15 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci manžela: ; celé jméno manžela, datum narození bytem adresa manžela a; manželky: ; celé jméno manželky, datum narození bytem adresa manželky, zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, sídlem ulice a číslo, PSČ obec o rozvod manželství

I. Manželství manželů celé jméno manžela, narozeného datum, a celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, uzavřené dne datum v obec, zapsané v knize manželství matričního úřadu Magistrátu města Olomouce ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum došel podepsanému soudu návrh manžela na rozvod manželství účastníků řízení, kterým manžel usiloval o rozvod manželství. Manželka se k návrhu manžela připojila prohlášením učiněným v průběhu ústního jednání dne datum (ust. § 384 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; dále jen „z. ř. s.“).

2. Oddacím listem je prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před Magistrátem města Olomouce, které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Magistrátu města Olomouce ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo.

3. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, synové příjmení a jméno (oba narození dne datum). Poměry k nezletilým dětem účastníků byly pro dobu po rozvodu manželství upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků, daným zvláštními důvody (ust. § 755 odst. 2 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

4. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manželství bylo zpočátku spokojené, postupně se podle manžela začala projevovat rozdílnost povah manželů. Manžel vnímá, že manželé mají jiné názory na fungování manželství, na trávení volného času, tomu pak přisuzuje vznik vzájemných neshod. Vztahy manželů se zhoršovaly, manželé se citově odcizovali. Manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití, když již v podstatě dva roky spolu manželé nežijí, bydlí odděleně.

5. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželku velmi zasáhlo, když přibližně po 2,5 letech od uzavření manželství zjistila, že manžel měl před uzavřením manželství poměr s jinou ženou a že tento poměr ukončil až v průběhu prvního roku manželství. V důsledku toho došlo k narušení vzájemné důvěry a úcty mezi manžely, vyšlo najevo, že každý z nich má jinou představu o fungování manželství a o základních principech a hodnotách manželského soužití. Manželka se snažila manželství zachovat, s manželem vyhledali i odbornou pomoc v manželské poradně, nicméně vztahy manželů se dále zhoršovaly. Manželka nechtěla, aby děti byly svědky eskalace problémů v komunikaci manželů, manžel se po jednom z konfliktů odstěhoval. Manželka vyloučila zájem na obnovení manželského soužití.

6. Podle § 755 odst. 1, 3 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

7. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ust. § 687 a násl. o. z. Manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod manželství nebude podle výsledků dokazování ani v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků. Ze shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud shledává na straně manžela, který porušil manželskou věrnost, když vztah s jinou ženou, který měl již před uzavřením manželství, ukončil až v průběhu prvního roku manželství. Manželka tuto skutečnost zjistila až cca po 2,5 letech trvání manželství, velmi ji to zasáhlo a došlo k narušení její důvěry v manžela. Mezi manžely začalo docházet ke konfliktům, které se stále zhoršovaly. Manželé zjistili, že v důsledku rozdílnosti svých povah mají zcela jiné představy o fungování manželského soužití a mají jiný názor ohledně základních hodnot manželství. Problémy v jejich vzájemné komunikaci se nepodařilo vyřešit ani za přispění odborné pomoci, manželé se postupně citově odcizili a jejich vztah se rozpadl. Manželství se stalo zcela nefunkčním svazkem, manželé již v podstatě nejsou schopni se shodnout vůbec na ničem, o čemž se soud přesvědčil i u ústního jednání nařízeného ve věci rozvodu manželů. Soud proto dospěl k závěru, že soužití manželů je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Nezbylo proto, než aby soud manželství účastníků rozvedl.

9. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta první z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož soud neshledal, že by zde byly okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, když rozhodnutím ve výroku I. soud vyhověl návrhu manžela na rozvod manželství, který je považován vzhledem k připojení se manželky za návrh společný (ust. § 384 odst. 2, § 395 z. ř. s.), a do výroku II. se účastníci po vyhlášení rozhodnutí práva podat odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.). Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.