15 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5.582,95 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.582,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.250,90 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 573,87 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5.582,95 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.582,95 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 24. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5.582,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.250,90 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 573,87 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5.582,95 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.582,95 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dne [datum] pak právní předchůdce žalobkyně uzavřela se žalovaným dále též smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému na uvedeném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku účtu. Nedílnou součástí Smlouvy o účtu i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního zůstatku na účtu, by sjednán do limitu ve výši 25.000 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy o úvěru a dle Smlouvy o účtu povinen platit právnímu předchůdci žalobkyně roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle jeho oznámení (tj. dle oznámení [právnická osoba]), kdy ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně, a také ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem právního předchůdce žalobkyně, jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítány do výše kontokorentu. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za vznik tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl povinný povinen vyrovnat. Na zřízeném účtu vznikl nedovolený debetní zůstatek, který však žalovaným přes upomínky ze strany právního předchůdce žalobkyně vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dne 1. 4. 2019 převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Ke dni 1. 4. 2019 činil nepovolený debetní zůstatek částku 5.582,95 Kč a úrok z prodlení 107,16 Kč. Po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků byl nepovolený debetní zůstatek i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 4. 2019 a současně byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni [datum], činila pohledávka za žalovaným celkem 7.407,72 Kč, kdy tuto částku tvoří zůstatek úvěru (jistiny) ve výši 5.582,95 Kč, úrok z úvěru kapitalizovaný do 1. 6. 2020 částkou ve výši 1.250,90 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný do 1. 6. 2020 částkou ve výši 573,87 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 22. 6. 2020. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 4. 2019, do dne postoupení pohledávky, ani za období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně též tvrdila, že před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, která byla odeslána doporučeně dne 7. 9. 2020, avšak žalovaný ani přesto dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný, přestože mu žaloba s výzvou, aby se k žalobě vyjádřil, byla řádně doručena na adresu [adresa žalovaného], kterou má povinný uvedenu v informačním systému registru obyvatel jako místo svého pobytu na území ČR (povinný je občanem Slovenské republiky), a to vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky na uvedené adrese.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 28. 1. 2021, č.j. 15 C 19/2021 – 65, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti. Žalovanému se v rámci tohoto usnesení dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, a soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím dané věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě (v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Soud na základě listin předložených žalobkyní, zejména ze Smlouvy o osobním účtu [obec] spořitelny ze dne [datum], ze Smlouvy o kontokorentním úvěru na sporožirovém/Osobním účtu ze dne [datum], z [právnická osoba], pro bankovní obchody ze dne [datum] a z [právnická osoba], o úrokových sazbách, jakož i z Poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 4. 2019, kterou učinil právního předchůdce žalobce, zjistil skutkový stav věci (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.) shodně s tvrzeními žalobkyně uvedenými v žalobě. Výši debetního zůstatku převedeného na evidenční účet prokazuje výpis z účtu ze dne 1. 6. 2020. Svoji aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a žalobkyní [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem, kde v Příloze [číslo] – Seznam pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek, je pod ID (poř. č.) 98 uvedena a specifikována předmětná pohledávka vůči žalovanému [celé jméno žalovaného], a také Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2020, adresovaným žalovanému a podacím lístkem ze dne [datum]. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, totiž může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, adresovanou žalovanému, kterou učinil právní zástupce žalobkyně dne 7. 9. 2020 a podacím lístkem ze dne 7. 9. 2020, byla prokázána skutková tvrzení žalobkyně o tom, že ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaný výši žalobkyní požadovaných částek žádným způsobem nezpochybnil. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobkyni na uvedený dluh cokoliv zaplatil, když v tomto směru žalovaný ničeho netvrdil ani neprokázal.

5. Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby, v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu, nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle ust. § 2664 o. z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účet a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele.

7. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele ([právnická osoba]) na žalobkyni. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o účtu, na základě které zřídila [právnická osoba] žalovanému účet a žalovaný s účtem a peněžními prostředky nakládal. [právnická osoba], pak s žalovaným dále uzavřela též smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na uvedeném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku účtu. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru a dle smlouvy o účtu povinen platit právnímu předchůdci žalobkyně roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení [právnická osoba], tj. ve výši 18,90 % ročně. Dle podmínek smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, tuto povinnost však porušil a vznikl mu tzv. nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat, avšak přes upomínky ze strany právního předchůdce žalobkyně dluh vyrovnán nebyl. Ke dni 1. 4. 2019 činil nepovolený debetní zůstatek částku 5.582,95 Kč a úrok z prodlení 107,16 Kč. Po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků byl nepovolený debetní zůstatek i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 4. 2019 a současně byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Předmětná pohledávka za žalovaným, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni [datum], činila pohledávka za žalovaným celkem 7.407,72 Kč, kdy tuto částku tvoří zůstatek úvěru (jistiny) ve výši 5.582,95 Kč, úrok z úvěru kapitalizovaný do 1. 6. 2020 částkou ve výši 1.250,90 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný do 1. 6. 2020 částkou ve výši 573,87 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný nakládal s prostředky na účtu v rozporu s ust. § 2664 o. z., a proto právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo kromě požadavku na zaplacení debetního zůstatku též žádat po žalovaném úrok z prodlení v zákonné výši, jak vyplynulo ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobce. Žalovaný na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ani na výzvy adresované žalovanému soudem v průběhu soudního řízení nereagoval a na dluh ničeho nezaplatil. Soud z tohoto důvodu považuje žalobu za oprávněnou a žalobě v celém rozsahu vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. § 1970 a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výroku I.).

8. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty 5.582,95 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (včetně návrhu), tři paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (odst. II. výroku). Soud s přihlédnutím k žalobkyní požadované výši nákladů řízení považuje z hlediska úplnosti odůvodnění za vhodné zdůraznit, že stanovil odměnu zástupci žalobce podle ust. § 14b odst. 1 a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmět řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšující 50.000 Kč.

9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty, nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí žalovaný k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.