15 C 283/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 40 719,48 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 24 893 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne příslušného měsíce, za který je placeno, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 3 973 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 32 270 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 30 568 Kč [datum] do [datum], 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 28 866 Kč od [datum] do zaplacení, 9 697,48 Kč (smluvní pokuta), 20% úrok ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok ročně z 29 624,49 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 73 526 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala částky ze smlouvy o úvěru [číslo] která měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena [datum], a na základě které žalobkyně žalované poskytla bezhotovostně částku 30 000 Kč Smlouva o úvěru byla mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] podrobně popisuje kontraktační proces), žalovaná se zavázala k vrácení poskytnutého úvěru s 54,2% úrokem ročně, a to v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 940 Kč (tj. celkem 69 940 Kč), splatných k 18. dni měsíce, první splátka je splatná [datum]. Součástí měsíční splátky je také úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 238 Kč měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky k [datum], žalovaná uhradila pouze 5 107 Kč (a to ve dnech [datum], [datum] a [datum]). Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením, požaduje žalobkyně smluvní pokutu dle čl. 6 1 smlouvy (smluvní pokuta 499 Kč za prodlení se splátkou delším 30 dnů), za prodlení se splátkami [číslo] – 2krát 499 Kč, to je 998 Kč, tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle čl. 6 2 smlouvy 400 Kč (200 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, tj. 2krát 200 Kč za splátky [číslo]), dle čl. 6 3 smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky [číslo] po dobu delší 65 dnů (splátka [číslo] byla splatná [datum], k datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru), veškerá dosud nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se staly součástí nové jistiny úvěru 32 552,49 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 6 5 smlouvy, a to je 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, celkem 9 697,48 Kč (žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] podrobně popisuje proč má za to, že smluvní pokuta byla sjednána platně). Úrok z úvěru je požadován dle zákonné limitace (§ 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně se tak domáhala přiznání částky 31 022 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 34 426 Kč od [datum] do [datum] (tj. 828,38 Kč), s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 32 724 Kč [datum] do [datum] (tj. 209,98 Kč), s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 31 022 Kč od [datum] do zaplacení, 9 697,48 Kč (smluvní pokuta), 54,20% úroku ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum] (tj. 955,90 Kč), 8,25% úroku ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum] (tj. 726,88 Kč), 8,25% úroku ročně z 29 624,49 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 73 526 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to dle dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalované činí 13 983 Kč, měsíční výdaje žalované jsou 6 463 Kč (při výdajích žalobkyně vychází z existenčního minima 3 860 Kč, pokud není doloženo něco jiného), volné zdroje ke splácení po odečtení 1000 Kč rezervy činí 6 520 Kč, žalobkyně žalovanou lustrovala v NRKI, [příjmení], v insolvenčním rejstříku, ověřila platnost dokladu žalované, byl proveden scoring klienta (formulář hodnocení klienta) a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně vyžadovala informativní výpis z bankovního účtu žalované, dle kterého si ověřila, že žalovaná má bankovní účet na vlastní jméno, na který jí bude úvěr vyplacen, a byla ověřena současně výše příjmu žalované. Dle uvedeného, při porovnání příjmů a výdajů, dospěla žalobkyně k závěru, že lze žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, že je žalovaná dostatečně solventní osobou.

2. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 12. 2022, č. j. 15 C 283/2021-123, bylo řízení částečně zastaveno dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) pro částku 2 156 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 2 156 Kč od [datum] do zaplacení, a pro částku 34,20% úroku ročně z částky 29 890,07 Kč od [datum] do [datum]; pozn. žalobkyně uvedla, že bere žalobu částečně zpět s ohledem na aktuální vývoj judikatury.

3. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná zpochybňuje kontraktační proces a namítá jeho vady, zejména absenci podpisu na jakékoli listině, dle které žalobkyně žaluje, zpochybňuje splnění informační povinnosti dle § 90 až § 103, § 105, § 106 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zpochybňuje číselný kód na listinách, zpochybňuje písemnost smlouvy, namítá, že nebylo možné uzavřít úvěr bez pojištění, neboť se jednalo o smlouvy adhezního typu, pojištění nebylo dobrovolné, jednalo se o povinnou součást ujednání, bez níž by úvěr poskytnut nebyl, žalovaná byla uvedena v omyl, pokud nebylo pojištění zahrnuto do celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Žalovaná dále namítá, že nebyla žalobkyní zkoumána její úvěruschopnost, údaje v listině hodnocení klienta vyplňuje zprostředkovatel úvěru, nikoli sám spotřebitel, zprostředkovatel nevyplnil, že doporučuje úvěr ke schválení, žádná mentální činnost žalobkyně v tomto ohledu nebyla, vyplněné údaje jsou nepravdivé, zprostředkovatel neuvedl žalovanou uvedené údaje, ty ho nezajímaly, přitom situace žalované v době [datum] byla taková, že žalovaná byla od [datum] na dobu neurčitou zaměstnána jako uklízečka v Základní a mateřské škole [obec] s platem 16 490 Kč (hrubého), tento pracovní poměr ukončila kvůli trvalé invaliditě k [datum], od [datum] byla v pracovní neschopnosti (epileptické záchvaty, sluchové halucinace), v červenci 2021 jí byl diagnostikován nádor na mozku a rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], jí byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 13 175 Kč měsíčně (od té doby nemůže plnohodnotně pracovat). Žalovaná má (a měla v době sjednání úvěru) dvě nezletilé děti, narozené v roce 2006 a 2011, ke kterým má vyživovací povinnost a s nimiž žije ve společné domácnosti, od [datum] bydlí v nájmu na adrese [ulice a číslo] v [obec], s pravidelným nájemným 11 000 Kč měsíčně, 2 000 Kč záloha na služby měsíčně. K [datum] byla v prodlení s úhradou splátky úvěru u [právnická osoba], s měsíční splátkou 4 878,16 Kč. K [datum] pobírala příspěvek na bydlení 5 044 Kč měsíčně. O úvěr žalovaná žádala, neboť se od srpna 2020 ocitla v pracovní neschopnosti, a po výplatně poslední srpnové mzdy v září 2020 jí poklesly výrazně měsíční příjmy. Tento stav považovala za přechodný, než se zjistí její zdravotní problémy a dojde k jejich léčbě. Zprostředkovatele úvěru tyto skutečnosti nezajímaly, ani ji neinformoval o dalších ujednáních ve smlouvě, zejména smluvních pokutách (žalovaná namítá neplatnost uvedených smluvních pokut), ani nákladech úvěru, ani o povinném pojištění. S ohledem na uvedené namítá neplatnost úvěrové smlouvy. Žalovaná si je vědoma povinnosti vrátit to, co jí bylo poskytnuto. Dosavadně uhradila 5 107 Kč. Pokud bude muset doplatit 24 893 Kč, žádá s ohledem na její zdravotní stav o možnost úhrady ve splátkách, kdy době přiměřené jejím možnostem by odpovídají splátky 1 000 Kč měsíčně.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami: 5. [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], je běžným bankovním účtem žalované, pouze žalovaná měla k tomuto bankovnímu účtu dispoziční oprávnění, dne [datum] byla na tento účet převedena částka 30 000 Kč.

6. Z řízení sp. zn. [spisová značka] vedeného u zdejšího soudu, ve kterém společnost [právnická osoba], žalovala taktéž žalovanou, soud zjistil, a to provedením důkazu sdělení [právnická osoba], že bankovní účet č. [bankovní účet] patří žalované (ostatně jak je uvedeno shora). Z výpisu k tomu to účtu za období 2/ 2020 2021 (pozn. soudu, závazek, dle kterého je žalováno v tomto řízení byl sjednán v říjnu 2020) soud dále zjistil, že žalovaná byla dlouhodobě ve finanční situaci, když si peněžní prostředky obstarávala finančními produkty (úvěry, zápůjčky) od nebankovních poskytovatelů těchto produktů, a na tyto také splácela. Dne [datum] jí byla poskytnuta částka 8 000 Kč od [právnická osoba], dne [datum] jí byla poskytnuta částka 10 000 Kč přes platební brána ThaPay.cz, s.r.o., dne [datum] jí byla poskytnuta částka 11 100 Kč od [právnická osoba], dne [datum] jí byla poskytnuta částka 3 200 Kč od [právnická osoba], dne [datum] jí byla poskytnuta částka 30 000 Kč od [právnická osoba] (to je dle závazku, na základě kterého je v tomto řízení žalováno).

7. Soud z uvedeného výpisu z bankovního účtu žalované dále zjistil, že žalovaná byla příjemce příspěvku na bydlení (necelé 4 000 Kč měsíčně), její příjem byl okolo 12 000 – 14 000 Kč.

8. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je povolená činnost pro žalobkyni, poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení od [datum].

9. Dle listiny hodnocení klienta (na č. l. 9 spisu) je uvedeno, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem 13 983 Kč ze zaměstnání, jejím zaměstnavatelem je Základní škola a mateřská škola [obec], [IČO], pracovní poměr od [datum] na dobu neurčitou, je rozvedená, ve společné domácnosti nežije s partnerem, má maturitu a vlastní bydlení. Její výdaje tvoří životní minimum 3 860 Kč, bydlení 2 603 Kč (nájemné, inkaso), celkem výdaje 6 463 Kč, volné zdroje ke splácení 6 520 Kč. Ve vztahu k dětem v domácnosti je uvedeno [číslo] (nula dětí, nulové výdaje). Uvedená listina je podepsána kódem [číslo], [datum] v [číslo] 6.51 hod., v části C, D, a E, kterou vyplňuje žalobkyně nebo její zprostředkovatel, není uveden žádný záznam, není zde uvedeno, zda se úvěr doporučuje ke schválení, není uvedeno ničeho k analýze schopnosti splácet, ani odkud se klient o žalobkyni dozvěděl.

10. Žalobkyně doložila kopii [číslo obč. průkazu], tj. občanský průkaz žalované.

11. Dle výpisu z vybraných pohybů na bankovním účtu č. [bankovní účet], od [datum] do [datum], činila měsíčně příchozí úhrada od ZŠ a MŠ [obec] částku od cca 13 300 do 14 800 Kč.

12. Dle výpisu z NRKI (nebankovní registr klientských informací), bylo žalované přiděleno skóre 330 (kategorie II., menší riziko, lepší segment klientů).

13. Dle výpisu [příjmení] měla žalovaná negativní záznam.

14. Dle žalovanou doložené listiny„ oznámení o neprovedení splátky“ ze dne [datum], [právnická osoba], potvrzuje, že nebyla žalovanou provedena splátka splatná [datum] ve výši 4 878,16 Kč.

15. Dle žalovanou doloženého oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 17. 9. 2020, č. j. 177650/20/PV, byl žalované přiznán příspěvek na bydlení 5 044 Kč měsíčně, a to pro dobu od [datum] do [datum]. Dle tohoto rozhodnutí činí životní minimum rodiny, tj. žalované a jejích dvou nezletilých dětí, 8 390 Kč.

16. Dle žalovanou doloženého rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, byla tato od [datum] dočasně práce neschopná. Propuštěna z péče [datum].

17. Dle žalovanou doložené smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bydlí žalovaná od [datum] v nájmu na adrese [ulice a číslo] v [obec], výše měsíčního nájemného činí 11 000 Kč, výše zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu 2 000 Kč měsíčně.

18. Dle žalovanou doložených výplatních pásek za dobu 5/ 2020 – 10/ 2020 soud zjistil, že v květnu 2020 měla čistý příjem 13 806 Kč, v červnu 2020 částku 13 719 Kč, v červenci 2020 částku 14 858 Kč, v srpnu 2020 částku 13 372 Kč, od září již příjem neměla.

19. Dle karty klienta k úvěru [číslo] byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán úvěr [datum], dle kterého žalobkyně žalované poskytla 30 000 Kč za smluvní odměnu 31 272 Kč, nominální hodnota úvěru 61 272 Kč, žalovaná splatila 5 107 Kč, dle přehledu plateb splácela již od první splátky s prodlením (174 dnů prodlení).

20. Žalobkyně doložila prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, vygenerované [datum] v [číslo] 6.43 hod., podepsané žalovanou jedinečným kódem, předsmluvní formulář vygenerovaný [datum] v [číslo] 6.45 hod.

21. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto podepsala žalovaná dne [datum] v [číslo] [údaj o čase] hod., jedinečným kódem, jakožto úvěrovaný (klient), a žalobkyně dne [datum] v [číslo] [údaj o čase] hod., jakožto úvěrující (poskytovatel úvěru). Žalovaná zde uvedla bankovní číslo [bankovní účet], dle této smlouvy strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru 30 000 Kč s tím, že žalovaná jej bude splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 940 Kč, splatných k 18. dni měsíce, zápůjční úroková sazba 54,20 % ročně, RPSN 69,91 %. Část B smlouvy, čl. 1 popisuje proces uzavření smlouvy včetně toho, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti klienta. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, čl. 2 2 smlouvy obsahuje ujednání k požadavku na úroky i pro případ zesplatnění a jejich limitaci částkou 73 526,40 Kč. Čl. 4 obsahuje bližší ujednání ke splácení úvěru. Čl. 6 obsahuje důsledky prodlení klienta. Dle čl. 6 pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, u které se takto ocitl v prodlení. Smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dle čl. 6 2 má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle čl. 6 3 jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy. Poskytovatel je povinen klienta vyzvat před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle čl. 6 4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 5 mu v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení.

22. Na úvěrové smlouvě je jako zprostředkovatel uveden [jméno] [příjmení], [IČO]. Dle listiny na č. l. 85 se jedná o vázaného zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru, a to od [datum], se zánikem této činnosti k [datum], a měl oprávnění k zastupování žalobkyně. K tomu také výpis z živnostenského rejstříku na č. l. 86 spisu.

23. Dle žalovanou doložené listiny na č. l. 71, činí správný výpočet RPSN pro úvěr 30 000 Kč splácený 36 měsíčními splátkami ve výši 1 940 Kč, sazbu 90,94 % (nikoli jak je ve smlouvě uvedeno 69,91 %). Dle listiny doložené žalovanou na č. l. 71v a 72 spisu, tato přepočetla, sazbu smluvní pokuty.

24. Dle listiny zvané příloha [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, pojištění schopnosti splácet, která byla podepsána dne [datum] v [číslo] 6.49 hod. za žalovanou, dne [datum] v [číslo] 6.18 hod. za žalobkyni, soud zjistil, že dle této přílohy klient zároveň podepisuje přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr. K tomu žalobkyně doložila přihlášku do pojištění, podepsané za žalovanou dne [datum] v [číslo] 6.53 hod. K tomu žalobkyně doložila podmínky k pojištění schopnosti splácet (na č. l. 36 až 39 spisu).

25. Dle listiny zvané dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru byl tento uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou, žalovaná jej podepsala prostřednictvím jedinečného kódu [číslo], dne [datum] v [číslo] 6.48 hod., žalobkyně jej podepsala dne [datum] v 8.4 6.02 hod. Tento dodatek upravuje uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k tomu také žalobkyní doložená listina popisu smluv uzavíraných na dálku.

26. Žalobkyně doložila listinu s názvem„ důkaz o odeslání 1 Kč“, za byla odeslána na účet žalované [datum] v 9.5 3.36 hod. pod [variabilní symbol].

27. Žalobkyně doložila listinu s názvem„ zaslaná SMS (informace o vyplacení), na tel. [číslo] v [datum] v 9.5 4.11 hod., dle které žalobkyně na účet klienta zaslala 1 Kč, VS této platby má být použit jako podpisový kód s návodem dalších údajů k podpisu.

28. Žalobkyně doložila listinu s názvem„ důkaz přijaté SMS“, kdy [datum] v [číslo] 5.32 hod. byla doručena potvrzovací SMS ve tvaru„ Souhlasim, [jméno] [příjmení], [číslo]“ a to z tel. [číslo]. K tomu dále listina na č. l. 113v spisu, základní informace ke klientovi.

29. Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] bylo žalované zasláno toto v listinné podobě na adresu trvalého pobytu (žalobkyně doložila doklad o odeslání dne [datum]). Oznámení obsahuje základní parametry úvěru, jak byly uvedeny ve smlouvě, první splátka je splatná [datum], dále je přílohou splátkový kalendář (poslední splátka je splatná při dodržení sjednaného splácení [datum]).

30. Žalobkyně doložila doklad o vyplacení úvěru 30 000 Kč dne [datum] (to ostatně odpovídá i výpisu z běžného účtu žalované, kdy tato částka jí byla připsána [datum]).

31. Dle výpisů z bankovního účtu, jak je založen na č. l. 58 až 60 spisu, žalovaná uhradila dne [datum] částku 1 703 Kč, dne [datum] částku 1 702 Kč a dne [datum] částku 1 702 Kč.

32. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na dlužné splátky [číslo] – splatné [datum] a [datum]. Současně upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

33. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na dlužné splátky [číslo] – splatné [datum] a [datum], [datum]. Současně upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

34. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění celé dlužné částky z úvěru, neboť se ocitla v prodlení se splátkou o délce 65 dnů, žalobkyně ji vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od data odeslání tohoto dopisu, výzva obsahuje vyčíslení požadované částky (na jistině 29 890,07 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 2 662,42 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč, pojištění 713 Kč, celkem 34 426 Kč).

35. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací arch dokládající odeslání tohoto dopisu žalované na adresu trvalého pobytu.

36. Dle žalovanou doloženého posudku o invaliditě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o tom, že žalovaná je invalidní, jedná se o invaliditu [anonymizováno] stupně, od [datum], z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [jméno] poklesu pracovní schopnosti 70 %.

37. Dle žalovanou doložené pracovní smlouvy ze dne [datum], byla žalovaná zaměstnána u Základní školy a mateřské školy [obec], [IČO], na dobu neurčitou od [datum], na pozici uklízečka, dle platového výměru činila výše platu od [datum] částku 16 490 Kč s příplatkem 800 Kč.

38. Dle žalovanou doložené dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] uzavřené mezi ZŠ a MŠ [obec], a žalovanou, došlo k ukončení pracovního poměru dnem [datum], a to ze zdravotního důvodů žalované.

39. Dle žalovanou doloženého rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] byl žalované přiznán invalidní důchod třetího stupně ve výši 13 951 Kč.

40. Dle žalovanou doloženého oznámení ze dne [datum], [obec] správy sociálního zabezpečení, náleží žalované invalidní důchod 14 776 Kč, a to od [číslo].

41. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

42. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

43. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

44. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

45. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

46. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

47. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

48. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

49. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C [číslo] o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

50. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

51. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

52. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

53. Soud předně uvádí, že byť žalovaná v rámci své procesní obrany uplatnila ve vztahu ke smlouvě o úvěru [číslo] několik námitek, a to vady kontraktačního procesu, neplatnost sjednané smluvní pokuty, nezkoumání úvěruschopnosti žalované při sjednání úvěru atd., jak je uvedené shrnuto v odst. 2 tohoto odůvodnění, má soud za to, že pokud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru toliko na základě jedné z uvedených námitek (a ostatně toto by s ohledem na shora citovanou judikaturu soud zkoumal sám, a to z úřední povinnosti), což vedlo k vyhovění žalobě pouze v rozsahu bezdůvodného obohacení (jak je uvedeno v následujícím odstavci), bylo by nadbytečné zabývat se dalšími námitkami procesní obrany žalované. Proto se soud těmito nezabýval.

54. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (distančním způsobem), na základě které jí byla poskytnuta částka 30 000 Kč bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Je nepochybné, že žalovaná byla účastna tohoto kontraktačního procesu (bez ohledu na to, jakým způsobem bylo toto zaznamenáno dle jedinečných kódů na jednotlivých dokumentech), když toto ostatně sama ve vyjádření nepopřela (sama uvedla, že si úvěr sjednala v době, kdy se dostala dle jejího názoru do situace s výrazným poklesem příjmů s ohledem na její zdravotní stav). S ohledem na následující závěry se soud nezabýval kontraktačním procesem, zejména se zohledněním posloupnosti vyjádření souhlasů/ podpisů žalované a žalobkyně, když listina zvaná prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru je podepsána za žalovanou [datum] v [číslo] 6.43 hod. kódem [číslo] (tento kód se opakuje), o pouhé dvě vteřiny později je za žalovanou podepsán předsmluvní formulář [datum] v [číslo] 6.45 hod., smlouva o úvěru je podepsaná za žalovanou [datum] v [číslo] 6.46 hod. (žalobkyní následně podepsána [datum] v 8.4 6.50 hod.), dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru podepsaný za žalovanou [datum] v 10. 36. 48 hod. (za žalobkyni [datum] v 8.4 6.02 hod.), příloha [číslo] ke smlouvě podepsaná za žalovanou [datum] v [číslo] 6.49 hod. (za žalobkyni [datum] v 8.4 6.18 hod.), následně listina hodnocení klienta podepsaná za žalovanou [datum] v [číslo] 6.51 hod., přihláška do pojištění podepsaná za žalovanou [datum] v [číslo] 6.53 hod., když pokaždé se jedná o několikastránkové listiny s hustě psaným textem, a je pochybné, jak byla zajištěno faktické seznámení spotřebitele (žalované) se všemi těmito listinami, tedy smluvním ujednáním. Smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím, spotřebitel, coby úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřovala úvěruschopnost žalované, a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti plnila toliko pro formu, resp. údaje, se kterými se spokojila, byly kusé a nevypovídající, na základě nich nemohla dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. žalobkyně poskytla žalované předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o její osobnosti, a o její schopnosti uvedený úvěr splácet. Pokud žalobkyně vycházela z tvrzení o pravidelných měsíčních příjmech, a toto měla doloženo (listina na č. l. 13 spisu), zcela absentuje doložení měsíčních výdajů žalované. Vycházet toliko z životního minima nelze, neboť výdaje mohou v případě opakovaného zadlužení tohoto typu klientů mnohonásobně překračovat průměrné měsíční výdaje. Navíc, údaje vyplněné na listině hodnocení klienta jsou evidentně nepravdivé, když žalovaná ve vyjádření se k žalobě uvedla, jaká byla její reálná situace a k tomu navíc zpochybnila vůli žalobkyně zjistit její skutečnou majetkovou situaci. Žalobkyně nepožadovala doložení měsíčních výdajů žalované, přitom uvedené výdaje vzbuzují pochybnost, pokud bylo uvedeno kromě životního minima 3 860 Kč uvedeno toliko bydlení v částce 2 603 Kč (což je poměrně malá částka, pokud žalovaná uvedla, že má vlastní bydlení – byť žalobkyně nepožadovala bližší informace, o jaký typ bydlení se jedná, když soud uvažuje náklady na energie apod.), jedná se o tvrzení zakládající pochybnost, pokud žalobkyně nevyžadovala jeho doložení. K tomu navíc bylo prokázáno, že výdaje žalované na bydlení byly v tu dobu nájemné 11 000 Kč a 2 000 Kč záloha na služby spojené s nájmem, žalovaná navíc žila a stále žije se svými dvěma nezletilými dětmi ve společné domácnosti, v listině hodnocení klienta je uveden počet dětí 0. Žalobkyně nevyžadovala doložení pracovní smlouvy, ani jiných listin, prokazujících její majetkovou situaci. V tomto ohledu žalobkyně zcela selhala v plnění zákonné povinnosti. Navíc, jak bylo zjištěno soudem, evidentně se v případě žalované jednalo o osobu ve špatné finanční situaci, o čemž svědčí nejen to, že si pravidelně v roce 2020 opakovaně obstarávala finanční prostředky od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, ale také to, že byla v té době na neschopence, její zdravotní stav se tehdy výrazně zhoršil (což žalovaná doložila jak potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti, tak příslušnými rozhodnutími ve vztahu k uznání invalidity třetího stupně a přiznání invalidního důchodu). To, že žalovaná nemá záznamy v [příjmení] neznamená, že je osobou dostatečně solventní (osoby čerpající krátkodobé úvěry od nebankovních poskytovatelů těchto finančních produktů často vytloukají klín klínem, jeden produkt splácí produktem druhým, do dluhové pasti se dostanou až v situaci, kdy si nejsou schopny obstarat peněžní prostředky na splacení takto nabytích finančních produktů). Uvedené se odvíjí také od způsobu života, povinnosti hradit dosavadně vzniklé závazky, atd. Údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, byly zcela nedostačující. Toto zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobkyně, že bylo jejím úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaných a nečinit toliko„ pro formu“. Pokud by například vyžadovala aktuální výpis z bankovního účtu, když ten je u osob, které mají bankovní účet, jedním z nejlepších ukazatelů majetkových poměrů daných osob, nepochybně by zjistila, jakým způsobem si žalovaná obstarává finanční prostředky. V kontextu tvrzení (které bylo doloženo) žalované v tomto soudním řízení, a zjištění soudu, jak byla učiněna ze sdělení [právnická osoba], bankovního výpisu za dobu od 2/ 2020 – 1/ 2021, je přitom zcela evidentní, že žalovaná byla k datu sjednání daného úvěru osobou nesolventní, osobou, která si opakovaně obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, měla velmi nízký příjem, a navíc se jí výrazně zhoršil zdravotní stav. Přitom úvěr 30 000 Kč s výší měsíční splátky 1 940 Kč je výraznou finanční měsíční zátěží. Z tohoto přístupu žalobkyně je vysoce pochybné, jakou snahu vyvinula ke skutečnému splnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyni muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne [datum] poskytla 30 000 Kč. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovaná uhradila 5 107 Kč, tuto částku soud započetl oproti 30 000 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 24 893 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. S ohledem na tvrzení žalované o jejím zdravotním stavu, kdy ta je invalidní třetím stupněm, její pracovní schopnost je výrazně snížena (o 70 %), má přiznán invalidní důchod 14 776 Kč měsíčně, je povinna výživou ke dvěma nezletilým dětem, je příjemcem příspěvku na bydlení 5 044 Kč měsíčně, a její náklady na bydlení jsou minimálně 13 000 Kč měsíčně, soud zcela vyhověl požadavku žalované, aby jí bylo umožněno vrácení bezdůvodného obohacení ve splátkách, a proto soud stanovil výši měsíční splátky 1 000 Kč, neboť tato odpovídá době přiměřené jejím možnostem. Je nejen v zájmu žalované, ale i v zájmu žalobkyně, dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je však žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, soud ji proto zamítl pro částku 3 973 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 32 270 Kč od [datum] do [datum], s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 30 568 Kč [datum] do [datum], s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 28 866 Kč od [datum] do zaplacení, pro částku 9 697,48 Kč (smluvní pokuta), 20% úrok ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok ročně z 29 890,07 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok ročně z 29 624,49 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 73 526 Kč.

55. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 49 %, v rozsahu 51 % úspěšná nebyla. Žalované by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 2 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). S ohledem na uvedené soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.