15 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Doupovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6.072 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.072 Kč se zákonným úrokem z prodlení a) ve výši 8,50 % ročně z částky 1.518 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení, b) ve výši 8,50 % ročně z částky 1.518 Kč od 17. 4. 2018 do zaplacení, c) ve výši 8,50 % ročně z částky 1.518 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení, d) ve výši 9,00 % ročně z částky 1.518 Kč od 13. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne 20. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.072 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dílčích dluhů po 1.518 Kč, odpovídajících jednotlivým žalobou uplatněným nárokům. Uplatněné nároky žalobce, coby provozovatel veřejné linkové dopravy, opíral o tvrzení, že žalovaný ve dnech datum (nárok č. 1), datum (nárok č. 2), datum (nárok č. 3) a datum (nárok č. 4) cestoval trolejbusem – linkami provozovanými žalobcem a při provedených přepravních kontrolách bylo zjištěno, že žalovaný jednotlivé jízdy uskutečnil bez platného jízdního dokladu, nezaplatil jízdné (18 Kč za každou jednotlivou jízdu) a přirážku k jízdnému (1.500 Kč za každou jednotlivou jízdu). Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, avšak žalovaný na své dluhy ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 18. 3. 2021, č.j. 15 C 56/2021 - 25 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z jednotlivých záznamů o provedených přepravních kontrolách, které jsou vedle podpisu přepravního revizora opatřeny podpisem žalovaného (jehož totožnost revizor v každém z posuzovaných případů ověřil pomocí občanského průkazu), soud zjistil, že žalovaný ve dnech datum, datum, datum a datum cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem (trolejbusem), a to pokaždé bez jízdního dokladu, kdy cena jízdného činila 18 Kč za jednotlivou jízdu. Z Výňatku ze Smluvních přepravních podmínek soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila 1.500 Kč. Z předžalobní výzvy a dodejky bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 6.072 Kč, v souvislosti s jízdami žalovaného bez jízdního dokladu, které žalovaný realizoval ve dnech datum, datum, datum a datum.

5. Podle ust. § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou ke dni 1. 1. 2018 činila 0,5 % a ke dni 1. 7. 2018 činila 1 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).

6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný ve dnech datum, datum, datum a datum porušil povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal, ani v jednom z posuzovaných případů, na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedených přepravních kontrolách platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč v souvislosti s každou jednotlivou jízdou. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaný se dnem následujícím po dni uskutečnění jízdy, v rámci níž se neprokázal platným jízdním dokladem, ocitl v prodlení se splněním svého dílčího peněžitého dluhu (ust. § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.

8. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.