15 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní titul Pavlou Doupovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 3.218 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.218 Kč s úrokem z prodlení ve výši 132 Kč (jedná se o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.918 Kč od 21. 2. 2020 do 22. 6. 2020) a s úrokem z prodlení ve výši 102 Kč (jedná se o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.218 Kč od 23. 6. 2020 do 16. 10. 2020), to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v Prostějově dne 16. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 3.218 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení, po zohlednění částečného plnění žalované. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně, zaniklá [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění. Smlouvou evidovanou pod [číslo] bylo ujednáno pojistné ve výši 453 Kč s měsíční splatností, pojištění zaniklo ke dni 3. 1. 2020 pro neplacení pojistného a žalovaná z titulu citované smlouvy dluží celkem 3.218 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 19. 1. 2021 vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.) [pojišťovna], jako pojistitel, uzavřela dne [datum] s žalovanou, coby pojistníkem a zároveň osobou pojištěnou, pojistnou smlouvu o životním a úrazovém pojištění, z níž plynula žalované povinnost platit měsíční pojistné, ve výši 700 Kč (ujednané v dodatku k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Smlouvou byla ujednána výše poplatku za předčasné ukončení smlouvy (350 Kč). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná plnila řádně a včas své platební povinnosti, prodlévala přinejmenším se zaplacením pojistného za srpen, září a říjen roku 2019. Dluh na pojistném nezaplatila ani po písemné výzvě pojistitele, pojištění zaniklo ke dni 3. 1. 2020. Dle žalovanou nezpochybněného přehledu předpisu pojistného a úhrnu plateb žalované činil dluh na pojistném za období od [datum] do [datum] celkem 3.568 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované dluh v celkové výši 3.918 Kč (dluh na pojistném ve výši 3.568 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč), a to výzvou ze dne 17. 2. 2020. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná, ač písemně upomínána, žalobkyni plnila nad rozsah vyplývající z žalobních tvrzení.

5. Podle ust. § 3028 odst. 3, věta první zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen „o. z.“, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

7. Podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

8. Podle ust. § 517 odst. 1, věta první zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ust. § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020 činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (s níž žalobkyně v postavení nástupnické společnosti později fúzovala sloučením) a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy, z níž vyplývala žalované povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaná svoji platební povinnost porušila, z důvodu marného uplynutí lhůty k zaplacení pojistného pojištění zaniklo dle ust. § 20 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalobkyni náleží jak dluh na pojistném, tak poplatek za předčasné ukončení smlouvy (který je na místě po právní stránce posoudit jako smluvní pokutu za porušení smlouvy, které vedlo k předčasnému ukončení smlouvy, a to dle ust. § 544 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dluhy splnila co do částky 3.218 Kč. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení. Soud proto zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle žalobního žádání (tedy se zohledněním částečného plnění), v kapitalizované výši za dobu vymezenou žalobním žádáním, přičemž výše úroku z prodlení je odůvodněna shora citovanými předpisy a výší repo sazby stanovené Českou národní bankou.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.218 Kč (bod 1., tj. z tarifní hodnoty do 10.000 Kč), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, žaloba), tj. 600 Kč, dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši 100 Kč za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ačkoliv žalobkyně v žalobě navrhovala nepostupovat dle ust. § 14b a.t. a požadovala přiznání nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 7 odst. 3 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., dospěl soud k závěru, že požadavku oprávněné nelze vyhovět. Oprávněnou požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupení ve výši 5.119 Kč by totiž značně přesáhla jednonásobek jistiny, což by bylo v rozporu s nálezem ústavního soudu I. ÚS 3923/11, ve kterém jsou výslovně mimo jiné zmiňovány právě pojistné smlouvy. Na uvedený nález Ústavního soudu pak bylo reagováno novelou vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy vyhláškou č. 120/2014 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2014 do vyhlášky č. 177/1996 Sb. doplněn právě onen nový § 14b a.t. Soud při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně postupoval dle tohoto ustanovení, neboť žalobu lze v daném případě označit za tzv. ustálený vzor opakovaně používaný žalobkyní vždy, když žaluje dlužné pojistné. Žalobkyně argumentovala tím, že je subjektem s velkým množstvím pojistných produktů s různou variabilitou těchto produktů, nicméně to není samo o sobě důvodem, proč by soud měl za stavu, kdy žalobkyně žalobu individualizuje pouze tam, kde je to nezbytně nutné (datum uzavření pojistné smlouvy, vymezení období nekrytého platbami pojistného, výše dluhu na pojistném apod.), nepovažovat žalobu za tzv. formulářovou.

12. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.