4 C 151/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 94 844,46 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 93 533,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 7 381,19 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 93 533,90 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 14 514,70 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení občanského soudního řízení ve výši 160 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 93 533,90 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 50 Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 772,63 Kč a poplatky za upomínky 3 992 Kč (tj. 5 764,63 Kč), 256 Kč na nákladech upomínání, 1 310,56 Kč na smluvní pokutě, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z 93 533,90 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (která zanikla fúzí sloučením s [právnická osoba], [IČO]), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, na základě které byl pro žalované zřízen běžný bankovní účet č. [bankovní účet], a dne [datum] zápůjčku (úvěr) [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 180 Kč (v celkem 60 splátkách), splatných k 5. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná [datum], a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z bankovního účtu žalovaného. Mezi stranami byl sjednán úrok 9,90 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného (jak je doplněno v podání ze dne [datum]). Žalovaný se dostal do prodlení (k výzvě soudu žalobkyně není schopna sdělit kdy přesně), a to nejpozději [datum] (za předchozí dobu žalobkyně neeviduje záznam o prodlení žalovaného, a to s ohledem na postoupení pohledávky na ni), proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum], žalovaný uhradil do postoupení pohledávky na žalobkyni celkem 56 466,10 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka představuje na jistině 93 533,90 Kč, smluvní pokutu 1 310,56 Kč (0,1 % denně z částky 93 533,90 Kč za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení 50 Kč (8,5 % ročně z částky 3 180 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok 1 772,63 Kč, poplatky za upomínky 3 992 Kč (tj. 8 krát 499 Kč), 256 Kč na nákladech upomínání za jeden odeslaný doporučený dopis a osobní návštěvu (50 Kč plus 217 Kč), s 8,5% úrokem z prodlení ročně z 93 533,90 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO], jakožto zanikající společnost zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO], k [datum].

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb, která byla mezi [právnická osoba], [IČO] (dále také„ banka“), a žalovaným (dále také„ klient“) uzavřena dne [datum], soud zjistil, že klient a banka vstupují do vzájemného smluvního vztahu, dle kterého bude banka klientovi poskytovat bankovní služby. Žalovanému byl zřízen běžný bankovní účet č. [bankovní účet] (potvrzení ze dne [datum]).

5. Dle listiny zvané návrh na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], podepsané žalovaným, jako navrhovatelem (klient), žalovaný žádá o sjednání zápůjčky společnost [právnická osoba], nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaný uvedl adresu [obec a číslo]. Dle čl. 2 1 se uzavřením smlouvy banka zavazuje poskytnout klientovi peněžní prostředky v dohodnuté výši, klient se zavazuje tyto vrátit a zaplatit související úroky, či další platby dle smlouvy. Celková výše požadované zápůjčky je 150 000 Kč s 9,90% úrokem ročně, celková měsíční splátka 3 180 Kč (celkem 60 měsíců). Dle čl. 3 provede banka čerpání zápůjčky bez zbytečného odkladu po platném uzavření smlouvy bez další žádosti klienta, a to jednorázově na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Peněžní prostředky jsou poskytnuty neúčelově. Dle čl. 6 1 za případ porušení závazků ze smlouvy, se vedle případů, které odůvodňují odstoupení banky od smlouvy dle VOP, považuje prodlení klienta se splacením jakékoli splátky jistiny, úroku či jiných plateb a příslušenství z této smlouvy, či prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance, dle čl. 6 2 je banka vedle oprávnění plynoucích pro tento případ z VOP a [příjmení] (tj. všeobecných a produktových obchodních podmínek), za b) prohlásit zápůjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z této zápůjčky nebo její části za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu dle zákona, a současně požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Dle čl. 6 3 je klient povinen celou čerpanou půjčku bezodkladně splatit kdykoli na požádání banky, a to v případech, kdy nastane případ porušení nebo dojde k porušení kteréhokoli ustanovení smlouvy, VOP nebo [příjmení].

6. Žalobkyně doložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující totožné informace jako návrh stran parametrů zápůjčky.

7. Z žalobkyní doložené listiny protokol o ověření úvěruschopnosti klienta soud toliko zjistil, že [právnická osoba], shrnuje průběh schvalovacího procesu, kdy se jedná o obecná tvrzení, jak [právnická osoba], k tomuto přistupovala. Z konkrétních údajů je uvedeno pouze, že žalovaný uvedl příjem 20 000 Kč, který [právnická osoba], korigovala dle výpisu z běžného bankovního účtu na 18 765 Kč, výdaje uvedené klientem byly navýšeny na 4 275 Kč, výdaje na bydlení 865 Kč a výdaje na živobytí 3 410 Kč, dle uvedeného činil disponibilní zůstatek 14 490 Kč, proto dospěla k závěru, že je žalovaný dostatečně úvěruschopný. K tomu je doložena listina identifikace k žádosti ze dne [datum], žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, má středoškolské vzdělání, v domácnosti žijí 4 osoby, je zaměstnán s příjmem 20 000 Kč, to bylo korigováno na 18 765 Kč, výdaje na živobytí 1 000 Kč, byly započteny další výdaje, a to 865 Kč na domácnost a 3 410 Kč životní náklady, k dispozici je 14 490 Kč. Žalobkyně k tomu doložila výpis z bankovního účtu žalovaného za únor 2019 potvrzující výši příjmu 18 655 Kč.

8. Dle listiny zvané akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum], [právnická osoba], touto akceptací oznamuje žalovanému, jako klientovi, bezvýhradnou akceptaci návrhu klienta, a uzavírá s ním smlouvu o zápůjčce, dle které poskytne klientovi částku 150 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 9,90 % ročně, na dobu 60 měsíců, kterou se klient zavazuje vrátit v 60 měsíčních splátkách ve výši 3 180 Kč. Splátky jsou splatné 5. den v měsíci, první splátka je splatná [datum], poslední [datum].

9. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] pro duben 2019 soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka 150 000 Kč.

10. Dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [právnická osoba], vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti (splátky) s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost požadování smluvní pokuty.

11. Žalobkyně doložila Produktové obchodní podmínky [právnická osoba], pro půjčky. Dle těchto podmínek jsou mezi stranami uzavřené smlouvy zápůjčkou dle § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Produktové obchodní podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy. Čl. 2 popisuje uzavření smlouvy, a vzájemné závazky stran. Dle čl. 3 2 se čerpání zápůjčky provádí vždy na běžný účet klienta, který slouží současně k pravidelnému splácení zápůjčky. Dle čl. 4 je klient povinen splatit poskytnutou zápůjčku pravidelnými měsíčními splátkami. Dle čl. 4 6 pravidelné měsíční splátky budou hrazeny z účtu klienta v bance formou automatického inkasa. [příjmení] je tedy oprávněna inkasovat celkovou pravidelnou měsíční splátku půjčky bez dalších pokynů klienta k tíži účtu uvedeného ve smlouvě. Po dobu trvání jakýchkoli závazků klienta z titulu smlouvy není klient oprávněn účet zrušit a zavazuje se mít na něm takový zůstatek, aby mohla banka splátky a ostatní dlužné částky v řádném termínu inkasovat. Dle čl. 4 8 při prodlení klienta je banka oprávněna požadovat úrok z prodlení, který je splatný v okamžiku, kdy na něj bance vznikne nárok. [příjmení] je zároveň oprávněna požadovat poplatky a sankce. Dle čl. 4 9 vznikne-li v souladu s předchozím článkem právo banky na zaplacení smluvní pokuty a/nebo úroku z prodlení, je klient povinen takovou platbu uhradit bance ve lhůtě 10 dnů poté, co byl k jejímu uhrazení bankou vyzván. Současně je banka oprávněna vymáhat splatnou pohledávku vůči klientovi, a to i prostřednictvím třetích osob, postoupit svou pohledávku za klientem, informovat Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a [příjmení] – zájmové sdružení právnických osob, a to za podmínek a v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a ve VOP. Čl. 7. 1 upravuje porušení závazků ze smlouvy a oprávnění banky.

12. Žalobkyně doložila Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], žalobkyně doložila Sazebník platný od [datum].

13. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byl žalovanému zaslán dopis [datum] a realizována osobní návštěva [datum].

14. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznámila žalovanému zesplatnění závazku ze smlouvy [číslo] to v souladu s čl. 7 1 produktových obchodních podmínek, kdy tímto banka prohlašuje zápůjčku a veškeré dosud nesplatné pohledávky ze zápůjčky za okamžitě splatné a vyzývá k jednorázovému splacení celého závazku, kdy na jistině se jedná o částku 94 533,90 Kč, na úroku 1 772,63 Kč, úroku z prodlení 50 Kč a ostatní poplatky 998 Kč, a to do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy.

15. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávek ze smluv o půjčkách, úvěrech a kontokorentních úvěrech, které byly uzavřeny postupitelem, jako věřitelem, se svými klienty, jako dlužníky, a které jsou uvedeny v příloze [číslo] smlouvy, seznamu pohledávek. Účinnost postoupení nastává úplným zaplacením sjednané úplaty, dle přílohy potvrzení o zaplacení úplaty tato byla uhrazena dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Stejně tak dopisem ze dne [datum], který je současně výzvou k úhradě dluhu, obdobně dopisem ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky.

16. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, se lhůtou k úhradě do [datum] (doklad o jejím odeslání žalovanému na adresu trvalého pobytu). 17. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], byl otevřen [datum], je stále aktivní (současně má změnu kódu [číslo]), jedná se o účet žalovaného. Z výpisu za období [číslo] – 8/ 2019 soud zjistil, že žalovaný měl po celou dobu pravidelný příjem od [právnická osoba], ve výši, jak uvedla žalobkyně, soud dále zjistil, že dne [datum] skutečně čerpal 150 000 Kč, přičemž dle pohybu peněžních prostředků v měsíci předcházejícím činil jeho příjem 18 845 Kč ([datum]) a jeho výdaje 18 502,30 Kč (za dobu od [datum] do [datum]), před tím příjem 18 655 Kč ([datum]) a jeho výdaje 16 871,36 Kč (za dobu od [datum] do [datum]), před tím příjem 18 591 Kč ([datum]) a jeho výdaje 17 013,51 Kč (za dobu od [datum] do [datum]), před tím příjem 18 765 Kč ([datum]) a jeho výdaje 29 217,16 Kč (za dobu od [datum] do [datum]), před tím příjem 20 590 Kč ([datum]) a výdaje 20 702,80 Kč (za dobu od [datum] do [datum]).

18. Závazkový vztah ze zápůjčky vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami, dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Dle § [číslo], § [číslo], § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

21. Dle § [číslo], § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

22. Smlouva o zápůjčce má reálnou, nikoliv jen konsenzuální, povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

23. Dle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

24. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

25. Ust. § 561, 562 o. z., upravuje právní jednání učiněné elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

26. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

28. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C [číslo] o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

31. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

32. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

33. Dle § 1879 an. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

34. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi [právnická osoba], a žalovaným bylo dne [datum] uzavřeno ujednání, na základě kterého bylo žalovanému bezhotovostně, převodem na jeho bankovní účet vedený u [právnická osoba], č. [bankovní účet], poskytnuto 150 000 Kč, tímto ujednáním byla mezi stranami sjednána zápůjčka ve smyslu § 2390 an. o. z. Jednalo se o neúčelově sjednanou zápůjčku. Bylo sjednáno její měsíční splácení žalovaným v 60 měsících po 3 180 Kč (první splátka splatná [datum]). Splátky budou prováděny formou automatického inkasa z bankovního účtu žalovaného, žalovaný měl zajistit dostatek finančních prostředků na tomto bankovním účtu. Mezi stranami byl sjednán úrok 9,90 % ročně. Jedná se o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., bylo povinností [právnická osoba], posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (s ohledem na shora uvedenou judikaturu). Soud žalobkyni vyzval k dotvrzení a doložení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobkyně žalobu doplnila o obecná tvrzení, jakým způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného (podáním ze dne [datum]), k důkazu označila kromě výpisu z bankovního účtu žalovaného listiny vyhotovenou [právnická osoba] (protokol zaznamenávající průběh schvalovacího procesu stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného), a záznam ze žádosti ze dne [datum], kde jsou vyplněny údaje žalovaného. S ohledem na uvedené má soud za to, že [právnická osoba], nesplnila zákonnou povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když žalovanému zápůjčku poskytla, ačkoliv neměla dostatek informací k posouzení jeho majetkové situace (nebyly ověřovány náklady na bydlení a živobytí), a pokud vycházela zásadně z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného, pak bylo vysoce pochybné, zda žalovaný bude schopen měsíční splátky 3 180 Kč řádně splácet, když v předcházejících měsících jeho měsíční příjmy„ tak tak“ pokryly měsíční výdaje. S ohledem na uvedené soud posuzuje v souladu se shora citovanou judikaturou, ve vazbě na § 87 zákona č. 257/2016 Sb., zápůjčku za absolutně neplatně sjednanou. Dle výpisů z bankovního účtu žalovaného, žalovaný s velkou pravděpodobností nebyl v době sjednání zápůjčky solventní, když se zavázal ke splácení měsíčních splátek ve výši 3 180 Kč, přitom měsíčně byl v rozhodné době v podstatě na nule, resp. žil z měsíce na měsíc, a nezbývaly mu žádné finanční rezervy. S ohledem na uvedené lze žalobě vyhovět pouze pro požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Poskytnuté peněžní prostředky žalovanému, které nevrátil, představují bezdůvodné obohacení žalovaného, a v tomto rozsahu je žaloba podána důvodně. Poskytnuta byla částka 150 000 Kč a žalovaný uhradil dle sdělení žalobkyně celkem částku 56 466,10 Kč. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky 93 533,90 Kč (150 000 Kč mínus 56 466,10 Kč). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem, co do stanové doby plnění, odpovídající možnostem žalovaného. Ve zbytku je žaloba nedůvodná, s ohledem na absolutní neplatnost zápůjčky se soud nezabýval ujednáními o smluvní pokutě, zpoplatněném upomínání, úroku ze zápůjčky. Soud ji proto zamítl pro částku 7 381,19 Kč (tj. 50 Kč plus 1 772,63 Kč plus 3 992 Kč plus 256 Kč na nákladech upomínání plus 1 310,56 Kč na smluvní pokutě). Co do částky 256 Kč (ve smyslu § 513 o. z.), soud dodává, že se soud zabýval skutečností, zda byly vynaloženy a pokud ano, zda důvodně. V tomto ohledu se jedná o příslušenství pohledávky ve smyslu uvedené zákonné úpravy. Žalobkyně požaduje 1krát 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného dne [datum] (tuto návštěvu prokazuje pouze výpisem o tom, že byla učiněna, nedokládá žádný konkrétní záznam, že byl žalovaný na té které adrese osobně navštíven, přičemž k prokázání takového úkonu by svědčil podpis žalovaného na záznamu z té které osobní návštěvy za účelem mimosoudního vymáhání žalované částky), a odchozí dopis 39 Kč ze dne [datum]. Žalobkyně byla zastoupena advokátem ve vztahu k vymáhání žalované částky na základě plné moci hromadně zplnomocňující k vymáhání pohledávek tohoto typu ze dne [datum]. Úkony právního zástupce jsou v tomto smyslu úkony dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a v tomto ohledu jsou také odměňovány, resp. nahrazovány. Ve vztahu k výzvě na žalovaného se jedná zejména o předžalobní výzvu k plnění, přičemž jakékoli další výzvy (opakované, jejich četnost) jdou nad rámec a již je nelze považovat za účelně vynaložené, pokud byly vynaloženy v souvislosti s pohledávkou splatnou v roce 2021. Proto soud neshledal v tomto rozsahu žalobu důvodnou.

35. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08. Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 81 %, v rozsahu 19 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 62 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 3 954 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků (pozn. žalobkyně dosavadně zaplatila pouze 3 794 Kč, proto ve zbytku jí bude uložena povinnost tímto rozhodnutím), přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 5 060 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (tarifní hodnota z níž se odměna počítá je 98 836,46 Kč), paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, 3 376,80 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 23 410,80 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon - doplnění žaloby ze dne [datum], neboť žalobkyně je od samého počátku zastoupena právním zástupcem a tato tvrzení měla být obsažena již v žalobě samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 14 514,70 Kč (62 % z 23 410,80 Kč).

36. V souladu s § 12 odst. 2 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit na doplatku soudního poplatku částku 160 Kč, když v této věci se soudní poplatek vyměřuje dle položky 2, bodu 1 písm. c), a činí 3 954 Kč (soudní poplatek se počítá z částky 98 836,46 Kč), a nikoli jak bylo chybně zaplaceno toliko 3 794 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV.

37. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.