4 C 173/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 679 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 079 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 4 600 Kč a 15% úrok z prodlení ročně z 23 679 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 001,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 23 679 Kč s příslušenstvím, dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalovanému bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi touto společností a žalovaným. Mezi stranami byl sjednán úrok 4 600 Kč, splatnost [datum]. Žalovaný zaplatil dne [datum] částku 921 Kč, ničeho více nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena dle tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak žalobkyně nemá dokumentaci k doložení tohoto tvrzení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru [číslo] dle kterého sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne [datum], a to ve výši 20 000 Kč s úrokem 4 600 Kč (celkem k zaplacení 24 600 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 279,83 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Žalobkyně doložila obchodní podmínky [právnická osoba], pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (v čl. 7 11 a 7. 12 je odkaz na souhlas klienta s nahlížením [právnická osoba], do rejstříků a databází souvisejících s procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného). [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], je bankovním účtem žalovaného, byl založen [datum] (dispoziční oprávnění k účtu má žalovaný). Z výpisu z tohoto bankovního účtu za dobu od [číslo] soud zjistil, že žalovaný se věnoval pravidelně sázením a hazardním hrám, a obstarával si peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, jako [právnická osoba], přes platební bránu ThePay.cz, s.r.o., [právnická osoba], i [právnická osoba], a to před sjednáním závazku, na základě kterého je žalováno v tomto řízení. Výpis z účtu na č. l. 10 potvrzuje, že dne [datum] došla z účtu č. [bankovní účet] platba 0,01 Kč. Výpis z účtu na č. l. 5 potvrzuje, že dne [datum] byla odeslána ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznamuje žalovanému zesplatnění úvěru a upozorňuje jej na možnost jeho soudního vymáhání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (stran podpisu za žalobkyni, dne [datum] byla podepsána za [právnická osoba]), kterou uzavřela [právnická osoba], jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalovanému. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný opětovně upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky, opětovně mu bylo oznámeno postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

5. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Postoupení pohledávek je upraveno v § 1879 an. o. z.

15. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně převodem na bankovní účet 20 000 Kč, žalovaný se zavázal k jeho úhradě do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení, a uhradil pouze 921 Kč dne [datum], ničeho více neuhradil. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, když neuvedla dostatečně určitá tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a už vůbec neoznačila žádné důkazy vyjma odkazu na obchodní podmínky. Proto soud shledal smlouvu o úvěru [číslo] za absolutně neplatnou. Proto se soud nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Žalovaný je však povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaný uhradil 921 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 19 079 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 69 %, v rozsahu 31 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 38 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 184 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 252 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 636 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon, vyjádření ze dne [datum], neboť tato tvrzení měla být obsahem žaloby již samotné, dále za vyjádření ze dne [datum], neboť to nebylo s ohledem na poučení dle § 101 odst. 4 o. s. ř. nutné zasílat, a ani za vyjádření ze dne [datum], neboť tato tvrzení měla být obsahem žaloby již samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 001,70 Kč (38 % z 2 636 Kč).