14 C 50/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátkou Jméno advokátky Ph.D., sídlem Adresa advokátky, proti žalovanému: Jaroslav Soukup (dříve Jméno žalovaného, r.č. Anonymizováno), narozený dne Datum narození žalovaného, r.č. Anonymizováno bytem Adresa žalovaného, o 27.750 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15.000Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení 6.300Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75% ročně z částky 21.300 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.000Kč a smluvní pokuty 6.450Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 4. 2. 2026 domáhala po žalovaném označeném jako „Jméno žalovaného“ s uvedením jeho rodného čísla RČ a datem narození Datum narození žalovaného, zaplacení shora uvedeného peněžního plnění. Jedná se o dlužnou částku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum (dále též Smlouva) mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (www.coolcredit.cz), na základě které bylo žalované(mu) poskytnuta bezhotovostně převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě částka 15.000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 6.300Kč, s datem splatnosti poslední splátky 18. 11. 2024. Žalovaný neuhradil žalobkyni na svůj dluh ničeho. Protože se žalovaný dostal do prodlení, požaduje žalobkyně rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši právnická osoba Kč a smluvní pokutu stanovenou dle čl. 2.3 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 15.000 Kč od 19. 11. 2024 do 23. 1. 2026 v kapitalizované výši 6.450 Kč. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dotazem na jeho rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry, kdy tyto byly ověřeny na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Informace byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu mu byl doručen společně s výzvou (vz. 69 o.s.ř.), dne 22. 4. 2026, do datové schránky fyzické osoby, aniž by na ni reagoval.

3. Dne 25. 6. 2026 se ve věci uskutečnilo jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně, ani její zástupkyně (tito svou neúčast omluvili), ani žalovaný, kterému bylo předvolání doručeno do datové schránky dne 15. 5. 2026 a při kterém soud učinil následující dílčí skutková zjištění a skutkový stav projednávané věci.

4. Z předžalobní výzvy ze 29. 7. 2025 a podacího lístku z téhož data, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného (označený „Vážená paní jméno FO“), k zaplacení ke dni vyhotovení výzvy dlužné částky 27.702 Kč a předžalobní výzva byla tentýž den, tj. 29. 7. 2025 podána na poštu v adresa.

5. Z upomínky ze dne 15. 10. 2024 a opakované výzvy k úhradě z 23. 11. 2024, že žalovaný (označený „Vážená paní jméno FO“), byl vyzván k úhradě dluhu ze Smlouvy, který postupně narostl až na částku v případě opakované výzvy k úhradě 25.191 Kč. Z upomínky ze dne 26.10.2024, že žalobkyně upomíná žalovaného (označeného „Vážená paní jméno FO“), o úhradě částky 8.904 Kč ze Smlouvy. Z Oznámení o zesplatnění úvěru – výzvy k úhradě ze dne 14. 11. 2024, že žalobkyně sděluje žalovanému (označený „Vážená paní jméno FO“), že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu se stal dluh ze Smlouvy ke dni vyhotovení této listiny splatným, a to na základě článku 4.1 Smlouvy. Ze Smlouvy, která byla uzavřena dne datum a to prostřednictvím elektronických prostředků na dálku a byla opatřena podpisem ze strany žalovaného připojením speciálního PIN kódu Anonymizováno, žalovaný je označen jako Jméno žalovaného, bytem adresa Anonymizováno, žalovaný číslo hodnota, předmětem Smlouvy je bezhotovostní bezúčelová zápůjčka ve výši 15.000 Kč s tím, že, tato částka bude poskytnuta na účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavazuje za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6.300 Kč, a to prostřednictvím tří splátek ve výši 7.000 Kč. Součástí Smlouvy je článek II uhrazení zápůjčky a následné prodlení, ze kterých žalobkyně vycházela při stanovení nákladů spojený s uplatňováním, vymáháním pohledávky. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, ze dne 11. 9. 2024, že tato listina byla podepsána žalovaným obdobným způsobem, tedy vyplněním PIN kódu speciálně určeného pro uzavření Smlouvy 2283 elektronickým způsobem, včetně definice zápůjčky a způsob zápůjčky, možnosti prodloužení splatnosti a další práva a povinností stran, včetně souhlasu se zpracováním osobních údajů věřitelem.

6. Z potvrzení o úhradě plateb z běžného účtu č. hodnota, že z účtu na jméno Jméno žalovaného dne 3. 5. 2024 byla připsána částka 1 Kč. Z výpisu z účtu č. č. účtu za období 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024 vedeného na majitele účtu Jméno žalovaného, že počáteční zůstatek činil 6.169,69Kč, konečný zůstatek 15.340,85 Kč, dne 11. 9. 2024 bylo poukázáno od Anonymizováno s r. o. (žalobkyně) č. účtu č. účtu, částka 15.000 Kč, 13. 9 .2024, od společnosti právnická osoba. byla připsána částka z č. účtu 3583352369 částka 7.000 Kč.

7. Žalovaný se z jednání omluvil, žádal o stanovení jiného termínu předvolání podáním se dne 15. 5. 2026 a znovu o totéž požádal podáním prostřednictvím emailu ze dne 23. 6. 2026. Žalovaný tvrdil, že je stále na pracovní neschopence, avšak důvod omluvy dosud nedoložil. Soud proto považoval omluvu žalovaného za nedostatečné, nedoložené a jednal bez jeho přítomnosti. Navíc žalovaný měl možnost, když mu žaloba i výzva k vyjádření byla doručena do datové schránky tak, že se do této datové schránky přihlásila oprávněná osoba, tj. žalovaný, k věci se vyjádřit, mohl se tak vyjádřit i prostřednictvím emailu, kdy žádal o odročení jednání, toto však ani v jednom z případů neučinil.

8. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že neeviduje osobu se jménem jméno FO, r.č. RČ, eviduje osobu jméno FO r.č. RČ, k tomu tvrzení zaslala kopii občanského průkazu, ze které soud zjistil, že se jedná o osobu s datem narození datum, bytem adresa adresa úřadu (na této adrese se žalovaný označený v této žalobě, která je předmětem této věci, nikdy nezdržoval.

9. Žalobkyně na základě sdělení nastalých okolností v podání ze dne 10. 6. 2026 soudu sdělila, že podle změny rodného čísla došlo u žalované osoby Jméno žalovaného k úřední změně pohlaví, včetně změny jména, že Jméno žalovaného na jméno FO, proto žádala, aby byl žalovaný takto identifikován.

10. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným dne datum se řídí zákonem číslo 89/12 Sb., občanský zákon (dále jen o.z.) a smluvními ujednáními, dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o.z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Podle § 2390 o.z., přenechá-li, zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392, odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 562 o.z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými, nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle § 86 odst. 1,2 o.z., zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu posouzení věci.

20. Soud má za prokázané, že žalovaný, který v době uzavírání Smlouvy dne datum, vystupoval pod jménem Jméno žalovaného, s r.č. RČ (nyní se jedná o tutéž osobu pod jménem jméno FO, s r.č. RČ), uzavřel s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu, která obsahuje veškeré zákonné náležitosti smlouvy o zápůjčce. Na základě Smlouvy byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní bezúčelová zápůjčka ve formě peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč na účet, který uvedl žalovaný ve Smlouvě a žalovaný se zavázal za poskytnutí těchto peněžních prostředků uhradit poplatek ve výši 6.300 Kč, a to ve třech splátkách ve výši 7.100 Kč. Součástí Smlouvy byly též dohodnuty podmínky zaplacení zápůjčky a následky prodlení, včetně stanovení výše nákladů věřitele, který má právo požadovat po spotřebiteli náklady spojené s uplatňováním pohledávky a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nař. vlády č. 351/2013. Podle obsahu Smlouvy je možno uzavřít, že se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 o.z.) a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Jedná se proto o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu § 2390 a následující o.z. a § 1810 a následující o.z., komerčně nazývanou „rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Povinnosti žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od žalovaného a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelskou zápůjčku jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelskou půjčku splácet. Ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí zápůjčky postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinností zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá přímo ze zákona o spotřebitelském úvěru, v čl. 8, čl. 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 ES, ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval Ústavní soud v nálezu sp. zn. III ÚS 4129/18, nebo také Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.

21. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření dlužníka věřitelem v dostatečné míře, nebo poskytnutí zápůjčky i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně se na jednání soudu nedostavila, z jednání se omluvila, proto soud rozhodoval bez její přítomnosti. Žalobkyně se neúčastí na jednání vystavila procesním následkům spojených s tím, že jí nebude poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., ohledně doplnění tvrzení a doložení důkazů týkající se zákonného postupu žalobkyně při prověřování schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku vrátit. Soud tedy vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní s ohledem na procesní nečinnost žalovaného a zjistil, že žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc září 2024 a již z tohoto výpisu mohla zjistit, že žalovaný nebyl schopen plnit podmínky uvedené smlouvy a ve třech splátkách splnit povinnost danou ze smlouvy a dluh zaplatit, neboť počáteční zůstatek za toto období na běžném účtu žalovaného činil mínus 6.169,69 Kč, konečný zůstatek mínus 15.340,85 Kč. Soud zdůrazňuje, že součástí příjmu žalovaného za měsíc září 2024 byla 11.9. 2024 platba od žalobkyně ve formě zápůjčky výši 15.000 Kč (tím bylo prokázáno, že peněžní prostředky ze Smlouvy se dostaly do dispozice žalovaného) a dne 13. 9. došlo k plnění od další nebankovní společnosti poskytující spotřebitelské úvěry společnosti právnická osoba., ve formě řádně čerpaného kontokorentu ve výši 7.000 Kč. Z těchto zjištění bylo zřejmé, že žalovaný nebude schopen dostát povinnosti vyplývajících z nově uzavřené Smlouvy. Z pohledu zjištěných příjmových poměrů žalovaného je zřejmé, že nebude schopen první splátku výši 7.000 Kč, pokud by neuzavřel další spotřebitelskou smlouvu s dalším z mnoha nebankovních subjektů poskytující tyto pro spotřebitele nevýhodné zápůjčky, či spotřebitelské úvěry, řádně a včas splatit. Již z tohoto důvodu je možné konstatovat, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila důkazy, kterými by prokázala, že i přes tato negativní zjištění s odbornou péčí zkoumala schopnost žalovaného dluh zaplatit, proto nesplnila povinnost stanovenou § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a důsledkem toho je absolutní neplatnost o zápůjčce, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel zápůjčky musí o to více dbát řádného zajištění tvrzených zjištění, tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud dle shora zjištěných informací v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když poskytla spotřebitelskou zápůjčku, ačkoliv bylo zjevně pochybné, že žalovaný je schopen splácet sjednaný peněžitý závazek.

22. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti předmětné Smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Bylo prokázáno, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 15.000 Kč a z této částky žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný je proto povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15.000 Kč. (odstavec I. výroku)

23. Soud považuje s ohledem na uvedené právní důvody, ve zbývajícím rozsahu žalobu za nedůvodnou. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení, jelikož nárok žalobkyně na zákonný rok z prodlení dosud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydaného bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (byť mezi účastníky dohodnuté a nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tj. podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tečka. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení a žaloba byla ve zbývajícím rozsahu zamítnuta. (odst. II. výroku)

24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o náklady řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně požadovala částku 27.750 Kč, přičemž úspěšná byla pouze do částky 15.000 Kč. Čili lze konstatovat, že úspěch účastníků řízení byl zhruba stejný, a proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (odst. III. výroku.

25. Soud zavázal žalovaného plnit v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).