15 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 6.100 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci</b> <b>a) částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení,</b> <b>b) částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.525 Kč od 12. 1. 2018 do zaplacení,</b> <b>c) částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.525 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení,</b> <b>d) částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.525 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne 31. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.100 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dílčích dluhů po 1.525 Kč, odpovídajících jednotlivým žalobou uplatněným nárokům. Žalobce tvrdil, že je licencovaným provozovatelem veřejné linkové dopravy v [obec] a okolí a ve smluvních přepravních podmínkách a tarifu stanovil výši základního jízdného (tj. 25 Kč) a výši přirážky za cestu bez platného jízdního dokladu (tj. 1.500 Kč). Uplatněné nároky žalobce opíral o tvrzení, že žalovaná ve dnech 5. 12. 2017 (nárok [číslo]), 11. 1. 2018 (nárok [číslo]), 5. 2. 2018 (nárok [číslo]) a 30. 5. 2019 (nárok [číslo]) cestovala tramvají provozovanou žalobcem a při provedených přepravních kontrolách v zastávce [ulice], [obec] (nárok [číslo]), [ulice], [obec] (nárok [číslo]), [ulice], [obec] (nárok [číslo]) a [ulice], [obec] (nárok [číslo]) bylo zjištěno, že žalovaná jednotlivé jízdy uskutečnila bez platného jízdního dokladu, nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, avšak žalovaná na své dluhy ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 31. 3. 2021, č.j. 15 C 75/2021 - 42 vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z jednotlivých zápisů o provedené přepravní kontrole, které jsou vedle podpisu přepravního revizora opatřeny podpisem žalované (jejíž totožnost revizor v každém z posuzovaných případů ověřil pomocí občanského průkazu), soud zjistil, že žalovaná ve dnech 5. 12. 2017, 11. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 30. 5. 2019 cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem (tramvají), a to bez jízdního dokladu. Žalovaná byla v každém z posuzovaných případů vyzvána k zaplacení částky 1.525 Kč. Z přílohy [číslo] Tarifu integrovaného dopravního systému [územní celek] soud zjistil, že cena základního jízdného činila 25 Kč. Ze Smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému [územní celek] soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila 1.500 Kč. Z jednotlivých předžalobních upomínek a přehledů odeslané pošty bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyhotovil a následně odeslal žalované výzvy k zaplacení jednotlivých dluhů vzniklých v souvislosti s jednotlivými jízdami žalované prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, které žalovaná uskutečnila ve dnech 5. 12. 2017, 11. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 30. 5. 2019.

5. Podle ust. § 2555 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o.z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou ke dni 1. 7. 2017 činila 0,05 %, ke dni 1. 1. 2018 činila 0, 5 % a k 1. 1. 2019 činila 1,75 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).

6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná ve dnech 5. 12. 2017, 11. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 30. 5. 2019 porušila povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázala, ani v jednom z posuzovaných případů, na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedených přepravních kontrolách platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobci zaplatila jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč v souvislosti s každou jednotlivou jízdou. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaná se dnem následujícím po dni uskutečnění jízdy, v rámci níž se neprokázala platným jízdním dokladem, ocitla v prodlení se splněním svého dílčího peněžitého dluhu (ust. § 1968, § 1970 o.z., přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu (400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V řízení bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval před podáním žaloby žalovanou k zaplacení jednotlivých dílčích dluhů čtyřmi samostatnými upomínkami, nicméně současně nebylo možné přehlédnout, že žalobce navrhl přisouzení odměny zástupce a související paušální náhrady hotových výdajů toliko za jednu předžalobní výzvu, přičemž soud neshledal důvody, pro které by bylo na místě se od tohoto návrhu žalobce odchýlit.

8. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.