15 C 166/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení, titul za jménem. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení 33.302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 14.190 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 15.322 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 6.685,97 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 19.793,02 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba na zaplacení 3.790 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.011,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.994,61 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2.871,09 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2.871,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2.871,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 29.512 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.685,97 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 19.793,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši z částky 20.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20.000 Kč od 7. 2. 2019 do zaplacení a zaplacení 3.790 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.011,80 Kč, kapitalizovaným ve výši 2.994,61 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2.871,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2.871,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení ve výši 3.511 Kč. Dle žaloby uzavřela společnost právnická osoba a žalovaný dne datum smlouvu o půjčce číslo když předtím posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a poté poskytla žalovanému částku 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet a zaplatit spolu s 20.000 Kč též sjednaný úrok za poskytnuté prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.800 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, 4.000 Kč za administrativní činnost a 8.000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný zvolil doplňkové služby životního pojištění s poplatkem 522 Kč. Celková částka odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků měla být zaplacena v 58. týdenních splátkách po 609 Kč, s poslední splátkou 26. 10. 2015. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smlouvy zaplatil 5.810 Kč Poslední splátka byla zaplacena 6. 1. 2015. Žalovanému bylo známo, že dlužnou částku má zaplatit nejpozději do 26. 9. 2015 a od tohoto data je v prodlení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla se všemi právy s ní spojenými postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum žalobci. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením z datum. K tomuto dni činil dluh 29.512 Kč a sestával se z jistiny 20.000 Kč, poplatků za administraci 2.459,30 Kč, poplatků za hotovostní inkaso 6.620,70 Kč, poplatků za životní pojištění ve výši 432 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, žalovaný nereagoval.

2. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla datum uzavřena smlouva o půjčce pod číslo když před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že částku spolu se sjednanými úroky z poskytnuté částky při době řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s administrativními poplatky ve výši 2.000 Kč a inkasními poplatky za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč zaplatí spolu se životním pojištěním ve výši 290 Kč v 58. týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2015. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu zaplatil 13.900 Kč Poslední platbu poskytl 16. 9. 2014. Dlužná částka nebyla žalovaným k 6. 8. 2015 řádně a v plné výši uhrazena. právnická osoba byla smlouvou o postoupení pohledávek z datum pohledávka postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno datum. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 3.790 Kč a sestávala se z jistiny 2.871,09 Kč, poplatků za hotovostní inkaso 856,78 Kč a poplatků na životním pojištění 62,13 Kč. Žalovaný byl žalobcem předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužných částek, leč nezaplatil.

3. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu, navrhl důkazy. Žalovaný tuto povinnost nesplnil.

4. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy žalobcem předloženými listinami, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy této smlouvy uzavřené postupitelem právnická osoba a žalobcem jako postupníkem dne datum byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl společností právnická osoba o postoupení pohledávek informován, stejně jako žalobcem. Z karty zákazníka ze dne datum, resp. datum bylo zjištěno, že příjmy domácnosti žalovaného činí 13.000 Kč k datum a datum již 17.000 Kč. Z karet zákazníka bylo rovněž zjištěno, že k datum činily měsíční výdaje domácnosti žalovaného 10.500 Kč, k datum 14.805 Kč. Údaje z karty zákazníka dle obsahu spisu právním předchůdcem žalobce nebyly žádným způsobem verifikovány. Z listiny označené smlouva o půjčce z datum bylo zjištěno, že žalovaný žádal úvěr ve výši 10.000 Kč, právním předchůdcem žalobce byla tato částka poskytnuta v den uzavření smlouvy v hotovosti. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit za 10.000 Kč částku souhrnných poplatků 7.400 Kč a životní pojištění 290 Kč. Půjčka měla být hrazena ve splátkách v hotovostním režimu po 305 Kč, s počtem 58 týdenních splátek, aniž by byla prokázána žalobcova skutková tvrzení o tom, kdy měla být uhrazena poslední splátka a v jaké výši. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z listiny označené smlouva o půjčce z datum bylo zjištěno, že žalovaný požadoval po právním předchůdci žalobce úvěr ve výši 20.000 Kč. Ten mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný se proti tomu zavázal úvěr spolu se souhrnnými poplatky ve výši 14.800 Kč a životním pojištěním 522 Kč, celkem tedy částku 35.322 Kč v pravidelných měsíčních týdenních splátkách po 609 Kč v počtu 58 splátek. Žalobcova skutková tvrzení o sjednaném datu poslední splátky ani tato listina neprokazuje. Z výzvy k plnění se základním skutkovým právním rozborem bylo prokázáno, že žalovaný byl právním nástupcem původního věřitele vyzván k úhradě výše uvedených částek.

5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 10.000 Kč a zaplatil 13.900 Kč a čerpal 20.000 Kč a zaplatil 5.810 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s tvrzením žalovaného o jeho příjmech, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalovaného, příjmy a výdaje jeho domácnosti a vyživovací povinnosti a další závazky, když karty zákazníka vyplněné žalovaným v rozpětí pouhých tří měsíců byly zásadně rozdílné. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 14.190 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutými 20.000 Kč a zaplacenou částku 5.810 Kč, ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

12. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

13. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.

14. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. značka 33 Cdo 3675/2021 – 262.

15. O nákladech řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého byla žaloba většinově zamítnuta a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.