4 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 089 Kč, k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je oprávněn splnit povinnost uvedenou ve výroku I. a (po splnění povinnosti ve výroku I.) povinnost uvedenou výroku II. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 250 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky, která představuje dluh žalovaného za nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobkyně dne datum.

2. Žalovaný uznává nárok žalobkyně uplatněný v žalobě, žádá o splátky 250 Kč měsíčně, a to od prosince 2022.

3. Dle § 153a odst. 1 první věta, odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

4. Uznání nároku či jeho základu žalovaným v civilním soudním řízení je projevem dispoziční zásady. Z procesního úkonu žalovaného musí obsahově jednoznačně vyplývat, že žalovaný žalobní nárok zcela, zčásti, nebo v jeho základu uznává. Není rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 522/2001). Důsledkem uznání je povinnost soudu rozhodnout podle tohoto uznání, tj. vydat rozsudek pro uznání.

5. Žalovaný uznal žalobní nárok žalobkyně, a to zcela. Žalovaný tudíž uznal, že nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I., je důvodný, když byl ošetřen v záchytné stanici žalobkyně, a to v době od datum do datum, v jeho dechu byla zjištěna přítomnost alkoholu, dosud však neuhradil vzniklé náklady na poskytnutou záchytnou službu v záchytné stanici žalobkyně ve výši 2 500 Kč, jak je k tomu povinen dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jak ostatně tuto částku písemně co do důvodu a výše uznal dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uznání se vztahuje také na příslušenství žalované částky 2 500 Kč (§ 510 odst. 2, § 513, § 1970 o. z., nařízení vlády 351/2013 Sb.). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální částce 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 089 Kč.

7. Žalovaný požádal o splátky 250 Kč měsíčně. Protože žalobkyně sdělila, že souhlasí s úhradou žalované částky ve splátkách 250 Kč měsíčně, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. a umožnil žalovanému, aby plnil ve splátkách a to ve výši, kterou sám žalovaný uvedl (je tedy v jeho možnostech). Je nejen v zájmu žalovaného, ale i v zájmu žalobkyně, dát žalovanému možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh (tj. i náklady řízení) stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému k úhradě splátek v částkách vyšších než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání proti výroku I. lze odůvodnit pouze tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval-li věcně nepříslušný soud, vydala-li rozhodnutí vyloučená soudkyně, byl-li soud prvního stupně nesprávně obsazen (ledaže místo samosoudkyně rozhodoval senát) nebo že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání (§ 153a o. s. ř.). V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno. Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.