4 C 128/2017

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec zastoupený advokátem Mgr. celé jméno žalovaného sídlem ulice a číslo, PSČ obec 2. celé jméno žalované, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. celé jméno žalovaného sídlem ulice a číslo, PSČ obec o zřízení služebnosti - věcného břemene stezky, průhonu a cesty

I. Návrh žalobce na zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty přes pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. číslo v k. ú. obec se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) a žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 74 376 Kč, k rukám zástupce žalovaného 1) a žalované 2) Mgr. celé jméno žalovaného, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal, aby soud zřídil ve prospěch žalobce služebnost stezky, průhonu a cesty přes pozemky p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo v obci a k. ú. obec, přičemž tyto pozemky byly vlastnictvím původního žalovaného celé jméno žalovaného, když následně na jeho místo v řízení vstoupili současní žalovaní. Žalobce dále uvedl, že jím vlastněný pozemek parcelní číslo byl vždy využíván při zajištění přístupu přes pozemky žalovaného, a to jak co do přístupu, tak co do příjezdu, průjezdu, zásobování, apod. Jiný přístup na pozemek číslo neexistuje a není možný. V době podání žaloby stála na pozemku číslo budova, jiná stavba, ve které sídlila a provozovala svou činnost společnost právnická osoba, IČO. Původní žalovaný však zamezil žalobci přístup na jeho pozemek a do jiné stavby, stejně tak do společnosti právnická osoba Původní žalovaný pak dne datum a následně datum zaslal žalobci výzvu k uzavření smlouvy o nájmu pozemků par. číslo par. číslo v k. ú. obec, a to za měsíční nájemné za pronájem pozemku par. číslo ve výši 10 tis. Kč a za pronájem pozemku par. číslo ve výši 5 tis. Kč. Žalobce se domnívá, že k řádnému užívání nemovitosti, včetně možnosti fungování společnosti právnická osoba potřebuje mít zajištěn přístup pro sebe, pro společnost, její zaměstnance, dodavatele, odběratele, zákazníky, smluvní partnery, a to jak přístup, tak i průchod, příjezd a průjezd, proto se tedy domáhá zřízení služebností nezbytné cesty a dále služebnosti stezky, průhonu a cesty dle ust. § 1274 o. z.

2. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalobou dotčené pozemky p. číslo p. číslo parcelní číslo v obci a k. ú. obec byly na základě kupní smlouvy ze dne datum převedeny z žalovaného na celé jméno žalovaného a celé jméno žalované a jsou součástí jejich SJM. Soud následně usnesením č. j. 4 C 128/2017-98 ze dne 18.6.2019 připustil vstup manželů příjmení do řízení na straně žalované. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Následně soud usnesením č. j. 4 C 128/2017-143 řízení vůči původnímu žalovanému celé jméno žalovaného zastavil, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaní se k vyjádřili k žalobě ve svém podání doručeném soudu dne datum, kde uvedli, že celé soudní řízení je pro ně nemilým překvapením, když původní žalovaný je o probíhajícím soudním řízení při uzavírání kupní smlouvy nikterak neinformoval. Dále uvedli, že po zakoupení pozemků e-mailem kontaktovali přímo žalobce a žádali jej osobní schůzku, neboť stavba stojící na jeho pozemku par. číslo v mezidobí vyhořela a začaly z ní vlivem povětrnostních podmínek odpadávat trosky na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Žalobce po jejich urgencích část vyhořené budovy skutečně odstranil, což mu dle ust. § 1021 obč. zák. umožnili. K odklizení zbytku vyhořelé stavby však žalobce nepřistoupil. Žalovaní mu proto nabídli odkup jeho pozemku par. číslo žalobce však nebyl ochoten přistoupit na kupní cenu nižší než 4.000.000 Kč, což žalovaní považují vzhledem k velikosti pozemku 235m2 a skutečnosti, že jde fakticky o vyhořelou ruinu, za cenu zcela neadekvátní. Dále žalovaní uvádějí, že je žalobce nikdy nepožádal o umožnění vstupu či jakékoliv užití jejich pozemků. Dále uvedli, že společnost právnická osoba v tomto vyhořelém objektu již nepodniká a fakticky sídlí na adrese adresa, obec. Žalobce tak dle žalovaných pozemek par. číslo nijak fakticky neužívá. příjmení návrh žalovaného pak žalovaní považují za faktické zneužití práva, který nepožívá právní ochrany. Žalobce se dle jejich slov domáhá závažného narušení jejich práv k žalobou označeným pozemkům, a to zřízením služebnosti stezky, průhonu a cesty ve prospěch pozemku, na kterém stojí vyhořelá ruina, kterou žalobce odmítá odstranit, ani ji fakticky neužívá. Dále žalobci namítají, že pozemek par. číslo fakticky s pozemkem žalobce ani nesousedí, může zajišťovat pouze pohodlnější spojení s komunikací, přes pozemek par. číslo. Žalobci pak dále polemizují, že zřízení nezbytné cesty by při respektování ust. § 1029 odst. 2 o. z. přicházelo do úvahy výlučně toliko k pozemku parc. číslo v rozsahu případného geometrického plánu, a sice v rozsahu případné služebnosti stezky či cesty. Využití vyhořelé ruiny žalobce k pastvě jakýchkoliv hospodářských zvířat či zemědělské výrobě, a tedy zatížení kteréhokoliv pozemku služebností průhonu je zcela absurdní. Žalovaní proto navrhli, aby soud žalobu zamítl.

4. K výzvě soud pak žalobce doplnil žalobu podáním doručeným soudu dne datum tak, že uvedl, že k přístupu k jeho nemovitosti je třeba zřídit přístup a příjezd přes všechny v žalobě uvedené pozemky, když by se mělo jednat o přístupový pás přes parcelu par. číslo v šíři 5m, situovaný souběžně s hranicí žalobcem vlastněného pozemku, který by měl pokračovat směrem k parcele parcelní číslo v téže šíři, tj. cca. 5m směrem k parcele parcelní číslo (severním směrem), tj. západní hranici žalobcem vlastněného pozemku, kde byla a bude nákladová rampa. Dále doplnil, že nemovitost, ve které sídlila společnost právnická osoba, vyhořela dne datum a žalobce se chystá obnovit stavbu v rozsahu, v jakém se nacházela před jejím vyhořením, proto je nezbytné zřídit přístup přes všechny dotčené pozemky tak, aby činnost mohla být obnovena a podnikatelská činnost prováděna.

5. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267, kterým žalobu zamítnul (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému 1) a žalované 2) na náhradě nákladů řízení 32 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných příjmení celé jméno žalovaného, advokáta, se sídlem v obec (výrok II.). Soud dospěl k závěru, že pokud se žalobce domáhal zatížení pozemku parcelní číslo nemohlo být žalobě vyhověno, neboť tento pozemek nikdy nebyl předmětem řízení. Ohledně pozemku parcelní číslo soud dospěl k závěru, že pokud žalobce dovozuje nutnost jeho zatížení proto, že dříve byla část pozemku užívána pro parkování aut firemními zákazníky a zaměstnanci, nesplňuje tento požadavek žádný ze zákonem předpokládaných důvodů uvedených v ust. § 1274 a násl. o. z. Ohledně skladových buněk umístěných na tomto pozemku soud dospěl k závěru, že při místním šetření bylo zjištěno, že tyto buňky se na předmětném pozemku nenacházejí. Soud dále dospěl k závěru, že ani v případě konstitutivního rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty či stezky k pozemku parcelní číslo by nebylo zajištěno právo přístupu žalobce k jeho pozemku, neboť přístup na veřejnou komunikaci je možný pouze a výlučně přes pozemek parcelní číslo jehož vlastníkem je Statutární město Prostějov, které v tomto řízení jako účastník řízení nevystupuje. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že požaduje přístup k nákladové rampě své nemovitosti, pak tato zasahuje do dalšího sousedního pozemku p. číslo stejně tak parc. číslo které jsou ve vlastnictví P. Š., tedy osoby, která nebyla účastníkem řízení. Soud tak uzavřel, že během času a v průběhu řízení se vlastnická práva k okolním pozemkům změnila a soud tak nemůže vydat rozhodnutí, kterým by způsobil větší nejistotu v právních vztazích účastníků třetích osob, než je tomu tak teď. Soud dále uzavřel, že žalobce ani 3 roky od devastujícího požáru neodstranil trosky své nemovitosti a důvodný by spíše byl postup žalobce dle ust. § 1021 o. z. za účelem odstranění vyhořelých trosek, čemuž se žalovaní nebrání.

6. K odvolání žalobce byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267 zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2022 č. j. 17 Co 52/2021 – 323 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl mimo jiné k závěru, a to k námitce žalovaných, že k okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu bez dalšího nelze dovozovat, že by žalobce hrubou nedbalostí způsobil dostatek přístupu ke své nemovitosti, že by se žalobce domáhal zřízení práva služebnosti stezky a cesty v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud však zejména uvedl, a to s ohledem na žalobcův důkaz provedený v odvolacím řízení (na základě něhož soud odvolací dospěl k závěru, že žalobce má smluvně se Statutárním městem Prostějov zajištěn přístup přes pozemek p. číslo tím i přístup k pozemkům žalovaných), že je na místě zabývat se blíže otázkou zda, v jakém rozsahu a z jakého důvodu lze žalobě vyhovět, kdy je na žalobci, aby tvrdil, jaký konkrétní důvod ho vede ke zřízení služebnosti stezky, cesty a případně i průhonu přes pozemky žalovaných, přičemž (dle závěru odvolacího soudu) není dostačujícím důvodem obecné tvrzení žalobce, že zamýšlí uvést vyhořelou budovu do původního stavu a pozemky užívat v původním rozsahu, aniž blíže doloží jaké konkrétní kroky již učinil k naplnění tohoto svého záměru, případně aniž doloží jakým způsobem hodlá nadále s nemovitostí nakládat. Odvolací soud tak uzavřel, že v dalším řízení bude na žalobci, aby přesně specifikoval důvody, pro které žádá zřízení práva služebnosti cesty a stezky přes pozemky žalovaných, aby blíže konkretizoval, v jaké rozsahu se zřízení této služebnosti domáhá a aby v tomto směru doplnil svá skutková tvrzení, jakož i důkazní návrhy. Odvolací soud tak soudu prvního stupně uložil vyzvat žalobce, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnost cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu a vyzvat jej, aby také doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemku žalovaných služebností v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá.

7. Po vrácení věci Krajským soudem v Brně soudu prvního stupně soud prvního stupně v průběhu ústního jednání dne datum poučil žalobce dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., a vyzval žalobce, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnosti cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu se toho domáhá a dále žalobce vyzval, aby doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemku žalovaných služebnosti v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá. Žalobce byl poučen, že v případě nedoplnění tvrzení či neprokázání uplatněných tvrzení může být žalobce ve sporu neúspěšný. K doplnění tvrzení a označení důkazů dle poučení byla žalobci určena lhůta do datum.

8. Na poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. ze dne datum reagoval žalobce písemným podáním ze dne datum (č. l. 343 soudního spisu). Žalobce uvedl, že služebnosti stezky a cesty se domáhá v rozsahu, který vyplývá ze smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi Statutárním městem Prostějov a žalobcem, sp. zn. anonymizováno číslo, ze dne datum resp. z geometrického plánu, který je nedílnou součástí této smlouvy, který vyhotovila anonymizována tři slova, Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo pod číslo kde je vymezeno věcné břemeno – právo stezky a cesty přes pozemek Statutárního města Prostějov, tedy k pozemku p. číslo rovněž i navazující část pozemku žalovaných, tj. pozemku p. číslo když se jedná o„ vyšrafovanou“ část pozemku. Žalobce dále uvedl, že žalovanou služebnost nezbytně nutně potřebuje k právnímu zajištění možnosti přístupu k nemovitosti, kterou hodlá užívat jako řádný vlastník s tím, že v nemovitosti hodlá obnovit podnikatelskou činnost jako dříve a má tedy v úmyslu obnovit stavbu, chce začít s odklízením vyhořelé budovy a přípravou zbudování nové stavby, která bude využita k podnikání. K otázce účelu, reálnosti a vážnosti využití pozemku a nezbytnosti zatížení pozemku žalovaných služebností, v tom rozsahu jak se žalobce konkrétně domáhá, žalobce uvedl, že účel využití pozemku popsal již mnohokrát, že chce znovu podnikat v budově, která bude stát na jeho pozemku, že zbudování je reálné, že mu nebrání žádné právní a faktické skutečnosti, že jeho zájem v tomto směru je naprosto vážný a bez zřízení služebnosti, které se domáhá, nemá zajištěn právně žádný jiný přístup ke své nemovitosti.

9. Podáním ze dne datum (č. l. 347 soudního spisu) žalobce doplnil, že byl vyzván právnická osoba k umožnění přístupu k vodoměru a k provedení jeho výměny, z čehož žalobce dovozuje, že musí mít zajištěn právní přístup k nemovitosti, aby mohl dostát svým závazkům, které vyplývají mimo jiné ze zákona o vodovodech a kanalizacích. K tomuto doplnění žalobce předložil výzvu právnická osoba, k umožnění přístupu k fakturačnímu vodoměru a výměně.

10. Dle ust. § 1029 o. z.: příjmení nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

11. Dle ust. § 1033 o. z.: Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § číslo odst.

2. Ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty.

12. Dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř.: Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník jednání nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byli následky nesplnění této výzvy.

13. Dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.: Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkaz označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

14. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalobce jako vlastník pozemku parcelní číslo v k. ú. obec nemá k tomuto pozemku, na němž se v současné době nachází jeho vyhořelá nemovitost, přístup z veřejně přístupné komunikace ulice ulice v obec, neboť tento pozemek žalobce je obklopen pozemky jiných vlastníků, a to pozemky p. číslo parcelní číslo ve vlastnictví žalovaných a pozemky p. číslo parcelní číslo ve vlastnictví P. Š., který není účastníkem tohoto řízení. S výše uvedenými vlastníky sousedních pozemků nemá žalobce uzavřenu žádnou smlouvu, na základě které by mu příslušelo oprávnění vstupu na tyto pozemky sousedních vlastníků a která by mu umožňovala přístup k jeho pozemku parcelní číslo. Přístup ke svému pozemku parcelní číslo neměl žalobce žádným právním způsobem zajištěn ani v době, kdy vlastníkem pozemků, jež jeho pozemek obklopují, byl J. M. Přístup ke svému pozemku parcelní číslo přes výše uvedené pozemky nyní ve vlastnictví žalovaných a P. Š., využíval žalobce na základě rodinné vazby ve vztahu k předchozímu vlastníku J. M., který je jeho otcem. Na žalované tedy společně s přechodem vlastnického práva k předmětným pozemkům z J. M. nepřešla žádná právní povinnost strpět vstup žalobce, jakož i jiných osob na jimi nabyté pozemky za účelem přístupu k nemovitosti žalobce parcelní číslo. Z obsahu žaloby lze usoudit, že mezi původním vlastníkem a žalobcem došlo k určité blíže nespecifikované rozepři, která vyústila v to, že původní vlastník předmětných nemovitostí zamezil žalobci přístup k jeho nemovitosti. Žalobce má smluvně se Statutárním městem Prostějov zajištěn přístup přes pozemek p. číslo tím i přístup k pozemkům žalovaných (prokázáno předmětnou smlouvou).

15. Než však výše uvedená skutková zjištění bylo pro rozhodnutí sporu významné, jak se žalobce vypořádal se svou povinností tvrzení a důkazní po poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.

16. Po vrácení věci odvolacím soudem soudu prvního stupně k dalšímu řízení, soud nalézací respektoval závěr soudu odvolacího, že žalobcova tvrzení jsou nedostatečná a takto soud nalézací žalobce vyzval, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnosti cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu a současně žalobce vyzval, aby doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemků žalovaných služebností, v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá. Soud nalézací žalobce poučil, že pokud ve lhůtě do datum tvrzení dle poučení nedoplnění, případně uplatněná tvrzení neprokáže, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. Již z rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci známo, že pro zřízení služebnosti stezky, cesty a průhonu přes pozemky žalovaných není dostačujícím důvodem obecné tvrzení žalobce, že zamýšlí uvést vyhořelou budovu do původního stavu a pozemky užívat v původním rozsahu. Žalobce v podání ze dne datum sice důvody, které ho vedou ke zřízení služebnosti stezky, cesty a průhonu doplnil, nicméně opět setrval na obecných tvrzeních, že potřebuje přístup ke své nemovitosti, kterou hodlá využívat jako řádný vlastník, že hodlá obnovit podnikatelskou činnost, že má v úmyslu obnovit stavbu, že chce začít s odklízením vyhořelé budovy a s přípravou zbudování nové stavby s tím, že chce v obnovené budově znovu podnikat. Byť žalobce důvody, které ho vedou ke zřízení stezky, cesty a průhonu přes pozemky žalovaných rozšířil, jedná se stále o obecné tvrzení žalobce, o kterém ve svém rozhodnutí hovoří soud odvolací. I kdyby snad doplněná žalobcova tvrzení (uvedená v podání ze dne datum) měla být již považována za konkrétní tvrzení žalobce (byť se stále jedná o obdobná tvrzení, která již hodnotil soud odvolací) a takto dojít k závěru, že žalobce v tomto rozsahu splnil svou povinnost tvrzení, k níž byl vyzván v průběh ústního jednání dne datum, nelze přehlédnout, že žalobce k takto doplněným tvrzením (která soud nalézací považuje za tvrzení obecná a nekonkrétní) neoznačil žádné důkazy a tedy nedoložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytnost zatížení pozemku žalovaných služebností v tom rozsahu, jak se žalobce domáhá (jak byl žalobce poučen a vyzván v průběhu ústního jednání dne datum).

17. Jelikož žalobce dostatečně nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní (ust. § 101 odst. 1, písm. a, písm. b o. s. ř.), ač byl ke splnění této povinnosti soudem vyzván a poučen o následku nesplnění této povinnosti (ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.), nezbylo než žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnout. Byť žalobce v závěrečném návrhu ze dne datum změnil skutková tvrzení, tak že se zřízení služebnosti věcného břemene stezky a cesty domáhá pouze ve vztahu k pozemku p. číslo nezměnil žalobní petit, podle něhož se zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty domáhal přes pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec, což se muselo odrazit ve výroku rozsudku.

18. Za prokázání účelu, reálnosti a vážnosti využití pozemku žalobce nelze považovat žádost právnická osoba, ze dne datum (č. l. 348 soudního spisu) neboť žádost o umožnění přístupu k vodoměru neprokazuje ani účel, ani reálnost, ani vážnost využití pozemku žalobce.

19. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

20. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci neúspěšnému žalobci byla uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalovaných je tvořena: a/ odměnou zástupce žalovaných ve výši 2 000 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby za každého zastoupeného (ust. § 9 odst. 3, písm. c), ust. § 7 bod 5, ust. § 12 odst. 4, vyhl. č. 177/1996 Sb.; odměna počítána z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč), přičemž zástupce žalovaných v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: -) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) 3 x písemné podání ve věci samé ze dne datum, datum, datum – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., -) 2 x účast na jednání před soudem ve dnech datum, datum - ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., -) účast na místním šetření dne datum ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum – vyhlášení rozsudku (odměna ve výši ½; ust. § 11 odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) -) písemné podání věci samé ze dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. d/vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne datum – ust. § 11 ods. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem tedy za 17 úkonů právní služby za každého ze zastoupených, tj. 17 x (2 x 2 000 Kč) b/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 17 x 300 Kč, c/ cestovným k ústnímu jednání dne datum ve výši 876 Kč (obec – obec a zpět: 60 km; průměrná spotřeba: 7,0 l na 100 km; použité palivo BA 95B) d/ náhradou ztráty časy v souvislosti s účastní ústního jednání před Krajským soudem v Brně dne datum ve výši 4x 100 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšných žalovaných tak činí 74 376 Kč.

21. Uloženou povinnost je třeba splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, PSČ obec, ulice a číslo, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se oprávněný domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí.