4 C 128/2017

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem Mgr. celé jméno žalovaného sídlem ulice a číslo , PSČ obec 2. celé jméno žalované , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. celé jméno žalovaného sídlem ulice a číslo , PSČ obec o zřízení služebnosti - věcného břemene stezky, průhonu a cesty <b>I. Návrh žalobce na zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) a žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 74 376 Kč, k rukám zástupce žalovaného 1) a žalované 2) Mgr. [celé jméno žalovaného], advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud zřídil ve prospěch žalobce služebnost stezky, průhonu a cesty přes pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec], přičemž tyto pozemky byly vlastnictvím původního žalovaného [celé jméno žalovaného], když následně na jeho místo v řízení vstoupili současní žalovaní. Žalobce dále uvedl, že jím vlastněný pozemek [parcelní číslo] byl vždy využíván při zajištění přístupu přes pozemky žalovaného, a to jak co do přístupu, tak co do příjezdu, průjezdu, zásobování, apod. Jiný přístup na pozemek [číslo] neexistuje a není možný. V době podání žaloby stála na pozemku [číslo] budova, jiná stavba, ve které sídlila a provozovala svou činnost společnost [právnická osoba], [IČO]. Původní žalovaný však zamezil žalobci přístup na jeho pozemek a do jiné stavby, stejně tak do společnosti [právnická osoba] Původní žalovaný pak dne [datum] a následně [datum] zaslal žalobci výzvu k uzavření smlouvy o nájmu pozemků par. [číslo] par. [číslo] v k. ú. [obec], a to za měsíční nájemné za pronájem pozemku par. [číslo] ve výši 10 tis. Kč a za pronájem pozemku par. [číslo] ve výši 5 tis. Kč. Žalobce se domnívá, že k řádnému užívání nemovitosti, včetně možnosti fungování společnosti [právnická osoba] potřebuje mít zajištěn přístup pro sebe, pro společnost, její zaměstnance, dodavatele, odběratele, zákazníky, smluvní partnery, a to jak přístup, tak i průchod, příjezd a průjezd, proto se tedy domáhá zřízení služebností nezbytné cesty a dále služebnosti stezky, průhonu a cesty dle ust. § 1274 o. z.

2. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalobou dotčené pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] převedeny z žalovaného na [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] a jsou součástí jejich SJM. Soud následně usnesením č. j. 4 C 128/2017-98 ze dne 18.6.2019 připustil vstup manželů [příjmení] do řízení na straně žalované. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Následně soud usnesením č. j. 4 C 128/2017-143 řízení vůči původnímu žalovanému [celé jméno žalovaného] zastavil, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

3. Žalovaní se k vyjádřili k žalobě ve svém podání doručeném soudu dne [datum], kde uvedli, že celé soudní řízení je pro ně nemilým překvapením, když původní žalovaný je o probíhajícím soudním řízení při uzavírání kupní smlouvy nikterak neinformoval. Dále uvedli, že po zakoupení pozemků e-mailem kontaktovali přímo žalobce a žádali jej osobní schůzku, neboť stavba stojící na jeho pozemku par. [číslo] v mezidobí vyhořela a začaly z ní vlivem povětrnostních podmínek odpadávat trosky na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Žalobce po jejich urgencích část vyhořené budovy skutečně odstranil, což mu dle ust. § 1021 obč. zák. umožnili. K odklizení zbytku vyhořelé stavby však žalobce nepřistoupil. Žalovaní mu proto nabídli odkup jeho pozemku par. [číslo] žalobce však nebyl ochoten přistoupit na kupní cenu nižší než 4.000.000 Kč, což žalovaní považují vzhledem k velikosti pozemku 235m2 a skutečnosti, že jde fakticky o vyhořelou ruinu, za cenu zcela neadekvátní. Dále žalovaní uvádějí, že je žalobce nikdy nepožádal o umožnění vstupu či jakékoliv užití jejich pozemků. Dále uvedli, že společnost [právnická osoba] v tomto vyhořelém objektu již nepodniká a fakticky sídlí na adrese [adresa], [obec]. Žalobce tak dle žalovaných pozemek par. [číslo] nijak fakticky neužívá. [příjmení] návrh žalovaného pak žalovaní považují za faktické zneužití práva, který nepožívá právní ochrany. Žalobce se dle jejich slov domáhá závažného narušení jejich práv k žalobou označeným pozemkům, a to zřízením služebnosti stezky, průhonu a cesty ve prospěch pozemku, na kterém stojí vyhořelá ruina, kterou žalobce odmítá odstranit, ani ji fakticky neužívá. Dále žalobci namítají, že pozemek par. [číslo] fakticky s pozemkem žalobce ani nesousedí, může zajišťovat pouze pohodlnější spojení s komunikací, přes pozemek par. [číslo]. Žalobci pak dále polemizují, že zřízení nezbytné cesty by při respektování ust. § 1029 odst. 2 o. z. přicházelo do úvahy výlučně toliko k pozemku parc. [číslo] v rozsahu případného geometrického plánu, a sice v rozsahu případné služebnosti stezky či cesty. Využití vyhořelé ruiny žalobce k pastvě jakýchkoliv hospodářských zvířat či zemědělské výrobě, a tedy zatížení kteréhokoliv pozemku služebností průhonu je zcela absurdní. Žalovaní proto navrhli, aby soud žalobu zamítl.

4. K výzvě soud pak žalobce doplnil žalobu podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že uvedl, že k přístupu k jeho nemovitosti je třeba zřídit přístup a příjezd přes všechny v žalobě uvedené pozemky, když by se mělo jednat o přístupový pás přes parcelu par. [číslo] v šíři 5m, situovaný souběžně s hranicí žalobcem vlastněného pozemku, který by měl pokračovat směrem k parcele [parcelní číslo] v téže šíři, tj. cca. 5m směrem k parcele [parcelní číslo] (severním směrem), tj. západní hranici žalobcem vlastněného pozemku, kde byla a bude nákladová rampa. Dále doplnil, že nemovitost, ve které sídlila společnost [právnická osoba], vyhořela dne [datum] a žalobce se chystá obnovit stavbu v rozsahu, v jakém se nacházela před jejím vyhořením, proto je nezbytné zřídit přístup přes všechny dotčené pozemky tak, aby činnost mohla být obnovena a podnikatelská činnost prováděna.

5. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267, kterým žalobu zamítnul (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému 1) a žalované 2) na náhradě nákladů řízení 32 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [celé jméno žalovaného], advokáta, se sídlem v [obec] (výrok II.). Soud dospěl k závěru, že pokud se žalobce domáhal zatížení pozemku [parcelní číslo] nemohlo být žalobě vyhověno, neboť tento pozemek nikdy nebyl předmětem řízení. Ohledně pozemku [parcelní číslo] soud dospěl k závěru, že pokud žalobce dovozuje nutnost jeho zatížení proto, že dříve byla část pozemku užívána pro parkování aut firemními zákazníky a zaměstnanci, nesplňuje tento požadavek žádný ze zákonem předpokládaných důvodů uvedených v ust. § 1274 a násl. o. z. Ohledně skladových buněk umístěných na tomto pozemku soud dospěl k závěru, že při místním šetření bylo zjištěno, že tyto buňky se na předmětném pozemku nenacházejí. Soud dále dospěl k závěru, že ani v případě konstitutivního rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty či stezky k pozemku [parcelní číslo] by nebylo zajištěno právo přístupu žalobce k jeho pozemku, neboť přístup na veřejnou komunikaci je možný pouze a výlučně přes pozemek [parcelní číslo] jehož vlastníkem je Statutární město Prostějov, které v tomto řízení jako účastník řízení nevystupuje. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že požaduje přístup k nákladové rampě své nemovitosti, pak tato zasahuje do dalšího sousedního pozemku p. [číslo] stejně tak parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví P. Š., tedy osoby, která nebyla účastníkem řízení. Soud tak uzavřel, že během času a v průběhu řízení se vlastnická práva k okolním pozemkům změnila a soud tak nemůže vydat rozhodnutí, kterým by způsobil větší nejistotu v právních vztazích účastníků třetích osob, než je tomu tak teď. Soud dále uzavřel, že žalobce ani 3 roky od devastujícího požáru neodstranil trosky své nemovitosti a důvodný by spíše byl postup žalobce dle ust. § 1021 o. z. za účelem odstranění vyhořelých trosek, čemuž se žalovaní nebrání.

6. K odvolání žalobce byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267 zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2022 č. j. 17 Co 52/2021 – 323 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl mimo jiné k závěru, a to k námitce žalovaných, že k okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu bez dalšího nelze dovozovat, že by žalobce hrubou nedbalostí způsobil dostatek přístupu ke své nemovitosti, že by se žalobce domáhal zřízení práva služebnosti stezky a cesty v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud však zejména uvedl, a to s ohledem na žalobcův důkaz provedený v odvolacím řízení (na základě něhož soud odvolací dospěl k závěru, že žalobce má smluvně se Statutárním městem Prostějov zajištěn přístup přes pozemek p. [číslo] tím i přístup k pozemkům žalovaných), že je na místě zabývat se blíže otázkou zda, v jakém rozsahu a z jakého důvodu lze žalobě vyhovět, kdy je na žalobci, aby tvrdil, jaký konkrétní důvod ho vede ke zřízení služebnosti stezky, cesty a případně i průhonu přes pozemky žalovaných, přičemž (dle závěru odvolacího soudu) není dostačujícím důvodem obecné tvrzení žalobce, že zamýšlí uvést vyhořelou budovu do původního stavu a pozemky užívat v původním rozsahu, aniž blíže doloží jaké konkrétní kroky již učinil k naplnění tohoto svého záměru, případně aniž doloží jakým způsobem hodlá nadále s nemovitostí nakládat. Odvolací soud tak uzavřel, že v dalším řízení bude na žalobci, aby přesně specifikoval důvody, pro které žádá zřízení práva služebnosti cesty a stezky přes pozemky žalovaných, aby blíže konkretizoval, v jaké rozsahu se zřízení této služebnosti domáhá a aby v tomto směru doplnil svá skutková tvrzení, jakož i důkazní návrhy. Odvolací soud tak soudu prvního stupně uložil vyzvat žalobce, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnost cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu a vyzvat jej, aby také doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemku žalovaných služebností v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá.

7. Po vrácení věci Krajským soudem v Brně soudu prvního stupně soud prvního stupně v průběhu ústního jednání dne [datum] poučil žalobce dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., a vyzval žalobce, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnosti cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu se toho domáhá a dále žalobce vyzval, aby doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemku žalovaných služebnosti v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá. Žalobce byl poučen, že v případě nedoplnění tvrzení či neprokázání uplatněných tvrzení může být žalobce ve sporu neúspěšný. K doplnění tvrzení a označení důkazů dle poučení byla žalobci určena lhůta do [datum].

8. Na poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. ze dne [datum] reagoval žalobce písemným podáním ze dne [datum] (č. l. 343 soudního spisu). Žalobce uvedl, že služebnosti stezky a cesty se domáhá v rozsahu, který vyplývá ze smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi Statutárním městem Prostějov a žalobcem, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum] resp. z geometrického plánu, který je nedílnou součástí této smlouvy, který vyhotovila [anonymizována tři slova], Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo] pod [číslo] kde je vymezeno věcné břemeno – právo stezky a cesty přes pozemek Statutárního města Prostějov, tedy k pozemku p. [číslo] rovněž i navazující část pozemku žalovaných, tj. pozemku p. [číslo] když se jedná o„ vyšrafovanou“ část pozemku. Žalobce dále uvedl, že žalovanou služebnost nezbytně nutně potřebuje k právnímu zajištění možnosti přístupu k nemovitosti, kterou hodlá užívat jako řádný vlastník s tím, že v nemovitosti hodlá obnovit podnikatelskou činnost jako dříve a má tedy v úmyslu obnovit stavbu, chce začít s odklízením vyhořelé budovy a přípravou zbudování nové stavby, která bude využita k podnikání. K otázce účelu, reálnosti a vážnosti využití pozemku a nezbytnosti zatížení pozemku žalovaných služebností, v tom rozsahu jak se žalobce konkrétně domáhá, žalobce uvedl, že účel využití pozemku popsal již mnohokrát, že chce znovu podnikat v budově, která bude stát na jeho pozemku, že zbudování je reálné, že mu nebrání žádné právní a faktické skutečnosti, že jeho zájem v tomto směru je naprosto vážný a bez zřízení služebnosti, které se domáhá, nemá zajištěn právně žádný jiný přístup ke své nemovitosti.

9. Podáním ze dne [datum] (č. l. 347 soudního spisu) žalobce doplnil, že byl vyzván [právnická osoba] k umožnění přístupu k vodoměru a k provedení jeho výměny, z čehož žalobce dovozuje, že musí mít zajištěn právní přístup k nemovitosti, aby mohl dostát svým závazkům, které vyplývají mimo jiné ze zákona o vodovodech a kanalizacích. K tomuto doplnění žalobce předložil výzvu [právnická osoba], k umožnění přístupu k fakturačnímu vodoměru a výměně.

10. Dle ust. § 1029 o. z.: [příjmení] nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

11. Dle ust. § 1033 o. z.: Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst.

2. Ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty.

12. Dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř.: Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník jednání nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byli následky nesplnění této výzvy.

13. Dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.: Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkaz označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

14. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalobce jako vlastník pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nemá k tomuto pozemku, na němž se v současné době nachází jeho vyhořelá nemovitost, přístup z veřejně přístupné komunikace [ulice] ulice v [obec], neboť tento pozemek žalobce je obklopen pozemky jiných vlastníků, a to pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaných a pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] ve vlastnictví P. Š., který není účastníkem tohoto řízení. S výše uvedenými vlastníky sousedních pozemků nemá žalobce uzavřenu žádnou smlouvu, na základě které by mu příslušelo oprávnění vstupu na tyto pozemky sousedních vlastníků a která by mu umožňovala přístup k jeho pozemku [parcelní číslo]. Přístup ke svému pozemku [parcelní číslo] neměl žalobce žádným právním způsobem zajištěn ani v době, kdy vlastníkem pozemků, jež jeho pozemek obklopují, byl J. M. Přístup ke svému pozemku [parcelní číslo] přes výše uvedené pozemky nyní ve vlastnictví žalovaných a P. Š., využíval žalobce na základě rodinné vazby ve vztahu k předchozímu vlastníku J. M., který je jeho otcem. Na žalované tedy společně s přechodem vlastnického práva k předmětným pozemkům z J. M. nepřešla žádná právní povinnost strpět vstup žalobce, jakož i jiných osob na jimi nabyté pozemky za účelem přístupu k nemovitosti žalobce [parcelní číslo]. Z obsahu žaloby lze usoudit, že mezi původním vlastníkem a žalobcem došlo k určité blíže nespecifikované rozepři, která vyústila v to, že původní vlastník předmětných nemovitostí zamezil žalobci přístup k jeho nemovitosti. Žalobce má smluvně se Statutárním městem Prostějov zajištěn přístup přes pozemek p. [číslo] tím i přístup k pozemkům žalovaných (prokázáno předmětnou smlouvou).

15. Než však výše uvedená skutková zjištění bylo pro rozhodnutí sporu významné, jak se žalobce vypořádal se svou povinností tvrzení a důkazní po poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.

16. Po vrácení věci odvolacím soudem soudu prvního stupně k dalšímu řízení, soud nalézací respektoval závěr soudu odvolacího, že žalobcova tvrzení jsou nedostatečná a takto soud nalézací žalobce vyzval, aby blíže specifikoval rozsah, v jakém požaduje zřízení služebnosti cesty a stezky na pozemcích žalovaných, k jakému přesně určenému účelu a současně žalobce vyzval, aby doložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytného zatížení pozemků žalovaných služebností, v tom rozsahu, jak se konkrétně domáhá. Soud nalézací žalobce poučil, že pokud ve lhůtě do [datum] tvrzení dle poučení nedoplnění, případně uplatněná tvrzení neprokáže, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. Již z rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci známo, že pro zřízení služebnosti stezky, cesty a průhonu přes pozemky žalovaných není dostačujícím důvodem obecné tvrzení žalobce, že zamýšlí uvést vyhořelou budovu do původního stavu a pozemky užívat v původním rozsahu. Žalobce v podání ze dne [datum] sice důvody, které ho vedou ke zřízení služebnosti stezky, cesty a průhonu doplnil, nicméně opět setrval na obecných tvrzeních, že potřebuje přístup ke své nemovitosti, kterou hodlá využívat jako řádný vlastník, že hodlá obnovit podnikatelskou činnost, že má v úmyslu obnovit stavbu, že chce začít s odklízením vyhořelé budovy a s přípravou zbudování nové stavby s tím, že chce v obnovené budově znovu podnikat. Byť žalobce důvody, které ho vedou ke zřízení stezky, cesty a průhonu přes pozemky žalovaných rozšířil, jedná se stále o obecné tvrzení žalobce, o kterém ve svém rozhodnutí hovoří soud odvolací. I kdyby snad doplněná žalobcova tvrzení (uvedená v podání ze dne [datum]) měla být již považována za konkrétní tvrzení žalobce (byť se stále jedná o obdobná tvrzení, která již hodnotil soud odvolací) a takto dojít k závěru, že žalobce v tomto rozsahu splnil svou povinnost tvrzení, k níž byl vyzván v průběh ústního jednání dne [datum], nelze přehlédnout, že žalobce k takto doplněným tvrzením (která soud nalézací považuje za tvrzení obecná a nekonkrétní) neoznačil žádné důkazy a tedy nedoložil účel, reálnost a vážnost využití jeho pozemku a nezbytnost zatížení pozemku žalovaných služebností v tom rozsahu, jak se žalobce domáhá (jak byl žalobce poučen a vyzván v průběhu ústního jednání dne [datum]).

17. Jelikož žalobce dostatečně nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní (ust. § 101 odst. 1, písm. a, písm. b o. s. ř.), ač byl ke splnění této povinnosti soudem vyzván a poučen o následku nesplnění této povinnosti (ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.), nezbylo než žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnout. Byť žalobce v závěrečném návrhu ze dne [datum] změnil skutková tvrzení, tak že se zřízení služebnosti věcného břemene stezky a cesty domáhá pouze ve vztahu k pozemku p. [číslo] nezměnil žalobní petit, podle něhož se zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty domáhal přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], což se muselo odrazit ve výroku rozsudku.

18. Za prokázání účelu, reálnosti a vážnosti využití pozemku žalobce nelze považovat žádost [právnická osoba], ze dne [datum] (č. l. 348 soudního spisu) neboť žádost o umožnění přístupu k vodoměru neprokazuje ani účel, ani reálnost, ani vážnost využití pozemku žalobce.

19. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

20. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci neúspěšnému žalobci byla uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalovaných je tvořena: a/ odměnou zástupce žalovaných ve výši 2 000 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby za každého zastoupeného (ust. § 9 odst. 3, písm. c), ust. § 7 bod 5, ust. § 12 odst. 4, vyhl. č. 177/1996 Sb.; odměna počítána z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč), přičemž zástupce žalovaných v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: -) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) 3 x písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., -) 2 x účast na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum] - ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., -) účast na místním šetření dne [datum] ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] ust. § 11, odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] – vyhlášení rozsudku (odměna ve výši ½; ust. § 11 odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) -) písemné podání věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. d/vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) účast u ústního jednání dne [datum] – ust. § 11 ods. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem tedy za 17 úkonů právní služby za každého ze zastoupených, tj. 17 x (2 x 2 000 Kč) b/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 17 x 300 Kč, c/ cestovným k ústnímu jednání dne [datum] ve výši 876 Kč ([obec] – [obec] a zpět: 60 km; průměrná spotřeba: 7,0 l na 100 km; použité palivo BA 95B) d/ náhradou ztráty časy v souvislosti s účastní ústního jednání před Krajským soudem v Brně dne [datum] ve výši 4x 100 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšných žalovaných tak činí 74 376 Kč.

21. Uloženou povinnost je třeba splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.