14 C 310/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3.385 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.385 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.385 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 9. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.385 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] napadl [jméno] [příjmení] a ten musel vyhledat lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením žalovanou částku a žalovaného vyzvala, aby jí tuto částku zaplatil, což však žalovaný neučinil. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (rozhodnutí o výsledku přestupkového řízení Magistrátu města Prostějov ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], doručenky, vyúčtování zdravotní péče k náhradě léčení, výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum]), z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu hodnocení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Rozhodnutím Magistrátu města Prostějov, Komise pro projednávání přestupků, ze dne ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 7. 2020, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, když dne [anonymizováno] 2019 na balkoně bytu na adrese [ulice a číslo], [obec] fyzicky napadl [jméno] [příjmení] a úmyslně ublížil na zdraví. Zdravotnické zařízení, které poskytlo poškozenému [jméno] [příjmení] zdravotní péči, tuto péči vyúčtovala žalobkyni dne [datum] v částce 3.385 Kč. Výzvou ze dne 10. 5. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě nákladů ošetření poškozeného [jméno] [příjmení] v částce 3.385 Kč, žalovaný však tyto náklady neuhradil (v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). <i>Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů [anonymizováno] platném znění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.</i> Žalovaný způsobil poškození zdraví třetí osoby, které si vyžádalo lékařské ošetření na náklady žalobkyně, přičemž tyto náklady žalovaný žalobkyni dosud neuhradil (nebylo tvrzeno ani prokázáno nic jiného), soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalovaného, tyto však žalobkyně žádala až ode dne podání žaloby (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady nezastoupeného účastníka podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (odst. II. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.