4 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25 760 Kč s příslušenstvím,

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhá částky -) 9 275 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 51 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 187,28 Kč), s úrokem z prodlení z částky 48 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 683,23 Kč), s úrokem z prodlení z částky 46 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 385,07 Kč), s úrokem z prodlení z částky 44 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 346,53 Kč), s úrokem z prodlení z částky 42 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 329,39 Kč), s úrokem z prodlení z částky 40 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 211,23 Kč), s úrokem z prodlení z částky 37 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 260,39 Kč), s úrokem z prodlení z částky 35 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 277,97 Kč), s úrokem z prodlení z částky 33 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 260,83 Kč), s úrokem z prodlení z částky 31 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 215,02 Kč), s úrokem z prodlení z částky 29 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 206,55 Kč), s úrokem z prodlení z částky 26 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 184,77 Kč), s úrokem z prodlení z částky 24 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 152,68 Kč), s úrokem z prodlení z částky 22 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 185,42 Kč), s úrokem z prodlení z částky 20 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 116,16 Kč), s úrokem z prodlení z částky 18 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 136,69 Kč), s úrokem z prodlení z částky 15 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 120,05 Kč), s úrokem z prodlení z částky 13 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 90,88 Kč), s úrokem z prodlení z částky 11 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (tj. 89,41 Kč), s úrokem z prodlení z částky 9 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, -) 16 485,76 Kč, -) úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 38 677,80 Kč od [datum] do [datum] (tj. 7 360,98 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 38 089,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 2 162,06 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 35 889,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 2 037,28 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 33 689,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 293,52 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 31 489,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 577,10 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 29 289,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 662,60 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 27 089,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 537,48 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 24 889,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 246,50 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 22 689,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 174,28 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 20 489,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 1 026,30 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 18 289,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 824,31 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 16 089,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 966,96 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 13 889,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 579,75 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 11 689,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 644,16 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 9 489,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 522,72 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 7 289,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 352,93 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 5 089,51 Kč od [datum] do [datum] (tj. 289 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,46 % ročně z částky 2 889,51 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 157 392 Kč.

II. Soud neschvaluje smír následujícího znění:

1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a. částku ve výši 9 275 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 51 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 48 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 46 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 44 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 42 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 40 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 37 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 35 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 33 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 31 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 29 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 26 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 24 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 22 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 20 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 18 075 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 15 875 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 13 675 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 11 475 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], z částky 9 275 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, b. 16 485,76 Kč, c. smluvní úrok v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 38 677,80 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 38 089,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 35 889,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 33 689,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 31 489,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 29 289,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 27 089,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 24 889,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 22 689,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 20 489,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 18 289,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 16 089,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 13 889,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 11 689,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 9 489,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 7 289,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 5 089,51 Kč od [datum] do [datum], úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 62,46 % ročně z částky 2 889,51 Kč od [datum] do zaplacení, d. náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž usnesení o schválení smíru nabude právní moci, až do úplného zaplacení celého dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou byť jediné splátky o délce 45 dnů nastává okamžitě bez dalšího v plném rozsahu splatnost všech dluhů žalované vůči žalobkyni, aniž by musela žalobkyně žalovanou k jejich úhradě vyzývat.

2. Zaplacením celého dluhu uvedeného ve výroku 1. budou veškeré závazky ze smlouvy o úvěru [číslo] mezi účastníky vyrovnány. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala částky ze smlouvy o úvěru [číslo] která měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena [datum], a na základě které žalobkyně žalované poskytla bezhotovostně částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala k vrácení poskytnutého úvěru s 62,46% úrokem ročně, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč (tj. celkem 131 160 Kč), splatných k 24. dni měsíce, první splátka je splatná [datum]. Žalovaná byla opakovaně v prodlení se splácením, protože se dostala do prodlení se splácením splátky [číslo] splatné dne [datum] o 65 dnů (čl. 6 3 smlouvy), došlo k zesplatnění celé dlužné částky k [datum]. Do data zesplatnění celého úvěru bylo žalobci uhrazeno pouze 21 860 Kč (a to 2 186 Kč dne [datum], 4 372 Kč dne [datum], 2 186 Kč dne [datum], 4 372 Kč dne [datum], 2 186 Kč dne [datum], 2 186 Kč dne [datum], 2 186 Kč dne [datum] a 2 186 Kč dne [datum]). Následně žalovaná uhradila 41 800 Kč (a to 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum], 2 200 Kč dne [datum]). Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením, požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle čl. 6 2 smlouvy 2 000 Kč (za splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, tj. 1krát 200 Kč za splátky [číslo]), dle čl. 6 3 smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky [číslo] po dobu delší 65 dnů (splátka [číslo] byla splatná [datum], k datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru), veškerá dosud nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se staly součástí nové jistiny úvěru 45 582,10 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu dle čl. 6 1 smlouvy v celkové výši 3 493 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, toto právo vzniklo za splátky [číslo]). Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 6 5 smlouvy, a to je 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, celkem 16 485,76 Kč (žalobkyně v žalobě rozepisuje výpočet požadované smluvní pokuty). Úrok z úvěru žalobkyně požaduje dle smluvního ujednání v sazbě 62,46 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 157 392 Kč. Žalovaná v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, oznámila dne [datum] žalobkyni, že má v úmyslu využít ochranné doby podle tohoto zákona. O délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalované vůči žalobkyni z uzavřené smlouvy. Za dobu ochranné doby vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Přijetí oznámení o využití ochranné doby žalobkyně potvrdila sdělením ze dne [datum], dle kterého ochranná doba trvala od [datum] do [datum]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to dle výpisu z databáze NRKI, [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalované činí 14 000 Kč, měsíční výdaje žalované jsou 9 643 Kč (při výdajích žalobkyně vychází z existenčního minima 3 410 Kč, pokud není doloženo něco jiného), volné zdroje ke splácení po odečtení 1000 Kč rezervy činí 3 357 Kč, žalobkyně žalovanou lustrovala v NRKI, [příjmení], v insolvenčním rejstříku, ověřila platnost dokladu žalované, byl proveden scoring klienta (formulář hodnocení klienta) a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně vyžadovala informativní výpis z bankovního účtu žalované, dle kterého si ověřila, že žalovaná má bankovní účet na vlastní jméno, na který jí bude úvěr vyplacen. Žalovaná nesjednala pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost 2 000 Kč k dítěti ve společné domácnosti. Žalovaná měla v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy se žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu na částku ve výši 50 000 Kč, která byla na účet žalované převedena dne [datum], kdy měsíční splátka činí 2 733 Kč. Dle uvedeného, při porovnání příjmů a výdajů, dospěla žalobkyně k závěru, že lze žalované poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč, že je žalovaná dostatečně solventní osobou.

2. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na schválení soudního smíru, a to ve znění dle výroku II. tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami: 5. [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], byl osobním bankovním účtem žalované, pouze žalovaná měla k tomuto bankovnímu účtu dispoziční oprávnění, byl zřízen [datum]. Dne [datum] byla na tento účet převedena částka 40 000 Kč.

6. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je povolená činnost pro žalobkyni, poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení od [datum].

7. Dle listiny hodnocení klienta, kterou žalovaná podepsala [datum] v 14: 25:32 hod. (zprostředkovatelem žalobkyně podepsána [datum] v 14: 25:43 hod.) měla žalovaná pravidelný měsíční příjem 14 000 Kč, pracuje na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], s. r. o., ve společné domácnosti nežije s partnerem, má maturitu a bydlí ve vlastní formě bydlení. Její výdaje tvoří životní minimum 3 410 Kč, bydlení 1 400 Kč (nájemné, inkaso), splátky [právnická osoba] ve výši 2 733 Kč měsíčně, v domácnosti má 1 dítě, tj. 2 000 Kč výdaje, ostatní výdaje činí 100 Kč, celkem výdaje 9 643 Kč, volné zdroje ke splácení po započtení rezervy 1 000 Kč činí 3 357 Kč. V části D a E, kterou vyplňuje žalobkyně nebo její zprostředkovatel, není uveden žádný záznam, není zde uvedeno ničeho k analýze schopnosti splácet, ani odkud se klient o žalobkyni dozvěděl.

8. Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalované.

9. Dle printscreenu k bankovnímu účtu žalované za období 12/ 2019, který doložila žalobkyně, je potvrzeno, že bankovní účet č. [bankovní účet] je účtem žalované s tím, že počáteční zůstatek je 4 668,19 Kč, konečný zůstatek je 2 331,22 Kč, kreditní obrat 13 761,03 Kč, debetní obrat 16 098 Kč.

10. Dále žalobkyně doložila printscreen příchozích transakcí od zaměstnavatele [právnická osoba] Jedná se o platby, které byly uskutečněny dne [datum] ve výši 14 987 Kč, [datum] ve výši 18 139 Kč a [datum] ve výši 13 761 Kč.

11. Žalobkyně doložila printscreen dodatku [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] dokládající, že žalované byl u zaměstnavatele [právnická osoba] prodloužen pracovní poměr na dobu určitou do [datum].

12. Dle výpisu z NRKI (nebankovní registr klientských informací), bylo žalované přiděleno skóre 451 (kategorie III., nízké riziko, nejlepší segment klientů).

13. Dle výpisu [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam.

14. Žalobkyně doložila prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, vygenerované [datum] ve 14: 22:28 hod., podepsané žalovanou, předsmluvní formulář vygenerovaný [datum] ve 14: 23:18 hod.

15. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto podepsala žalovaná dne [datum] ve 14: 24:33 hod., jakožto úvěrovaný (klient), a žalobkyně dne [datum] v 7:4 2:10 hod., jakožto úvěrující (poskytovatel úvěru). Žalovaná zde uvedla bankovní číslo [bankovní účet], dle této smlouvy strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru 40 000 Kč s tím, že žalovaná jej bude splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč, splatných ke 24. dni měsíce, zápůjční úroková sazba 62,46 % ročně, RPSN 83,83 %. Část B smlouvy, čl. 1 popisuje proces uzavření smlouvy včetně toho, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti klienta. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, čl. 2 2 smlouvy obsahuje ujednání k požadavku na úroky i pro případ zesplatnění a jejich limitaci částkou 157 392 Kč. Čl. 4 obsahuje bližší ujednání ke splácení úvěru. Čl. 6 obsahuje důsledky prodlení klienta. Dle čl. 6 2 má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle čl. 6 3 jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy. Poskytovatel je povinen klienta vyzvat před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle čl. 6 4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 5 mu v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení.

16. Žalovaná v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 zaslala žalobkyni dne [datum] Oznámení o využití ochranné doby.

17. Žalobkyně [příjmení] ze dne [datum] oznámila žalované, že ochranná doba začíná dne [datum] a končí dnem [datum]. Dále žalované zaslala nový splátkový kalendář, dle kterého je žalovaná povinna plnit. Dále dle aktuálně platné repo sazby bude po dobu ochranné doby zápůjční úroková sazba ve výši 9 % ročně. Celková částka, kterou má žalovaná po skončení ochranné doby zaplatit, se tak navyšuje o souhrn přirostlého úroku za dobu trvání ochranné doby, a činí celkem 129 866,59 Kč.

18. Žalobkyně doložila doklad o vyplacení úvěru 40 000 Kč dne [datum] (to ostatně odpovídá i výpisu z běžného účtu žalované, kdy tato částka jí byla připsána [datum]).

19. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění celé dlužné částky z úvěru, neboť se ocitla v prodlení se splátkou o délce 65 dnů, žalobkyně ji vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od data odeslání tohoto dopisu, výzva obsahuje vyčíslení požadované částky (na jistině 38 677,80 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 6 904,30 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 3 493 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 2000 Kč, celkem 51 075 Kč).

20. Dle karty klienta, žalobkyně žalované poskytla 40 000 Kč za smluvní odměnu 91 160 Kč, nominální hodnota úvěru 131 160 Kč, žalovaná splatila před zesplatněním postupně 21 860 Kč a až po zesplatnění postupně 41 800 Kč.

21. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací arch dokládající odeslání tohoto dopisu žalované na adresu trvalého pobytu.

22. Soud z výpisů z běžného účtu žalované za období červenec 2019 do června 2020, zjistil, že je žalované pravidelně měsíčně vyplácena mzda. Dále zjistil, že dne [datum] byla žalované připsána částka 50 000 Kč od společnosti [právnická osoba], označená jako výplata půjčky. Další půjčka od společnosti [právnická osoba] byla vyplacena na účet žalované dne [datum] ve výši 40 000 Kč. Z výpisu účtu soud dále zjistil, že konečný zůstatek činí každý měsíc v průměru 3 300 Kč (tedy po odečtu debetních položek od kreditních).

23. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

25. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

26. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

27. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

29. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C [číslo] o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

32. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

33. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

34. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Podle odst. 2, soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Dle odst. 3, schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

36. Smír je v rozporu s hmotným právem, je-li v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právního jednání, nebo pomíjí-li náležitosti právních jednání, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019).

37. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí byla poskytnuta částka 40 000 Kč bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. S ohledem na následující závěry se soud nezabýval kontraktačním procesem, zejména se zohledněním posloupnosti vyjádření souhlasů, podpisů žalované a žalobkyně, když listina zvaná prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, předsmluvní formulář, smlouva o úvěru, příloha ke smlouvě, listina hodnocení klienta, když pokaždé se jedná o několikastránkové listiny s hustě psaným textem, a je pochybné, jak bylo zajištěno faktické seznámení spotřebitele (žalované) se všemi těmito listinami, tedy smluvním ujednáním, když podpisy navazují v rozmezí několika minut, vteřin. Smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím, spotřebitel, coby úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 a n. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřovala úvěruschopnost žalované, a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti plnila toliko pro formu, resp. údaje, se kterými se spokojila, byly kusé a nevypovídající (nedostačující), a na základě nich nemohla dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. žalobkyně poskytla žalované předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o její osobnosti, a o její schopnosti uvedený úvěr splácet. Žalobkyně vycházela z tvrzení o pravidelných měsíčních příjmech 14 000 Kč, které žalobkyně doložila výpisem z účtu žalované za poslední 3 měsíce, kde byly uvedeny pouze 3 vybrané příchozí platby, a to 3 poslední mzdy. Zcela absentuje doložení jakýchkoli měsíčních výdajů žalované. Vycházet toliko z životního minima nelze, neboť výdaje mohou v případě opakovaného zadlužení tohoto typu klientů mnohonásobně překračovat průměrné měsíční výdaje. Žalobkyně nepožadovala doložení měsíčních výdajů žalované, přitom žalovanou uvedené výdaje vzbuzují pochybnost, pokud bylo uvedeno kromě životního minima 3 410 Kč uvedeno toliko bydlení v částce 1 400 Kč (což je pochybná částka – byť žalobkyně nepožadovala bližší informace, o jaký typ bydlení se jedná, když soud uvažuje náklady na energie apod.), jedná se o tvrzení zakládající pochybnost, pokud žalobkyně nevyžadovala jeho doložení. Žalobkyně nevyžadovala doložení jiných listin, prokazujících její majetkovou situaci. Dle lustrace [příjmení] nemá žalovaná žádný záznam. Dále bylo uvedeno, že mezi výdaje žalované patří splátky [právnická osoba], ve výši 2 733 Kč, nicméně celkový dluh žalované vyčíslen nebyl. Soud z výpisů z bankovního účtu zjistil, že se jedná o úvěr ve výši 50 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena na účet dne [datum]. Dále žalobkyně doložila dodatek [číslo] pracovní smlouvy, kterým byl hlavní pracovní poměr žalované prodloužen do [datum]. Vzhledem k tomu, že dle splátkového kalendáře má být dluh splácen až do [datum], lze mít za to, že uvedené informace ohledně pravidelného příjmu lze najisto použít pouze na následujících 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy o úvěru. V tomto ohledu žalobkyně zcela selhala v plnění zákonné povinnosti. Dále žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost ve výši 2 000 Kč k dítěti, se kterým žije ve společné domácnosti. Ostatní výdaje tvoří 100 Kč. Údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, byly zcela nedostačující. Samotná skutečnost, že žalovaná splácela hned od první splátky s prodlením svědčí o tom, že nebyla dostatečně solventní osobou. To vše zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobkyně, že bylo jejím úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaných a nečinit toliko„ pro formu“. Žalobkyni muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne [datum] poskytla 40 000 Kč. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené soud žalobu zcela zamítl, když žalovaná uhradila do [datum] částku 21 860 Kč, následně po zesplatnění uhradila částku 41 800 Kč, celkem tedy 63 660 Kč. Žalovaná tak žalobkyni dokonce přeplatila, když zaplatila o 23 660 Kč více. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (výrok I.).

38. Pokud za této situace navrhuje žalobkyně s žalovanou schválení soudního smíru, který byl soudu doručen dne [datum] (text smíru je nepochybně připraven žalobkyní a žalovaná, nevědoma si spotřebitelské právní úpravy, jej podepisuje, neboť je jí umožněno splácení ve splátkách), pak v souladu s § 99 o. s. ř., s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019, soud navržený smír s ohledem na závěr soudu v odst. 38 tohoto odůvodnění neschvaluje. Byť předmětem smíru mohou být i nároky ze smlouvy, která je neplatná z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované, pokud žalované byla poskytnuta částka 40 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni již vrátila (navíc ji výrazně přeplatila), pak by takový smír aproboval jednoznačnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, kdy na straně úvěrované je spotřebitel, na straně úvěrující společnost, která opakovaně sjednává neplatné úvěry (jak je soudu známo z jeho činnosti). Žalobou požadované plnění, resp. plnění navržené ke schválení soudního smíru, svědčí o nemravném jednání žalobkyně, o obcházení kogentních ustanovení hmotného práva, pokud je navržený smír v hrubém nepoměru s případným autoritativním rozhodnutím soudu, a to výrazně v neprospěch žalované.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.