14 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6.146,24 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.146,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.146,24 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 12. 10. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 6.146,24 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení od 20. 1. 2021 do zaplacení) a nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou příjmení smlouvu číslo Účastnickou smlouvu číslo jejichž součástí bylo mimo jiné ujednání o koncových zařízeních. Na základě účastnických smluv byla se žalovanou uzavřena kupní smlouva na zařízení anonymizována tři slova - černý, přičemž žalované byla poskytnuta sleva podmíněná trváním příslušné účastnické smlouvy. Dále byla na základě účastnických smluv s žalovanou uzavřena smlouva o pronájmu koncového zařízení anonymizována dvě slova. Žalovaná však své závazky řádně nehradila, žalobkyně proto výše uvedené účastnické smlouvy vypověděla a poskytnutou podmíněnou slevu vyúčtovala žalované prostřednictvím vrubopisu splatného dne 22. 12. 2020; zároveň žalované vyúčtovala vyúčtováním číslo smluvní pokutu ve výši 4.000 Kč za nevrácení koncového zařízení, pronájem zařízení v souhrnné výši 38,28 Kč (vyúčtování číslo číslo) a službu třetích stran – mplatba ve výši 107,96 Kč (vyúčtování číslo). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána, ale k datu podání žaloby svůj dluh ani zčásti neuhradila. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Z účastnické smlouvy číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jako operátor a žalovaná jako zájemce se dohodli na poskytování služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb. Součástí této smlouvy byla sleva ve výši 2 000 Kč na koncové zařízení anonymizována čtyři slova - černý v ceně 3.499 Kč (po slevě 1 Kč), přičemž sleva 2.000 Kč byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců a využíváním Služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši 825 Kč. Zařízení bylo převzato při úhradě kupní ceny po slevě ve výši 1 Kč. Z účastnické smlouvy číslo bylo zjištěno, že žalobkyně jako operátor a žalovaná jako zájemce se dohodli na poskytování služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb. Součástí této smlouvy byl pronájem koncového zařízení anonymizována dvě slova za 30 Kč měsíčně dle ceníku, který je součástí účastnické smlouvy, přičemž v této smlouvě byla ujednána smluvní pokuta ve výši 4.000 Kč v případě nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nehradila své závazky z účastnických smluv, žalobkyně zaslala žalované výpověď účastnických smluv dne 12. 10. 2020. Vyúčtováním smluvní pokuty číslo ze dne 5. 1. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za nevrácení zařízení anonymizována dvě slova; toto vyúčtování bylo splatné dne 19. 1. 2021. Vrubopisem číslo ze dne 8. 12. 2020 žalobkyně žalované vyúčtovala slevu na koncové zařízení ve výši 2.000 Kč se splatností dne 22. 12. 2020. Vyúčtováním číslo ze dne 20. 7. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované mj. pronájem koncového zařízení anonymizována dvě slova ve výši 21,28 Kč se splatností dne 3. 8. 2020 a vyúčtováním číslo ze dne 20. 8. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované mj. pronájem koncového zařízení anonymizována dvě slova ve výši 21,28 Kč a službu třetích stran – mplatba ve výši 107,96 Kč se splatností dne 3. 9. 2020. Vyúčtované částky však žalovaná ani zčásti neuhradila (v průběhu řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno nic jiného), a to ani na předžalobní výzvu ze dne 16. 9. 2021. Podle § 64 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, v rámci kterých byla pro žalovanou dohodnuta sleva ve výši 2.000 Kč na koncové zařízení, podmíněné splněním sjednaných podmínek. Tyto sjednané podmínky žalovaná porušila a žalobkyně jí proto podmíněnou slevu vyúčtovala vrubopisem (opravným daňovým dokladem). Žalobkyně rovněž žalované pronajala koncové zařízení anonymizována dvě slova, které žalovaná nevrátila, a proto jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení, dále pronájem koncového zařízení a služby třetích osob - mplatbu. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužné částky byť i jen částečně uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Z důvodu prodlení žalované žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované, žalobkyně nicméně žádala úroky z celé dlužné částky až ode dne 20. 1. 2021 (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.146,24 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b a. t. soud dodává, že u tohoto soudu již bylo žalobkyní podáno větší množství skutkově a právně obdobných žalob, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor (odst. II. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku s tím, že náklady řízení budou uhrazeny k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.