tyto nároky uplatněné v řízení vypořádány a o nákladech řízení má býti rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Soud přihlédl k procesnímu jednání žalobkyně před prvním jednání ve věci, když jednání dne [datum] nebylo na základě dohody účastníků vůbec zahajováno, za účelem mimosoudních jednání, která vyústila ke zpětvzetí žaloby, a podle § 96 odst. 1,2 věta první o.s.ř. řízení zastavil (odst. I. výroku). Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť vycházel z důvodů, které vedly ke zpětvzetí žaloby, tj. dohody o narovnání a také požadavku žalobce ohledně nákladů řízení, se kterým se žalovaný ztotožnil (odst. II. výroku). Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 12.000 Kč. Soud žalobkyni zaplacený soudní poplatek vrátí ve výši 9.600 Kč, neboť došlo ke zpětvzetí žaloby a řízení proto bylo zastaveno před prvním jednáním (§ 10 odst. 3 věta první zák. č. 549/1991 Sb.) – odst. III. výroku.