15 C 143/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastníka nemovitosti,

I. Žaloba na určení, že vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rod. dům a pozemku p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro kat. území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , jméno FO, , narozená , datum, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 101.550Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

III. O náhradě nákladů řízení státu, bude rozhodnuto po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradě hotových výdajů znalce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 7. 6. 2022 domáhal proti žalované , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, , určení, že vlastníkem ve výroku uvedených nemovitostí je , jméno FO, , narozená , datum, a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že žalovaná se na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , uzavřené s její matkou , jméno FO, , narozenou , datum, (dále též matka), se stala výlučným vlastníkem Nemovitostí uvedených v odstavci I. výroku a současně bylo uvedenou darovací smlouvou zřízeno ve prospěch dárkyně věcné břemeno doživotního užívání ke všem uvedeným nemovitostem. Žalobce uvedl v žalobě vedlejšího účastníka , jméno FO, (tj. matka účastníků), narozenou , datum, , naposledy bytem , adresa, , jejíž účast v řízení zanikla ke dni její smrti dne , datum, . Žalobce tvrdil, že sepis darovací smlouvy zorganizovala žalovaná a matku do podpisu této smlouvy de facto zmanipulovala. S přihlédnutím k věku matky (dárkyně) a s přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu, nebylo v jejích mentálních možnostech odmítnout podpis darovací smlouvy. Žalobce měl za to, že ke dni uzavření darovací smlouvy se již u matky „razantně projevilo zhoršení jejího zdravotního stavu“ a to zejména psychické stránky, když byla dezorientovaná, projevily se u ní úzkostné stavy, deprese. U matky byla diagnostikována psychiatrická porucha, v tu dobu již docházela na léčbu těchto stavů ke svému lékaři , tituly před jménem, , jméno FO, , psychiatrovi. Její psychiatrický stav byl v době sepisu darovací smlouvy již ovlivněn touto nemocí a vylučoval schopnost matky odolat požadavku žalované a konečně ani nebyla schopna chápat důsledky tohoto právního jednání. Žalobce poukázal na to, že v roce 2019 nebo 2020 byla matce diagnostikována , Anonymizováno, choroba, a to přímo v jejím 4. stádiu, tedy nejvyšším. V době podpisu darovací smlouvy byla tato choroba „zcela jednoznačně přítomna“ a v rámci jejího dalšího rozvoje vyžadoval zdravotní stav matky péči prostřednictvím třetí osoby. Ke vztahu matky a žalované žalobce poukázal na to, že žalovaná se o svoji matku odmítala po delší časovou dobu vůbec starat, a to z důvodu své invalidity. Žalovaná je již několik let v invalidním důchodu a delší dobu nezaměstnaná. Žalobce tvrdil, že žalovaná matku navštěvuje dlouhodobě asi 1x týdně. Zhoršení zdravotního stavu ke dni podpisu darovací smlouvy bylo patrné a žalovaná si tohoto byla vědoma. Žalobce měl proto ze všech těchto důvodů za to, že darovací smlouva byla ve smyslu § 581 o.z. sjednána neplatně a je stižena absolutní neplatností. Žalobce požádal k prokázání této skutečnosti vypracování znaleckého posudku.

2. Žalovaná , jméno FO, se k žalobě písemně vyjádřila podáním ze dne 1. 9. 2022 a navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Žalovaná učinila nesporným, že se stala vlastníkem všech nemovitostí specifikovaných v odstavci I. výroku tohoto rozsudku, na základě darovací smlouvy, kterou uzavřela se svojí matkou. Žalovaná zásadně nesouhlasila s žalobními tvrzeními žalobce (svého bratra), že by k uzavření darovací smlouvy jakýmkoliv způsobem matku vmanipulovala, resp. k podpisu darovací smlouvy přinutila. Žalovaná tvrdila, že rodiče za dobu svého života měly představu o rozdělení jejich majetku na děti tak, že bratr ještě za života rodičů dostal darem nemovitosti v , adresa, , ve kterých pak podnikal a provozoval obchod s drogistickým zbožím. Matka u něj v kanceláři ještě v roce 2018 pracovala, vypomáhala s různými záležitostmi. Matka žalovanou v roce 2018 vyzvala k podpisu darovací smlouvy a převod majetku byl v souladu s dlouhodobě avizovaným záměrem matky. Žalovaná nesouhlasila ani s tvrzením žalobce, že matka ke dni podpisu darovací smlouvy, tj. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, byla ve špatném zdravotním stavu, a to zejména ve sféře psychické. Žalovaná v této souvislosti tvrdila, že v období let 2018 a 2019 pobývala s otcem účastníků ve , adresa, , a to až do jeho smrti , datum, . V roce 2018 matka trpěla problémy obvyklými v jejím věku. Žalovaná připustila, že na ni dlouhodobě negativně působilo psychické napadání a neurotické až agresivní chování jejího manžela. V těchto momentech ji matka požádala, aby byla odvezena z chalupy ve , adresa, , kde pobývala střídavě u žalované a o víkendech u žalobce. Na chalupě ve , Anonymizováno, matka trávila ještě Vánoce v roce 2019. První známka vážnějšího onemocnění se u ní projevila koncem roku 2019, kdy došlo k neúmyslnému předávkování lékem, kterým se léčila. Matka do této příhody chodila do drogerie k žalobci na drobné práce, řídila auto a jezdila s ním denně do , Anonymizováno, na chalupu. Matka ještě v roce 2021 sama řešila žádost o výměnu městského bytu z Brněnské na Finskou ulici, kde měla zajištěné potřebné služby. Do té doby také jezdila se seniory na rekondiční pobyty.Usnesením zdejšího soudu, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 9. 7. 2024 bylo rozhodnuto, že na straně žalované bude v řízení pokračováno s právním nástupcem žalované , jméno FO, , narozeným , Datum narození žalovaného, , neboť bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, zemřela a její pozůstalost byla řešena v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , ve kterém bylo rozhodnuto, že pozůstalý manžel , Jméno žalovaného, -nyní žalovaný, nabyl do výlučného vlastnictví veškeré nemovitosti uvedené v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

3. Ze shodných tvrzení účastníků je nesporné, že žalobkyně se stala na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené dne 11. 4. 2018, výlučným vlastníkem v odstavci I. výroku uvedených nemovitostí. Sporným zůstalo pouze to, zda zemřelá žalovaná v době uzavření darovací smlouvy byla tohoto právního jednání schopna.

4. Soud na základě shora uvedeného, s přihlédnutím k žalobním tvrzením a procesní obraně žalované, poté jejího právního nástupce v tomto řízení, který zůstal v této obraně konzistentní, provedl na jednáních ve dnech 16. 2. 2023, 25. 4. 2023, 15. 8. 2023 a 18. 3. 2025 dokazování znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, který byl vypracován na základě návrhu žalobce a výslechem svědků, kteří byli za účastníky řízení označeni, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

5. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, manželky žalobce, že vztahy mezi manžely jsou dobré. Pokud se týká vztahu k žalované její švagrové, vztahy mezi nimi nejsou negativní. Pokud se týká zemřelé tchýně, nevzpomíná si, zda v roce 2018 pracovala na plný pracovní úvazek, ale v každém případě chodila do zaměstnání, jezdila autem. V případě návštěv jezdívala na návštěvu spíše k ní než svědkyně za ní. Přijížděla tak 1x týdně autem, aby viděla vnoučata a tentýž den zase autem odjela domů. Svědkyně se nebyla schopna vyjádřit, zda na její povahu měla vliv v roce 2018 nemoc, či postupující věk, ale vždycky ji hodnotila jako osobu, která byla spíše chaotická. Svědkyni je známo, že tchýně zemřela na , Anonymizováno, chorobu, ke které přidalo onkologické onemocnění. Svědkyně potvrdila, že po celou dobu, co znala tchýni, byla roztržitá. Svědkyně nepotvrdila, že by za svého života tchýně darovala něco hodnotnějšího svým dětem, či komukoliv jinému. Potvrdila, že vztahy mezi sourozenci, tedy v době výslechu svědkyně mezi žalobcem a žalovanou, byly dobré. Tchýni po celou dobu jejího života pomáhali, každý z nich podle svých možností. Svědkyně zaznamenala první kolapsový stav tchýně v roce 2019, kdy ji odvezla sanitka a tchán volal manželovi, že mu odvezli mámu. Tehdy svědkyně začala vnímat, tedy v roce 2019, že se něco mění, že se jí přitížilo. V roce 2017–2019 si tchýně stěžovala svědkyni na bolesti ruky, byla vedena v neurologické ambulanci, avšak o psychických problémech se svědkyní nehovořila. Svědkyně se nemohla jednoznačně vyjádřit k tomu, zda se tzv. popletenost začala u tchýně projevovat v roce 2018, nebo až v roce 2019. Co znala oba rodiče manžela, v nejlepším vztahu s tchánem z celé rodiny byla svědkyně. Žalovaná byla po celou dobu otcem upozaďovaná a tchýně to takto cítila, proto se jí to snažila nějakým způsobem kompenzovat. První příznaky onkologického onemocnění si svědkyně nepamatuje, nezažila je. Do klubu onkologických pacientů , Anonymizováno, docházela s tchýní, domnívá se, že v roce 2018. Svědkyně si vzpomněla na oslavu narozenin své dcery v červnu 2018, kdy se sešli celá rodina kromě tchána, který věci, kde byla přítomna jeho manželka (zemřelá žalovaná) sabotoval. Věk 70 let slavila tchýně na chalupě ve , Anonymizováno, i s manželem, který byl po první onkologické léčbě.

6. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , že zná oba účastníky (v době výslechu zemřelá žalovaná) velmi dobře. Byla zaměstnána v prodejně u pana , jméno FO, (tj. žalobce) jako vedoucí, tedy byla zaměstnankyní žalobce a poznala se tak i s celou jeho rodinou, včetně zemřelé žalované, která tam někdy chodívala za matkou. Na pana , jméno FO, staršího si nepamatuje ze zaměstnání, ale z osobního života. Se zemřelou paní , jméno FO, , se znala v podstatě celý život, byly velmi dobré kamarádky. Na zdravotní stav paní , jméno FO, a události v roce 2018 si pamatuje velmi dobře, neboť byla na operaci s páteří, bydlela v domě s pečovatelskou službou v , Anonymizováno, . V tom domě ji paní , jméno FO, v roce 2018 navštěvovala pravidelně, dokonce až 3 krát za měsíc. Při řeči si stěžovala na svého manžela, který na ni byl celý život „sprostý“ a byla z něho „ve stresu“. Zemřelá paní , jméno FO, byla celý život velmi aktivní, čilá. Po celou dobu roku 2018 ji navštěvovala v , Anonymizováno, . V době, kdy za ní jezdila, už na ní pozorovala, že je taková „pomatená“. Snažila se jí pomoci, obsloužit ji, udělat kafé, ale vždy zapomněla, kde svědkyně má kávu uloženou. Ve srovnání s předchozí dobou jí připadala tedy „zmatená“. Ohledně převodu nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení, svědkyně pouze zdůraznila, že dcera paní , jméno FO, (zemřelá žalovaná) se o domě ve Skalce zmiňovala, že ten dům po ní chtěla. Svědkyně potvrdila k dotazu zástupce žalobce, že v době návštěv byla dezorientovaná, smutná, uplakaná, plačtivá. Důvodem, proč tomu tak bylo, viděla v panu , jméno FO, , který byl na ni takový zlý. Svědkyně potvrdila, že zemřelá žalovaná bydlela na , adresa, , v domě, kde sama svědkyně bydlela 4 roky, ona tam bydlela 2,5 roku. Svědkyně si vzpomněla, že v roce 2019 zemřel pan , jméno FO, starší a již v roce 2018 jí to bydlení pan , jméno FO, mladší (žalobce), domluvil. V době, kdy obě bydlely v bytovém domě na , Anonymizováno, ulici, se navštěvovala se zemřelou paní , jméno FO, denně, tam se projevy jejího zapomínání stupňovaly. Musela kontrolovat, zda si vzala pravidelně léky, které jí byly předepsány. Stalo se, že se oblékla, aniž by měla pro to důvod. Nevěděla, proč to dělá. Svědkyně ji hodnotila, že byla dezorientovaná a bylo to den ode dne horší. O tom, že zemřelá paní , jméno FO, převedla dům ve Skalce na dceru (tj. žalovanou), se od ní dověděla a důvodem bylo, že to tak dcera chtěla. Zemřelá paní , jméno FO, jezdila za ní do , Anonymizováno, autem a zda na ni někdo čekal v tom autě, to nepotvrdila. I tato svědkyně potvrdila, že vztahy mezi otcem a žalovanou byly špatné, když on byl „takový sprostý a ji si neoblíbil“. Svědkyně si nevzpomněla, zda se zúčastnila nějakých rodinných oslav, rodiny , jméno FO, od roku 2017 a potvrdila, že chodila do onkologického klubu , Anonymizováno, ještě v roce 2014-2015, kdy svědkyně pracovala v drogerii.

7. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že zná oba účastníky řízení, žalobce je jejím zaměstnavatelem, zemřelá žalovaná kamarádka. S oběma má dobré vztahy. V pracovním poměru u žalobce je od roku 2005 na dohodu. Se zemřelou paní , jméno FO, se zná z dřívějška, kdy tam také pracovala, a i když přestala pracovat, jezdívala tam na návštěvu, spolu často zašly na oběd. Společně také docházely do sdružení , Anonymizováno, , jezdily na společné výlety. Na posledních výletech byly v roce , adresa, a v roce , adresa, . Svědkyně poznala rozdíl mezi chováním zemřelé paní , jméno FO, na výletě v roce , adresa, a v roce , adresa, . , adresa, hodnotila tak, že „na ní nebylo onemocnění tak patrné“. Byla tehdy již taková uklidněná, pohodová, nebyly na ní vidět žádné jiné markantní známky kromě toho, že se chovala jinak než dříve, když byla při plné síle, byla aktivní, řadu věcí vyřídila. V roce , adresa, už to bylo horší, už byla vázána na společnost, na lidi, které znala, se kterými na výlet jela a museli na ni dávat pozor. V roce 2020 na výletě ve , právnická osoba, už byla částečně dezorientovaná. Když šla třeba na masáž, musela požádat ostatní, aby na ni dávali pozor, protože nevěděla, kam třeba jde. V roce , adresa, , na rozdíl od roku 2020, svědkyně na ní nepozorovala nic, v podstatě jen to, jak ji označila, že byla pohodová, zklidněná, nebylo na ní patrné nějak, že by byla nemocná. Svědkyně si nevzpomněla, že by zemřelá , jméno FO, byla na nějaké operaci, snad v roce 2017, tam byla v plné síle, byla to ona, která organizovala program sdružení , Anonymizováno, . Pokud se týká zemřelé paní , jméno FO, , ta v drogerii pracovala na dohodu a až do roku 2019 se tam objevovala každý den, kromě toho, když byla někdy nemocná, nebo nějak indisponovaná. Svědkyně opakovaně potvrdila, že se v drogerii pohybovala až do roku 2019 a že se pohybovala po okolí autem, bydlela ve , adresa, dojížděla autem.

8. Z výpovědi svědka , Jméno žalovaného, (nyní žalovaný), že žalobce je jeho švagr, se kterým běžně komunikoval do smrti paní , jméno FO, , potom přerušili styky. Se žalovanou, která je jeho manželkou, vede společnou domácnost. Pokud se týká zemřelé paní , jméno FO, , matky účastníků, setkával se s ní velmi pravidelně, naposledy ji viděl na Vánoce roku 2021. Na Vánoce roku 2021 na ni pozoroval ještě únavu, již tehdy věděl, že měla problémy s onemocněním slinivky a byla také zmatenější. Zmatenost se projevovala tak, že nevěděla kde, co máme v kuchyni. Před Vánocemi 2021 ji vídával pravidelně i několikrát do týdne. V té době přišla a odešla sama, měla samostatné bydlení na , Anonymizováno, ulici. Před hospitalizací začátkem roku 2022, si není vědom toho, že by někdy byla hospitalizována. Svědek potvrdil, že od manželky ví, že tato byla s tchýni u psychiatra. S výsledkem vyšetření ho manželka neseznámila, pouze ví, že má „nějaké minimální omezení“. Svědek potvrdil, že i žalobce se o zemřelou tchýni staral. Starost o tchýni spočívala v tom, že přes týden byla u dcery, jeho manželky (zemřelé žalované) a o víkendu byla u žalobce. Po celou dobu trvání manželství se se žalovanou, je to již 35 let, se znal i zemřelou tchýní. Zemřelou tchýni si pamatuje jako osobu činorodou, která měla zájem o dění okolo a pracovala v drogerii. Svědek nevěděl přesně, ale měl zato, že zemřelá tchýně řídila auto až do smrti svého manžela, někdy v roce 2020. Od manželky věděl, že k uzavření darovací smlouvy došlo někdy v roce 2018. Jednalo se o darovací smlouvu na nemovitost ve Skalce. Manželka po něm chtěla, aby toto nešířil, aby se to nedověděl tchán. Má za to, že iniciátorem uzavření darovací smlouvy byla sama tchýně, manželka mu sdělila, že ji to samotnou překvapilo. Pokud došlo k darování domku jednomu z dětí, svědek si to vysvětlil tak, že žalobce, jakmile dokončil studium, byl zaměstnán v drogerii a pak vlastně tu firmu přepsali na něho, a proto paní , jméno FO, (zemřelá tchýně) říkala, že manželce bude patřit ten domeček. Svědek hodnotil vztahy mezi tchánem a zemřelou žalovanou jako chladnější. Už za svobodna s ním měla problém. Tchán reagoval negativně na tchýni, manželka se zastávala své matky, a proto vztahy mezi nimi nebyly dobré. V roce 2018, když slavila tchýně 70 let, tak žili v domě ve Skalce a po určitou dobu provozovali restauraci, která ve , Anonymizováno, je. , adresa, narozenin proběhla právě v restauraci. Manželka je delší dobu v invalidním důchodu, má onkologické onemocnění štítné žlázy. O tom, že by byla manželka psychiatrický pacient neví. Ví, že zemřelá paní , jméno FO, měla dohodnuto, že v domě ve , Anonymizováno, dožije. O tom, že by stejné právo měl pan , jméno FO, , tedy jeho tchán, nevěděl. V roce 2018 zemřelá tchýně fungovala zcela normálně, pracovala a jezdila autem, v roce 2021 již nepracovala a péče o ni byla intenzivnější.

9. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že se s (nyní zemřelou) žalovanou zná velmi dobře Žijí v bytovém domě vedle sebe a jsou bezprostředními sousedy a to už 32 let. Žalobce zná asi tak 20 let, v poslední době se s ním neviděla. U , jméno FO, v drogerii pracovala v letech 1999-2000. Se zemřelou paní , jméno FO, měla do poslední chvíle přátelský vztah a vídávaly se také často. Naposledy se s paní , jméno FO, viděla někdy v roce 2020 nebo 2021, prostě v tom roce, co zemřela. Zemřelou paní , jméno FO, svědkyně hodnotí jako vitální až do roku 2019. Ten rok si pamatuje velmi dobře, protože tehdy s ní jela na hřbitov do , Anonymizováno, a ona řídila auto. Na tento rok si pamatuje velmi dobře, protože v roce 2018 jí zemřelo vnouče a byla poprvé na , Anonymizováno, na jeho hrobě. V roce 2019 se paní , jméno FO, v tu dobu chovala naprosto stejně jako předtím. Po návštěvě hřbitova šly na kafé, na zákusek. Zemřelá paní , jméno FO, na ni působila jako zdravá osoba. Svědkyně si vzpomněla, že od podzimu roku 2019, kdy se přestěhovala na tu , Anonymizováno, ulici, opravila se roku 2020, tak se navzájem navštěvovaly. Tehdy žalovaná jela zemřelou tchýní zkontrolovat, zda si bere léky a zda je všechno v pořádku.

10. Z výpovědi , jméno FO, , že žalobce nezná vůbec, (zemřelou) žalovanou také ne. Zemřelou žalovanou znala spíše přes zemřelou paní , jméno FO, , její maminku, která k ní chodívala do květinářství kupovat květiny. Zemřelou paní , jméno FO, znala po dobu, co provozuje květinářství na Svatoplukově ulici, chodívala tam kupovat kytka do klubu , Anonymizováno, . Při této příležitosti se od roku 2008, 2009 do roku 2019 častěji stýkaly. Svědkyně občas jezdila do Skalky, kde zemřelá měla dům. Zemřelou paní , jméno FO, hodnotila jako aktivní, jezdila autem, snad až do roku 2019. O poměrech v rodině, včetně darování nemovitosti k podnikání se spolu nebavily.

11. Ze znaleckého posudku č. , datum, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl ustanoven pro toto řízení soudem, že , jméno FO, pravděpodobně trpěla ke dni sepsání darovací smlouvy dne 11. 4. 2018 duševní poruchou, a to mírným stupněm kognitivní poruchy, v rámci počínající , Anonymizováno, demence. Kognitivní porucha se mohla projevovat poruchami paměti, zpomalením myšlení, psychomotorického tempa, sníženou schopností soustředit se na úkol déle než krátkou dobu. Ovládací a rozpoznávací schopnosti posuzované , jméno FO, dne , datum, , by tak v případě této poruchy nebyly zcela vymizené, ani nebyly v převládající části snížené a byly prosty zásadních defektů, které by v předmětný den ovlivňovaly, či ovlivnit mohly, její ovládací a rozpoznávací schopnosti, kdy v době podepsání darovací smlouvy jí umožňovaly platný úkon, tj. uzavřít darovací smlouvu, učinit., jméno FO, by byla při mírném stupni kognitivní poruchy schopna rozpoznat závažnost svého jednání a byla schopna toto své jednání ovládnout a byla si vědoma důsledků uzavření darovací smlouvy dne , datum, . Na zdravotní stav , jméno FO, v období uzavření darovací smlouvy sice mohl mít vliv psychický nátlak od jejich blízkých osob, ale nemohl zásadním způsobem ovlivnit její ovládací a rozpoznávací schopnosti, s přihlédnutím k pravděpodobné duševní chorobě, či poruše.

12. Na návrh žalobce, který nesouhlasil se závěry znalce a na výslovnou žádost soudu písemně žádné námitky nesdělil, byl znalec na doplnění a obhájení závěrů uvedených ve znaleckém posudku vyslechnut a z této výpovědi znalce soud zjistil, že znalec zdůraznil závěry písemně vyhotoveného znaleckého posudku a setrval na tom, že na zdravotní stav , jméno FO, v období uzavření darovací smlouvy sice mohl mít vliv psychický nátlak od jejich blízkých osob, ale nemohl zásadním způsobem ovlivnit její ovládací a rozpoznávací schopnosti, s přihlédnutím k pravděpodobné duševní chorobě, či poruše. Znalec na závěrech znaleckého posudku ničeho nezměnil, ani poté co odpověděl na otázky, které mu zástupce žalobce na jednání položil. Z dostupných informací, které znalec měl a zjistil, tak nebylo zjištěno, že by v době uzavření darovací smlouvy dárkyně trpěla nějakým závažným stupněm duševní poruchy, a proto byla pravděpodobně schopna svoji vůli vážným způsobem projevit. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti nebyly zásadním způsobem dotčeny. Znalec posoudil schopnost dárkyně ke dni uzavření darovací smlouvy, podle svých praktických zkušeností a uzavřel, že dne 9. 11. 2019, kdy žalovaná byla poprvé vyšetřena u psychiatra, se na škále maxima 30 bodů pohybovala na 18 bodech, což by odpovídalo mírnému stupni kognitivní poruchy. Pokud by znalec provedl přepočet zpětně ke dni uzavření smlouvy, dárkyně mohla porucha kognitivních schopností dosahovat stupně 20-23 bodů, plus, minus, s ohledem na pravděpodobnou délku průběhu nemoci 8-10 let s postupnou progresí, kde u této choroby nedochází k nějakým zásadním výkyvům. Znalec ze zdravotní dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že dárkyně absolvovala k 31. 7. 2018 akutní neurologické vyšetření, kde přišla bez doporučení k akutnímu neurologickému vyšetření. Podle zdravotního záznamu bylo diagnostikováno, že šlo o bolest beder a nebylo nijak prokázáno, že by došlo k zásadnímu neurologickému zhoršení. V době vyšetření byla dárkyně lucidní, orientovanou osobou místem i časem, nebylo zde popsáno, že by šlo o nějakou kognitivní poruchu, i když toto vyšetření bylo spojeno spíše s poruchou funkce beder, nikoliv její kognitivní disfunkcí. Navíc znalec zdůraznil, že toto vše se odehrálo rok po podpisu darovací smlouvy a připustil, že už v tu dobu bylo možné, že k určitému kognitivnímu oslabení došlo. Znalec poukázal na to, že také mohlo dojít k tomu, že již v té době dárkyně trpěla onkologickým onemocněním, mohlo dojít k metastázám, když celkově onkologické onemocnění má dopad také na kognitivní funkce pacienta a mohlo dojít k rychlejšímu zhoršení, ale pro závěr, že by v roce 2019, nebo 2020, se mohla dárkyně nacházet ve 4. stádiu , Anonymizováno, choroby, neměl znalec žádné důkazy, které by svědčily, že by se o tento stupeň jednalo.

13. Soud ze zjištěných skutečností učinil tento skutkový závěr.14. , jméno FO, , zemřelou , datum, (dárkyní) a původní žalovanou , jméno FO, , zemřelou dne , datum, (obdarovanou) byla uzavřena dne , datum, darovací smlouva, na základě které se původní žalovaná stala výlučným vlastníkem shora uvedených nemovitostí. Tvrzení žalobce, že ke dni uzavření této darovací smlouvy již kognitivní funkce , jméno FO, (matky původně žalované a žalobce), byly natolik oslabeny, či vymizeny, že nemohla toto právní jednání učinit s plnou vážností, nebylo prokázáno. Tvrzení zástupce žalobce, že v roce 2019 nebo 2020 již byla u dárkyně diagnostikována Alzheimerova choroba v jejím 4. stádiu, tedy nejvyšším stádiu, nebyla prokázána. Bylo prokázáno, že v době uzavření darovací smlouvy, podle možností a schopností, zejména s ohledem na zdravotní stav původně žalované , jméno FO, (obdarované), se sourozenci (žalobce a původně žalovaná) o zemřelou , jméno FO, střídavě starali. Po zahájení řízení , jméno FO, (dárkyně), která byla v žalobě uvedena jako vedlejší účastnice, dne , datum, zemřela, proto soud mohl zjišťovat její zdravotní stav a schopnosti chápat smysl uzavření darovací smlouvy pouze nepřímo, a to na základě důkazů, které účastníci navrhli. Zejména výslechem účastníky navržených svědků, kteří se se zemřelou dárkyní v době uzavření Smlouvy dne , datum, , bezprostředně před a po tomto datu, stýkali, byli s ní v pravidelném kontaktu a na základě závěrů znaleckého posudku, který soud na návrh žalobce za tímto účelem nechal vyhotovit, jehož závěry slyšený znalec (na návrh zástupce žalobce) před soudem obhájil. Soud veškeré důkazy hodnotil jak každý zvlášť, tak všechny ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalobce důkazní břemeno, které ho v tomto řízení tížilo, neunesl. Žalobce neprokázal tvrzení o neschopnosti žalované, darovací smlouvu uzavřít z důvodu její duševní poruchy, která měla se nacházet ke dni podpisu v závěrečném stupni. Soud přitom vyšel ze závěrů znaleckého posudku, který s ohledem na okolnosti tohoto případu byl zásadním pro unesení důkazního břemene, ale přihlédl i k zjištěnému obsahu výpovědí všech svědků, které považoval za věrohodné, když výpověď ani jednoho z nich nebyl v příkrém rozporu z výpovědí ostatních, výpovědi byly ovlivněny pouze vnímáním jednotlivých skutečností, a to bez ohledu na to, kdo z účastníků jejich výslech navrhoval. Soud proto považoval výpovědi všech svědků za přesvědčivé a mohl z nich vycházet. Soud přihlédl zejména k výpovědi jeho manželky, , jméno FO, , která potvrdila, že byla se zemřelou dárkyní v pravidelném kontaktu a potvrdila, že její tchýně zemřelá , jméno FO, v době uzavření darovací smlouvy v roce 2018 běžně její rodinu (tedy i žalobce) navštěvovala, jezdívala sama autem za vnoučaty. I tato svědkyně potvrdila, že projevy zemřelé dárkyně byly po celou dobu „chaotické“, nedokázala pouze odhadnout, zda se jednalo o „chaos“, stupňující se z důvodu jejího postupujícího věku, nebo tím, že zemřelá dárkyně trpěla Alzheimerovou chorobou. I z dalších výpovědí svědků bylo zjištěno, že zemřela dárkyně byla činorodou osobností s poněkud chaotickým přístupem k plnění povinností. Až v roce 2019 se zdravotní stav zemřelé dárkyně zkomplikoval, kdy začala mít kolapsové stavy a byla odvezena do nemocnice. Svědci potvrdili, že se v roce 2019 se zemřelou dárkyní něco mění, že se zhoršil její zdravotní stav. Soud skutková zjištění z výpovědi svědkyně , jméno FO, zdůrazňuje a považuje ji za významnou pro rozhodnutí ve věci, s ohledem na blízký vztah s žalobcem, přesto ani tato svědkyně nepotvrdila skutková tvrzení žalobce. Z výpovědi všech svědků soud zjistil, že v roce 2018 zemřelá dárkyně běžně fungovala, používala motorové vozidlo, účastnila se návštěv, sama pravidelně navštěvovala vnoučata, kam se dopravovala samostatně. Také byla aktivně činná ve spolku , Anonymizováno, a organizovala, nebo se účastnila zájezdů tohoto spolku. Její kamarádky, které rovněž se zúčastňovaly těchto zájezdů, např. , jméno FO, , slyšená jako svědkyně, potvrdily, že v roce 2018 její chování bylo v pořádku v rámci její chaotické povahy. Tato svědkyně porovnala chování zemřelé dárkyně, se kterou absolvovala výlety roce 2019 a 2020 a setrvala na stanovisku, že v roce 2019 na ní nebylo onemocnění „tak patrné“. Situace (ve shodě se závěry) se zhoršila až v roce 2020, kde neměla orientační schopnosti a musela se držet kolektivu. Z toho lze dovodit shodně, jak dovodil znalec, že v roce 2018 žalovaná, pokud byla postižena duševní chorobou, tak se na ní projevila v nepatrné míře, tudíž nebyla oslabena ve svých kognitivních funkcích natolik, že by nebyla schopna uzavřít darovací smlouvu a chápat přitom smysl a důsledky tohoto svého právního jednání.

15. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

16. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

17. Z citované právní úpravy je zřejmé, že neplatné a to absolutně, je (mimo ostatní) právní jednání člověka, který jedná v duševní poruše, která jej činí neschopným právně jednat. Tato právní úprava se tak týká osob, jejichž svéprávnost byla omezena, protože v jejich případě existuje určitá část lidského jednání, v němž jsou způsobilí právně jednat. Rozhodnutí o tom, zda člověk byl, či nebyl pro duševní poruchu, či jinou nedostatečnost schopen v konkrétním okamžiku (tj. v tomto konkrétním případě zemřelá dárkyně ke dni uzavření smlouvy , datum, ) právně jednat, nelze proto vyslovit bez jednoznačných, přesvědčivých důkazů. Muselo by být v tomto řízení prokázáno, že dotyčný člověk (zemřelá dárkyně), nebyl pro momentální duševní poruchu, či momentální duševní nedostatečnost (bez ohledu na to, čím byla způsobena, nebo vyvolána), schopen posoudit následky svého jednání (tj. posoudit práva, či povinnosti, které z takového jednání vzniknou, změní se, nebo zaniknou), eventuálně nebyl ani schopen své jednání ovládnout. V tomto konkrétním případě bylo třeba zjistit a najisto postavit, zda zemřelá dárkyně byla ke dni uzavření darovací smlouvy postižena duševní chorobou, která ji omezovala natolik, že nebyla schopna darovací smlouvu platně uzavřít. Duševní porucha se přitom podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a enviromentálních) faktorů. Duševní poruchu nemůžeme ztotožnit s duševní chorobou, neboť pojem duševní choroba je užším pojmem. Duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami a také samotnou duševní chorobou, nebo jinou chorobou, která má takovou poruchu za následek, nebo může být vyvolána požitím návykových látek a podobně. Z hlediska tohoto chápání je duševní poruchou nejen duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoliv jiná těžká duševní odchylka, která má za následek ztrátu, nebo zmenšení rozpoznávacích, či ovládacích schopností (blíže rozh. Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 30Cdo 3061/2012). Výsledek provedeného dokazování všemi navrženými a v úvahu přicházejícími právně relevantními důkazními prostředky, které jsou buď navrženy, popř. vyplývají z obsahu spisu (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), musí z hlediska naplnění podmínek pro aplikaci § 581 o. z., představovat nikoliv možný, či pravděpodobně možný skutkový stav, nýbrž musí bezpečně představovat zjištěný skutkový stav bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti, jež bude (pro totožnost zjištěných skutečností na straně jedné a skutečností předvídaných v hypotéze § 581 o.z., na straně druhé), podřaditelné pro toto uvedené hmotněprávní pravidlo. Soud vzhledem ke shora uvedenému proto považoval ze rozhodující posoudit, zda zemřelá dárkyně činila příslušné právní jednání (uzavření darovací smlouvy) v duševní poruše, a to závisí na posouzení skutečností, ke kterým je třeba odborných znalostí (§ 127 odst. 1 o.s.ř.). Soud proto tento zásadní důkaz provedl a jeho závěry obhájené výslechem znalce před soudem byly konfrontovány s ostatními výsledky dokazování a lze na závěr tohoto hodnocení jednotlivých důkazů a všech důkazů ve vzájemné souvislosti, s velikou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou určit, že zemřelá dárkyně v době uzavření darovací smlouvy trpěla počátečními stádii duševní choroby, konkrétní , Anonymizováno, choroby, které ji z uvedeného právního jednání, tzn. uzavření darovací smlouvy nevylučovaly. Bylo tedy prokázáno, že v roce 2018 zemřelá dárkyně byla osobou, která byla plně funkční, plně schopná za sebe jednat, řídila vozidlo, zúčastnila se různých volnočasových aktivit (poznávacích zájezdů) a také pomáhala žalobci v zaměstnání. Žalobce v tomto řízení důkazní břemeno neunesl a soud tohoto důvodů žalobu zamítl (odst. I. výroku).

18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého přiznal žalovanému, který měl v tomto řízení plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 101.550Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), platnému do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty 2.390.000 Kč (tuto hodnotu soud zjistil z usnesení zdejšího soudu, č.j. 34D 60/2024-117, ze dne 4. 4. 2024, proto se jedná o 5 právních úkonů po 17.860Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast na 3 soudních jednání v roce 2023), 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t. ve znění platném do 31. 12. 2024) a dále 1 úkon právní služby podle § 6 odst. 1 a § 9a odst. 1 písm. d) a.t., (ve znění platném od 1. 1. 2025) z tarifní hodnoty 500.000Kč, sestávající z částky 10.300 Kč a 1 paušální náhrady výdajů 450Kč (§ 13 odst. 4 a.t., ve znění platném od 1. 1. 2025), tj. celkem 101.550 Kč, když zástupkyně žalovaného není plátkyní DPH, proto nemá právo ji uplatňovat (odst. II. výroku).Soudu k návrhu žalobce na aplikaci § 150 o.s.ř, na tento konkrétní případě považuje za nezbytné zdůraznit, že ustanovení § 150 o.s.ř. obsahuje zmírňovací (moderační) právo soudu, které je výjimkou ze zásady rozhodování o náhradě nákladů řízení, na základě zásady procesního úspěchu ve věci a soud jej využije pouze ve výjimečných případech, kdy by důsledná aplikace, jako v tomto konkrétním případě § 142 odst. 1 o.s.ř., vedla k nepřiměřeným tvrdostem. Soud při aplikaci § 150 o.s.ř., je povinen přihlížet nejenom k argumentaci žalobce a k důvodům, pro které žalobce, v tomto případě neúspěšný účastník řízení, navrhuje použití § 150 o.s.ř., ale také musí zohledňovat postavení žalovaného (zemřelou žalovanou), jeho procesní chování v průběhu konkrétního soudního řízení a rovněž je třeba přihlédnout i ke konkrétním okolnostem soudního řízení, za kterých řízení bylo zahájeno. Soud po zkoumání všech těchto okolností případu dospěl k právnímu závěru, že použití § 150 o.s.ř. v tomto případě není na místě. Jak již soud uvedl shora, dokazování a z nich plynoucí právní závěr nebyl tvořen pouze a výhradně závěry znaleckého posudku, nýbrž i jednotlivými výpověďmi svědků navržených z veliké části zástupcem žalobce, a to včetně manželky žalobce, která de facto ve veliké části potvrdila výpovědi ostatních svědků, jak navržených zástupcem žalobce, tak i zástupcem zemřelé žalované, později žalovaného. Na žalobci je, aby zvážil možné dosahy zahájení soudního řízení, včetně vzniku povinnosti hradit náklady řízení i protistraně v případě procesního neúspěchu, jak se stalo v tomto případě. Žalobce i poté, co výpovědi svědků byly víceméně jednoznačné a hovořily ve prospěch procesní obrany zemřelé žalované, trval na znaleckém posudku, i když byly jednoznačné závěry znaleckého posudku, setrval na výslechu znalce. Je nutno přihlédnout k tomu, že žalovanou stranou byla jeho nejbližší příbuzná v nepřímé řadě (sestra), která byla v době zahájení řízení onkologicky nemocná a v průběhu tohoto řízení tomuto onemocnění podlehla. Kromě této skutečnosti soud přihlédl k tomu, že zemřelá žalovaná byla v době zahájení řízení byla invalidní důchodkyně, náhrada nákladů řízení by ji zatěžovala daleko významnějším způsobem než žalobce, který je zdravý, výdělečně činný. Soud na základě posouzení všech těchto uvedených skutečností dospěl k závěru, že v tomto řízení aplikace § 150 o.s.ř. by nebyla na místě.

19. Soud rozhodl o povinnosti žalobce plnit žalovanému ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné lhůty nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení budou uhrazeny k rukám zástupce žalovaného, podle § 149 odst. 1 o.s.ř.