4 C 100/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 220 073,09 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 24 651,71 Kč, 5 240,57 Kč a 5 832,69 Kč, žalovaná je oprávněna splnit tuto povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 20 000 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 28. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 160 109,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 31,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 853,20 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 184 761,67 Kč od [datum] do zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 159 935,42 Kč od [datum] do zaplacení, 12 840,07 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 9,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem 95,14 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 18 080,64 Kč od [datum] od zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 15 710,95 Kč od [datum] do zaplacení, 11 398,09 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 5,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem 209,80 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 17 230,78 Kč od [datum] do zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 15 025,32 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Soud neschvaluje smír následujícího znění: Žalovaná se zavazuje zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 230,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 209,80 Kč, úrok ve výši 15,90 % ročně z částky 15 025,32 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 230,78 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 184 761,67 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 95,14 Kč, úrok ve výši 15,90 % ročně z částky 159 935,42 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 184 761,67 Kč od [datum] do zaplacení, a částku ve výši 18 080,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 95,14 Kč, úrok ve výši 15,90 % ročně z částky 15 710,95 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 080,64 Kč od [datum] do zaplacení, a na náhradě nákladů řízení odměnu za právní zastoupení ve výši 57 596 Kč a soudní poplatek ve výši 2 201 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč splatných vždy do každého 28. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto usnesení nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 184 761,67 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 31,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 853,20 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 184 761,67 Kč od [datum] do zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 159 935,42 Kč od [datum] do zaplacení (ze zápůjčky 1, dále také S1), 18 080,64 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 9,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem 95,14 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 18 080,64 Kč od [datum] od zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 15 710,95 Kč od [datum] do zaplacení (ze zápůjčky 2, dále také S2), 17 230,78 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 5,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem 209,80 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 17 230,78 Kč od [datum] do zaplacení, s 15,90% úrokem ročně z 15 025,32 Kč od [datum] do zaplacení (ze zápůjčky 3, dále také S3). Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (která zanikla fúzí sloučením s [právnická osoba], [IČO]), uzavřela s žalovanou dne [datum] zápůjčku (úvěr) [číslo] na základě které poskytla žalované částku 240 000 Kč. Žalovaná se zavázala k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 433 Kč (v celkem 96 splátkách), splatných k 13. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná [datum], a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované č. [bankovní účet]. Mezi stranami byl sjednán úrok 15,90 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované (jak je obecně doplněno v podání ze dne [datum]). Žalovaná se dostala do prodlení, a to již se splátkou splatnou [datum], a dále se splátkami splatnými dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum] (o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]), žalovaná uhradila celkem 215 348,29 Kč (přehled plateb v celkové výši 175 432,26 Kč do [datum] je uveden v podání ze dne [datum]; v době březen 2021 až březen 2022 zaplatila žalovaná 39 916,03 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 184 761,67 Kč představuje na jistině 159 935,42 Kč a smluvní pokutu 24 826,25 Kč (její výpočet je v podání ze dne [datum]), a kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni [datum] (den zesplatnění) v částce 1 853,20 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] (den zesplatnění) v částce 31,60 Kč, dále 8,25% úrok z prodlení ročně z 184 761,67 Kč od [datum] do zaplacení, 15,9% úrok ročně z 159 935,42 Kč od [datum] do zaplacení. V předžalobní výzvě ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě smluvní pokuty (zápůjčka [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (která zanikla fúzí sloučením s [právnická osoba], [IČO]), uzavřela s žalovanou dne [datum] zápůjčku (úvěr) [číslo] na základě které poskytla žalované částku 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 770 Kč (v celkem 50 splátkách), splatných k 7. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná [datum], a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované č. [bankovní účet]. Mezi stranami byl sjednán úrok 15,90 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované (jak je obecně doplněno v podání ze dne [datum]). Žalovaná se dostala do prodlení, a to již se splátkou splatnou [datum], dále se splátkami splatnými dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum] (o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]), žalovaná uhradila celkem 22 759,43 Kč (přehled plateb v celkové výši 17 330,44 Kč do [datum] je uveden v podání ze dne [datum]; v době březen 2021 až leden 2022 zaplatila žalovaná 5 428,99 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 18 080,64 Kč představuje na jistině 15 710,95 Kč a smluvní pokutu 2 369,69 Kč (její výpočet je v podání ze dne [datum]), a kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni [datum] (den zesplatnění) v částce 95,14 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 9,76 Kč, dále 8,25% úrok z prodlení ročně z 18 080,64 Kč od [datum] do zaplacení, 15,9% úrok ročně z 15 710,95 Kč od [datum] do zaplacení. V předžalobní výzvě ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě smluvní pokuty (zápůjčka [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (která zanikla fúzí sloučením s [právnická osoba], [IČO]), uzavřela s žalovanou dne [datum] zápůjčku (úvěr) [číslo] na základě které poskytla žalované částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 687 Kč (v celkem 50 splátkách), splatných k 18. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná [datum], a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované č. [bankovní účet]. Mezi stranami byl sjednán úrok 15,90 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované (jak je obecně doplněno v podání ze dne [datum]). Žalovaná se dostala do prodlení, a to již se splátkou splatnou [datum], dále se splátkami splatnými dne [datum], [datum] a [datum], proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum] (o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]), žalovaná uhradila celkem 19 167,31 Kč (přehled plateb v celkové výši 16 193,51 Kč do [datum] je uveden v podání ze dne [datum]; v době květen až prosinec 2021 zaplatila žalovaná 2 973,80 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 17 230,78 Kč představuje na jistině 15 025,32 Kč a smluvní pokutu a poplatky 2 205,46 Kč (její výpočet je v podání ze dne [datum]), a kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni [datum] (den zesplatnění) v částce 209,80 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 5,55 Kč, dále 8,25% úrok z prodlení ročně z 17 230,78 Kč od [datum] do zaplacení, 15,90% úrok ročně z 15 025,32 Kč od [datum] do zaplacení. V předžalobní výzvě ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě smluvní pokuty (zápůjčka [číslo]).

2. Žalovaná sdělila, že žalobkyni kontaktovala a domluvila se s ní na splátkách 20 000 Kč měsíčně.

3. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na schválení soudního smíru, a to ve znění dle výroku III. tohoto rozsudku.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami:

5. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO], jakožto zanikající společnost zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO], k [datum].

6. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb, která byla mezi [právnická osoba], [IČO] (dále také„ banka“), a žalovanou (dále také„ klient“) uzavřena dne [datum], soud zjistil, že klient a banka vstupují do vzájemného smluvního vztahu, dle kterého bude banka klientovi poskytovat bankovní služby.

7. K zápůjčce 1:

8. Dle listiny zvané návrh na uzavření smlouvy [číslo] ze dne [datum], dále také jako„ S1“, podepsané žalovanou, žalovaná, jako navrhovatel (klient), žádá o sjednání zápůjčky„ na konsolidaci“ společnost [právnická osoba], nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaná uvedla adresu [obec a číslo]. Dle čl. 2 1 se uzavřením smlouvy banka zavazuje poskytnout klientovi peněžní prostředky v dohodnuté výši, klient se zavazuje tyto vrátit a zaplatit související úroky, či další platby dle smlouvy. Celková výše požadované zápůjčky je 240 000 Kč s 15,90% úrokem ročně, celková měsíční splátka 4 433 Kč (celkem 96 měsíců). Dle čl. 3 provede banka čerpání zápůjčky bez zbytečného odkladu po platném uzavření smlouvy bez další žádosti klienta, a to jednorázově na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Peněžní prostředky jsou poskytnuty účelově, a to na spotřebitelskou půjčku u [právnická osoba] ve výši 143 000 Kč (předčasné splacení), a na druhou spotřebitelskou půjčku u [právnická osoba] ve výši 97 000 Kč (předčasné splacení). Dle čl. 6 1 za případ porušení závazků ze smlouvy, se vedle případů, které odůvodňují odstoupení banky od smlouvy dle VOP, považuje prodlení klienta se splacením jakékoli splátky jistiny, úroku či jiných plateb a příslušenství z této smlouvy, či prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance, dle čl. 6 2 je banka vedle oprávnění plynoucích pro tento případ z VOP a [příjmení] (tj. všeobecných a produktových obchodních podmínek), za b) prohlásit zápůjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z této zápůjčky nebo její části za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu dle zákona, a současně požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Dle čl. 6 3 je klient povinen celou čerpanou půjčku bezodkladně splatit kdykoli na požádání banky, a to v případech, kdy nastane případ porušení nebo dojde k porušení kteréhokoli ustanovení smlouvy, VOP nebo [příjmení].

9. Dle listiny zvané akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (S1), [právnická osoba], touto akceptací oznamuje žalované, jako klientovi, bezvýhradnou akceptaci návrhu klienta, a uzavírá s ním smlouvu o zápůjčce, dle které poskytne klientovi částku 240 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 15,90 % ročně, na dobu 96 měsíců, kterou se klient zavazuje vrátit v 96 měsíčních splátkách ve výši 4 433 Kč. Splátky jsou splatné 13. den v měsíci, první splátka je splatná [datum], poslední [datum].

10. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti (splátky) ze smlouvy [číslo] (S1) s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky a na možnost požadování smluvní pokuty. Žalobkyně doložila poštovní podací arch, dokládající odeslání tohoto dopisu dne [datum], a to na adresu dle smlouvy, [obec a číslo].

11. Žalobkyně doložila dopis ze dne [datum], [datum], ze kterých plyne, že žalovanou již dříve upozornila na prodlení S1 a jeho důsledky.

12. K zápůjčce 2:

13. Dle listiny zvané návrh na uzavření smlouvy [číslo] ze dne [datum], dále také jako„ S2“, žalovaná, jako navrhovatel (klient), žádá o sjednání zápůjčky společnost [právnická osoba], nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Návrh je podepsán žalovanou v internetovém bankovnictví, číslo mobilního telefonu [číslo], SMS potvrzovací kód [číslo], žalovaná uvedla adresu [obec a číslo]. Dle čl. 2 1 se uzavřením smlouvy banka zavazuje poskytnout klientovi peněžní prostředky v dohodnuté výši, klient se zavazuje tyto vrátit a zaplatit související úroky, či další platby dle smlouvy. Celková výše požadované zápůjčky je 28 000 Kč s 15,90% úrokem ročně, celková měsíční splátka 770 Kč (celkem 50 měsíců). Dle čl. 3 provede banka čerpání zápůjčky bez zbytečného odkladu po platném uzavření smlouvy bez další žádosti klienta, a to jednorázově na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Peněžní prostředky jsou poskytnuty neúčelově. Dle čl. 6 1 za případ porušení závazků ze smlouvy, se vedle případů, které odůvodňují odstoupení banky od smlouvy dle VOP, považuje prodlení klienta se splacením jakékoli splátky jistiny, úroku či jiných plateb a příslušenství z této smlouvy, či prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance, dle čl. 6 2 je banka vedle oprávnění plynoucích pro tento případ z VOP a [příjmení], za b) prohlásit zápůjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z této zápůjčky nebo její části za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu dle zákona, a současně požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Dle čl. 6 3 je klient povinen celou čerpanou půjčku bezodkladně splatit kdykoli na požádání banky, a to v případech, kdy nastane případ porušení nebo dojde k porušení kteréhokoli ustanovení smlouvy, VOP nebo [příjmení].

14. Dle listiny zvané akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (S2), [právnická osoba], touto akceptací oznamuje žalované, jako klientovi, bezvýhradnou akceptaci návrhu klienta, a uzavírá s ním smlouvu o zápůjčce, dle které poskytne klientovi částku 28 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 15,90 % ročně, na dobu 50 měsíců, kterou se klient zavazuje vrátit v 50 měsíčních splátkách ve výši 770 Kč. Splátky jsou splatné 7. den v měsíci, první splátka je splatná [datum], poslední [datum].

15. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti (splátky) ze smlouvy [číslo] (tj. S2) s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky a možnost požadování smluvní pokuty. Žalobkyně doložila poštovní podací arch, dokládající odeslání tohoto dopisu dne [datum], a to na adresu [obec a číslo].

16. Žalobkyně doložila dopis ze dne [datum], ze dne [datum], ze kterých plyne, že žalovanou již dříve upozornila na prodlení S2 a jeho důsledky.

17. K zápůjčce 3:

18. Dle listiny zvané návrh na uzavření smlouvy [číslo] ze dne [datum], dále také jako„ S3“, žalovaná, jako navrhovatel (klient), žádá o sjednání zápůjčky společnost [právnická osoba], nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Návrh je podepsán žalovanou v internetovém bankovnictví, číslo mobilního telefonu [číslo], SMS potvrzovací kód [číslo], žalovaná uvedla adresu [obec a číslo]. Dle čl. 2 1 se uzavřením smlouvy banka zavazuje poskytnout klientovi peněžní prostředky v dohodnuté výši, klient se zavazuje tyto vrátit a zaplatit související úroky, či další platby dle smlouvy. Celková výše požadované zápůjčky je 25 000 Kč s 15,90% úrokem ročně, celková měsíční splátka 687 Kč (celkem 50 měsíců). Dle čl. 3 provede banka čerpání zápůjčky bez zbytečného odkladu po platném uzavření smlouvy bez další žádosti klienta, a to jednorázově na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Peněžní prostředky jsou poskytnuty neúčelově. Dle čl. 6 1 za případ porušení závazků ze smlouvy, se vedle případů, které odůvodňují odstoupení banky od smlouvy dle VOP, považuje prodlení klienta se splacením jakékoli splátky jistiny, úroku či jiných plateb a příslušenství z této smlouvy, či prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance, dle čl. 6 2 je banka vedle oprávnění plynoucích pro tento případ z VOP a [příjmení], za b) prohlásit zápůjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z této zápůjčky nebo její části za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu dle zákona, a současně požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Dle čl. 6 3 je klient povinen celou čerpanou půjčku bezodkladně splatit kdykoli na požádání banky, a to v případech, kdy nastane případ porušení nebo dojde k porušení kteréhokoli ustanovení smlouvy, VOP nebo [příjmení].

19. Dle listiny zvané akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (S3), [právnická osoba], touto akceptací oznamuje žalované, jako klientovi, bezvýhradnou akceptaci návrhu klienta, a uzavírá s ním smlouvu o zápůjčce, dle které poskytne klientovi částku 25 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 15,90 % ročně, na dobu 50 měsíců, kterou se klient zavazuje vrátit v 50 měsíčních splátkách ve výši 687 Kč. Splátky jsou splatné 18. den v měsíci, první splátka je splatná [datum], poslední [datum].

20. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti (splátky) ze smlouvy [číslo] (tj. S3) s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky a možnost požadování smluvní pokuty. Žalobkyně doložila poštovní podací arch, dokládající odeslání tohoto dopisu dne [datum], a to na adresu [obec a číslo].

21. Žalobkyně doložila dopis ze dne [datum], ze kterého plyne, že žalovanou již dříve upozornila na prodlení S3 a jeho důsledky.

22. Žalobkyně doložila Produktové obchodní podmínky [právnická osoba], pro půjčky. Dle těchto podmínek jsou mezi stranami uzavřené smlouvy zápůjčkou dle § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Produktové obchodní podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy. Čl. 2 popisuje uzavření smlouvy, a vzájemné závazky stran. Dle čl. 3 2 se čerpání zápůjčky provádí vždy na běžný účet klienta, který slouží současně k pravidelnému splácení zápůjčky. Dle čl. 4 je klient povinen splatit poskytnutou zápůjčku pravidelnými měsíčními splátkami. Dle čl. 4 6 pravidelné měsíční splátky budou hrazeny z účtu klienta v bance formou automatického inkasa. [příjmení] je tedy oprávněna inkasovat celkovou pravidelnou měsíční splátku půjčky bez dalších pokynů klienta k tíži účtu uvedeného ve smlouvě. Po dobu trvání jakýchkoli závazků klienta z titulu smlouvy není klient oprávněn účet zrušit a zavazuje se mít na něm takový zůstatek, aby mohla banka splátky a ostatní dlužné částky v řádném termínu inkasovat. Dle čl. 4 8 při prodlení klienta je banka oprávněna požadovat úrok z prodlení, který je splatný v okamžiku, kdy na něj bance vznikne nárok. [příjmení] je zároveň oprávněna požadovat poplatky a sankce. Dle čl. 4 9 vznikne-li v souladu s předchozím článkem právo banky na zaplacení smluvní pokuty a/nebo úroku z prodlení, je klient povinen takovou platbu uhradit bance ve lhůtě 10 dnů poté, co byl k jejímu uhrazení bankou vyzván. Současně je banka oprávněna vymáhat splatnou pohledávku vůči klientovi, a to i prostřednictvím třetích osob, postoupit svou pohledávku za klientem, informovat Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a [příjmení] – zájmové sdružení právnických osob, a to za podmínek a v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a ve VOP. Čl. 7. 1 upravuje porušení závazků ze smlouvy a oprávnění banky.

23. Žalobkyně doložila Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], žalobkyně doložila Sazebník platný od [datum].

24. Žalobkyně doložila výpis z běžného účtu žalované č. [bankovní účet], a to za období od říjen 2016 do července 2017, dále od října 2017 do dubna 2022 (na č. l. 137 až 148 spisu). Z těchto výpisů soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu (měsíčně) byl v podstatě v řádu korun, nebo mínusový. Dne [datum] byla čerpána zápůjčka 143 000 Kč a 97 000 Kč (tj. jak byla účelově čerpána S1), kdy došlo k mimořádnému splacení. Ve výpise za leden 2019 je uvedeno, že [datum] došlo k čerpání zápůjčky 28 000 Kč (tj. jak byla čerpána S2), konečný zůstatek za leden 2019 je„ mínus 13 065,92 Kč“, [datum] došlo k čerpání zápůjčky 25 000 Kč (tj. jak byla čerpána S3), konečný zůstatek za únor 2019 je„ mínus 20 210,30 Kč“, stejně i v měsících březen až prosinec 2019 (mínusový několika tisícový zůstatek), obdobně v lednu až prosinci 2020, lednu až prosinci 2021, lednu až dubnu 2022. 25. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], byl otevřen [datum], je stále aktivní (současně má změnu kódu [číslo]), jedná se o účet žalované. Z výpisu za období 4/ 2017 až 12/ 2019 soud zjistil, nad rámec zjištění v odst. 24 tohoto odůvodnění, že žalovaná čerpala již [datum] zápůjčku 100 000 Kč a [datum] zápůjčku 150 000 Kč.

26. Žalobkyně doložila platební přehled ke smlouvě S1 (č. l. 100 až 115), dle kterého žalovaná byla v prodlení již se splátkou splatnou [datum], následně také v prosinci 2017, lednu 2018, únoru až prosinci 2018, únoru 2019 až prosinci 2019, lednu 2020 až srpen 2020, říjen 2020, od listopadu 2020 byla již v prodlení stále, žalobkyně vyčísluje dluh na jistině 159 935,42 Kč.

27. Žalobkyně doložila platební přehled ke smlouvě S2 (č. l. 119 až 130), dle kterého žalovaná byla v prodlení již se splátkou splatnou [datum], následně také v dubnu až říjnu 2019, lednu 2020, březnu 2020, dubnu, květnu až prosinci 2020, od ledna 2021 byla stále v prodlení, žalobkyně vyčísluje dluh na jistině 15 710,95 Kč.

28. Žalobkyně doložila platební přehled ke smlouvě S3 (č. l. 88 až 99), dle kterého žalovaná byla v prodlení již se splátkou splatnou [datum], následně také v květnu a červnu 2019, v červenci 2019, v srpnu, září a říjnu, listopadu 2019 byla také v prodlení, dále v lednu 2020, únoru, březnu 2020, dubnu a květnu 2020, v červnu, červenci, srpnu 2020, následně v listopadu a prosinci 2020, pak již byla v prodlení stále, žalobkyně vyčísluje jistinu dluhu 15 025,32 Kč.

29. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznámila žalované zesplatnění závazku ze smlouvy [číslo] (S1), a to v souladu s čl. 7 1 produktových obchodních podmínek, kdy tímto banka prohlašuje zápůjčku a veškeré dosud nesplatné pohledávky ze zápůjčky za okamžitě splatné a vyzývá k jednorázovému splacení celého závazku, kdy na jistině se jedná o částku 184 546,84 Kč, na úroku 11 749,25 Kč, úroku z prodlení 174,03 Kč a ostatní poplatky 869,09 Kč, a to do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy.

30. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznámila žalované zesplatnění závazku ze smlouvy [číslo] (S2), a to v souladu s čl. 7 1 produktových obchodních podmínek, kdy tímto banka prohlašuje zápůjčku a veškeré dosud nesplatné pohledávky ze zápůjčky za okamžitě splatné a vyzývá k jednorázovému splacení celého závazku, kdy na jistině se jedná o částku 18 411,80 Kč, na úroku 1 309,24 Kč, úroku z prodlení 43,45 Kč a ostatní poplatky 998 Kč, a to do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy.

31. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznámila žalované zesplatnění závazku ze smlouvy [číslo] (S3), a to v souladu s čl. 7 1 produktových obchodních podmínek, kdy tímto banka prohlašuje zápůjčku a veškeré dosud nesplatné pohledávky ze zápůjčky za okamžitě splatné a vyzývá k jednorázovému splacení celého závazku, kdy na jistině se jedná o částku 16 451,13 Kč, na úroku 872,99 Kč, úroku z prodlení 20,58 Kč a ostatní poplatky 499 Kč, a to do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy.

32. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávek ze smluv o půjčkách, úvěrech a kontokorentních úvěrech, které byly uzavřeny postupitelem, jako věřitelem, se svými klienty, jako dlužníky, a které jsou uvedeny v příloze [číslo] smlouvy, seznamu pohledávek. Účinnost postoupení nastává úplným zaplacením sjednané úplaty, dle přílohy potvrzení o zaplacení úplaty tato byla uhrazena dne [datum]. Dle přílohy [číslo] smlouvy jsou na straně 1 přílohy uvedeny na řádku 48 - 51 pohledávky za žalovanou, které jsou žalovány v tomto řízení (a jedna pohledávka další).

33. Dopisy ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení všech tří pohledávek (dopis na č. l. 53, 58, 59 spisu).

34. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, jak ze S1, S2, S3, je zde i vyčíslena žalobkyní požadovaná smluvní pokuta, k jejíž úhradě je žalovaná vyzvána, včetně poplatků, se lhůtou k úhradě do [datum] (doklad o jejím odeslání žalované na adresu [obec a číslo] na č. l. 43 spisu).

35. Závazkové vztahy ze zápůjček 1, 2 a 3 vzniklé mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami, dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

36. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

37. Dle § [číslo], § [číslo], § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

38. Dle § [číslo], § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

39. Smlouva o zápůjčce má reálnou, nikoliv jen konsenzuální, povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

40. Dle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

41. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

42. Ust. § 561, 562 o. z., upravuje právní jednání učiněné elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

43. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

44. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

45. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

46. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

47. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

48. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

49. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

50. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

51. Dle § 1879 an. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

52. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Podle odst. 2, soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Dle odst. 3, schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

53. Smír je v rozporu s hmotným právem, je-li v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právního jednání, nebo pomíjí-li náležitosti právních jednání, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019).

54. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), postoupil platně pohledávky za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno.

55. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi [právnická osoba], a žalovanou, byly dne [datum], [datum] a [datum] uzavřena ujednání, na základě kterých byly žalované bezhotovostně, převodem na její bankovní účet vedený u [právnická osoba], č. [bankovní účet], poskytnuty částky 240 000 Kč, 28 000 Kč a 25 000 Kč, tímto ujednáním byly mezi stranami sjednány zápůjčky ve smyslu § 2390 an. o. z. V případě zápůjčky 1 se jednalo o účelově sjednanou zápůjčku, když čerpáním těchto peněžních prostředků došlo ke splacení dvou předchozích zápůjček žalované u [právnická osoba] V případné každé zápůjčky bylo sjednáno její měsíční splácení žalovanou. V případě zápůjčky 1 se žalovaná zavázala ke splácení v 96 měsících po 4 433 Kč (první splátka splatná [datum]), v případě zápůjčky 2 se žalovaná zavázala ke splácení v 50 měsících po 770 Kč (první splátka splatná [datum]), v případě zápůjčky 3 se žalovaná zavázala ke splácení v 50 měsících po 687 Kč (první splátka splatná [datum]). Splátky budou prováděny formou automatického inkasa z bankovního účtu žalované, žalovaná měla zajistit dostatek finančních prostředků na tomto bankovním účtu. Mezi stranami byl sjednán úrok 15,90 % ročně. Jedná se o závazkové vztahy, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., bylo povinností [právnická osoba], posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (a to s ohledem na shora uvedenou judikaturu). Soud žalobkyni vyzval k dotvrzení a doložení, jakým způsobem zkoumala v případě každé ze zápůjček úvěruschopnost žalované, s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobkyně žalobu doplnila tolika o obecná tvrzení, jakým způsobem ověřovala úvěruschopnost žalované (podáním ze dne [datum]), žádné důkazy kromě výpisu z bankovního účtu žalované v tomto ohledu žalobkyně neoznačila. S ohledem na uvedené žalobkyně neprokázala (neunesla břemeno tvrzení ani důkazní), že [právnická osoba], splnila zákonnou povinnost § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a s ohledem na uvedené soud posuzuje v souladu se shora citovanou judikaturou, ve vazbě na § 87 zákona č. 257/2016 Sb., zápůjčky 1, 2, 3, za absolutně neplatně sjednané, neboť [právnická osoba], poskytla žalované zápůjčky, aniž by zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu má soud dle provedených výpisů z bankovního účtu žalované, že žalovaná s velkou pravděpodobností nebyla v době sjednání zápůjček 1, 2, 3 solventní, když se sjednanými zápůjčkami zavázala ke splácení měsíčních splátek ve výši 4 433 Kč (S1), 770 Kč (S2) a 687 Kč (S3), přitom měsíčně byla v rozhodné době v podstatě v mínusu, resp. žila z měsíce na měsíc, a nezbývaly jí žádné finanční rezervy. O tom, že žalovaná nebyla dostatečně solventní svědčí i to, že se dostala v případě každé ze zápůjček do prodlení v podstatě okamžitě, se splácením prvních splátek, když u S1 byla v prodlení již se splacením první splátky, u S2 již se splacením druhé splátky a u S3 již se splacením první splátky, následně nějak splácela, ale byla převážnou dobu stále v prodlení. S ohledem na uvedené lze žalobě vyhovět pouze pro požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Poskytnuté peněžní prostředky žalované, které nevrátila, představují bezdůvodné obohacení žalované, a v tomto rozsahu je žaloba podána důvodně. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na neplatně sjednaná plnění, tedy na neexistující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak zakládal bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované.

56. Ze zápůjčky 1 byla žalované poskytnuta částka 240 000 Kč a žalovaná uhradila dle sdělení žalobkyně celkem částku 215 348,29 Kč (175 432,26 Kč a 39 916,03 Kč), soud proto započetl tyto úhrady žalované na poskytnuté bezdůvodné obohacení. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky 24 651,71 Kč (240 000 Kč mínus 215 348,29 Kč).

57. Ze zápůjčky 2 byla žalované poskytnuta částka 28 000 Kč a žalovaná uhradila dle sdělení žalobkyně celkem částku 22 759,43 Kč (17 330,44 Kč a 5 428,99 Kč), soud proto započetl tyto úhrady žalované na poskytnuté bezdůvodné obohacení. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky 5 240,57 Kč (28 000 Kč mínus 22 759,43 Kč).

58. Ze zápůjčky 3 byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaná uhradila dle sdělení žalobkyně celkem částku 19 167,31 Kč (16 193,51 Kč a 2 973,80 Kč), soud proto započetl tyto úhrady žalované na poskytnuté bezdůvodné obohacení. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky 5 832,69 Kč (25 000 Kč mínus 19 167,31 Kč).

59. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem, co do stanové doby plnění, odpovídající možnostem žalované. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji proto zamítl pro částky dle výroku II.

60. Pokud za této situace navrhuje žalobkyně s žalovanou schválení soudního smíru, který byl soudu doručen dne [datum] (text smíru je nepochybně připraven žalobkyní a žalovaná, nevědoma si spotřebitelské právní úpravy, jej podepisuje, neboť je jí umožněno splácení ve splátkách), pak v souladu s § 99 o. s. ř., s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019, soud navržený smír s ohledem na závěr soudu v odst. 54 - 59 tohoto odůvodnění neschvaluje. Byť předmětem smíru mohou být i nároky ze smlouvy, která je neplatná z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované, při skutkových závěrech soudu učiněných shora a při jejich právním hodnocení, by pak takový smír aproboval jednoznačnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobou požadované plnění, resp. plnění navržené ke schválení soudního smíru, svědčí o obcházení kogentních ustanovení hmotného práva, pokud je navržený smír v hrubém nepoměru s případným autoritativním rozhodnutím soudu, a to výrazně v neprospěch žalované.

61. Co do lhůty k plnění (ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb.), soud umožnil žalované se zohledněním skutečnosti, že se s žalobkyní dohodla na možnosti splácení ve splátkách 20 000 Kč měsíčně, splácet dlužnou částku v těchto splátkách, neboť tato výše splátek odpovídá době přiměřené možnostem žalované, a současně se jedná o dobu, která pro žalovanou nepředstavuje nepřiměřeně zvýhodnění proti žalobkyni (při řádném a včasném splácení bude soudem přiznaná částka uhrazena za 2 měsíce). Proto soud nevyžadoval po žalované, aby osvědčila skutečnosti jejích osobních, majetkových a příjmových poměrů. Je nejen v zájmu žalované ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí - byť jen první splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.

62. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08. S ohledem na žalobní požadavek žalobkyně by přiznání náhrady nákladů řízení náleželo žalované, která byla převážně úspěšná. Žalovaná v řízení učinila toliko vyjádření ze dne [datum] (vedle omluvy z jednání), ve kterém sděluje pouze dohodu s žalobkyní na splátkách. Ničeho více k věci samé nesděluje. Takový úkon soud nepovažuje za účelně vynaložený. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.