14 C 98/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno , Adresa zainteresované osoby 0/0 , o 40.748,40 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18.900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 8.374,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem 27.875,18Kč, kapitalizovaným úrokem 5.918,24Kč, se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 27.274,70Kč od 17. 7. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty 13.473,70Kč, se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 13.473,70Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 699Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala proti žalovanému shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „Právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen Smlouva), na základě, které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30.000Kč, konkrétně v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Převzetí finančních prostředků potvrdil žalovaný podpisem Smlouvy a zavázal se právnímu předchůdci žalobkyně uhradit též poplatek ve výši 36.303Kč, tj. celkem 66.303Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách, které měly být splaceny v hotovosti k rukám pověřené osoby. Při řádném splácení závazku by splatnost poslední splátky nastala dne 16.4.2022 při smluvní úrokové sazbě 88% ročně. Žalovaný závazek řádně a včas neplnil, když ani ke dni splatnosti poslední splátky nedošlo k úhradě celého dluhu, uhradil částku 13.953,12Kč a jednotlivé úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a na sjednané sankční poplatky dle čl. 6 Smluvních podmínek Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní dne , datum, , s účinností ke dni , datum, Smlouvu o postoupení pohledávky, a to v souladu s oprávněnou, oznámil žalovanému změnu v osobě věřitele. Žalovaný neplnil ani dodatečně tak, jak bylo vyčísleno ve výroku tohoto rozhodnutí a jak bylo odůvodněno v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a to ani na základě předžalobní výzvy. Ohledně postupu právního předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy, ohledně schopnosti žalovaného dluh zaplatit tvrzeno v žalobě nic nebylo.Žalobkyně doplnila – opravila žalobní tvrzení podáním ze dne 22. 1. 2024, kde tvrzení o úhradě částky 13.953,12 Kč se nezakládá na pravdě, neboť žalovaný uhradil toliko částku 11.000 Kč a částka 2.853,12 Kč představuje výši odpisu pohledávky.

2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen dne 29. 4. 2024 do vlastních rukou, nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému rovněž doručeno do vlastních rukou dne 31. 5. 2024, jednání se bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání rovněž nedostavili, z účasti na jednání se bez uvedení konkrétně omluvitelného důvodu nedostavili, ale souhlasili s tím, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti všech účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobkyní a to konkrétně podacími archy z 5. 6. a 16. 2. 2023, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 12. 2022, předžalobní výzvou z 29. 5. 2023, oznámením a výzvou ze dne 3. 4. 2023, výzvou žalobkyně z 15.2.2023, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze , datum, , zákaznickou kartou ze 17.10.2022, výpisy úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z 22. 8. 2023, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a přílohou č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek, strana 2, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, že listina je podepsána žalovaným dne , datum, , jsou v ní uvedeny údaje o osobě žadatele, včetně adresy pro výběr peněžní částky v hotovosti. Žalovaný v žádosti uvedl, že žije ve vlastním bytě, je svobodný, účelem požadovaného spotřebitelského úvěru jsou neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnost, zaměstnán je jako dělník u , jméno FO, , v , adresa, /5A s čistým měsíčním příjmem 18.189Kč, dalšími čistými příjmy domácnosti 23.000Kč, s odhadovanou výší měsíčních výdajů 3.000Kč. Výplatní pásky, které byly uvedeny v zákaznické kartě doloženy nebyly.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru (Smlouva), že byla opatřena podpisem žalovaného dne , datum, a právního předchůdce žalobkyně, který na základě podpisu Smlouvy poskytuje žalovanému spotřebitelský úvěr v částce 30.000Kč, za což se žalovaný zavazuje zaplatit poplatek v částce 33.963Kč, tedy celkovou částku 66.303Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 851Kč a s poslední splátkou 776Kč při sjednané úrokové sazbě 88% ročně. Ve Smlouvě je konstatováno, že Provident poskytne spotřebitelský úvěr zákazníkovi po úspěšném provedení telefonického ověření správnosti osobních údajů zákazníka a parametru spotřebitelského úvěru. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí částky 30.000 Kč v hotovosti, jak vyplývá z poslední věty rámečkem ohraničeného textu Smlouvy.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (postupitelem) a žalobkyní (postupníkem), s účinností ke dni , datum, a nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek byla příloha č. 1, ze které soud ze strany 2 pohledávky č. 28 zjistil, že byla postoupena pohledávka ze Smlouvy za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, , se stručným popisem skutkového stavu a právním hodnocením věci, k úhradě dluhu, který k datu 15.2.2023 činil 75.542,45Kč. Z podacích archů ze dne 16. 2. a 5. 6. 2023 bylo zjištěno, že shora uvedené listiny byly zasílány žalovanému na adresu , adresa, , tj. adresa uvedená žalovaným za tímto účelem ve Smlouvě.Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dluh kromě částky 11.000Kč, tedy nad rámec žalobních tvrzení, něco více plnil.Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud pouze zjistil, že se mají týkat žalovaného, obsahují údaje shodné se Smlouvou, ale nebyla tato listina podepsána žalovaným.

6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. S ohledem na zjištěný skutkový stav věc tento posoudil podle citované právní úpravy a učinil následující právní závěr.

10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva, na základě, které byl žalovanému poskytnut v hotovosti a při podpisu Smlouvy úvěr ve výši 30.000Kč a žalovaný se zavázal celkový dluh ze Smlouvy ve výši 66.303Kč zaplatit v 78 pravidelných týdenních splátkách, což nesplnil. Z tohoto titulu zaplatil 11.000Kč. Ve zbývajícím rozsahu byl s úhradou dluhu ze Smlouvy v prodlení a nebylo prokázáno, že by na tento dluh plnil po zahájení tohoto řízení. Podle obsahových náležitostí Smlouvy lze konstatovat, že obsahuje všechny zákonné náležitosti smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z. Stran aktivní procesní legitimace žalobkyně bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně platně, v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, s účinností ke dni , datum, postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému řádně oznámena. Oznámení bylo řádně doručeno na jedinou známou adresu žalovaného uvedenou ve Smlouvě. Tímto je prokázána aktivní procesní legitimace žalobkyně pro toto řízení a podpisem Smlouvy žalovaný kromě jiného potvrdil, že v hotovosti od osoby oprávněné jednat za právního předchůdce žalobkyně převzal částku 30.000Kč, čímž byla prokázána pasivní jeho procesní legitimace pro toto řízení.Smlouvu je nutno kromě citované právní úpravy obč. zákoníku zkoumat též podle zák. č. 257/2016 Sb., neboť ze Smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o vztah mezi úvěrujícím – podnikatelem a žalovaným – spotřebitelem. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je proto nutno zkoumat, zda poskytovatel úvěru (právní předchůdce žalobkyně) před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných, a přiměřených informací získaných od žalované a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení její úvěruschopnost, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěru (právní předchůdce žalobkyně) poskytne spotřebitelský úvěr spotřebiteli v rozporu s touto zásadou, je taková smlouva neplatná (§ 80 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). V tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě Smlouvy částku 30.000Kč, kterou žalovaný proti podpisu převzal. Žalobkyně v návrhu na vydání EPR ani dodatečně podáním, ve kterém doplňovala a odstraňovala pochybení obsažená v tomto podání, nedotvrdila skutečnosti týkající se postupu právního předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy, stran zkoumání schopnosti žalovaného poskytnutou částku vrátit a dluh zaplatit, včetně dohodnutého poplatku. Tím, že žalobkyně a její zástupce se k jednání bez uvedení omluvitelného důvodu nedostavili a přitom souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, se zbavili práva býti o této skutečnosti poučeni ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., k takovému poučení může soud přistoupit pouze na jednání. Tím se zbavili práva dotvrdit uvedené skutečnosti a unést důkazní břemeno. Soud totiž zastává názor, že listiny, které byly předloženy společně se žalobou (návrhem na vydání EPR) a vztahují se k této skutečnosti, jsou nedostatečné. Jediným relevantním důkazem – listinou byla zákaznická karta, kterou žalovaný podepsal v den uzavření Smlouvy, ze které soud zjistil, že se žalovaný označil jako vlastník bytu bez vyživovací povinnosti, uvedl svého zaměstnavatele, ke kterému měl předložit výplatní pásky za měsíce srpen a září 2020, tyto listiny však předloženy nebyly. Kromě tvrzeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 18.189 Kč měla mít jeho domácnost další čistý příjem 23.000 Kč, k němuž nebylo nic bližšího doloženo, ani tvrzeno. Právní zástupkyně žalobkyně, pokud by postupovala s odbornou péčí, měla si ověřit tento další příjem nebo k této k této částce nepřihlížet. Stejně tak nezkoumala výši uvedených běžných měsíčních výdajů 3.000Kč, které k datu uzavření Smlouvy rozhodně neodpovídají běžným výdajům na chod domácnosti vlastníka bytu, či rodinného domku. Žalovaný požádal o úvěr ve výši 30.000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů, nic bližšího právní předchůdce žalobkyně po žalovaném ohledně požadované výši úvěru nezjišťoval. Tyto skutečnosti by jistě zasloužily podrobnější zjišťování schopnosti žalovaného dluh zaplatit. Takovéto jednání (nečinnost) právního předchůdce žalobkyně (úvěrujícího), je v příkrém rozporu s citovanou právní úpravou, když bez dalšího ověřování tento poskytl žalovanému peněžní prostředky, aniž měl prokazatelnou záruku toho, že žalovaný bude schopen tento dluh řádně splácet. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně uvedenou zákonnou povinnost řádně netvrdila, ani nedoložila a společně s předvoláním k jednání svojí neúčastí na soudním jednání se zbavila práva být poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Bylo tedy prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky, aniž by právní předchůdce žalobkyně (úvěrující) poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v souladu s ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a proto je Smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. Žalobkyně však má v tomto případě právo požadovat po žalovaném plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dostaly v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč a žalovaný zatím tyto peněžní prostředky v plném rozsahu nevrátil, když uhradil pouze částku 11.100Kč, jak bylo prokázáno z tvrzení žalobkyně, proti němuž nevznášel žalovaný žádné námitky a proto je povinen ve zbývajícím rozsahu částku, kterou převzal z titulu bezdůvodného obohacení vrátit ve výši 18.900Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednané Smlouvy dříve, než je rozhodnuto rozsudkem. Protože se žalovaný v řízení nevyjádřil, byl procesně pasivní, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splácení, proto rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (odst. I. výroku).Ve zbývajícím rozsahu soud s ohledem na zastávaný právní názor v této věci žalobu jako nedůvodnou zamítl (odst. II. výroku).

11. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože při porovnání poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v této věci, s přihlédnutím i k výši kapitalizovaných úroků a příslušenství jistiny je zřejmé, že žalovaný byl procesně úspěšnější, a proto mu vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, proto mu nemohly být ani přiznány (odst. III. výroku).